
Jaroslav Chalupský: Proč jsem PROTI mediální novele a poplatkům pro Českou televizi a rozhlas?
Dotýká se to nás všech. Hlasoval jsem PROTI zákonu zvyšujícímu poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a proti novému způsobu placení. Není to totiž



Dotýká se to nás všech. Hlasoval jsem PROTI zákonu zvyšujícímu poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a proti novému způsobu placení. Není to totiž

Senát schválil mediální novelu, která zvedá koncesionářské poplatky a nově je rozšiřuje prakticky na každého, kdo má doma jakékoli zařízení s obrazovkou. Vzápětí přišel tvrdý

Po tom, co ministr životního prostředí Hladík ve Vodním zákoně úmyslně znevýhodňoval malé vodní elektrárny a upřednostňoval větrné, bioplynové a fotovoltaické zdroje elektřiny, navíc s

Bylo nás 9 senátorů, kteří nepodlehli všeobecné euforii a hlasovali PROTI korespondenční volbě jakožto novému způsobu hlasování Čechů žijících v zahraničí. Vysvětlím proč… 1. Již

Proto jsem na březnovém zasedání Senátu podal pomocnou ruku skoro 35 tisícům petentů, kteří chtějí zachování české koruny a tedy nepřijetí eura. Chtějí, abychom si

Na plénu Senátu se 6. března 2024 během jeho 22. schůze se projednávalo to, zda by Česko mělo usilovat o vyjednání výjimky ze zavedení eura

Jednání ani osobní přímluva prezidenta Petra Pavla nepomohla k tomu, aby horní komora Parlamentu na své lednové schůzi schválila Istanbulskou úmluvu. Mezinárodní dokument, ve kterém

Letos jsem nebyl pokládat květiny na přeplněné Národní třídě. Dali jsme s manželkou a dětmi přednost komornějším vzpomínkám u památníků v Humpolci, Pelhřimově a Jindřichově Hradci, kde jsem zapálil svíčky. Před

Dnes NKÚ na pozvání pana prezidenta Kaly. Chodí nám pravidelně reportovat. Kromě auditů v oblasti životního prostředí nás zajímala nově postavená moderní budova

Praha – Skupina 17 senátorů včetně Jaroslava Chalupského chce do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Oznámili
V pořadu TV Česko vystoupila zdravotnice Adriana Čipižáková, která dlouhodobě komentuje téma očkování a kriticky se vyjadřuje k připravované Národní očkovací strategii. V rozhovoru popisuje, proč podle ní není správné stavět očkování jako „základní pilíř“ prevence a proč v dokumentu vidí riziko nepřímého nátlaku na veřejnost.
Čipižáková strategii označuje za komplexní plán, který podle ní detailně popisuje, „kam se očkování má ubírat“, co má být povinné a nepovinné a jaké má mít vazby a důsledky. Současně tvrdí, že dokument může v praxi vytvářet tlak směrem k „nepovinně povinnému“ očkování, protože jako cíl zmiňuje velmi vysokou proočkovanost – podle jejích slov až populace. Strategie je podle ní prezentována jako prevence, ale fakticky se soustředí téměř výhradně na vakcinaci.
Jedním z klíčových argumentů, který prezentuje je, že část veřejnosti si podle ní zjednodušila význam očkování a začala jej chápat jako záruku bezpečí. V ordinacích se prý setkává s představou, že po vakcinaci „se už nemůže nic stát“, což podle ní vede k podceňování dalších návyků a opatření. Kritizuje také výroky, které podle ní zaznívají ve veřejném prostoru ve smyslu, že „jiná prevence infekčních onemocnění, než očkování není“.
V další části rozhovoru vysvětluje, proč podporuje výzvu „stop“ Národní očkovací strategii. Jako zásadní uvádí dvě roviny: jednak obavu z donucovacích mechanismů, jednak podle ní nedostatečné a málo férové zacházení s problematikou nežádoucích účinků. Tvrdí, že nežádoucí účinky se v praxi často bagatelizují a lidé se mohou setkat s odmítnutím souvislosti ze strany části lékařů, i když potíže přijdou krátce po očkování. Zároveň připomíná, že informace o nežádoucích účincích jsou uvedené v příbalových letácích a že systém by podle ní měl jasněji řešit, jak budou lidé s vážnými následky případně podpořeni.
Rozhovor se věnuje i očkování dětí a těhotných. Čipižáková říká, že rodiče by podle ní měli dostávat srozumitelné informace nejen o deklarovaných přínosech, ale i o možných rizicích a nežádoucích účincích – a zejména vysvětlení „proč se očkuje“ a proč v určitém věku. Kriticky popisuje zkušenosti některých rodičů, kteří jí podle jejích slov píší o komunikaci v ordinacích, včetně strašení. Opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí má být dobrovolné a postavené na úplných informacích, a zmiňuje i alternativní přístupy k prevenci, jako je životní styl, spánek, strava a hygienické návyky.
Významná část vystoupení se vrací do období covidu. Čipižáková popisuje svou zkušenost ze zdravotnictví, rozpor mezi mediálním obrazem a tím, co dle jejího líčení viděla v praxi, a také situace spojené s tlakem na očkování a testování u zdravotníků. Navazuje tím na svůj podíl na aktivitě známé jako Deklarace sester, kterou prezentuje jako reakci na nátlak na povinné očkování profesí. Podle jejích slov se téma nyní vrací v jiné podobě právě skrze Národní očkovací strategii.
V závěru rozhovoru zve na besedy a přednášky, kde se má diskutovat Národní očkovací strategie i širší rámec tématu. Zmiňuje vlastní web a další informační stránky a popisuje snahu zvát na akce i lékaře, aby zazněly různé pohledy a lidé si mohli informace sami vyhodnotit. Zároveň vyzývá ke společenskému „kompromisu“: aby se lidé navzájem ne dehonestovali podle toho, jakou cestu prevence si zvolí.
Redakce