Zákaz plynových kotlů, další z hloupých nápadů Evropské unie

Zákaz plynových kotlů, další z hloupých nápadů Evropské unie

Jedno z velice důležitých témat, které ale tak trochu zapadlo ve stínu událostí posledních dnů a týdnů, je připravované zpřísnění směrnice EU nařizující zákaz plynových kotlů respektive jejich prodeje a servisu, a to už od roku 2029. Opravami a servisem plynových kotlů se živím skoro dvacet let a bral bych jako veliké pokrytectví se k tomuto tématu nevyjádřit.

„O návrhu Evropské komise se vyjednává, jde zatím o pracovní verzi. Stejně jako v případě dalších podobných návrhů i v tomto případě hrají roli národní specifika a zájmy jednotlivých členů Evropské unie. Souhlasné stanovisko zatím přišlo od Německa, Francie, Dánska, Švédska nebo Belgie. Naopak Itálie a země střední a východní Evropy mají výhrady.“[1]

Bez plynu to prostě nejde. Je úplně jedno, jak moc nějaký eurokomisař propadne zelené ideologii, důležitá jsou fakta a ta jasně říkají, že plán eliminace plynových kotlů je zcela nereálný. Na českém trhu se prodá ročně v průměru 80 tisíc plynových kotlů. Celkový počet plynových kotlů, které jsou u nás v provozu, není znám, tato data se nesbírají, a tudíž žádné relevantní přehledy neexistují. Vyjděme tedy z údajů ČSÚ, který krom počtu obyvatel sleduje i počet domů a bytů. V roce 2021 bylo evidováno ve statistikách ČSÚ 1 709 845 rodinných domů, 2 431 918 bytů v bytových domech a 73 366 bytů v ostatních budovách. Použijeme-li tato data pro reálný odhad počtu objektů, které jsou vytápěny plynovými kotli, bavíme se zde o číslu blížícímu se ke dvěma milionům.
(Pro naši úvahu jsme na základě kvalifikovaného odhadu zvolili následující podíly domácností s plynovými kotli: u rodinných domů 95 %, u bytových domů 15 % a u ostatních budov 10 %.)
Nahradit tak ohromný počet kotlů, a ještě k tomu za tak krátkou dobu, je nejen nereálné, ale i velmi naivní.

Otázkou také zůstává, čím plynový kotel nahradit. Jediný zdroj, který by co do parametrů mohl alespoň částečně konkurovat plynovému kotli, je tepelné čerpadlo. To má ale svá jistá specifika a omezení, opírající se o základy fyziky. V praxi to znamená, že účinnost tepelného čerpadla výrazně klesá s venkovní teplotou okolo 0 °C. Pokud se venkovní teplota pohybuje 5 °C pod bodem mrazu nebo níže, je účinnost zařízení naprosto zanedbatelná a připíná se pomocné elektrické topení. Čím větší potřeba tepla, tím menší účinnost zařízení – i tak by se to dalo jednoduše shrnout. Dalším velkým otazníkem je příkon zařízení v případě připnutí záložního elektrického zdroje, jehož výkon je u většiny tepelných čerpadel 3kW při minimálním zatížení. To může být dost zásadní problém. Např. u bytového domu s dvaceti bytovými jednotkami vytápěnými plynovými kotli je příkon do všech zařízení cca 1kW, v případě instalace tepelných čerpadel a při aktivaci jejich pomocného elektrického vytápění se dostáváme na hodnotu přesahující 60kW. Tak enormní navýšení není naše elektrická přenosová soustava schopna zvládnout ani při velké dávce optimismu. Tady cestu prostě nevidím. 

Jednou z dalších alternativ, se kterou by EU neměla problém, je systém hybridního vytápění, tedy kombinace tepelného čerpadla a plynového kotle pod jedním „deklem“. Vadí tedy plynové kotle, nebo nevadí? Začínám se v tom trochu ztrácet. Ať už vadí, či nevadí, tahle cesta je asi tou nejhorší, kterou bychom se mohli vydat. Systém hybridního vytápění je mnohem náročnější na prostor instalace a jeho pořizovací cena je oproti plynovému kotli několikanásobně vyšší. Dalším negativním faktorem je složitost opravy. Bavíme se tu o velmi sofistikovaném zařízení, jehož oprava vyžaduje znalosti hned z několika oborů, přičemž u dvou je podmínkou osvědčení vydané TIČR a jeden obor je podmíněn registrací na MZP. Celkem se jedná až o šest oborů. V současné době čeká zákazník na opravu plynového kotle i několik týdnů, termín opravy hybridního zdroje vytápění by se tak pravděpodobně pohyboval až v řádech měsíců.

Pokud si chceme zachovat základní komfort, ke kterému teplo a teplá voda neodmyslitelně patří, udělejme maximum pro to, aby tento euronesmysl zůstal jen pracovní verzí. Nedovolme, aby ideologie zvítězila nad zdravým rozumem. Volby do Evropského parlamentu proběhnou letos v červnu a každý hlas může být tím, který rozhodne o naší budoucnosti.


[1] HONSŮ, Miroslav. In: Konec plynových kotlů už za několik let? Měl by je nahradit nový typ vytápění [online]. zoom.iprima.cz, 03. 12. 2023 [cit. 02. 01. 2024]. Dostupné z: https://zoom.iprima.cz/veda-a-technika/konec-plynovych-kotlu-419302

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tomáš Rout

Tomáš Rout

Novinky

Nejnovější video

Nevidím nejmenší důvod, proč bych ze svých daní měla platit cestovní náhrady za první dámu, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Markéta Šichtařová. Podle ní lidé volili prezidenta a nikoliv jeho manželku. S názorem souhlasila i další ekonomka Jana Matesová. Ta zdůraznila, že Česká republika není monarchie, aby občané platili výdaje i za partnery hlavy státu.

Z pohledu Šichtařové první dámu žádný volič nevolil. „Nechci, aby mě reprezentovala první dáma. Já chci, aby mě reprezentoval někdo, koho jsem volila,“ zdůraznila expertka.

Výdaje spojené s reprezentací by si měli partneři hlav státu platit ze svého. „Kdybychom tímto způsobem pokračovali dál, tak za chvíli budeme platit i rodiče a děti prezidenta,“ nechala se slyšet Šichtařová.

Časem by se podle ní o apanáž mohli tímto způsobem přihlásit i příbuzní poslanců, senátorů a ministrů. „Skončí to tím, že další milion lidí bude placen ze státního rozpočtu,“ dodala ekonomka.

Matesová poukázala, že podobné návrhy se nehodí do tuzemského společenského uspořádání. „Nechceme nepotismus. Nechceme, aby z peněz daňových poplatníků byli placeni rodinní příslušníci,“ uvedla Matesová. V zahraničí je podle ní zcela běžné, že se partneři hlav státu nadále věnují svému povolání nebo podnikání.

Zároveň přiznává, že v řadě případů partneři z různých důvodů pracovat nemohou. Jako příklad uvedla střet zájmů, případně bezpečnost rodiny prezidenta. „Partneři, kteří nepracují, tak se to u nich standardně řeší založením nadace. Výběr tématu je zcela na tom partnerovi. Může se věnovat třeba vědě nebo péči o válečné veterány,“ upřesnila Matesová.

„Výdaje nadace potom samozřejmě hradí dárci,“ dodala ekonomka s tím, že do nákladů se mohou započítat i výdaje na zdravotní a sociální pojištění.

Prezident Petr Pavel ve svých dřívějších vyjádřeních považoval za správné, aby první dámě náležela náhrada výdajů spojených s výkonem jejích povinností. Zároveň podle něj není vhodné, aby služba první dámy nebyla započítána do důchodu a aby jí nebylo hrazeno zdravotní a sociální pojištění. „To je nefér a to jsem chtěl napravit,“ dodal prezident.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Tomáš Rout

Tomáš Rout

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31