Podle této zákonné předlohy by příští rok měly velké obchody nad 400 metrů plochy nabízet 55 procent českých potravin a podíl má postupně narůstat až na 73 procent v roce 2028. Okamžitě po schválení se ovšem strhl poprask a z debaty vychází najevo, kdo za koho kope. Osm zemí Evropské unie před přijetím tohoto zákona Českou republiku varovalo. Ministr zemědělství Miroslav Toman naopak apeloval, že v této věci je třeba být trochu nacionalisty. Zákon ovšem nepředložila jeho ČSSD, na sněmovní půdu jej dostala SPD. Odborníci se nyní přou, zda zavedení kvót znepřístupní českým zákazníkům zahraniční výrobky a ty české zdraží. Kvóty by se měly týkat například vajec, medu, květáku, česneku, hovězího, vepřového i skopového masa. Nevoli vzbuzují i vysoké pokuty, nastavené v zákoně za prodej téhož zboží ve dvojí kvalitě – tedy horší v Česku, což je poměrně častá praxe. Obchodní řetězce ji obhajují tím, že Češi chtějí hlavně nízké ceny a nechtějí za kvalitu platit.

Co na to senátoři?

Konečné slovo ohledně zákona o potravinách ale ještě nezaznělo. Zákon putuje po schválení v Poslanecké sněmovně do Senátu, kde má spíš odpůrce. Pokud jej Senát odmítne, bude se zákon vracet do Poslanecké sněmovny.

Jihočeské týdeníky oslovily senátory z regionu s dotazem, jak budou o této zákonné předloze hlasovat. (…) zareagoval i senátor Jindřichohradecka – Pelhřimovska Jaroslav Chalupský (Svobodní): „Senátní tisk, na který se dotazujete, zatím nedorazil k nám „na stůl“. Nerad dělám rychlé závěry na základě kusých, většinou mediálních informací. Jakmile návrh zákona ze sněmovny dorazí, budu k němu mít všechny patřičné podklady (právní analýza, posouzení dopadů do společnosti od všech odborných výborů) a prodiskutujeme ho s ostatními kolegy senátory, kteří přináší svůj pohled z praxe z regionů napříč celou ČR a napříč nejrůznějšími odbornostmi, pak budu schopen si udělat ucelenější názor. Věci jsou často jinak, než na první pohled vypadají. Aktuálně mohu říci, že jako spotřebitel preferuji české produkty, ale jsem proti jakýmkoli kvótám, které křiví trh a svobodné rozhodování jak spotřebitele, tak prodejce. Jen poptávka a nabídka a svobodná volba nepokřivená dotacemi a nepřirozeným zvýhodňováním nějaké komodity by měla rozhodovat o tom, co se bude obchodovat a co bude na pultech obchodů.“

Celý článek najdete na JČ TEĎ