Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Zachovejme českou korunu. Salámová metoda, tepal Vondráček prezidenta za slova o euru v duelu s Pirátem Peksou na Primě

Zachovejme českou korunu. Salámová metoda, tepal Vondráček prezidenta za slova o euru v duelu s Pirátem Peksou na Primě

Výzva prezidenta Petra Pavla k přijetí eura je součástí salámové metody. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl předseda strany Svobodných Libor Vondráček, podle kterého jde primárně o likvidaci české koruny. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) je však přesvědčen, že ustanovením nové měny by se předešlo nejasnostem v rozpočtech po srovnání kurzů. A to jak na státní, tak i na firemní úrovni.

 

 

 

„Slova prezidenta v novoročním projevu jsou pro mě součástí salámové metody, jak se přiblížit k přijetí eura. Současně se jedná o známku tragického selhání ODS, která pod vlivem koaličních partnerů připouští diskuze o tomto tématu,“ uvedl předseda Svobodných.

Celá diskuze se podle něj přitom stáčí zcela jiným směrem. „Není řeč o euru, které se využívá již dávno. Od tohoto roku navíc podnikatelé mohou vést účetnictví i platit mzdy v eurech. Bavíme se tu o zrušení české koruny. Firmy si přitom mohou vést dva účty v různých měnách. Nerozumím tedy, proč zastánci eura tak tlačí na likvidaci tuzemského oběživa,“ vyčetl podporovatelům evropské měny v pořadu Zprávy Plus.

Naopak Peksa podporu Pavla v této otázce vítá a označuje ji za logický argument. V koexistenci dvou měn však vidí problém. „Jakýkoliv rozpočet – ať už na státní, či firemní úrovni – naplánujete v jedné měně, a když se posunou kurzy, celý rozpočet se sesype. Veškeré plánování je tak ztracené,“ vysvětlil europoslanec s tím, že se jedná o výrazně „neefektivní způsob“.

„Očekával bych, že ODS, která si staví na tom, že stojí za podnikateli, je bude chtít této otravné byrokracie výměny penízků za jiné ušetřit,“ dodal.

Vondráček však tvrzení o soukromnících ostře odmítl. „Podle průzkumů agentury STEM chce 80 procent podnikatelů zachovat korunu. O zavádění eura mají zájem pouze úzké zájmové skupiny, přičemž lidé něco takového nechtějí,“ nadhodil šéf Svobodných.

„Zeptejte se členů Svazu průmyslu a dopravy, zeptejte se kohokoliv, kdo reprezentuje český průmysl, a dozvíte se, že by tento krok uvítali,“ reagoval Peksa, který uznal i existenci zájmových skupin. Tu vidí především ve směnárenském lobby.

Zdroj: CNN Prima (název článku redakčně upraven)

 

 

ZPRÁVY PLUS (CNN Prima NEWS, 3. 1. 2024)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

LV = Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a kandidát do EP za tuto stranu; MK = Mikuláš Peksa, europoslanec, kandidát do EP za Českou pirátskou stranu; M = moderátor

(ve vstupu: PP = Petr Pavel, prezident ČR; JS = Jan Socha, reportér; TP = Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu)

 

M: Hezké dopoledne, je šest minut po půl jedenácté, tady na CNN Prima NEWS začínají Zprávy PLUS, jsme rádi, že jste s námi. Prezident Pavel v novoročním projevu znovu vyvolal debatu o přijetí eura. Společná evropská měna je pro něj logickou budoucností i pro Českou republiku.

PP: Evropská unie nám dává šanci, jak nejlépe uplatnit náš vliv a prosadit naše zájmy. Spolu s NATO je pro nás zárukou, že má Česká republika silné partnery, o které se může opřít. A taková záruka je dnes nedocenitelná. Právě letos si připomínáme dvacáté a dvacáté páté výročí vstupu do těchto organizací. To nám nabízí příležitost ohlédnout se a zároveň se podívat do budoucna, kterým směrem chceme jít. Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do aliance a do unie dobrovolně přijali. Prvním jsou výdaje na obranu země. Ten letos po dlouhé době opět plníme. Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy je společná měna logickou budoucností.

M: Jak jsme slyšeli, prezident Petr Pavel vyzval ve svém novoročním projevu k urychlení procesu přijetí eura. Podrobné informace k jeho zavedení teď má kolega Jan Socha.

JS: Euro v současné době používá 20 z 27 členských zemí Evropské unie. Evropská měnová unie byla vytvořena na základě smlouvy o Evropské unii, a to 1. ledna 1999. V té době začalo euro využívat v bezhotovostním platebním styku celkem 11 zemí. V lednu 2002 se do oběhu dostaly první eurobankovky a mince, používaly se dva měsíce současně s národními měnami a od 1. března 2002 je euro jedinou měnou v zemích evropské měnové unie. A jak na tom bylo od roku 2002 euro vůči naší měně? První roky mělo hodnotu kolem 30 Kč. Vůbec nejvíce si lidé za euro připlatili v roce 2004, konkrétně v květnu, kdy zároveň Česká republika vstoupila do Evropské unie. Zlom nastal v roce 2009, kdy euro kleslo pod 30 Kč, nyní se pak euro pohybovalo kolem 24 Kč.

M: Přijmout euro, nebo ne? To už je téma pro mé dva hosty, kterými jsou europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, hezký den.

MP: Dobrý den vám i divákům.

M: A také předseda Svobodných Libor Vondráček, dobrý den i vám.

LV: Děkuji za pozvání.

M: Pane Pekso, začnu u vás. Jak jsme slyšeli úryvek z toho novoročního projevu Petra Pavla, pro někoho možná největším překvapením, že tak napřímo podpořil, aby Česká republika přijala euro.  Bylo to i pro vás překvapení?

MP: Příjemně mě to potěšilo od prezidenta. Zároveň je to velmi logický argument. To euro je vlastně věc, která dlouhodobě pomáhá jak firmám, tak domácnostem vlastně řešit různé problémy, které jsou spojené s tím vyměňováním nebyrokraticky, efektivněji, takže je logické, že k němu různé státy přistupují, a je logické, že prezident republiky, který vlastně zodpovídá za to, aby Česká republika plnila své závazky, vyzývá k tomu, abychom tenhle závazek, který jsme učinili už před 20 lety, také splnili.

M: Říkáte, že vás to potěšilo, tedy nepřekvapilo, je to podle vás logické.

MP: Dává to velice smysl.

M: Pane Vondráčku, podle vás, dává to smysl?

LV: Ne. Tak za mě je to bohužel součást salámové metody, jak se přibližujeme k přijetí eura. Je to současně jakási známka tragického selhání ODS, která připouští diskuse o tomto tématu, ačkoliv ještě před několika lety na to měla jednoznačný názor, dneska už se pomalu pod vlivem svých koaličních partnerů začíná přiklánět k tomu, aby to skutečně téma bylo, takže mě to mrzí. Bohužel se skutečně k tomu přibližujeme. Jednání vlády má v tuto chvíli na pořadu jednání to, abychom se bavili o vstupu do systému ERM II. Ale nechci vás opravovat, nicméně jsem zastáncem toho, abychom věci nazývali pravými jmény, koneckonců jsme z pravé části politického spektra, a my se tady nebavíme o přijímání eura. To už se přijímá dávno, a dokonce od 1. 1. 2024. Lidé, občané, podnikatelé mohou vést účetnictví v eurech, platit mzdy v eurech, mohou i platit daně v eurech, ale bavíme se o zrušení koruny. Protože to, o čem se teď bavíme, to je přibližování se k tomu, že naše koruna zanikne, že bude zlikvidována. Přijímat euro, a můžete to zkusit v různých obchodech platit eurem, já myslím, že vás nevyženou, a dokonce už od toho 1. 1. i pro ty firmy není nutné, aby si vedly vlastně dva účty v různých měnách. Takže v tomto ohledu já vůbec nerozumím tomu, proč zastánci eura tlačí na likvidaci české koruny, proč jim nestačí to, že tady je konkurenční prostředí pro obě dvě měny. A s tím já jsem spokojen, já konkurenci i svobodě fandím.

M: Tak určitě víte, co mám na mysli tím přijímáním eura. To, že samozřejmě přejdeme na euro jako jedinou měnu, s čímž by souviselo spousta věcí. Ať už by to bylo přeceňování zboží, ať už by to bylo vlastně oceňování veškerých služeb, mezd. A tam bude otázka, s jakým kurzem, zdali se bude zaokrouhlovat. Pane Pekso, neobávají se lidé právě tohoto?

MP: Já chápu tu obavu, ale my to vlastně řešíme dnes a denně právě kvůli tomu, že ty dvě měny existují vedle sebe. To prostě souvisí s tím, že v podstatě libovolný rozpočet, jaký uděláte, ať už je to právě ve státu, ve firmě nebo kdekoliv jinde, cokoliv tam plánujete, naplánujete v jedné měně, a pak se vám ty kurzy vůči sobě posunou a celý ten rozpočet se vám rozsype, veškeré plánování je ztracené a můžete začít vlastně zase odznova. Tohle je strašně neefektivní způsob organizace a je to jedna z věcí, po které právě ti podnikatelé dlouhodobě volají, jak tady bylo řečeno. Já bych očekával ODS, která se dlouhodobě staví, řekněme, na pozici té strany, která jako že podnikatelům vychází vstříc, že právě přesně v tomhle, jim tu byrokracii ušetří a konečně nás vlastně téhle otravné byrokracie s vyměňováním jedněch penízků za druhé zbaví.

M: Pane Vondráčku, můžete na to reagovat?

LV: Ne, určitě to není takhle. Vy sami máte k dispozici průzkum od agentury STEM, byl tady několikrát prezentovaný. 82 % občanů chce zachovat českou korunu, ne ji zrušit, a 80 % podnikatelů také chce zachovat českou korunu. To znamená, je to nepravda, že by podnikatelé chtěli zavádět euro. A jsou to čísla od STEMu. STEM to měří 20 let, dlouhodobě, jsou to čísla tady prezentovaná. Pan kolega Farský od vás z koalice, z Pirátů-STAN to prezentoval na své akci 17. března, přišel tam pan Buchtík ze STEMu. Lidé nechtějí zavádět euro, podnikatelé nechtějí zavádět euro, pouze úzké zájmové skupinky a někteří další, jejichž motivaci nerozumím, chtějí zavádět euro, tlačí na to za každou cenu, ale lidé to rozhodně nechtějí, a to jsou tvrdá data.

MP: Zeptejte se Svazu průmyslu a dopravy.

LV: No tak to jsou ty zájmové skupinky.

MP: Zeptejte se kohokoli, kdo právě reprezentuje ten český průmysl, a dozvíte se, že to euro chtějí, protože prostě pro ně je to logické a přirozené. Já uznávám, existují zájmové skupiny, typicky směnárníci, kteří euro nechtějí, protože vydělávají na tom, že vymění jedny penízky za druhé. Ale co se týče těch ostatních, kteří si od nich tuhle službu musí kupovat, tak ty to samozřejmě nechtějí.

LV: Tak směnárníků, nevím, kolik je v populaci, ale 80 % všech podnikatelů…

MP: To jsou nějaká hodně podivná čísla.

LV: A to jsou pevná data. Ne, to je STEM, to si můžete prohlídnout. To není nic, co jsem si vycucal z prstu.

M: Jak ale víme, o tom zavedení eura nebudou rozhodovat lidé, nebude se o tom rozhodovat v referendu, bude to politické rozhodnutí, proč právě ODS teď už je tak svolná? Je to o tom, domluvit se v koalici, je to něco za něco?

MP: No, ona právě moc svolná není, oni systematicky vlastně veškerou aktivitu, která by k tomu směřovala i včetně toho, co slíbili už…

M: Ale už právě připouštějí tu možnost.

MP: No, to právě by bylo hezké, kdyby to připouštěli, ale oni to právě nedělají. Ten problém je skutečně v tom, že my musíme splnit nějaké konkrétní kroky, které je třeba udělat kvůli tomu, aby se ta ekonomika na euro připravila. Typicky právě vstoupit do toho mechanismu směnných kurzů II. A to je věc, kterou ODS slíbila udělat, protože slíbila splnit Maastrichtská kritéria. No a nedělá je.

M: Pane Vondráčku, vstup do toho režimu směnných kurzů. Je to na pořadu dne? A pokud by k tomu došlo dnes, bylo by to pro nás výhodné? Protože jak víme, kurz eura vůči koruně vlastně roste, pro nás by to bylo teď nevýhodné. To znamená počkat třeba, až se dostaneme třeba opět zase někam k těm 23 korunám, pokud se to tak vůbec dá očekávat v blízké budoucnosti?

LV: My už jsme si tady něco jako vstup do ERM II vyzkoušeli, když byl intervenční režim České národní banky, a v podstatě se banka snažila držet ten kurz na nějaké úrovni. Bylo to, jako kdybychom vstoupili do ERM II. A pro naši ekonomiku to nebylo nic pěkného. My jsme viděli důsledky, jaké nám to přineslo. Makroekonomická čísla ze všech ostatních zemí ve čtyřech různých argumentech, jestli na to bude čas, rád to řeknu, hovoří proti přijetí eura, proti vstupu do ERM II. A je velká chyba, že skutečně v tomto směru ODS připustila, že do druhého programového prohlášení se dostalo to, že se vytvoří analýza o tom, jestli máme nebo nemáme vstoupit do ERM II. Tím připustila, že se o tom vůbec bude mluvit, že se teďka na vládě o tom bude hlasovat, a to ve stavu, kdy jim bylo zcela jasné, že většina ministrů, členů vlády, chce vstoupit do ERM II. To znamená, sami jim nahráli na smeč, dostali to do programového prohlášení a v tom původním programovém prohlášení, po kterém získala tato vláda důvěru, tak v tomto nebylo. To znamená, je to další způsob, jak salámovou metodou ty věci přibližovat někam dál od těch předvolebních slibů, dál od toho původního programového prohlášení.

M: Pane Pekso, vy se usmíváte, můžete reagovat?

MP: Já asi oceňuji, že ODS učinila tak demokratický krok, že vůbec umožnila, abychom o tom směli mluvit. To je pokrok, to uznávám. Nicméně kromě toho, že o tom můžeme mluvit, s tím v podstatě neudělali vůbec nic dalšího. Tam bylo jasně napsáno, v rámci programového prohlášení vlády, že máme splnit Maastrichtská kritéria, včetně tedy toho, že vstoupíme do ERM II. Já očekávám, že tedy pan ministr Stanjura dodá, co slíbil, a jaksi vstoupíme do ERM II. Kde to je? Neděje se to a je to chyba.

M: Jedna věc je splňovat ta Maastrichtská kritéria, čehož zřejmě budeme schopni. Vstup do toho systému směnných kurzů…

MP: To je jedno z nich.

M: Ano, to je samozřejmě jedno z nich, i ty ostatní. Inflace, úrokové sazby a teď to čtvrté mi vypadlo. Nevadí. V každém případě, co to bude pro obyvatele znamenat? Můžete jim skutečně zaručit, že tím nepoklesnou reálné mzdy?

MP: Naopak, tímto způsobem se stabilizují. Právě proto, že to dává tu pevnou oporu té konkrétní národní měně ve vztahu k těm, toho okolí. Typický příklad v tomhle směru je Dánsko, které je v systému ERM II dlouhodobě. Oni mají prostě trvalou výjimku z přijetí eura, to znamená, že v tom režimu ERM II zůstávají časově neomezeně. Dánsko je země s jednou z nejnižších inflací v Evropské unii. Je to věc, která prakticky a efektivně omezuje tu drahotu, kterou tady pozorujeme u nás, respektive by omezovala, kdybychom tedy ten krok tímhle směrem udělali.

M: Pane Vondráčku, je to skutečně tak? Máme příklady z jiných zemí, nevedlo to k tomu, že by se zhoršila životní úroveň?

LV: Víte, euro, to je nástroj, který v různých zemích může fungovat různě. Možná i pro některé země může dávat smysl. Česká republika rozhodně není tou zemí, která by něco získala tím, že by se přijalo euro. A já řeknu čtyři makroekonomické argumenty. Zaprvé země s podobnou ekonomikou jako my po přijetí eura začaly divergovat, to znamená, vzdalovaly se s vývojem HDP vůči eurozóně, předtím se přibližovaly, pak se vzdalovaly. Další, nemělo to pozitivní vliv na objem mezinárodního obchodu, prostě jim to nepomohlo. To jsou všechno argumenty, které jsou vyvrácené, vyvrácené ekonomy. Třetí věc je, že samozřejmě dneska se tady často zaměňuje vysoká inflace s přijetím eura. V Polsku mají menší inflaci než my, vývoj HDP tam je úplně jiný. To znamená, to není otázka měny, to je otázka zejména fiskální politiky. To, jak se rozhazují u nás peníze, to je ten důvod, proč tady je vysoká inflace. No a čtvrtá věc je, že státy po přijetí eura zásadně zvyšují své státní dluhy, protože si mohou půjčovat laciněji, tím pádem je to více láká si půjčovat. A to jsou prostě tvrdá data. 100 % nezávislých ekonomů, ekonomů z České národní banky, Ministerstev financí, VŠE, kteří přišli na kulatý stůl Senátu, který se pořádal k otázce přijetí eura, respektive zachování koruny, se shodlo, že euro přijímat nemáme. To znamená, já v tomto smyslu vůbec nevidím důvod, proč se tady s panem kolegou o tom bavíme, proč se tu třeba nebavíme o tom, že tu cestičku umeteme k používání bitcoinu tak, jak jsme jí umetli k používání eura a dolaru. Proč teda tu měnovou konkurenci nechceme ještě rozšířit? Ať si lidé sami vyberou, kterou měnou chtějí platit. Já jsem pro to se bavit, jenom řeknu, určitě nejsem nedemokrat, nemyslím si, že se o tom nemáme bavit, ale je prostě politickou chybu ODS, že připustila tu diskusi na úrovni vlády, když je v menšině.

M: A teď přidám argument prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. Podle něj by přijetím eura firmy ušetřily miliardy, neutrácely by totiž za převádění na koruny nebo z korun.

TP: Těch výhod je dlouhá řada, ale to, co je asi základní, je obrovské úspory pro české firmy. České firmy každý rok vyhazují miliardy korun za bankovní poplatky kvůli směnám, kvůli zajišťování se vůči pohybu kurzu. Ty miliardy by mohly investovat do vývoje, do pronikání na nové trhy, do vyšších mezd pro své zaměstnance, místo toho je velmi neefektivně platí bankám.

M: Pane Pekso, počítám, že s tímto vy souhlasíte.

MP: Velice. Já si myslím, že to vyvrací argumenty, které tady kolega Vondráček přednášel na začátku. Prostě český byznys to chce.

M: Pane Vondráčku, není to i skvělý kšeft pro vlastně ten bankovnický sektor?

LV: Pan Prouza se asi baví jenom s těmi 20 % podnikatelů, kteří si to přejí, 80 % podnikatelů s tím problém nemá. To znamená…

M: Už jsem říkal, že problém zavedení toho eura nerozhodují lidé v referendu, bude to politické rozhodnutí, je to na vládě.

LV: To znamená, není demokratické naopak dneska tlačit na to, abychom euro přijali, když 82 % občanů si to nepřeje. To prostě demokratické není. Ale ty argumenty neplatí. Podnikatelé v praxi říkají, že to tak není, od 1. 1. mohou vést účetnictví a platit daně v eurech, to znamená, nemusí to převádět, je to na nich. Pokud jsou to pouze exportéři do České republiky, žádné svoje produkty ani služby nevyváží, tak proč by měli mít problém s tím, že budou mít pouze účet v eurech? Nebudou nic převádět a transakční náklady odchází pryč. Ale i s těmi se dá vyrovnat. Podnikatelé to umí, tak nechme je dělat svoji práci.

M: Pane Pekso, už jsem říkal několikrát, je to politické rozhodnutí, je tedy podle vás pouze ta ODS jediná, kdo to brzdí?

MP: Dá se to tak říct. Ta ODS je prostě, nakolik já vidím vnitřní fungování té vlády, je prostě ODS překážkou pro řešení velké části problémů. Mimochodem právě tohohle toho. Takže asi kdyby tam byl někdo rozumnější, já vnímám, že i v rámci ODS jsou nějací lidé, kteří toto nevidí tak černobílé a kteří jaksi vnímají i výhody eura, a kdyby se tihle ti lidé dostali jaksi, řekněme, k možnosti zrealizovat svou vizi, tak by to bylo nepochybně lepší.

M: Jak zásadní rozkol v koalici to je? Může to mít i nějaké větší následky? Anebo to neberete jako nějaký problém?

MP: Tak to je asi dobrá otázka. Ale řekl bych, spíše na ty členy těch koaličních stran, protože koneckonců ten závazek v tom programovém prohlášení vlády je, to znamená, ministr financí by měl plnit. A pokud ministr financí neplní, tak si myslím, že je to odpovědnost všech těch, řekněme, zbývajících předsedů parlamentních stran, aby nějakým způsobem přesvědčili jak tedy premiéra a předsedu ODS, tak tedy příslušného ministra financí, že splnit mají. V opačném případě tedy je třeba situaci nějak řešit důrazněji.

M: Pane Vondráčku, vy jste se pousmál, když byla řeč o tom, že by se mělo plnit to programové prohlášení. Tak co vás v souvislosti s tím napadlo?

LV: A tak v tomto smyslu pan ministr financí zrovna v této otázce plní to, co slíbil, a skutečně nechal vytvořit tu analýzu. Ta vznikla, podílela se na ní Česká národní banka, Ministerstvo financí. Závěry té analýzy jsou jednoznačné, nedoporučují vstupovat do ERM II. To znamená, zrovna v této otázce bych mohl pana ministra Stanjuru pochválit, přestože třeba jeho kolega pan Kupka, který tu seděl včera večer, tak už připouštěl, že by se euro postupně klidně přijímat mohlo. Já si myslím, že by to byla zásadní chyba. My jsme před rokem touto dobou odevzdali do Senátu naši petici, pod kterou máme přes 30 000 podpisů. Lidé chtějí zachovat českou korunu a Svobodní za to budou vždycky bojovat.

M: Předseda Svobodných Libor Vondráček a europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa byli našimi hosty, pánové, díky a přeju hezký den.

MP: Děkujeme za pozvání.

LV: Děkujeme za pozvání.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31