Před necelým měsícem se obrátila Společnost na obranu svobody projevu na zástupce deseti politických stran a hnutí, které měly podle průzkumů největší šanci uspět v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, s pěti otázkami. Všem jsme nechali více než tři týdny na to, aby nám zaslali svoje odpovědi s tím, že je v plném znění zveřejníme. Pro připomenutí si můžete přečíst odpovědi jednotlivých stran na naše otázky před posledními parlamentními volbami a porovnat si je s realitou. Na otázky za nás odpověděl Libor Vondráček (předseda strany a lídr kandidátky) ve spolupráci s Natálií Vachatovou.

Otázka č.1: Jaké jsou podle vás nejvážnější hrozby pro svobodu projevu a pluralitní demokracii v EU?

Nejvíce nyní ohrožuje svobodu projevu boj s dezinformacemi, autocenzura, která pramení z toho, že se lidé bojí získat za svůj názor nelichotivé nálepky, nové evropské regulace, které utahují svobodě slova šrouby, a postupující ideologizace.

Otázka č.2: Bude zastavení cenzury a podpora názorové diverzity mezi vašimi prioritami? Pokud ano, jaké konkrétní kroky vašich zástupců v EP lze čekat?

Od března 2023 máme schválených 7 zásad do voleb do EP, přičemž jednou z nich je zásada věnující se svobodě slova. Jedná se tedy o naši dlouhodobou prioritu. Svoboda slova a názorová diverzita jsou stavebními kameny každé diskuse, bez nichž se nedá nikdy dojít ke smysluplnému závěru. Jakákoli regulace povede vždy k totalitním praktikám. Proto nejen že nebudeme zvedat ruce pro novou legislativu regulující svobodu projevu, ale navíc budeme usilovat o zrušení takovýchto regulací.

Otázka č.3: Jsou dezinformace v EU významným problémem? Budete usilovat o nějakou legislativní úpravu, příp. jakou?

Problém představuje především nesmyslný boj s nimi. To, co se nazývá dnes dezinformací, vždy bylo a je přirozenou součástí demokracie. Zdravá demokratická a svobodná společnost si s nepřesnými či nepravdivými informacemi dokáže bez potíží poradit, má-li dostatek zdrojů, z nichž může informace čerpat. Budeme usilovat o zastavení masivního toku peněz do nesmyslného boje proti dezinformacím, který nyní slouží spíše k potlačení nevhodných názorů. Do této kategorie spadá i podpora politických neziskových organizací, které nám filtrují informace a rozhodují o tom, co můžeme, a co nemůžeme číst, a ke kterým informacím smíme či nesmíme mít přístup.

Otázka č.4: Budete usilovat o nějakou legislativní úpravu v trestání tzv. nenávisti (hate speech)? Podporujete návrh na rozšíření seznamu zvláště závažných trestných činů o hate speech?

Nejen z evropské, ale i z naší legislativy bychom rádi odstranili některé obecně formulované trestné činy, které umožňují dvojí výklad, tak aby se trestaly opravdu pouze přímé výzvy k násilí a takové verbální projevy, které lze považovat za přímý návod k trestným činům. Měli bychom se spíše soustředit na efektivnější práci soudů a zajištění bezpečí v našich ulicích než na hlídání našich příspěvků na sociálních sítích. Návrh na rozšíření seznamu zvláště závažných trestných činů o hate speech absolutně nepodporujeme.

Otázka č.5: Budete usilovat o zrušení Digital Services Act nebo jeho změny, případně jaké? Preferujete regulaci velkých platforem a sociálních sítí na národní úrovni?

Budeme usilovat o zrušení DSA. Nechme sociální sítě jako svobodné prostředí pro výměnu názorů. Vypínání a regulaci sociálních sítí nechme Číně a jiným totalitám. Do svobodného světa totalitní praktiky nepatří. Na příkladu platformy X, která se rozhodla vydat svobodnou cestou a vede nyní boj s eurokomisařkou Věrou Jourovou, vidíme, že i bez regulací omezující dosah zcela legitimních příspěvků se platformy a sociální sítě dají dobře provozovat, aniž by to představovalo jakékoli nebezpečí pro naši společnost.