Hošek: Spalovny vs. Zálohování: Neefektivní boj s odpadem

Hošek: Spalovny vs. Zálohování: Neefektivní boj s odpadem

Se vstupem pana Petra Hladíka do vlády na post ministra životního prostředí se začaly dít věci, které se zdály být již upozaděny.

Armáda prosazovatelů absurdních řešení velmi dobře tlačí na společnost, aby se řešení neprovádělo racionálně a logicky. Technologická dokonalost nyní postavených spaloven (pardon dnes se musí říkat správně Zařízení pro energetické využívání odpadů) je úžasná a směsný komunální odpad plně dokáže nahradit hnědé uhlí.

Někteří pracovníci MŽP a neziskovek nás nutí tvářit se tak, že plast je sklo nebo kov. Sice je to v rozporu s chemickými i fyzikálními procesy, ale tvrdí nám, že je třeba recyklovat plast tak, že jedině „správné je“ z plastového obalu vytvořit opět stejný plastový obal. I za cenu, že to bude stát majlant a riskujeme hygienické problémy, a i jiné problémy s kvalitou výroby těchto obalů. Přitom je to tak jednoduché, odpad spálit, respektive jej využít k výrobě tepla a elektřiny. No a pokud se podaří např. z plastového obalu vytvořit, oděv, potom z něj vytvořit koberec a pak jej spálit, tak to považuji za velmi sofistikovanou cirkulární ekonomiku. Ale takto to nesmí fungovat. Sociální inženýři převážně vzdělaní v humanitních oborech nám diktují, že to musí být tak, jak oni nalinkují a pokud je to jinak, tak je to špatně, navzdory chemickým a fyzikálním zákonům.

Takže, proto zde máme zákaz výroby plastových brček a podobných výrobků, EU se tedy zmítá v marginalitách a v pochybných snech. Skoro si myslím, že pracovníci EU zkouší, co občan vydrží.

K vyřešení stávajícího stavu nakládání se směsným komunálním odpadem by stačilo v ČR postavit několik velkých spaloven, přídavné jméno velkých zdůrazňuji, protože investiční i provozní náklady na čištění spalin jsou zhruba tak velké, pokud postavím spalovnu na 50 kt nebo na 150 kt odpadů. Zaplať pánbůh, že se některým nadšeným investorům navzdory některým pracovníkům MŽP a zejména navzdory neziskovkám snad podaří realizovat výstavbu několika nových spaloven. Pan Hladík se však stal výrazným ambasadorem pro velké nápojáře a snaží se, seč může, jim pomoci upevnit jejich monopolní postavení na trhu s nápoji. A jeho snahu, také vítají všechny velké obchodní řetězce. Pan ministr tak činí prostřednictvím zavedení zálohového systému na výkup PET lahví. Tento špás by nás přišel na cca 5 miliard Kč jednorázových investičních nákladů (což je částka za kterou lze postavit dvě spalovny). A dále spotřebitelé uhradí každoročně cca 1,5 mld. Kč na provozní náklady, které bude inkasovat autorizovaná společnost. Za tuto částku nám pan ministr slibuje dokonale vyřešit nakládání s cca 2 % komunálních odpadů. Nehoráznou lež pan ministr pronáší, prý že se sníží littering (čistota veřejného prostranství), já si naopak myslím, že to bude obráceně, protože bych rád znal odpověď, kde skončí prázdné zálohované obaly, které odmítne systém odebrat a nevrátit spotřebiteli zálohu 4 Kč za obal. Toto nebude marginální množství, organizátoři zálohování kalkulují s krádeží zálohy u cca 10 až 20 % obalů. Abych si odpověděl na otázku, tak předpokládám takové rozhořčení spotřebitelů, že se jich zbaví nemalá část tak, že je odhodí na veřejné prostranství.

Vladimír Hošek

kandidát do Senátu na Šumpersku a Jesenicku

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Vladimír Hošek

Vladimír Hošek

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Vladimír Hošek

Vladimír Hošek

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31