Jako kritik EU odevzdám polovinu platu na dobrou věc, vzkazuje Libor Vondráček

Jako kritik EU odevzdám polovinu platu na dobrou věc, vzkazuje Libor Vondráček

Předseda Svobodných Libor Vondráček v předvolebním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prozradil nejen to, co by v případě zvolení europoslance udělal se svým platem, ale popsal také okolnosti, které souvisely s tím, že někdo poničil Svobodným auto během předvolební kampaně. „První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo Alois Rašín byli přece rovněž poslanci Říšské rady v Rakouském císařství, od něhož se chtěli odtrhnout. Kritizovat je za tento přístup by dnes bylo bráno jako minimálně neomalené,“ připomíná Vondráček.

Aktuálně jste na sociálních sítích sdílel fotografie a video dvou aut, která vám poškodil nějaký vandal. Už se podařilo objasnit, jak se to stalo?

Zatím bohužel více nevíme. Nějaký hrdina v Praze a jiný hrdina v Prostějově nám poškodili skla u našich aut polepených nápisy Svobodných. Bližší informace od policie nemáme a ani nemůžeme sdělovat. Na jednu stranu moc doufáme, že už nás žádná další taková situace do konce kampaně nepotká. Na druhou stranu se říká, že „střepy“ přinášejí štěstí a rostoucí preference by mohly naznačovat, že v sobotu večer oběma „borcům poděkujeme“, že nám nakonec přinesli štěstí!

V minulý dnech se objevily materiály naznačující, že by mezi kandidáty na jiných kandidátkách mohli být i lidé inklinující k relativizaci nacismu. Co si o tom myslíte?

Nevím, jak to vidí ostatní, ale Svobodní jednoznačně odmítají jak nacismus, tak i komunismus včetně bruselského eko-komunismu. Žádného našeho kandidáta nikdy neuvidíte se svastikou ani přísahat na Green Deal.

V nedávné době se skloňoval také příjem českých europoslanců. Média narážela na to, že kritici EU čerpají peníze za práci v europarlamentu, přestože vystupují proti Bruselu. Co si o tom myslíte?

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo Alois Rašín byli přece rovněž poslanci Říšské rady v Rakouském císařství, od něhož se chtěli odtrhnout. Kritizovat je za tento přístup by dnes bylo bráno jako minimálně neomalené. Euroskepticismus je přitom validní politický postoj a my chceme v europarlamentu zastupovat tu část voličů, kteří si přejí brzdit všechny euronesmysly, hlasovat proti nim a plně využívat svého mandátu, aby byl jejich hlas více slyšet. EU navíc žádné vlastní peníze sama o sobě ani nemá, tyto prostředky jdou z kapes daňových poplatníků všech zemí EU. A dá se tak říct, že na plat každého europoslance se tak poměrně skládají jeho vlastní voliči, kteří také svou volbou rozhodují o tom, komu pomyslně dají svých 30 Kč.

Když budete zvolen, kdo povede stranu? Jaké máte další plány?

V případě zvolení se rozhodně neplánuji zahrabat v Bruselu, naopak budu díky zvolení daleko více vidět, protože mi budou muset dávat média větší prostor. A aby mi to mohli voliči věřit, že se z domácí politik neztratím, veřejně jsem slíbil, že dám polovinu europoslaneckého platu na dobrou věc. Mezi tím, co mi z platu europoslance zbyde, a platem českého poslance, tak nebude rozdíl. Podobně jako Kateřina Konečná či Richard Sulík budu chtít mandát europoslance využít k posílení myšlenek, které prezentujeme na vnitrostátní úrovni.

Eurovolby jsou pro mě první krok na cestě Svobodných do Poslanecké sněmovny, po čemž by mělo ideálně následovat získání Markéty Šichtařové s jejím ekonomickým plánem na ministerstvo financí. Právě tam je toho totiž potřeba dnes nejvíc napravovat.

Proč by vlastně měli letos euroskeptičtí voliči jít k eurovolbám?

Přes 60 % předpisů, které v České republice vstupují v platnost, pochází z Evropské unie. Podle samotné eurokomise musí naše země vynaložit 4 % HDP na to, aby zaplatila vše, co po nás Evropská unie vyžaduje. V Bruselu je náš život ovlivňován více, než si myslíte. Takže pokud se vám nelíbí, jak moc nás členství v EU stojí a jak moc nejrůznější euronesmysly ovlivňují náš život, přijďte prosím v pátek a sobotu k eurovolbám.

Co si myslíte o nízké volební účasti při eurovolbách?

Na jednu stranu je to smutné, na druhou stranu je to naopak dobrá zpráva pro všechny, kteří dorazí. Váš hlas bude mít dvakrát větší váhu! Očekává se totiž cca poloviční účast oproti ostatním volbám, tím pádem má každý odevzdaný hlas dvakrát větší šanci něco ovlivnit.

Liší se nějak volební matematika eurovoleb oproti jiným volbám?

Pokud dáte hlas Svobodným, nemusíte se v těchto volbách bát, že by propadlý hlas napomohl vládě, kterou si nepřejete. Po sečtení výsledků u nás se totiž obsadí jen 21 ze 720 křesel. Není třeba proto tentokrát kalkulovat a volit menší zlo. Nemusíte volit žlučí, ale můžete volit srdcem a rozumem. Současná politická situace nám jasně ukazuje, že vyháněním čerta ďáblem a pak ďábla čertem, nepřivedeme naši zemi do nebe. Váš hlas naopak propadne, když budete volit ty, kteří už svojí šanci dostati a již tolikrát vás zklamali. Ty, kteří vám již tolikrát lhali. Udělají to totiž znovu. Před volbami to budou hrát na všechny strany a až znovu získají své mandáty, zase nebudou hájit vaše zájmy.

V čem se se svou kandidátkou oproti těmto dle vašich slov „menším zlům“ lišíte? Jak garantujete, že se nezachováte stejně?

V eurovolbách můžete dát hlas těm, kterým můžete věřit, že budou vždy bránit právo veta, bezpečnost v naší zemi před nelegální migrací, českou korunu i náš průmysl před zkázou kvůli Green Dealu. Tyto postoje garantovali všichni naši kandidáti podpisem našich sedmi zásad. Tyto zásady odpovídají na vše důležité, co lze v europarlamentu aspoň trochu ovlivnit. Neslibují nesplnitelné a vycházejí z dlouhodobého programu strany, který již léta věrně a bez ohýbání hájíme. Není důvod nám nevěřit.

Co byste na závěr kampaně rád vzkázal našim čtenářům?

I díky tomu, o čem jsem již dnes mluvil, vás žádám o hlasy s nejlepší kandidátkou v historii Svobodných v zádech, která se opírá o sbor našich expertů i o největší počet starostů a zastupitelů v regionech, který jsme doposud měli. Díky našemu senátorovi jdeme letos poprvé do voleb jako parlamentní strana, a také průzkumy věří v náš úspěch více než kdy jindy (SANEP nám dává 4 % a podle exkluzivního průzkumu TV Nova nás plánuje volit 32,7 % obelhaných a zklamaných voličů pětikoalice). Naši kandidátku navíc podporuje řada vážených osobností i několik dalších politických subjektů, kteří mají zájem pustit energické štiky do zatuchlého českého politického rybníčku plného líných kaprů.

Zdroj: parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31