Se vstupem pana Petra Hladíka do vlády na post ministra životního prostředí se začaly dít věci, které se zdály být již upozaděny.
Armáda prosazovatelů absurdních řešení velmi dobře tlačí na společnost, aby se řešení neprovádělo racionálně a logicky. Technologická dokonalost nyní postavených spaloven (pardon dnes se musí říkat správně Zařízení pro energetické využívání odpadů) je úžasná a směsný komunální odpad plně dokáže nahradit hnědé uhlí.
Někteří pracovníci MŽP a neziskovek nás nutí tvářit se tak, že plast je sklo nebo kov. Sice je to v rozporu s chemickými i fyzikálními procesy, ale tvrdí nám, že je třeba recyklovat plast tak, že jedině „správné je“ z plastového obalu vytvořit opět stejný plastový obal. I za cenu, že to bude stát majlant a riskujeme hygienické problémy, a i jiné problémy s kvalitou výroby těchto obalů. Přitom je to tak jednoduché, odpad spálit, respektive jej využít k výrobě tepla a elektřiny. No a pokud se podaří např. z plastového obalu vytvořit, oděv, potom z něj vytvořit koberec a pak jej spálit, tak to považuji za velmi sofistikovanou cirkulární ekonomiku. Ale takto to nesmí fungovat. Sociální inženýři převážně vzdělaní v humanitních oborech nám diktují, že to musí být tak, jak oni nalinkují a pokud je to jinak, tak je to špatně, navzdory chemickým a fyzikálním zákonům.
Takže, proto zde máme zákaz výroby plastových brček a podobných výrobků, EU se tedy zmítá v marginalitách a v pochybných snech. Skoro si myslím, že pracovníci EU zkouší, co občan vydrží.
K vyřešení stávajícího stavu nakládání se směsným komunálním odpadem by stačilo v ČR postavit několik velkých spaloven, přídavné jméno velkých zdůrazňuji, protože investiční i provozní náklady na čištění spalin jsou zhruba tak velké, pokud postavím spalovnu na 50 kt nebo na 150 kt odpadů. Zaplať pánbůh, že se některým nadšeným investorům navzdory některým pracovníkům MŽP a zejména navzdory neziskovkám snad podaří realizovat výstavbu několika nových spaloven. Pan Hladík se však stal výrazným ambasadorem pro velké nápojáře a snaží se, seč může, jim pomoci upevnit jejich monopolní postavení na trhu s nápoji. A jeho snahu, také vítají všechny velké obchodní řetězce. Pan ministr tak činí prostřednictvím zavedení zálohového systému na výkup PET lahví. Tento špás by nás přišel na cca 5 miliard Kč jednorázových investičních nákladů (což je částka za kterou lze postavit dvě spalovny). A dále spotřebitelé uhradí každoročně cca 1,5 mld. Kč na provozní náklady, které bude inkasovat autorizovaná společnost. Za tuto částku nám pan ministr slibuje dokonale vyřešit nakládání s cca 2 % komunálních odpadů. Nehoráznou lež pan ministr pronáší, prý že se sníží littering (čistota veřejného prostranství), já si naopak myslím, že to bude obráceně, protože bych rád znal odpověď, kde skončí prázdné zálohované obaly, které odmítne systém odebrat a nevrátit spotřebiteli zálohu 4 Kč za obal. Toto nebude marginální množství, organizátoři zálohování kalkulují s krádeží zálohy u cca 10 až 20 % obalů. Abych si odpověděl na otázku, tak předpokládám takové rozhořčení spotřebitelů, že se jich zbaví nemalá část tak, že je odhodí na veřejné prostranství.
Vladimír Hošek
kandidát do Senátu na Šumpersku a Jesenicku
