Zpřísnění opatření???! To už snad vláda nemyslí vážně! – 04/2021

Zpřísnění opatření???! To už snad vláda nemyslí vážně! – 04/2021

Týdeník Svobody – 4. týden 2021
Zobrazit email v prohlížeči
Svobodě a odpovědnosti zdar!

Minulou sobotu jsme společně s iniciativou Chcípl pes „otevřeli Česko“. Celá řada restaurací, hotelů, hospod, obchodů a dalších se nebály a otevřely své podniky. I přes zasáhy represivních složek se podařilo alespoň částečně ekonomiku na chvíli oživit. Následně druhý den v neděli jsme ekonomické dopady covid krize diskutovali při konferenci, kterou jsme uspořádali. Konference se účastnili zajímavý hosté – např. Vlastimil Tlustý, Miroslav Ševčík a další.

Jak jsme vyzývali v minulém týdeníku, ten kdo se nebál, vyrazil podpořit zavřené podniky a svým projevem podpořil otevření Česka formou slušné občanské neposlušnosti. Zavřené podniky se na jistou dobu opět otevřely a situace alespoň trochu přípomínala dobu, ve které jsme žili před rokem – bez všelijakých zákazů a příkazů.

Někde probíhalo otevření podniků bezproblémově, někde naopak „asistovala“ policie. K vážnějším konfliktům však nedocházelo. Však i policisté jsou jenom lidé a často se provozovatelé podniků setkali i s jejich pochopením.

Společné akce nekončí! Pokud budete mít chuť a náladu, můžete se připojit k Valentýnskému pochodu na Petřín za Otevřené Česko, který se bude konat 14. 2. v Praze. Pochody tento den však nebudou pouze v Praze, ale po celé ČR. Např. pochod na Sněžku, Říp, Blaník, na Lysou horu, Beskydy, Svatý kopeček, Ještěd, Brno a mnoho dalších.

Vláda bohužel v těchto dnech naopak opět rozhodla o ještě větším zpřísnění pravidel. Tvrdí, že plošná opatření nefungují. Je třeba si uvědomit, že plošná opatření mají velmi negativní dopady na celou škálu populace, proto Svobodní říkají „je třeba vyměnit plošná opatření za ta cílená“. Je třeba chránit ohrožené skupiny, ne, aby se izolovali zdraví lidé. Proto musíme vyvíjet tlak na vládu, býti silní a nenechat si to líbit!
Svobodná debata
Kdyby nebyly zavřené školy, včera by si žáci devíti tříd základních škol i studenti středních škol, vyzvedli pololetní vysvědčení.

Naše vláda bohužel odmítá argumenty těch, kteří říkají „Vraťme děti do škol!“, a i proto by od nás vláda dostala v pololetí 5️⃣.
Jakou známku byste jí udělili vy❓

Připomeňme si dnes alespoň debatu, která měla jasný vzkaz pro vládu #vraťmedětidoškol. ☝️ Debata Otevřené propojené Česko – Chcípl PES se odehrála 24. 1. a blokem vzdělávání provázel Libor Vondráček stránka.
Výběr Svobodných střípků z médií
Uplynulý týden byl ještě ve znamení akce „Otevřeme Česko“. V sobotu jsme vydali tiskové prohlášení s názvem „Jak otevřít Česko“ a následně jsme druhý den vysílali konferenci „Otevřené propojené Česko“. Dále přinášíme příspěvek našeho tiskového Marka Hejduka, který se vyjadřoval kriticky ke stavu politické kultury v Evropě a v ČR. Místopředseda Jan Dočekal dále ještě ve svém příspěvku popisoval svůj postoj vůči nařčení Pirátů z Prahy 6 ohledně moderování demonstrace.

1) Svobodní: v sobotu 23. 1. jsme vydali tiskové prohlášení k akci Otevřeme Česko, která spočívala v otevření celé řady podniků a to formou tzv. slušné neposlušnosti: „Jak otevřít Česko“.
Následující den jsme uspořádali konferenci „Otevřené propojené Česko“. Šlo o živé vysílání ve studiu, ve kterém vystupoval jako moderátor náš předseda Libor Vondráček společně s Davidem Biksadským, kteří měli k dispozici celou řadu zajímavých hostů – bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého, ekonoma Miroslava Ševčíka, předsedu Podnikatelských odborů Radomila Bábka a majitele restaurace Malý Janek Jiřího Janečka. Celá konference je k zhlédnutí zde: „Otevřené propojené Česko“.

2) Tiskový mluvčí Marek Hejduk vydal článek s názvem Politická kultura aneb tragikomický kocourkov v Česku, ve kterém se kriticky vyjadřuje ke stavu politické kultury nejen v Česku, ale i v některých státech Evropské unie. Článek je k dispozici zde.

3) Místopředseda strany Jan Dočekal se ještě vracel ve svém příspěvku ke kritice jeho osoby ve vztahu k moderování demonstrace na Staroměstském náměstí – „Umlčovat, to jim jde! Nejsi s námi = jsi proti nám“.

Kalendář Svobody – 4. týden
29. 1. 1977: Svobodná Indie music
Britská kapela Buzzcocs vydala singl Spiral Schratch na vlastním labelu místo u tradičního vydavatelství. Ukázala tím cestu k nezávis­lé hudební produkci a začalo vznikat mnoho dalších nezávislých vydava­telství, které poskytovaly více svobody k tvorbě.
30. 1. 1990: KSČ bez většiny v Parlamentu
Proběhla první schůze Federálního shromáždění po uskutečnění svobodných voleb, které vyhrálo Občanské fórum. KSČ na půdě parlamentu po více než 40 letech, byla konečně v menšině.
31. 1. 1865: 13. dodatek americké Ústavy
V USA došlo ke schválení 13. dodatku Ústavy USA o zákazu otroctví a tento den se stal prvním velkým milníkem na úspěšné cestě za rovností a svobodou pro všechny americké občany bez ohledu na rasu a původ.
1. 2. 1990: Konec StB
Zanikla komunistická tajná policie a mohli jsme konečně klidněji spát beze strachu, že si pro nás přijdou. A brzy si i přečíst seznam udavačů, kteří jim v jejich špinavé práci pomáhali.
2. 2. 1943: Porážka Němců u Stalingradu
Němci dostali na prdel u Stalingradu a dost možná v poslední možnou chvíli se podařilo zvrátit průběh 2. světové války v neprospěch nacistického Německa. Událost, která dala světu a Evropě naději na záchranu vlastní budouc­nosti.
3. 2. 1934: Svoboda pro hokejové útočníky
Bylo zahájeno hokejové MS v Miláně. Během turnaje kongres rozhodl, že bude zrušeno pravidlo o ofsajdu na útočné modré čáře.
4. 2. 1789: George Washington prezidentem
Po oslavě vítězství americké revoluce a zisku nezávislosti USA na Britech, se stal Washington jejich prvním prezidentem. Spojené státy vznikly na myšlence svobody a lidských práv, zbavily se koloniálních daní a svůj osud už měly jen ve svých rukou.
Svobodné poradny
Průběžně realizujeme tzv. Svobodné poradny vysílané na našem FB, které mají za cíl pomáhat lidem v celé řadě oblastí života. První díl se týkal oblasti doručování písemností ve vztahu stát versus občan, ve kterém jsme si řekli základní pravidla doručování. Další díl je dle harmonogramu naplánován na 4. 2. 2021 od 18 hodin, ve kterém se budeme věnovat nejčastějším chybám při doručování. Tímto tématem vás provede stejně jako prvním dílem provede Marek Hejduk. Opět budete moci klást otázky do komentářů.

Kdo první díl nestihl živě, může se podívat ze záznamu zde: 1. díl Svobodné poradny

Do dalších dílů Svobodné poradny chystáme zvát celou řadu dalších odborníků z různých oblastí, kteří budou lidem radit a pomáhat. Plánujeme radit např. v oblasti poskytování vládních kompenzací v souvislosti s covid 19, zaměříme se na dopady covid krize na žáky a studenty škol, atd.

Předběžný rozpis dalších dílů:
Doručování: Nejčastější chyby při doručování – 4. 2. 18:00
Zbraňová legislativa: Co se změnilo pro držitele? – 11. 2. 18:00
Doručování: Podání občan VS stát – 18. 2. 18:00
Zbraňová legislativa: Jak získat zbrojní průkaz? – 25. 2. 18:00
Doručování: Datové schránky – 4. 3. 18:00
Facebook RSS Twitter Facebook RSS Twitter
Odebírejte tento
týdeník ZDARMA!

Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly?
Stačí udělat jedinou věc.

PŘIHLÁSIT SE K ODBĚRU
Pošlete to dál!

Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.

Můžete nás také dát do kopie,
ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Nezobrazil se Vám email správně? Otevřít v prohlížeči
29.01.2021 Svobodní
Tento email byl odeslán na adresu vondracek@svobodni.cz.
Odesilatelem je Svobodní, mluvci@svobodni.cz. Tento e-mail je podle zákona obchodním sdělením.
Z odběru se můžete odhlásit.

S radostí doručeno díky aplikaci SmartEmailing
Antispam pravidla

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31