Divišovi vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Nerudová eurokomisařkou? Tak to je s námi amen!

Nadcházející volby do Evropského parlamentu budou opět soubojem politiků, kteří se o hlasy voličů již utkali v nedávných prezidentských volbách. Svoji kandidaturu potvrdil Pavel Fischer, Danuše Nerudová i Karel Diviš, který posílí kandidátku Svobodných. „Diviš a Nerudová to je jako oheň a voda,“ říká Karel Diviš v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, ve kterém přiznal, že se mu z některých výroků Danuše Nerudové vstávají hrůzou vlasy na hlavě. „Ona hodně cílí na mladší ročníky, které si už bohužel nepamatují centrální plánování a socialismus, ale mě z jejich výroků opravdu běhá mráz po zádech. Když si ještě pomyslím, že by to měla být česká eurokomisařka, tak je s námi asi amen,“ uvedl Diviš.

V nadcházejících volbách do Evropského parlamentu se v souboji o hlasy voličů znovu utkáte mimo jiné také s Danuší Nerudovou, která oznámila, že bude kandidovat za hnutí STAN. Asi vás toto její rozhodnutí nijak nepřekvapilo, je to tak?

Její rozhodnutí mě vůbec nepřekvapilo. Jako volič bych se hodně pozastavoval nad jejím výrokem, že kandidovat bude, ale čeká, kdo jí při vyjednáváních nabídne jaké podmínky. Když jsem mluvil již v červnu s některými lidmi ze STANU, tak se při těchto jejich větách, které proběhly i v médiích, hroutili ze židle. Je to její věc, ale ve mě se okamžitě rozblikají všechny kontrolky.

Již několikrát jste řekl, že v pohledu na politiku jste protikladem právě Danuše Nerudové. Bude to platit i v případě témat, které se týkají Evropské unie?

Diviš a Nerudová to je jako oheň a voda. Já se netajím tím, že v rámci evropské integrace bychom měli primárně hájit vždy národní zájem v podobě českých finálních produktů a služeb (viz. můj článek na IDNES) a naši suverenitu a svobodu. Když jsem ale slýchal již v době prezidentské kampaně, např. v podcastu Neřízená střela senátora Václava Lásky z úst paní Nerudové, že je potřeba vzdát se dalších práv veta, protože to je podle ní jedna z příčin neakceschopnosti a pomalého rozhodování v EU, vstávaly my vlasy hrůzou na hlavě a ježily se mi všechny chlupy. Aktuální její teze, že Green Deal je pro nás příležitost, je další nesmysl. Ať k tomu řekne to B, kde bude Česká republika za pár let brát relevantní množství elektřiny, jak EU a ČR s emisními povolenkami obstojí ve světové konkurenci, jak budeme čelit Číně, co se stane, když to tady zabalí např. zahraniční automobilové firmy, jak budeme lidem plánovat přes dotace život, jak za socialismu, atd. Ona je prostě eurofederalistka se vším všudy, což je politicky naprosto legitimní, ale ať to lidem říká naplno a ať se nebojí diskutovat s oponenty. Jedině tak se lidé budou moci včas rozhodnout, zda chtějí, aby se ČR nekompromisně vydala tímto směrem nebo ne. Pro mě je to nepřijatelné, špatné a budu proti tomu politicky bojovat.

Když zůstanu ještě u Evropské unie, v čem očekáváte, že se váš přístup k evropské politice bude nejvíce rozcházet s pohledem Danuše Nerudové?

Už jsem to naznačil v předchozí odpovědi. Eurofedaralismus, Green Deal, hájení českého národního zájmu, aby u nás za každou cenu, případně i v rozporu s federálními plány EU, vznikali finální čeští výrobci produktů a poskytovatelé služeb, odmítnutí EURA a odmítnutí přihlášení se do klubu „černých pasažérů“ eurozóny. Indoktrinace dětí ve škole dalšími nesmysly, že máme více než 2 biologická pohlaví, jak se rozpovídala, např. ve Standa show. Ona hodně cílí na mladší ročníky, které si už bohužel nepamatují centrální plánování a socialismus, ale mě z jejich výroků opravdu běhá mráz po zádech. Když si ještě pomyslím, že by to měla být česká eurokomisařka, tak je s námi asi amen.

Pojďme ale teď přímo k vám. V nedávném komentáři jste ostře napadl českou vládu za to, že nic nedělá proto, abychom přeměnili Českou republiky z „montovny“ na zemi, kde se budou vyrábět finální výrobky. Zkuste mi to vysvětlit jako laikovi, v čem je tato změna tak moc důležitá?

Úplně jednoduše, pokud jste finálním výrobcem vlastního produktu nebo poskytovatelem vlastní služby, pak držíte v ruce všechny ekonomické trumfy. Vy určujete ceny na trhu, vy udáváte tón v odvětví, vy jste nositelem inovací, vy si určujete podobu subdodavatelských řetězců, vy máte v rukou exportní trumfy a vy pro naši zemi zvyšujete HNP (hrubý národní produkt) a tím i ekonomickou vyspělost a blahobyt České republiky.

Podobně začíná mluvit také Hospodářská komora, která dokonce upozorňuje na to, že ČR vyčerpala zdroje, na kterých stavěla svůj dosavadní ekonomický růst a že jsme navíc velmi limitování nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Do jak velkého problému se podle vás tedy řítíme?

Hospodářská komora má naprostou pravdu i díky tomu, že v ní sedí lidé z těch fabrik a z praxe a ne akademici a úředníci ze Strakovky. Vše co bylo zajímavé pro zahraniční kapitál už bylo defacto rozprodané. Levnou pracovní silou, ať se nám to možná nezdá, už také nejsme. Nějaká vize a strategie vlády, co a jak z ryze českého průmyslu bude podporovat a propagovat chybí úplně. Řítíme se do obrovského průšvihu, který si spousta lidí nechce připustit, protože zatím tu zatáčku česká ekonomika vždy nějak vybrala. Teď by ale všichni zainteresovaní měli být na poplach, naslouchat nejen Hospodářské komoře, ale i významným ryze českým firmám a snažit se zachránit, co se ještě dá. Já už to někde nazval, že jinak skončíme jako „banánová“ subdodavatelská republika a na dlouhá období z toho nebude úniku.

Od politiků se očekává, že voličů budou schopni nabídnout řešení i tak velkých problémů. Neboť kdo jiní, než politici by měli tyto problémy řešit. Jaký je tedy váš recept na řešení tohoto problému?

Vše má nejvíce pochopitelně v rukou vláda. Měla by být nyní tvrdá a nekompromisní. Když už přišla s nějakým konsolidačním balíčkem, tak nesmí ustupovat a dodržet ho i za cenu ztráty popularity. Hned následně musí připravit balíček číslo 2, protože strukturální deficit tady stále bude i po aplikaci balíčku číslo 1. Mrzí mě, že vláda neudělala plošné škrty a že nepodvázala výdaje státního rozpočtu již pro tento rok na všech rezortech. Přehodnotit by rovněž měla některé nákupy, např. nesmyslné F-35. Začal bych reálně bojovat s byrokracií na všech úrovních, což znamená na chvíli se zastavit a vymést staré smetí. To musí udělat ministři a jejich náměstci a ředitelé odborů na všech rezortech. Následně se ukáže, kolik lidí je ve skutečnosti nepotřebných, ty pak můžete propustit a oživit jimi trh práce. Teprve potom bych začal s digitalizací, protože digitalizovat byrokraticky přebujelé procesy je další nesmysl. Pomohlo by i zrušení jednoho stupně soudního sytému nebo alespoň zrušení vracení případů do nižších instancí soudů, tj. vyšší stupeň soudu by při odvolání rovnou rozhodl. Z dlouhodobějšího hlediska je klíčem rovněž školství, kde snad s dalším ministrem svítí světlo na konci tunelu. Všichni o těchto věcech vědí. Když poslouchám různé poradce vlády, ministrů nebo i prezidenta, tak mám často i dobrý pocit, že jsou to lidé na svých místech. Když se jich pak ptáte, proč nejsou jejich rady realizovány, krčí rameny nebo se dívají do země a říkají, to my už neovlivníme. Bohužel.

Do jaká míry se toto téma spojuje s vašim rozhodnutím kandidovat do Evropského parlamentu? Přeci jako europoslanec budete mít na něco takového jen minimální vliv, jestli vůbec nějaký …

Máte technicky pravdu, že europoslanec může v zásadě pouze hlasovat pro či proti návrhu, případně se zdržet a že na rozdíl od českého parlamentu nemá ani žádnou evropskou zákonodárnou iniciativu. Co ale europoslanec může a měl by dělat je, že se podílí na práci ve výborech, konzultuje český pohled s kolegy ve své evropské frakci a diskutuje s Evropskou komisí. Rovněž by měl komunikovat a vyjednávat s českou vládou a v neposlední řadě informovat veřejnost a ovlivňovat veřejné mínění zde v ČR, které je často, snad kromě doby eurovoleb, celeovropským tématům poměrně vzdálené.

Svobodní, za které kandidujete, jsou ve veřejném prostoru vnímáni jako ti, kteří ostře kritizují fungování Evropské unie a ne zřídka v minulosti mluvili také od vystoupení z EU. Bude czexit tématem i těchto voleb?

To je další nesmysl plynoucí z neznalosti. Žádný český europoslanec, dokonce ani celý Evropský parlament, nemůže zahájit jakékoliv úkony spojené s vystoupením kterékoliv členské země. Seriózní novinář by měl v rámci eurovoleb takovéto téma jednoznačně smést ze stolu a ptát se na něj případně jindy, např. v době parlamentních voleb. Abych ale neuhnul z otázky. Svobodní často kritizují fungování Evropské unie a v tom mají pravdu. Jako strana neprosazují prvoplánovitě czexit, to je další omyl, ale celkem rozumně říkají, že teoreticky může přijít doba, kdy dojde k rozpadu EU nebo může proběhnout nějaké referendum, a pak je třeba mít i plán B. Já rozhodně pro vystupování z EU nejsem, ale chápu, že někteří členové strany mohou mít vyhraněnější názory v tomto směru než já. Žádné oficiální stanovisko strany Svobodných však nemluví o programovém prosazování czexitu, to musím zásadně odmítnout.

Hodně v posledních měsících mluvíte o plánovaném zákazu aut na benzín a naftu od roku 2035. Proč by mělo toto téma tak moc trápit občany naší země? Není to přeci jen až příliš konkrétní téma?

Ono možná spoustu lidí skutečně až tak netrápí, ale ne proto, že je příliš konkrétní, ale proto, že je z jejich pohledu ještě příliš daleko. Přitom může mít tento zákaz naprosto fatální důsledky pro českou ekonomiku. Zkusím to vysvětlit v několika hlavních bodech. Když chceme direktivně uspíšit nástup elektromobility, máme vyřešenou naši energetickou soběstačnost? Co se stane, když nedostavíme včas Dukovany a Temelín nebo když budeme díky Green Dealu muset zavřít uhelné elektrárny? Všichni vědí, že jen obnovitelné zdroje stačit nebudou. Je celý řetěz výroby skutečně tak ekologický k planetě, jak nám chtějí mnozí podsunout, když dáme na misku vah proti relativně malému snížení CO2 v ovzduší vytěžování vzácných kovů a likvidaci bateriového odpadu? Když už EU celkem rozumně mluví o snížení ekonomické závislosti na Číně, jak tomu v případě elektromobilů chceme čelit, když ty jejich nebudou zatíženy různými ekologickými daněmi a pravděpodobně se ve velké míře prosadí i na EU trhu? Kde máme jistotu, že zahraniční automobilky chtějí finalizovat svoje elektroauta v České republice. Co se stane s velkým množstvím našich lidí, kteří mohou přijít o práci a co hůře, čím nahradíme takto obrovský výpadek HDP, pokud se výroba aut z ČR skutečně přesune někam jinam a my nemáme šanci to ovlivnit, protože nejsme finálními výrobci? Souhlasit s takovýmto direktivním zákazem je za mě pro Českou republiku naprosto zbytečné ekonomické riziko a to jsem ani nepoužil další argument, že v nesocialistických dobách rozhoduje o inovacích trh a ne sociální inženýři z Evropské komise podpoření aktuálně bohužel i servilní českou vládou.

Sám jste podnikatel, přitom Svobodní dlouhodobě odmítají přijetí eura a za záchranu české koruny již dlouhou dobu organizují petiční akci. Není v tom přeci jen trochu rozpor? Proč odmítat euro?

O tom, zda je či není nějaká ekonomika úspěšná, nerozhoduje vůbec měna, kterou se v ní platí nebo účtuje. Z tohoto pohledu vůči euro nic zásadního nemám. Vstupovat však do eurozóny plné „černých pasažérů“, kteří neplní pakt stability daný Maastrichtskými kritérii při vstupu, kde bychom navíc ručili za evropské dluhopisy nespolehlivých „společníků“, my nedává vůbec žádný ekonomický smysl. Navíc případně zahajovat přístupové dohody v době, kdy česká ekonomika není v kondici, může vyústit k zafixování kurzu, který na konci dne bude znamenat další těžkou ránu pro české občany i firmy. Euro by se samozřejmě hodilo exportérům a z jejich mikroekonomického pohledu jejich argument asi jako jeden z mála opravdu dává smysl. Zajímavé však je, že neprotestovali, když ČNB v dobách poměrně nedávných držela kurz na 27 Kč za euro. Pro běžné lidi, díky bezhotovostním transakcím na dovolené v zahraničí, rovněž není držení koruny místo eura nějaký zásadní problémem. V neposlední řadě Švédsko a Norsko mají rovněž svoji korunu a že by na tom nějak ekonomicky tratili se mi vůbec nezdá.

Svobodní také mluví o nutnosti zakotvit právo platit v hotovosti v české ústavě. Obdobné snahy vidíme také na Slovensku nebo Rakousku. Není to však trochu zpátečnické, když budoucnost světa všichni vidí v digitálních technologiích?

Tady jde primárně o zachování možnosti svobodné volby člověka, od níž je ostatně odvozen částečně i název strany, kterou budu v eurovolbách reprezentovat. Placení kartou má svoje obrovské výhody a komu to vyhovuje, ať tak platí. Svobodní to nikomu nezakazují a já sám bezhotovostních plateb využívám dnes již častěji než hotovostních. Někdo může výhodu spatřovat i v tom, že díky znalostem Vaší banky o Vašich nákupních zvycích, můžete dostávat cílenější, přesnější a možná pohodlnější nabídky na koupi zboží a služeb od prodejců navázaných na Vaši banku. Někomu to naopak nebetyčně vadí, nechce, aby jakákoliv instituce znala, byť třeba jen teoreticky, jeho nákupní preference, pohyb v prostoru a v čase nebo má rád prostě hotovost, protože s ní umí lépe hospodařit než s virtuálními čísly. Zakončil bych to malou nadsázkou. Nedávno jsem se při pobytu ve Švédsku a Finsku přesvědčil, že konkrétně v těchto zemích se již s hotovostí bohužel přežít nedá a nedojdete si tam s ní ani na záchod, přesto nebo právě proto jsem i já pro zachování svobodné volby.

zdroj: Parlamentní Listy