Svobodní v médiích: Mach v rozhlase, TV i online, Katalánsko i dění v regonech

Štítky: EU, Evropská unie, média, Svobodní

27. 9. byl Petr Mach hostem Českého rozhlasu Plus. Předvolební rozhovor byl o ekonomice, zdravotnictví, školství, o Romech, důchodech, dopravě, státním dluhu, regulacích a EU.

30. 9. byl Petr Mach hostem pořadu České televize Politické spektrum. O účasti v pořadu poté vyšel na ČT24.cz článek Mach volá po referendu: EU se po brexitu nechytila za nos, naopak chce víc regulovat: Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach se před sněmovními volbami vzdal mandátu europoslance. Dospěl k závěru, že Evropská unie je nereformovatelná a chtěl by z ní vystoupit. Podobný názor má i Blok proti islamizaci či Občané 2011. „Evropská unie je hospodářský rozvoj. Desintegrace znamená hospodářský pokles. Bylo by nám hůře,“ oponoval Pavel Sehnal (ODA) v předvolební diskuzi České televize.

„Myslel jsem si, že po brexitu se Evropská unie chytne za nos, že se napraví, ale vypadá to, že ne. Naopak si myslí, že teď silný tandem Německa a Francie může ostatní státy regulovat ještě více,“ uvedl Mach. Svobodní proto chtějí uspořádat referendum a jejich předseda bude hlasovat pro vystoupení.

„Minimálně bych apelovat, aby naše budoucí vláda vyjednala dvě základní výjimky. Z migrační politiky, abychom tak jako Dánsko nepodléhali kvótám, a z povinného eura,“ sdělil Mach.

3. 10. zveřejnila internetová televize DVTV dvouminutový apel Petra Macha Neřiďte se podle zavádějících průzkumů a volte srdcem, říká Mach.

Účtenková loterie

1. 10. odvysílala TV Prima ve Zprávách v 18:55 reportáž o účtenkové loterii, ve které se vyjádřil Petr Mach: „Živnostníci pracují od rána do večera a jejich daně místo aby šly na platy učitelů, na fungování justice, tak jsou takhle rozdány lidem, kteří sednou a na internetu vyplní někde lísteček, aby mohli vyhrát.“ Na záznam se podívejte zde: https://www.facebook.com/svobodni/videos/1940116979579313/.

Dění v Katalánsku

Byznys noviny zveřejnily 1. 10. článek Klaus je pobouřen brutalitou Madridu vůči referendu: Žádá EK o odsouzení španělské vlády: Násilí v Katalánsku odsoudili také Svobodní. „Svobodné hlasování patří k pilířům demokratické společnosti. Strach z výsledků voleb a znemožnění hlasování je vlastností totality a diktatury. Stává se jí dnes Španělsko?“

„Je opovrženíhodné bránit lidem svobodně hlasovat, je opovrženíhodné nasadit proti lidem policejní síly, je opovrženíhodné ze strachu z výsledku referenda střílet do občanů.“

„Je věcí Katalánců, zda chtějí, či nechtějí samostatnost. Věcí nás všech ostatních, bez ohledu na to, zda podporujeme jednotné Španělsko, nebo samostatné Katalánsko, je odsoudit totalitní praktiky. Svobodní odsuzují násilí na Kataláncích a vyjadřují podporu lidem, kteří jen chtějí projevit svou svobodnou vůli a hlasovat,“ uvedli Svobodní.

Tématu se věnovala i další média, například: Blesk.cz, Deník.cz, Info.cz a další.

O volbách

27. 9. zveřejnil Deník.cz článek Sněmovní volby jsou pro strany i soubojem o státní příspěvky: Nejvyšší desetimilionovou roční dotaci na činnost a příspěvky za mandáty dostávají všechna uskupení, která se do Sněmovny dostala. Nyní jde tedy o ČSSD, hnutí ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a o Úsvit, který však v nadcházejících volbách nekandiduje. Stálý příspěvek, byť nižší – 6,4 milionu korun, pobírá i Strana zelených za volební zisk 3,19 procenta. Příspěvky za hlasy dostali po minulých volbách také Piráti, Svobodní a Strana práv občanů.

Stát vyplácí politickým stranám a hnutím každoročně kolem půl miliardy korun, loni to bylo 507 milionů. V roce sněmovních voleb je částka přibližně dvojnásobná, pohybuje se kolem miliardy korun. V minulém volebním roce 2013 stát poslal seskupením celkem 954 milionů korun.

ČTK zveřejnila 1. 10. Vizitky celostátních lídrů kandidujících politických subjektů: Petr Mach (42) – vysokoškolský učitel, předseda Svobodných, bývalý europoslanec. Vystudoval obory statistika ekonometrie a finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1999 působil deset let v Centru pro ekonomiku a politiku (CEP), mezi roky 2003 a 2009 byl jeho výkonným ředitelem. Byl členem Mladých konzervativců (1995 až 1998), mezi roky 1997 a 2007 byl v ODS. V roce 2009 založil novou Stranu svobodných občanů. Do Evropského parlamentu byl zvolen v roce 2014, letos v srpnu oznámil, že se chce věnovat volební kampani do Sněmovny a Evropský parlament proto opouští. Je ženatý, má syna.

Server ZprávyTiscali.cz 2. 10. zveřejnil text Politické strany v předvolebních klipech: Kdo vede válku a kdo jen žvaní?: Svobodní ve svém animovaném spotu přesvědčují, že vše je v našich rukou. Červená se rázem mění v zelenou a vše je možné: neplatit cizí dluhy a zachovat si českou korunu.

Deník Referendum 3. 10. zveřejnil text Do Sněmovny kandiduje rekordní počet žen, chybí lídryně: Výrazně se liší i počet žen na kandidátkách stran, které mají reálnou šanci do Sněmovny prorazit. Ze subjektů s alespoň jednoprocentní podporou dopadli nejhůře bojovníci proti kvótám: Svobodní (15 %), TOP 09 (19,5 %) a Piráti (21,3 %). Naopak nejvíce žen se o post poslankyň uchází na kandidátkách stran, které kvóty dobrovolně zavedly. Zelení (40,2 %) používali kvóty pro poměrné zastoupení i pro určení pořadí už před minulými volbami.

Máslo

4. 10. zveřejnila Mladá fronta DNES na str. 11 článek Martina Pánka Drahé máslo na hlavě EU: V příčinách zdražení másla se totiž výjimečně shodují eurooptimista Luděk Niedermayer i euroskeptik Petr Mach.

Bývalý europoslanec za opoziční klub Evropa svobody a přímé demokracie Petr Mach mluví podobně: „Vyčlenili 150 milionů eur s cílem snížit produkci v EU o mili- ardu litrů mléka ročně. Zemědělci dostávají 14 eur za každých nevyrobených a nedo- daných 100 litrů mléka. EU tak platí za nevyrábění mléka.“ Oba politici jsou zároveň ekonomové, takže správně argumentují, že snížením nabídky mléka logicky vzroste jeho cena.

O daních

Novinky.cz zveřejnily 3. 10. článek Odpustit daně rodinám s dětmi? Stát to neutáhne, míní odborníci: Nulovou daň z příjmu pro všechny měla dříve ve volebním programu Strana svobodných občanů , která ale dnes chce sloučit daň z příjmu s odvody na sociální pojištění, což by podle předsedy strany, europoslance Petra Macha zvýšilo čistý příjem všech občanů o tisícovku.

„Zjistili jsme, že je velká část poplatníků, kteří daň z příjmu neplatí. Tento systém je spravedlivější,“ řekl Právu Mach.

S jejich návrhem ekonomka Šichtařová souhlasí. „Oproti návrhu SPD je toto zprůhlednění systému. Lidé si tak uvědomí, kolik doopravdy odvádějí. Dnes ani netuší, kolik svého zaměstnavatele vlastně stojí,“ řekla Právu.

Vyšlo i v tištěné podobě Práva na str. 2.

Různé

Metro zveřejnilo 3. 10. článek Sídla stran jsou na luxusních adresách, ale také v paneláku: Relativně „ve vlastním“ jsou Svobodní. Své sídlo mají v činžovním domě na pražských Vinohradech, který vlastní jejich jediný europoslanec Jiří Payne. „Jsme malá strana, vlastní sídlo si dovolit nemůžeme,“ řekl deníku Metro místopředseda Jiří Kubíček. „Pan Payne jako jeden ze zakládajících členů je jako pan domácí důvěryhodná osoba,“ uvedl. Sídlo je proto jen korespondenční. Straníci pracují z domova online.

Vyšlo i v tištěné podobě na str. 7.

Průzkumy

29. 9. zveřejnily různé servery průzkum společnosti Median, který nám přisuzuje 2 %. Do poslaneckých lavic by podle průzkumu Median neusedli Starostové (4 %), Zelení (2,5 %) ani Svobodní (2 %).

Průzkum zveřejnily například Byznys noviny, Lidovky.cz, iDNES.cz a další. 30. 9. zveřejnily průzkum i tištěné mutace Deníku na str. 3.

Týden zveřejnil 2. 10. na str. 10 -11 výsledky výzkumu společnosti Médea Research Volební preference – září 2017: Model zahrnuje odpovědi respondentů, kteří řekli, že pokud by se volby konaly nyní, tak by určitě šli volit, a zároveň byli ochotni říct, kterou stranu by volili. Představují tedy odhad výsledku voleb, pokud by se konaly nyní.

ANO 30,58 ČSSD 13,67 KSČM 10,92

Piráti 10,09 SPD 6,16 TOP 09 5,95 ODS 5,56 KDU-ČSL 4,59 STAN 3,83 SZ 3,61

Svobodní 2,23

Realisté 0,81

Zprávy z regionů

Česká Lípa

Českolipský deník 4. 10. na str. 2 zveřejnil článek Na volebním náměstí bylo nabito: Česká Lípa – Nemalý počet stran a hnutí kandidujících do letošních parlamentních voleb se podepsal i na itineráři záborů českolipského náměstí Edvarda Beneše. Zde totiž tradičně probíhají agitace politických subjektů. Včera krátce před polednem dorazili Svobodní, kteří lidem vysvětlovali své postoje na podporu živnostníků. Kdo měl zájem, mohl podepsat petici za referendum o setrvání v Evropské unii.

Pardubice

2. 10. zveřejnila Mladá fronta DNES na str. 14 článek Splavnit Labe? Lídři se neshodují: Josef Káles Svobodní: Zmiňované 3,5 miliardy by bylo prospěšnější investovat do silnic, které nejsou v dobrém stavu. Projekt splavnění Labe až do Pardubic mi dává smysl jen v případě, že se jeho realizace ujme soukromá společnost bez finanční spoluúčasti státu. Přepravci i jejich zákazníci dnes chtějí zboží doručovat přesně na čas, což jim náročnost lodní překládky zatím neumožňuje. Pokud by splavnění bylo tak potřeba a výhodné, jistě už by se soukromé firmy předháněly, která se projektu za své finance ujme.

Týdeník Chrudimsko zveřejnil 3. 10. článek na str. 7 a fotografii UKRADENÁ ZEĎ NÁŘKŮ: Svobodní měli v Pardubicích Zeď nářků, na kterou lidé psali své připomínky. Pak ji ale někdo ukradl.

Praha 9

Měsíčník Devítka zveřejnil 1. 10. na str. 4 rozhovor se Zuzanou Haberlovou Nejen o mateřských školách, transparentnosti a Divadle Gong.

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček: Proč chceme zrušit koncesionářské poplatky | Události 11.2.2026

12. 2. 2026

Libor Vondráček: Je předseda Ústavního soudu Baxa skutečně nezávislý?

11. 2. 2026

Libor Vondráček v Partii: Rozpočet, Macinka, protivládní demonstrace a svoboda slova

9. 2. 2026

Jak politické neziskovky legálně obcházejí demokratická pravidla

9. 2. 2026

O úskalích vakcinace – rozhovor s Adrianou Čipižákovou

8. 2. 2026

Svoboda slova podle Vondráčka: Právo na hloupý názor

6. 2. 2026

FALEŠNÉ PANDEMIE

4. 2. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.