Svobodní v médiích: Mach v rozhlase, TV i online, Katalánsko i dění v regonech

Svobodní v médiích: Mach v rozhlase, TV i online, Katalánsko i dění v regonech

27. 9. byl Petr Mach hostem Českého rozhlasu Plus. Předvolební rozhovor byl o ekonomice, zdravotnictví, školství, o Romech, důchodech, dopravě, státním dluhu, regulacích a EU.

30. 9. byl Petr Mach hostem pořadu České televize Politické spektrum. O účasti v pořadu poté vyšel na ČT24.cz článek Mach volá po referendu: EU se po brexitu nechytila za nos, naopak chce víc regulovat: Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach se před sněmovními volbami vzdal mandátu europoslance. Dospěl k závěru, že Evropská unie je nereformovatelná a chtěl by z ní vystoupit. Podobný názor má i Blok proti islamizaci či Občané 2011. „Evropská unie je hospodářský rozvoj. Desintegrace znamená hospodářský pokles. Bylo by nám hůře,“ oponoval Pavel Sehnal (ODA) v předvolební diskuzi České televize.

„Myslel jsem si, že po brexitu se Evropská unie chytne za nos, že se napraví, ale vypadá to, že ne. Naopak si myslí, že teď silný tandem Německa a Francie může ostatní státy regulovat ještě více,“ uvedl Mach. Svobodní proto chtějí uspořádat referendum a jejich předseda bude hlasovat pro vystoupení.

„Minimálně bych apelovat, aby naše budoucí vláda vyjednala dvě základní výjimky. Z migrační politiky, abychom tak jako Dánsko nepodléhali kvótám, a z povinného eura,“ sdělil Mach.

3. 10. zveřejnila internetová televize DVTV dvouminutový apel Petra Macha Neřiďte se podle zavádějících průzkumů a volte srdcem, říká Mach.

Účtenková loterie

1. 10. odvysílala TV Prima ve Zprávách v 18:55 reportáž o účtenkové loterii, ve které se vyjádřil Petr Mach: „Živnostníci pracují od rána do večera a jejich daně místo aby šly na platy učitelů, na fungování justice, tak jsou takhle rozdány lidem, kteří sednou a na internetu vyplní někde lísteček, aby mohli vyhrát.“ Na záznam se podívejte zde: https://www.facebook.com/svobodni/videos/1940116979579313/.

Dění v Katalánsku

Byznys noviny zveřejnily 1. 10. článek Klaus je pobouřen brutalitou Madridu vůči referendu: Žádá EK o odsouzení španělské vlády: Násilí v Katalánsku odsoudili také Svobodní. „Svobodné hlasování patří k pilířům demokratické společnosti. Strach z výsledků voleb a znemožnění hlasování je vlastností totality a diktatury. Stává se jí dnes Španělsko?“

„Je opovrženíhodné bránit lidem svobodně hlasovat, je opovrženíhodné nasadit proti lidem policejní síly, je opovrženíhodné ze strachu z výsledku referenda střílet do občanů.“

„Je věcí Katalánců, zda chtějí, či nechtějí samostatnost. Věcí nás všech ostatních, bez ohledu na to, zda podporujeme jednotné Španělsko, nebo samostatné Katalánsko, je odsoudit totalitní praktiky. Svobodní odsuzují násilí na Kataláncích a vyjadřují podporu lidem, kteří jen chtějí projevit svou svobodnou vůli a hlasovat,“ uvedli Svobodní.

Tématu se věnovala i další média, například: Blesk.cz, Deník.cz, Info.cz a další.

O volbách

27. 9. zveřejnil Deník.cz článek Sněmovní volby jsou pro strany i soubojem o státní příspěvky: Nejvyšší desetimilionovou roční dotaci na činnost a příspěvky za mandáty dostávají všechna uskupení, která se do Sněmovny dostala. Nyní jde tedy o ČSSD, hnutí ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a o Úsvit, který však v nadcházejících volbách nekandiduje. Stálý příspěvek, byť nižší – 6,4 milionu korun, pobírá i Strana zelených za volební zisk 3,19 procenta. Příspěvky za hlasy dostali po minulých volbách také Piráti, Svobodní a Strana práv občanů.

Stát vyplácí politickým stranám a hnutím každoročně kolem půl miliardy korun, loni to bylo 507 milionů. V roce sněmovních voleb je částka přibližně dvojnásobná, pohybuje se kolem miliardy korun. V minulém volebním roce 2013 stát poslal seskupením celkem 954 milionů korun.

ČTK zveřejnila 1. 10. Vizitky celostátních lídrů kandidujících politických subjektů: Petr Mach (42) – vysokoškolský učitel, předseda Svobodných, bývalý europoslanec. Vystudoval obory statistika ekonometrie a finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1999 působil deset let v Centru pro ekonomiku a politiku (CEP), mezi roky 2003 a 2009 byl jeho výkonným ředitelem. Byl členem Mladých konzervativců (1995 až 1998), mezi roky 1997 a 2007 byl v ODS. V roce 2009 založil novou Stranu svobodných občanů. Do Evropského parlamentu byl zvolen v roce 2014, letos v srpnu oznámil, že se chce věnovat volební kampani do Sněmovny a Evropský parlament proto opouští. Je ženatý, má syna.

Server ZprávyTiscali.cz 2. 10. zveřejnil text Politické strany v předvolebních klipech: Kdo vede válku a kdo jen žvaní?: Svobodní ve svém animovaném spotu přesvědčují, že vše je v našich rukou. Červená se rázem mění v zelenou a vše je možné: neplatit cizí dluhy a zachovat si českou korunu.

Deník Referendum 3. 10. zveřejnil text Do Sněmovny kandiduje rekordní počet žen, chybí lídryně: Výrazně se liší i počet žen na kandidátkách stran, které mají reálnou šanci do Sněmovny prorazit. Ze subjektů s alespoň jednoprocentní podporou dopadli nejhůře bojovníci proti kvótám: Svobodní (15 %), TOP 09 (19,5 %) a Piráti (21,3 %). Naopak nejvíce žen se o post poslankyň uchází na kandidátkách stran, které kvóty dobrovolně zavedly. Zelení (40,2 %) používali kvóty pro poměrné zastoupení i pro určení pořadí už před minulými volbami.

Máslo

4. 10. zveřejnila Mladá fronta DNES na str. 11 článek Martina Pánka Drahé máslo na hlavě EU: V příčinách zdražení másla se totiž výjimečně shodují eurooptimista Luděk Niedermayer i euroskeptik Petr Mach.

Bývalý europoslanec za opoziční klub Evropa svobody a přímé demokracie Petr Mach mluví podobně: „Vyčlenili 150 milionů eur s cílem snížit produkci v EU o mili- ardu litrů mléka ročně. Zemědělci dostávají 14 eur za každých nevyrobených a nedo- daných 100 litrů mléka. EU tak platí za nevyrábění mléka.“ Oba politici jsou zároveň ekonomové, takže správně argumentují, že snížením nabídky mléka logicky vzroste jeho cena.

O daních

Novinky.cz zveřejnily 3. 10. článek Odpustit daně rodinám s dětmi? Stát to neutáhne, míní odborníci: Nulovou daň z příjmu pro všechny měla dříve ve volebním programu Strana svobodných občanů , která ale dnes chce sloučit daň z příjmu s odvody na sociální pojištění, což by podle předsedy strany, europoslance Petra Macha zvýšilo čistý příjem všech občanů o tisícovku.

„Zjistili jsme, že je velká část poplatníků, kteří daň z příjmu neplatí. Tento systém je spravedlivější,“ řekl Právu Mach.

S jejich návrhem ekonomka Šichtařová souhlasí. „Oproti návrhu SPD je toto zprůhlednění systému. Lidé si tak uvědomí, kolik doopravdy odvádějí. Dnes ani netuší, kolik svého zaměstnavatele vlastně stojí,“ řekla Právu.

Vyšlo i v tištěné podobě Práva na str. 2.

Různé

Metro zveřejnilo 3. 10. článek Sídla stran jsou na luxusních adresách, ale také v paneláku: Relativně „ve vlastním“ jsou Svobodní. Své sídlo mají v činžovním domě na pražských Vinohradech, který vlastní jejich jediný europoslanec Jiří Payne. „Jsme malá strana, vlastní sídlo si dovolit nemůžeme,“ řekl deníku Metro místopředseda Jiří Kubíček. „Pan Payne jako jeden ze zakládajících členů je jako pan domácí důvěryhodná osoba,“ uvedl. Sídlo je proto jen korespondenční. Straníci pracují z domova online.

Vyšlo i v tištěné podobě na str. 7.

Průzkumy

29. 9. zveřejnily různé servery průzkum společnosti Median, který nám přisuzuje 2 %. Do poslaneckých lavic by podle průzkumu Median neusedli Starostové (4 %), Zelení (2,5 %) ani Svobodní (2 %).

Průzkum zveřejnily například Byznys noviny, Lidovky.cz, iDNES.cz a další. 30. 9. zveřejnily průzkum i tištěné mutace Deníku na str. 3.

Týden zveřejnil 2. 10. na str. 10 -11 výsledky výzkumu společnosti Médea Research Volební preference – září 2017: Model zahrnuje odpovědi respondentů, kteří řekli, že pokud by se volby konaly nyní, tak by určitě šli volit, a zároveň byli ochotni říct, kterou stranu by volili. Představují tedy odhad výsledku voleb, pokud by se konaly nyní.

ANO 30,58 ČSSD 13,67 KSČM 10,92

Piráti 10,09 SPD 6,16 TOP 09 5,95 ODS 5,56 KDU-ČSL 4,59 STAN 3,83 SZ 3,61

Svobodní 2,23

Realisté 0,81

Zprávy z regionů

Česká Lípa

Českolipský deník 4. 10. na str. 2 zveřejnil článek Na volebním náměstí bylo nabito: Česká Lípa – Nemalý počet stran a hnutí kandidujících do letošních parlamentních voleb se podepsal i na itineráři záborů českolipského náměstí Edvarda Beneše. Zde totiž tradičně probíhají agitace politických subjektů. Včera krátce před polednem dorazili Svobodní, kteří lidem vysvětlovali své postoje na podporu živnostníků. Kdo měl zájem, mohl podepsat petici za referendum o setrvání v Evropské unii.

Pardubice

2. 10. zveřejnila Mladá fronta DNES na str. 14 článek Splavnit Labe? Lídři se neshodují: Josef Káles Svobodní: Zmiňované 3,5 miliardy by bylo prospěšnější investovat do silnic, které nejsou v dobrém stavu. Projekt splavnění Labe až do Pardubic mi dává smysl jen v případě, že se jeho realizace ujme soukromá společnost bez finanční spoluúčasti státu. Přepravci i jejich zákazníci dnes chtějí zboží doručovat přesně na čas, což jim náročnost lodní překládky zatím neumožňuje. Pokud by splavnění bylo tak potřeba a výhodné, jistě už by se soukromé firmy předháněly, která se projektu za své finance ujme.

Týdeník Chrudimsko zveřejnil 3. 10. článek na str. 7 a fotografii UKRADENÁ ZEĎ NÁŘKŮ: Svobodní měli v Pardubicích Zeď nářků, na kterou lidé psali své připomínky. Pak ji ale někdo ukradl.

Praha 9

Měsíčník Devítka zveřejnil 1. 10. na str. 4 rozhovor se Zuzanou Haberlovou Nejen o mateřských školách, transparentnosti a Divadle Gong.

(ler, dap)

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31