Zákaz plynových kotlů, další z hloupých nápadů Evropské unie

Zákaz plynových kotlů, další z hloupých nápadů Evropské unie

Jedno z velice důležitých témat, které ale tak trochu zapadlo ve stínu událostí posledních dnů a týdnů, je připravované zpřísnění směrnice EU nařizující zákaz plynových kotlů respektive jejich prodeje a servisu, a to už od roku 2029. Opravami a servisem plynových kotlů se živím skoro dvacet let a bral bych jako veliké pokrytectví se k tomuto tématu nevyjádřit.

„O návrhu Evropské komise se vyjednává, jde zatím o pracovní verzi. Stejně jako v případě dalších podobných návrhů i v tomto případě hrají roli národní specifika a zájmy jednotlivých členů Evropské unie. Souhlasné stanovisko zatím přišlo od Německa, Francie, Dánska, Švédska nebo Belgie. Naopak Itálie a země střední a východní Evropy mají výhrady.“[1]

Bez plynu to prostě nejde. Je úplně jedno, jak moc nějaký eurokomisař propadne zelené ideologii, důležitá jsou fakta a ta jasně říkají, že plán eliminace plynových kotlů je zcela nereálný. Na českém trhu se prodá ročně v průměru 80 tisíc plynových kotlů. Celkový počet plynových kotlů, které jsou u nás v provozu, není znám, tato data se nesbírají, a tudíž žádné relevantní přehledy neexistují. Vyjděme tedy z údajů ČSÚ, který krom počtu obyvatel sleduje i počet domů a bytů. V roce 2021 bylo evidováno ve statistikách ČSÚ 1 709 845 rodinných domů, 2 431 918 bytů v bytových domech a 73 366 bytů v ostatních budovách. Použijeme-li tato data pro reálný odhad počtu objektů, které jsou vytápěny plynovými kotli, bavíme se zde o číslu blížícímu se ke dvěma milionům.
(Pro naši úvahu jsme na základě kvalifikovaného odhadu zvolili následující podíly domácností s plynovými kotli: u rodinných domů 95 %, u bytových domů 15 % a u ostatních budov 10 %.)
Nahradit tak ohromný počet kotlů, a ještě k tomu za tak krátkou dobu, je nejen nereálné, ale i velmi naivní.

Otázkou také zůstává, čím plynový kotel nahradit. Jediný zdroj, který by co do parametrů mohl alespoň částečně konkurovat plynovému kotli, je tepelné čerpadlo. To má ale svá jistá specifika a omezení, opírající se o základy fyziky. V praxi to znamená, že účinnost tepelného čerpadla výrazně klesá s venkovní teplotou okolo 0 °C. Pokud se venkovní teplota pohybuje 5 °C pod bodem mrazu nebo níže, je účinnost zařízení naprosto zanedbatelná a připíná se pomocné elektrické topení. Čím větší potřeba tepla, tím menší účinnost zařízení – i tak by se to dalo jednoduše shrnout. Dalším velkým otazníkem je příkon zařízení v případě připnutí záložního elektrického zdroje, jehož výkon je u většiny tepelných čerpadel 3kW při minimálním zatížení. To může být dost zásadní problém. Např. u bytového domu s dvaceti bytovými jednotkami vytápěnými plynovými kotli je příkon do všech zařízení cca 1kW, v případě instalace tepelných čerpadel a při aktivaci jejich pomocného elektrického vytápění se dostáváme na hodnotu přesahující 60kW. Tak enormní navýšení není naše elektrická přenosová soustava schopna zvládnout ani při velké dávce optimismu. Tady cestu prostě nevidím. 

Jednou z dalších alternativ, se kterou by EU neměla problém, je systém hybridního vytápění, tedy kombinace tepelného čerpadla a plynového kotle pod jedním „deklem“. Vadí tedy plynové kotle, nebo nevadí? Začínám se v tom trochu ztrácet. Ať už vadí, či nevadí, tahle cesta je asi tou nejhorší, kterou bychom se mohli vydat. Systém hybridního vytápění je mnohem náročnější na prostor instalace a jeho pořizovací cena je oproti plynovému kotli několikanásobně vyšší. Dalším negativním faktorem je složitost opravy. Bavíme se tu o velmi sofistikovaném zařízení, jehož oprava vyžaduje znalosti hned z několika oborů, přičemž u dvou je podmínkou osvědčení vydané TIČR a jeden obor je podmíněn registrací na MZP. Celkem se jedná až o šest oborů. V současné době čeká zákazník na opravu plynového kotle i několik týdnů, termín opravy hybridního zdroje vytápění by se tak pravděpodobně pohyboval až v řádech měsíců.

Pokud si chceme zachovat základní komfort, ke kterému teplo a teplá voda neodmyslitelně patří, udělejme maximum pro to, aby tento euronesmysl zůstal jen pracovní verzí. Nedovolme, aby ideologie zvítězila nad zdravým rozumem. Volby do Evropského parlamentu proběhnou letos v červnu a každý hlas může být tím, který rozhodne o naší budoucnosti.


[1] HONSŮ, Miroslav. In: Konec plynových kotlů už za několik let? Měl by je nahradit nový typ vytápění [online]. zoom.iprima.cz, 03. 12. 2023 [cit. 02. 01. 2024]. Dostupné z: https://zoom.iprima.cz/veda-a-technika/konec-plynovych-kotlu-419302

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tomáš Rout

Tomáš Rout

Novinky

Nejnovější video

Na semináři o covidu v Poslanecké sněmovně vystoupil MUDr. Miroslav Havrda, jeden z představitelů Paralelní lékařské komory, s ostrou kritikou covidových opatření a mediální kampaně z let 2020–2022. Havrda označil období pandemie za „covidovou totalitu“ nebo „dobu temna“ a srovnal segregaci neočkovaných s fašistickým režimem.

Paralelní lékařská komora jako alternativa

Havrda připomněl, že v době, kdy oficiální instituce tvrdily, že „všichni lékaři souhlasí se strategií státu“, založili s kolegy paralelní lékařskou komoru. „Vzali jsme si bílé pláště a šli jsme k lidem, protože jsme se nedostali do žádných médií,“ popsal lékař. Jejich akce na Václavském náměstí, Staroměstském náměstí a na Letné sledovaly tisíce lidí, přičemž přenosy na alternativních médiích jako Raptor TV či KTV Live měly až 250 000 zhlédnutí.

Když jim tehdejší prezident České lékařské komory nedovolil pořádat semináře v budově komory, pořádali je venku na „Kubkových schodech“ u Palackého náměstí. „Tam nám lidé nosili svařák, teplomety a koláče, protože byla hrozná zima,“ vzpomínal Havrda s díky občanům, kteří je podporovali.

Očkování těhotných žen jako „lékařská žumpa“

Zvláště ostře Havrda kritizoval očkování těhotných žen experimentální vakcínou. „Na lékařské fakultě nás učili, že těhotné ženy nesmí prakticky žádné léky, ani aspirin,“ řekl s tím, že se ptal veterinářky, zda očkují březí fenky, a ta odpověděla, že by si to nikdy nedovolili. „My jsme si dovolili očkovat nejenom děti, kde dnes víme, že to nepotřebovaly, ale očkovali jsme těhotné ženy. Lékařská žumpa, styďte se,“ vyzval kolegy, kteří postup schvalovali.

Havrda také zmínil náměstka ministra zdravotnictví Policara, který podle něj vydal „20 nezákonných protiústavních vyhlášek segregujících zdravé neočkované lidi“ a srovnal tento postup s označováním Židů žlutými hvězdami za fašismu.

Konkrétní požadavky: omluva, odškodnění a revize

MUDr. Havrda formuloval tři hlavní požadavky. Za prvé žádá, aby se „odborníci“, kteří podle něj „prokazatelně lhali“, omluvili všem lidem. Za druhé požaduje, aby stát odškodnil všechny poškozené závažnými nežádoucími účinky očkování. Za třetí vyzval novináře, aby „začali psát pravdu a přestali zamlčovat jasná fakta, která jsou vědecky podložená“.

Mimo to Havrda navrhuje revizi národní očkovací strategie, kterou označil za „medicínský nesmysl“, a odmítá, aby „takzvaní odborníci“ z covidové éry byli nadále nominováni do funkcí na ministerstvu zdravotnictví. Poukazuje také na návrh současného náměstka ministra spravedlnosti JUDr. Koudelky, který navrhuje jiné řešení než vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny, kde by se podle Havrdy „vše dostalo pod koberec“.

Lékař závěrem zdůraznil roli alternativních médií a organizací, které podle něj zabránily povinnému očkování. „Díky úsilí těchto lidí byla vytvořena deklarace lékařů, sester, vojáků, policistů a další, kde to byly statisíce lidí,“ uvedl s tím, že stát měl nakoupeno „10 vakcín na jednoho člověka“ a „očkovali by nás jako ovce“. Své vystoupení zakončil varováním směrem k médiím a oficiálním odborníkům: „Již nikdy více. A tohle vám fakt nezapomeneme.“

Oblíbené štítky

Svobodni-31