Zákaz plynových kotlů, další z hloupých nápadů Evropské unie

Zákaz plynových kotlů, další z hloupých nápadů Evropské unie

Jedno z velice důležitých témat, které ale tak trochu zapadlo ve stínu událostí posledních dnů a týdnů, je připravované zpřísnění směrnice EU nařizující zákaz plynových kotlů respektive jejich prodeje a servisu, a to už od roku 2029. Opravami a servisem plynových kotlů se živím skoro dvacet let a bral bych jako veliké pokrytectví se k tomuto tématu nevyjádřit.

„O návrhu Evropské komise se vyjednává, jde zatím o pracovní verzi. Stejně jako v případě dalších podobných návrhů i v tomto případě hrají roli národní specifika a zájmy jednotlivých členů Evropské unie. Souhlasné stanovisko zatím přišlo od Německa, Francie, Dánska, Švédska nebo Belgie. Naopak Itálie a země střední a východní Evropy mají výhrady.“[1]

Bez plynu to prostě nejde. Je úplně jedno, jak moc nějaký eurokomisař propadne zelené ideologii, důležitá jsou fakta a ta jasně říkají, že plán eliminace plynových kotlů je zcela nereálný. Na českém trhu se prodá ročně v průměru 80 tisíc plynových kotlů. Celkový počet plynových kotlů, které jsou u nás v provozu, není znám, tato data se nesbírají, a tudíž žádné relevantní přehledy neexistují. Vyjděme tedy z údajů ČSÚ, který krom počtu obyvatel sleduje i počet domů a bytů. V roce 2021 bylo evidováno ve statistikách ČSÚ 1 709 845 rodinných domů, 2 431 918 bytů v bytových domech a 73 366 bytů v ostatních budovách. Použijeme-li tato data pro reálný odhad počtu objektů, které jsou vytápěny plynovými kotli, bavíme se zde o číslu blížícímu se ke dvěma milionům.
(Pro naši úvahu jsme na základě kvalifikovaného odhadu zvolili následující podíly domácností s plynovými kotli: u rodinných domů 95 %, u bytových domů 15 % a u ostatních budov 10 %.)
Nahradit tak ohromný počet kotlů, a ještě k tomu za tak krátkou dobu, je nejen nereálné, ale i velmi naivní.

Otázkou také zůstává, čím plynový kotel nahradit. Jediný zdroj, který by co do parametrů mohl alespoň částečně konkurovat plynovému kotli, je tepelné čerpadlo. To má ale svá jistá specifika a omezení, opírající se o základy fyziky. V praxi to znamená, že účinnost tepelného čerpadla výrazně klesá s venkovní teplotou okolo 0 °C. Pokud se venkovní teplota pohybuje 5 °C pod bodem mrazu nebo níže, je účinnost zařízení naprosto zanedbatelná a připíná se pomocné elektrické topení. Čím větší potřeba tepla, tím menší účinnost zařízení – i tak by se to dalo jednoduše shrnout. Dalším velkým otazníkem je příkon zařízení v případě připnutí záložního elektrického zdroje, jehož výkon je u většiny tepelných čerpadel 3kW při minimálním zatížení. To může být dost zásadní problém. Např. u bytového domu s dvaceti bytovými jednotkami vytápěnými plynovými kotli je příkon do všech zařízení cca 1kW, v případě instalace tepelných čerpadel a při aktivaci jejich pomocného elektrického vytápění se dostáváme na hodnotu přesahující 60kW. Tak enormní navýšení není naše elektrická přenosová soustava schopna zvládnout ani při velké dávce optimismu. Tady cestu prostě nevidím. 

Jednou z dalších alternativ, se kterou by EU neměla problém, je systém hybridního vytápění, tedy kombinace tepelného čerpadla a plynového kotle pod jedním „deklem“. Vadí tedy plynové kotle, nebo nevadí? Začínám se v tom trochu ztrácet. Ať už vadí, či nevadí, tahle cesta je asi tou nejhorší, kterou bychom se mohli vydat. Systém hybridního vytápění je mnohem náročnější na prostor instalace a jeho pořizovací cena je oproti plynovému kotli několikanásobně vyšší. Dalším negativním faktorem je složitost opravy. Bavíme se tu o velmi sofistikovaném zařízení, jehož oprava vyžaduje znalosti hned z několika oborů, přičemž u dvou je podmínkou osvědčení vydané TIČR a jeden obor je podmíněn registrací na MZP. Celkem se jedná až o šest oborů. V současné době čeká zákazník na opravu plynového kotle i několik týdnů, termín opravy hybridního zdroje vytápění by se tak pravděpodobně pohyboval až v řádech měsíců.

Pokud si chceme zachovat základní komfort, ke kterému teplo a teplá voda neodmyslitelně patří, udělejme maximum pro to, aby tento euronesmysl zůstal jen pracovní verzí. Nedovolme, aby ideologie zvítězila nad zdravým rozumem. Volby do Evropského parlamentu proběhnou letos v červnu a každý hlas může být tím, který rozhodne o naší budoucnosti.


[1] HONSŮ, Miroslav. In: Konec plynových kotlů už za několik let? Měl by je nahradit nový typ vytápění [online]. zoom.iprima.cz, 03. 12. 2023 [cit. 02. 01. 2024]. Dostupné z: https://zoom.iprima.cz/veda-a-technika/konec-plynovych-kotlu-419302

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tomáš Rout

Tomáš Rout

Novinky

Nejnovější video

Green Deal povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva, řekla ekonomka Markéta Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS. Zhruba čtvrtina lidí by se podle ní mohla v důsledku iniciativy propadnout do dopravní nebo energetické chudoby. Proti jejímu tvrzení se však důrazně ohradil Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Šichtařová je podle něj „známá alarmistka“. Lidé jako ona podle něj na veřejnosti šíří strach a vzbuzují paniku.

 

Green Deal požaduje, aby se státy Evropské unie nejpozději v roce 2050 obešly bez fosilních paliv. To však podle Markéty Šichtařové není reálné. „Minimálně ne na takové životní úrovni, jakou máme dnes,“ podotkla. Iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout v Evropě klimatické neutrality, podle ní bude mít obrovské ekonomické dopady. „Povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva. Dnes už se veřejně počítá s tím, že zhruba 25 procent lidí by mohlo propadnout do něčeho, čemu se říká dopravní a energetická chudoba,“ uvedla ekonomka.

Takové zchudnutí by pak dle jejích slov mohlo vést k tomu, že bude unijní rozpočet ochuzen o příjmy a naopak mu vzrostou výdaje, takže bude situace neufinancovatelná. „Teď se hraje o to, jestli tomuto šílenství zabráníme ještě předtím, než se spustí, protože to, co tady dnes máme, je úplný začátek. Anebo jestli se to zastaví teprve až za chodu v důsledku toho, že se to zhroutí vlastní vahou, protože všichni zchudneme,“ řekla Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS.

S její prognózou však nesouhlasí ekonom Štěpán Křeček. „Paní Šichtařová je známá alarmistka. Její předpovědi jsou podobně přesné jako předpovědi rozbitých hodin. Ty dvakrát denně ukazují správný čas, ale jinak se celou dobu mýlí,“ rýpnul si.

O tom, jakým způsobem bude Česko plnit evropskou klimatickou dohodu, jednala vláda ve středu. Počítá mimo jiné s postupným navyšováním výroby elektřiny a současně deklaruje záměr odklonu od uhlí po roce 2030. Schválit strategii se ministrům ale nepodařilo, a to kvůli četné kritice týkající se především ekonomických dopadů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží.

Podle Křečka byla strategie z jednání stažena, protože ještě projde důkladnou analýzou. „Je tady jasný závazek, že se nepřijme nic nad rámec toho, co je naprosto nezbytné a vyplývá z našich závazků v členství EU. Nepřijmeme nic navíc a budeme důsledně dbát na to, aby dopady na českou veřejnost byly minimální,“ deklaroval premiérův ekonomický poradce.

České podobě Green Dealu má dominovat dostavba jaderných elektráren. Postupně se navíc přestávají vyplácet uhelné elektrárny, proto je nutné místo nich najít vhodnou alternativu, zmínil Křeček.

Podle Šichtařové prozatím vláda odložila energetickou koncepci, která má spolu se souvisejícími klimatickými dokumenty tvořit českou podobu Zelené dohody, protože se lekla svých vlastních kroků. „Byla to právě Fialova vláda, která během předsednictví přitlačila ještě více na pilu a ještě více utužila to, co se očekávalo od Green Dealu,“ sdělila. Když začala média psát o tom, že bude česká verze náročná a povede nás do chudoby, vláda se lekla, míní ekonomka: „Je populistická a najednou se jí to nehodilo do portfolia.“

„Trápí mě, že dochází k systematickému strašení od neinformovaných lidí, kteří nečetli celý dokument. Nevědí, co v něm skutečně stojí, a cucají si z prstu naprosté nesmysly, matou tím veřejnost a vyvolávají zbytečně paniku,“ reagoval na slova Šichtařové Křeček.

Soustředění strategie na dobudování jádra prý přinese obrovské zakázky českému průmyslu. Zakázka podle něj sníží emise a zároveň podpoří ekonomiku. „Náš průmysl bude moci růst v moderních technologiích a bude moci zase dosahovat vysoké přidané hodnoty, produkovat zaměstnanost, bude to vzpruhou pro naši ekonomiku,“ prohlásil.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Tomáš Rout

Tomáš Rout

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31