Video
Video
Karel Zvára: Míříme ke kvótám na budovatelské filmy?
Evropská komise by mohla nařídit uvalení daně na streamovací média jako je Netflix nebo Amazon. Chcete překlad do běžné lidské řeči?
Znamená to, že to, co chceme sledovat, budeme muset přeplatit o novou daň. Z této daně budeme muset platit výrobu filmů, za které nikdo nechce platit dobrovolně. Seriálům Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére jsme se všichni smáli pro jejich absurditu. Absurdní pro člověka, který to, co chce, musí sám zaplatit. Bohužel ne absurdní v Evropské unii, ze které se čím dál rychleji stává nové RVHP. Jen státní plán nahrazují dotace v operačních programech.
Nápady Evropské komise nás vracejí zpět do dob socialismu. A to je nebezpečné hlavně proto, že obyvatelé západních zemí zdejší ani sovětský socialismus sami nezažili. Takže jej nerozpoznají. A až rozpoznají, bude těžké s tím něco dělat.
Připomeňte si video z pořadu Jistě pane ministře: Kultura má zelenou
24. května 2016
Karel Zvára
místopředseda Svobodných
Zdeněk Král: Paní Marksová, pane Středulo, čistíte si zuby? Sprchujete se?
Myslitelé z odborů a Ministerstva práce a sociálních věcí tvrdí, že „lidé by měli být spolu.“ A nepřímo říkají, že jste všichni tak blbí, že bez paragrafu zemřete sami někde v koutě.
Drzost socialistů překonává všechny hranice. Když si člověk pustí film 1984, celkem slušné zpracování stejnojmenné knihy, přestává pomalu vidět, co je na tom příběhu divného a netypického. Vždyť je to skoro normální odraz dnešní společnosti. Abych parafrázoval internetový vtip: Politici se spletli; 1984 má být odstrašující příklad, ale oni z toho udělali návod!
Teď paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD, jak jinak) ve spolupráci s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou navrhuje, aby se zaměstnancům pracujícím z domova – home office – nainstalovaly do domů kamery a obrazovky, skrz které budou úřady monitorovat, jak pracují, a ráno ze zdravotních důvodů korigovat společnou zdravotní rozcvičku.
To byl vtip, aby bylo jasno. Ale přiznejte se, kdo by se divil? Koho by taková zrůdná blbost ještě překvapila?
Realita je taková, že zmíněné duo chce rozšířit stávající dostačující (podle mého názoru tak jako tak nadbytečný, ale rozhodně dostačující) zákon o práci z domova, homeworkingu – zakomponovat do něj mimo jiné „část týkající se kontaktu s kolegy“. Citovaný článek z Hospodářských novin je tak nechutným výletem do socialistického smýšlení pana Středuly, že slabším povahám doporučím přeskočit následující odstavec.
„‚ […] Lidé by měli být spolu a vědět jeden o druhém,‘ vysvětluje předseda Českomoravské organizace odborových svazů Josef Středula.” […] ‚Osobně bych připustil práci doma jen u někoho, kdo má třeba nějaké problémy s pohyblivostí. Jinak preferuji, aby byli lidé společně v práci, aby mezi sebou klasicky komunikovali,‘ dodává Středula.“ Sociální inženýrství jak z učebnice. Arogantní snaha o řízení životů jiných lidí, protože já vím nejlíp, co je pro ně dobré.
Na tomto místě by se hodilo napsat něco nezdvořile posměvačného, například „naštěstí na tvým názoru nezáleží a všem je úplně jedno, co bys ‚připustil‘“. Jenže to nejde, protože na názoru pana Středuly záleží! Socialistické ministerstvo se ho chytá a návrh je na světě. Místo aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli, místo aby si každý pracoval, za jakých podmínek uzná za vhodné (třeba na živnosťák, ve švarcsystému, po čemž já toužím, ale legálně to nejde), vymýšlí socialisté další zbytečné regulace.
Ty navíc samozřejmě nic nevyřeší. Nic se nezmění, ničeho se nedosáhne. Ti, kteří chtějí pracovat z domova (třeba já), budou pracovat úplně stejně, a ti, kteří preferují kancelář, budou pracovat v kanceláři. Žádné problémy s tímto systémem nejsou, nikdo netrpí, nikdo neumírá osamělý v koutě, v slzách a depresích z nedostatku kontaktu s kolegy.
A já se ptám: Paní Marksová, pane Středulo, čistíte si zuby? Sprchujete se? Předpokládám, že ne, protože na to nejsou žádné normy, a socialista (nedejbože odborář) si bez paragrafů ani nenamaže chleba s máslem. Nebo roztíratelným tukem rostlinného původu.
Já dělám z domova už roky. Byl jsem před tejdnem na pivu s kámošema, s holkou v kině, na obědě se šéfem (jako externista), na poradě s druhým „šéfem“ (tedy s klientem, anžto jsem OSVČ parazit), a zvládl jsem to všechno i bez normy a směrnice. Dneska se mi nikam nechtělo, tak jsem si pustil seriál, jel na nákup, protože v neděli bude zavřeno, že jo, a teď bych měl pracovat, kdybych necítil potřebu napsat tohle. O víkendu mám naplánovanej výlet do přírody. Obejdu se bez vás a vašeho sociálního inženýrství, protože já sám vím nejlíp, co chci, kdy chci a s kým chci.
Ale mimochodem, některé záležitosti už právně upravené jsou, tak byste toho měli využít – třeba rezignace. Horší vládu jsme ještě neměli!
Zdeněk Král
člen středočeských Svobodných
Novinky
Se vstupem pana Petra Hladíka do vlády na post ministra životního prostředí se začaly dít věci, které se zdály být již upozaděny.
Armáda prosazovatelů absurdních řešení velmi dobře tlačí na společnost, aby se řešení neprovádělo racionálně a logicky. Technologická dokonalost nyní postavených spaloven (pardon dnes se musí říkat správně Zařízení pro energetické využívání odpadů) je úžasná a směsný komunální odpad plně dokáže nahradit hnědé uhlí.
Někteří pracovníci MŽP a neziskovek nás nutí tvářit se tak, že plast je sklo nebo kov. Sice je to v rozporu s chemickými i fyzikálními procesy, ale tvrdí nám, že je třeba recyklovat plast tak, že jedině „správné je“ z plastového obalu vytvořit opět stejný plastový obal. I za cenu, že to bude stát majlant a riskujeme hygienické problémy, a i jiné problémy s kvalitou výroby těchto obalů. Přitom je to tak jednoduché, odpad spálit, respektive jej využít k výrobě tepla a elektřiny. No a pokud se podaří např. z plastového obalu vytvořit, oděv, potom z něj vytvořit koberec a pak jej spálit, tak to považuji za velmi sofistikovanou cirkulární ekonomiku. Ale takto to nesmí fungovat. Sociální inženýři převážně vzdělaní v humanitních oborech nám diktují, že to musí být tak, jak oni nalinkují a pokud je to jinak, tak je to špatně, navzdory chemickým a fyzikálním zákonům.
Takže, proto zde máme zákaz výroby plastových brček a podobných výrobků, EU se tedy zmítá v marginalitách a v pochybných snech. Skoro si myslím, že pracovníci EU zkouší, co občan vydrží.
K vyřešení stávajícího stavu nakládání se směsným komunálním odpadem by stačilo v ČR postavit několik velkých spaloven, přídavné jméno velkých zdůrazňuji, protože investiční i provozní náklady na čištění spalin jsou zhruba tak velké, pokud postavím spalovnu na 50 kt nebo na 150 kt odpadů. Zaplať pánbůh, že se některým nadšeným investorům navzdory některým pracovníkům MŽP a zejména navzdory neziskovkám snad podaří realizovat výstavbu několika nových spaloven. Pan Hladík se však stal výrazným ambasadorem pro velké nápojáře a snaží se, seč může, jim pomoci upevnit jejich monopolní postavení na trhu s nápoji. A jeho snahu, také vítají všechny velké obchodní řetězce. Pan ministr tak činí prostřednictvím zavedení zálohového systému na výkup PET lahví. Tento špás by nás přišel na cca 5 miliard Kč jednorázových investičních nákladů (což je částka za kterou lze postavit dvě spalovny). A dále spotřebitelé uhradí každoročně cca 1,5 mld. Kč na provozní náklady, které bude inkasovat autorizovaná společnost. Za tuto částku nám pan ministr slibuje dokonale vyřešit nakládání s cca 2 % komunálních odpadů. Nehoráznou lež pan ministr pronáší, prý že se sníží littering (čistota veřejného prostranství), já si naopak myslím, že to bude obráceně, protože bych rád znal odpověď, kde skončí prázdné zálohované obaly, které odmítne systém odebrat a nevrátit spotřebiteli zálohu 4 Kč za obal. Toto nebude marginální množství, organizátoři zálohování kalkulují s krádeží zálohy u cca 10 až 20 % obalů. Abych si odpověděl na otázku, tak předpokládám takové rozhořčení spotřebitelů, že se jich zbaví nemalá část tak, že je odhodí na veřejné prostranství.
Vladimír Hošek
kandidát do Senátu na Šumpersku a Jesenicku
Oblíbené štítky
Novinky
Oblíbené štítky
