Sláva vítězům, čest poraženým. Děkujeme za vaši důvěru a gratulujeme zvoleným europoslancům. Doufame, ze budou hájit zajimy České republiky v Bruselu více, než jejich předchůdci.
Svobodní jsou ze svého výsledku ve volbách do Evropského parlamentu, v nichž získali 1,76 procenta, velmi zklamaní. ČTK to dnes řekl jejich předseda a zároveň lídr kandidátky Libor Vondráček, který zároveň oznámil, že dá k dispozici svou funkci na dříve svolaném sněmu 19. října. Vítězům voleb pogratuloval a vzkázal jim, že doufá, že budou v Evropské unii hájit české zájmy.
„U nás panuje veliké zklamání. Máme to jednoduché, protože předseda a lídr byl v jedné osobě, takže víme, kdo za to nese odpovědnost,“ uvedl právník Vondráček sebekriticky. „Sice jsme získali třikrát a půl krát více hlasů než minule, ale je to velká nevýhra,“ doplnil telefonicky z podniku Lavite v prostorách pražského Florentina, kde měli Svobodní svůj volební štáb.
„Protože jako strana ctíme zásadu svobody a odpovědnosti jednotlivce, z tohoto volebního výsledku je třeba vyvodit osobní důsledky,“ uvedl ve video prohlášení Vondráček a dodal, že funkce předsedy bude na nejbližším sněmu strany (v říjnu) k dispozici.
Vondráčka ve volbách překvapila výrazná propast mezi sedmi subjekty, které získaly v Evropském parlamentu křesla, a těmi zbývajícími, které nebyly úspěšné. „Čekal jsem, že my a Sociální demokracie budeme výš, aspoň kolem tří procent,“ řekl. Volební účast v předstihu odhadoval na zhruba 35 procent, takže výsledných 36,45 pro něj překvapením nebylo. Podivil se ale ale nad tím, že nebyla vyšší účast v regionech, kde podle něj vládne větší nespokojenost s vládou.
Předseda strany Svobodní Libor Vondráček vyjádřil včera velké zklamání nad výsledky voleb do Evropského parlamentu a oznámil, že o svém dalším působení ve vedení strany rozhodnou senátní volby na podzim.
Jestli bude Vondráček znovu kandidovat na stranickou funkci dle něj záleží i na tom, jak dopadnou zářijové volby do Senátu PČR, kdy na Praze 4 bude kandidovat za Svobodné Markéta Šichtařová a Michal Janda v Brně.
„Uděláme všechno proto, abychom dokázali ovlivnit obsazení senátu více než obsazení europarlamentu,“ prohlásil šéf Svobodných s tím, že by jeho strana chtěla ovlivnit otázky, jako jsou korespondenční volba, pandemická úmluva nebo Istanbulská úmluva.
Vondráček vedl několik měsíců intenzivní volební kampaň po celé republice, když Svobodní přišli s peticí proti zákazu spalovacích motorů a s peticí za zachování české koruny.
Dále sdělil, že jeho pravicová strana bude pečlivě analyzovat příčiny volebního debaklu, nicméně konstatoval, že cítí osobní odpovědnost za neschopnost získat dostatek prostředků na podporu kampaní. V souvislosti s nízkými preferencemi zmínil strach voličů z propadnutého hlasu, ale i silnou konkurenci názorově podobných stran.
Kvůli volební prohře svolají Svobodní svůj republikový sněm v dřívějším termínu, než původně plánovali, a to 20. října. Do evropských voleb šli s heslem Patříme do Evropy, ne Evropě. Za Vondráčkem byli na kandidátce šéf Svobodných v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor a bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš. Z desátého místa kandidátky Svobodné podpořil prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, z 21. dirigent Varhan Orchestrovič Bauer.
K programu Svobodných patřily rozvoj jaderné energetiky, pokračování spalovacích motorů či zmírnění regulace emisí. Strana odmítá přechod české měny na euro, je pro důslednější ochranu hranic před migrací. V kampani se vymezovala proti omezování svobody slova. V Evropském parlamentu se chtěla přidat k iniciativě požadující odtajnění smluv a komunikace o nákupu vakcín během covidové epidemie.
V minulých sněmovních volbách Svobodní kandidovali ve společném uskupení se Soukromníky a Trikolorou, které získalo 2,76 procenta hlasů, a nepřekročilo tak pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny.
