Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Úvod do debaty o programovém prohlášení

Pavlína Wolfová jako moderátorka otevřela pořad představením tématu, které se soustředilo na návrh programového prohlášení budoucí vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, který se dostal k veřejnosti a byl odeslán na Pražský hrad přes datovou schránku. Dokument na 38 stranách obsahuje zhruba 200 bodů, včetně daňových reforem, změn v důchodovém systému a zrušení koncesionářských poplatků, přičemž podpis koaliční smlouvy je plánován na pondělí před ustavující schůzí sněmovny. Moderátorka zdůraznila, že program se zaměřuje na domácí problémy. Tento úvod navodil atmosféru, kde se očekávalo hodnocení od zástupců nastupující i odcházející koalice.

První dojmy zástupců nastupující koalice

Diskuze pokračovala hodnocením dokumentu od zvolených poslanců budoucí vlády, kde se zdůraznila časová os přípravy, která byla o více než dva měsíce dříve než před čtyřmi lety, což vyvrací kritiku o zaměření pouze na personálie. Program se popisuje jako středopravý posun od progresivistické politiky předchozí vlády, s ranými akčními kroky jako zastavení nárůstu OSVČ, ETS 2 a migračního paktu, přičemž délka textu (13 000 slov) je srovnatelná s předchozím programem (17 000 slov), takže není příliš obecné. Boris Šťastný potvrdil svou účast na celém procesu jednání, který označil za vstřícný a férový, s velkou shodou mezi jejich volebním programem a finálním dokumentem, což je dobrá zpráva pro voliče. Tato spokojenost navazuje na úvodní optimismus, kde se kompromisy uznávají jako nutné vzhledem k poměru sil (13 mandátů z 200), ale celkově jde o kvalitní středopravý program, jak zdůraznil Libor Vondráček.

Kritika z opozice a ekonomické obavy

Přechod k názorům opozice přinesl ostré hodnocení, kde Matěj Ondřej Havel z TOP 09 označil dokument za demontáž důležitých reforem z minulého období, jako je důchodová reforma nebo zrušení koncesionářských poplatků, což ohrožuje veřejnoprávní média a budoucnost země.

Debata o důchodové reformě a školství

Diskuze se zaměřila na důchody, kde se kritizovalo zrušení parametrické reformy, která by měla údajně zabránit kolapsu systému v roce 2050 s extra náklady 160 miliard korun, a požadovalo se jasné alternativy místo pouhého zastropování věku na 65 let s valorizací o 1,5% za rok. Navrhované řešení zahrnuje tři pilíře, kde stát podporuje spoření mladých, spojené s rodinnou politikou, racionalizací školství a omezením neefektivního vysokoškolského vzdělávání, které vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Školství by mělo podporovat řemesla místo budovatelských plánů na 50% vysokoškoláků, což by zkrátilo školní docházku z 9 na 8 let a umožnilo dřívější vstup do práce, čímž by se naplnil důchodový fond, jak to popsal Libor Vondráček. Opozice to vidí jako méně vzdělanou společnost a požaduje data k efektivitě studia, zatímco se obhajuje, že revize inkluzivního vzdělávání zajistí kvalitu bez ideologických vlivů. Tato část navazuje na ekonomické obavy tím, že spojuje důchody s demografickým vývojem a vzděláváním.

Financování slibů a daňové úpravy

Pokračování se týkalo financování, kde se slibuje vyrovnaný rozpočet pod 3 % deficitu HDP bez zvyšování daní, včetně snížení daně z příjmů právnických osob na 19 %, vrácení školkovného a slev na manželku či studenty. Obhajoba spočívá v tom, že snížení daní zvýší výnosy díky růstu ekonomiky, zastavení šedé ekonomiky EET od 2027 a úsporách na zbytečných výdajích jako Green Deal nebo windfall tax, která podle Libora Vondráčka vyhnala podnikatele do zahraničí.

Ceny energií a podpora Ukrajiny

Přechod k energiím zahrnoval slib zrušení poplatků za OZE, což sníží ceny o 10 % celkově a 15 % regulované části (60 % faktury) v řádu měsíců, financované ze státního rozpočtu úsporami. Energetický regulační úřad nyní zvyšuje ceny kvůli platné legislativě, ale změna to obrátí, čímž se podpoří konkurenceschopnost firem oproti Německu nebo Polsku. Kritika spočívá v tom, že stát platí z daní občanů na dluh, a navazuje to na debatu o Ukrajině, kde se plánuje ukončení vyplácení 250 miliard korun za tři roky, což ušetří na zlevnění energií, podobně jako v Polsku, jak argumentoval Libor Vondráček. Opozice obhajuje podporu Ukrajinců jako humanity a ekonomický profit, přičemž revize pobytů není v programu, ale SPD to vidí jako nutné proti podvodům.

Koaliční smlouva a volba předsedy sněmovny

Diskuze o koaliční smlouvě se zaměřila na podpis všemi poslanci, což je standardní praxe (jako u ANO a ČSSD dříve), obsahující rozdělení rezortů a podporu programového prohlášení, včetně nominace Tomia Okamury na předsedu sněmovny. Není to dodatek, ale součást smlouvy, která zavazuje k podpoře koalice, což řeší obavy z tajné volby a zajišťuje většinu proti předchozí vládě, jak vysvětlil Libor Vondráček. Boris Šťastný zdůraznil, že smlouva je standardní bez specialit, navazující na předchozí debaty o personáliích a programové shodě. Tato část uzavírá témata financování tím, že spojuje program s praktickou realizací vlády.

Zahraniční politika, obrana a závěr

Závěrečná část se dotkla zahraniční politiky, kde program potvrzuje ukotvení v NATO a EU s iniciativou na změny v EU, bez rizik jako obrat na východ, ale s pragmatickým přístupem k sousedům. Obrana je prioritou bez fixních 2 % HDP, aby se vyhnuli plýtvání (jako zálohy na F-35 místo povodní), zaměřené na skutečnou bezpečnost, což Libor Vondráček označil za klíč k bezpečnosti bez rozhazování peněz. Opozice varuje před obratem na východ, který oslabuje západní vazby, a připomíná diplomatické úspěchy s Slovenskem. Boris Šťastný navázal na geopolitiku tím, že kritizoval podlézání Bruselu (porovnání s eurokomisaři Slovenska) a zdůraznil hrdost na občanskou společnost. Debata skončila otevřenými otázkami k obraně a zahraničí, kde se obavy nepotvrdily, ale podtrhla rozdíly v prioritách mezi koalicemi.

Předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček se v diskusním pořadu České televize Máte slovo střetl s ekonomickými experty a zástupci předchozí vlády v ostré debatě o plánech nastupující vládní koalice. Jednatřicetiletý právník specializující se na ústavní a unijní právo obhajoval kontroverzní kroky budoucí vlády – od zrušení plánovaného zvýšení odvodů OSVČ až po zavedení elektronické evidence tržeb.​​

Hlavní témata debaty

Zrušení zvýšení odvodů živnostníků

Vondráček ostře kritizoval plánované zvýšení minimálních odvodů OSVČ z 35 na 40 procent, které mělo platit od roku 2026. Argumentoval, že živnostníci nečerpají benefity srovnatelné se zaměstnanci – nemají placenou dovolenou, nemocenskou ani jistotu zaměstnání, a proto nemohou mít stejné odvody. „V momentě, kdy podstupují podnikatelské riziko, zkrátka není možné, aby měli zcela srovnatelné odvody,“ vysvětloval Vondráček.​

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že zvýšení odvodů bylo kompromisem v konsolidačním balíčku, který měl snížit deficit veřejných financí z 5 na 2 procenta. Upozornil však, že změna měla i sociální rozměr – živnostníci platící minimální odvody často končili s minimálními důchody a následně žádali o další sociální dávky.​

Ekonom Kovanda o Lafferově křivce

Do debaty výrazně zasáhl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který Vondráčka podpořil ekonomickou teorií. „Mám známou kadeřnici a ta teďka, když jí tady zvyšují ty odvody, tak říká, já už to prostě zabalím, nebudu oficiálně danit a přejdu kompletně do šedé zóny,“ ilustroval Kovanda praktické důsledky zvyšování odvodů. Odkazoval na Lafferovu křivku – ekonomickou teorii, podle které příliš vysoké daně paradoxně snižují daňové výnosy, protože podnikatelé přecházejí do šedé ekonomiky.​​

Vondráček navázal slibem, že snížení daňové zátěže povede k nastartování ekonomiky a nakonec přinese vyšší příjmy do státního rozpočtu. Konkrétně slíbil zrušit povinnost platit poplatky za OZE (obnovitelné zdroje energie), zastavit ETS 2 (evropský systém obchodování s emisemi pro budovy a dopravu) a snížit daň z příjmu právnických osob z 21 na 19 procent.​

Otázka financování – kde vzít peníze?

Právě financování slibů se stalo neuralgickým bodem debaty. Moderátorka Michaela Jílková i ekonom Jakub Kuneš z Liberálního institutu opakovaně kladli otázku, kde nová vláda vezme stovky miliard korun na své sliby. Vondráček odpovídal odkazem na úspory v obraně, ukončení podpory Ukrajiny a právě na vyšší daňové výnosy díky nižším sazbám.​

„Tahle vláda udělala 1200 miliard sekeru,“ kontroval Vondráček kritice zadlužení. Slíbil, že nová vláda dodá chybějících 37 miliard korun na infrastrukturu – silnice a mosty – právě z těchto úspor.​

Jan Skopeček varoval, že kombinace snižování daní a zvyšování výdajů povede k prohloubení deficitu a roztočení inflace, která je „skrytou daní“. Kovanda však oponoval, že právě zastavení růstu odvodů je protiinflační krok, protože daně inflaci naopak roztáčejí.​

Kontroverzní téma podpory Ukrajiny

Vondráček vzbudil napětí zmínkou o 252 miliardách korun na podporu Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků. Kritizoval případy zneužívání sociálních dávek a citoval polici, která odhalila odvoz 80 milionů korun na Ukrajinu. Skopeček však Ukrajince bránil: „Oni tady také ti Ukrajinci ve velké míře pracují, vydělávají a platí daně a často pracují v pozicích, ve kterých už Češi pracovat nechtějí“.​

Vondráček trval na tom, že podpora by měla skončit: „My říkáme, že do budoucna už by to mělo skončit, že ty tři roky válečného konfliktu bylo poměrně dost“.​

Závěr

Libor Vondráček v debatě předvedl směs libertariánské ekonomické filozofie a pragmatického koaličního vyjednávání. S podporou ekonoma Kovandy hájil vizi nižších daní vedoucích k vyšším výnosům, zatímco čelil oprávněným dotazům na konkrétní financování slibů. Jeho výkon ukázal, jak obtížné bude pro malou stranu v koalici prosazovat své ideály a zároveň obhajovat kompromisy. Diváci mohli sledovat mladého politika, který se teprve učí vládní odpovědnosti – za čtyři roky ukáže čas, zda jeho ekonomické vize obstojí ve skutečnosti.