Divišovi vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Nerudová eurokomisařkou? Tak to je s námi amen!

Divišovi vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Nerudová eurokomisařkou? Tak to je s námi amen!

Nadcházející volby do Evropského parlamentu budou opět soubojem politiků, kteří se o hlasy voličů již utkali v nedávných prezidentských volbách. Svoji kandidaturu potvrdil Pavel Fischer, Danuše Nerudová i Karel Diviš, který posílí kandidátku Svobodných. „Diviš a Nerudová to je jako oheň a voda,“ říká Karel Diviš v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, ve kterém přiznal, že se mu z některých výroků Danuše Nerudové vstávají hrůzou vlasy na hlavě. „Ona hodně cílí na mladší ročníky, které si už bohužel nepamatují centrální plánování a socialismus, ale mě z jejich výroků opravdu běhá mráz po zádech. Když si ještě pomyslím, že by to měla být česká eurokomisařka, tak je s námi asi amen,“ uvedl Diviš.

V nadcházejících volbách do Evropského parlamentu se v souboji o hlasy voličů znovu utkáte mimo jiné také s Danuší Nerudovou, která oznámila, že bude kandidovat za hnutí STAN. Asi vás toto její rozhodnutí nijak nepřekvapilo, je to tak?

 Její rozhodnutí mě vůbec nepřekvapilo. Jako volič bych se hodně pozastavoval nad jejím výrokem, že kandidovat bude, ale čeká, kdo jí při vyjednáváních nabídne jaké podmínky. Když jsem mluvil již v červnu s některými lidmi ze STANU, tak se při těchto jejich větách, které proběhly i v médiích, hroutili ze židle. Je to její věc, ale ve mě se okamžitě rozblikají všechny kontrolky.

 Již několikrát jste řekl, že v pohledu na politiku jste protikladem právě Danuše Nerudové. Bude to platit i v případě témat, které se týkají Evropské unie?

Diviš a Nerudová to je jako oheň a voda. Já se netajím tím, že v rámci evropské integrace bychom měli primárně hájit vždy národní zájem v podobě českých finálních produktů a služeb (viz. můj článek na IDNES) a naši suverenitu a svobodu. Když jsem ale slýchal již v době prezidentské kampaně, např. v podcastu Neřízená střela senátora Václava Lásky z úst paní Nerudové, že je potřeba vzdát se dalších práv veta, protože to je podle ní jedna z příčin neakceschopnosti a pomalého rozhodování v EU, vstávaly my vlasy hrůzou na hlavě a ježily se mi všechny chlupy. Aktuální její teze, že Green Deal je pro nás příležitost, je další nesmysl. Ať k tomu řekne to B, kde bude Česká republika za pár let brát relevantní množství elektřiny, jak EU a ČR s emisními povolenkami obstojí ve světové konkurenci, jak budeme čelit Číně, co se stane, když to tady zabalí např. zahraniční automobilové firmy, jak budeme lidem plánovat přes dotace život, jak za socialismu, atd. Ona je prostě eurofederalistka se vším všudy, což je politicky naprosto legitimní, ale ať to lidem říká naplno a ať se nebojí diskutovat s oponenty. Jedině tak se lidé budou moci včas rozhodnout, zda chtějí, aby se ČR nekompromisně vydala tímto směrem nebo ne. Pro mě je to nepřijatelné, špatné a budu proti tomu politicky bojovat.

Když zůstanu ještě u Evropské unie, v čem očekáváte, že se váš přístup k evropské politice bude nejvíce rozcházet s pohledem Danuše Nerudové?

Už jsem to naznačil v předchozí odpovědi. Eurofedaralismus, Green Deal, hájení českého národního zájmu, aby u nás za každou cenu, případně i v rozporu s federálními plány EU, vznikali finální čeští výrobci produktů a poskytovatelé služeb, odmítnutí EURA a odmítnutí přihlášení se do klubu „černých pasažérů“ eurozóny. Indoktrinace dětí ve škole dalšími nesmysly, že máme více než 2 biologická pohlaví, jak se rozpovídala, např. ve Standa show. Ona hodně cílí na mladší ročníky, které si už bohužel nepamatují centrální plánování a socialismus, ale mě z jejich výroků opravdu běhá mráz po zádech. Když si ještě pomyslím, že by to měla být česká eurokomisařka, tak je s námi asi amen.

Pojďme ale teď přímo k vám. V nedávném komentáři jste ostře napadl českou vládu za to, že nic nedělá proto, abychom přeměnili Českou republiky z „montovny“ na zemi, kde se budou vyrábět finální výrobky. Zkuste mi to vysvětlit jako laikovi, v čem je tato změna tak moc důležitá?

 Úplně jednoduše, pokud jste finálním výrobcem vlastního produktu nebo poskytovatelem vlastní služby, pak držíte v ruce všechny ekonomické trumfy. Vy určujete ceny na trhu, vy udáváte tón v odvětví, vy jste nositelem inovací, vy si určujete podobu subdodavatelských řetězců, vy máte v rukou exportní trumfy a vy pro naši zemi zvyšujete HNP (hrubý národní produkt) a tím i ekonomickou vyspělost a blahobyt České republiky.

Podobně začíná mluvit také Hospodářská komora, která dokonce upozorňuje na to, že ČR vyčerpala zdroje, na kterých stavěla svůj dosavadní ekonomický růst a že jsme navíc velmi limitování nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Do jak velkého problému se podle vás tedy řítíme?

 Hospodářská komora má naprostou pravdu i díky tomu, že v ní sedí lidé z těch fabrik a z praxe a ne akademici a úředníci ze Strakovky. Vše co bylo zajímavé pro zahraniční kapitál už bylo defacto rozprodané. Levnou pracovní silou, ať se nám to možná nezdá, už také nejsme. Nějaká vize a strategie vlády, co a jak z ryze českého průmyslu bude podporovat a propagovat chybí úplně. Řítíme se do obrovského průšvihu, který si spousta lidí nechce připustit, protože zatím tu zatáčku česká ekonomika vždy nějak vybrala. Teď by ale všichni zainteresovaní měli být na poplach, naslouchat nejen Hospodářské komoře, ale i významným ryze českým firmám a snažit se zachránit, co se ještě dá. Já už to někde nazval, že jinak skončíme jako „banánová“ subdodavatelská republika a na dlouhá období z toho nebude úniku.

Od politiků se očekává, že voličů budou schopni nabídnout řešení i tak velkých problémů. Neboť kdo jiní, než politici by měli tyto problémy řešit. Jaký je tedy váš recept na řešení tohoto problému?

Vše má nejvíce pochopitelně v rukou vláda. Měla by být nyní tvrdá a nekompromisní. Když už přišla s nějakým konsolidačním balíčkem, tak nesmí ustupovat a dodržet ho i za cenu ztráty popularity. Hned následně musí připravit balíček číslo 2, protože strukturální deficit tady stále bude i po aplikaci balíčku číslo 1. Mrzí mě, že vláda neudělala plošné škrty a že nepodvázala výdaje státního rozpočtu již pro tento rok na všech rezortech. Přehodnotit by rovněž měla některé nákupy, např. nesmyslné F-35. Začal bych reálně bojovat s byrokracií na všech úrovních, což znamená na chvíli se zastavit a vymést staré smetí. To musí udělat ministři a jejich náměstci a ředitelé odborů na všech rezortech. Následně se ukáže, kolik lidí je ve skutečnosti nepotřebných, ty pak můžete propustit a oživit jimi trh práce. Teprve potom bych začal s digitalizací, protože digitalizovat byrokraticky přebujelé procesy je další nesmysl. Pomohlo by i zrušení jednoho stupně soudního sytému nebo alespoň zrušení vracení případů do nižších instancí soudů, tj. vyšší stupeň soudu by při odvolání rovnou rozhodl. Z dlouhodobějšího hlediska je klíčem rovněž školství, kde snad s dalším ministrem svítí světlo na konci tunelu. Všichni o těchto věcech vědí. Když poslouchám různé poradce vlády, ministrů nebo i prezidenta, tak mám často i dobrý pocit, že jsou to lidé na svých místech. Když se jich pak ptáte, proč nejsou jejich rady realizovány, krčí rameny nebo se dívají do země a říkají, to my už neovlivníme. Bohužel.

Do jaká míry se toto téma spojuje s vašim rozhodnutím kandidovat do Evropského parlamentu? Přeci jako europoslanec budete mít na něco takového jen minimální vliv, jestli vůbec nějaký … 

Máte technicky pravdu, že europoslanec může v zásadě pouze hlasovat pro či proti návrhu, případně se zdržet a že na rozdíl od českého parlamentu nemá ani žádnou evropskou zákonodárnou iniciativu. Co ale europoslanec může a měl by dělat je, že se podílí na práci ve výborech, konzultuje český pohled s kolegy ve své evropské frakci a diskutuje s Evropskou komisí. Rovněž by měl komunikovat a vyjednávat s českou vládou a v neposlední řadě informovat veřejnost a ovlivňovat veřejné mínění zde v ČR, které je často, snad kromě doby eurovoleb, celeovropským tématům poměrně vzdálené.

Svobodní, za které kandidujete, jsou ve veřejném prostoru vnímáni jako ti, kteří ostře kritizují fungování Evropské unie a ne zřídka v minulosti mluvili také od vystoupení z EU. Bude czexit tématem i těchto voleb? 

To je další nesmysl plynoucí z neznalosti. Žádný český europoslanec, dokonce ani celý Evropský parlament, nemůže zahájit jakékoliv úkony spojené s vystoupením kterékoliv členské země. Seriózní novinář by měl v rámci eurovoleb takovéto téma jednoznačně smést ze stolu a ptát se na něj případně jindy, např. v době parlamentních voleb. Abych ale neuhnul z otázky. Svobodní často kritizují fungování Evropské unie a v tom mají pravdu. Jako strana neprosazují prvoplánovitě czexit, to je další omyl, ale celkem rozumně říkají, že teoreticky může přijít doba, kdy dojde k rozpadu EU nebo může proběhnout nějaké referendum, a pak je třeba mít i plán B. Já rozhodně pro vystupování z EU nejsem, ale chápu, že někteří členové strany mohou mít vyhraněnější názory v tomto směru než já. Žádné oficiální stanovisko strany Svobodných však nemluví o programovém prosazování czexitu, to musím zásadně odmítnout.

Hodně v posledních měsících mluvíte o plánovaném zákazu aut na benzín a naftu od roku 2035. Proč by mělo toto téma tak moc trápit občany naší země? Není to přeci jen až příliš konkrétní téma? 

Ono možná spoustu lidí skutečně až tak netrápí, ale ne proto, že je příliš konkrétní, ale proto, že je z jejich pohledu ještě příliš daleko. Přitom může mít tento zákaz naprosto fatální důsledky pro českou ekonomiku. Zkusím to vysvětlit v několika hlavních bodech. Když chceme direktivně uspíšit nástup elektromobility, máme vyřešenou naši energetickou soběstačnost? Co se stane, když nedostavíme včas Dukovany a Temelín nebo když budeme díky Green Dealu muset zavřít uhelné elektrárny? Všichni vědí, že jen obnovitelné zdroje stačit nebudou. Je celý řetěz výroby skutečně tak ekologický k planetě, jak nám chtějí mnozí podsunout, když dáme na misku vah proti relativně malému snížení CO2 v ovzduší vytěžování vzácných kovů a likvidaci bateriového odpadu? Když už EU celkem rozumně mluví o snížení ekonomické závislosti na Číně, jak tomu v případě elektromobilů chceme čelit, když ty jejich nebudou zatíženy různými ekologickými daněmi a pravděpodobně se ve velké míře prosadí i na EU trhu? Kde máme jistotu, že zahraniční automobilky chtějí finalizovat svoje elektroauta v České republice. Co se stane s velkým množstvím našich lidí, kteří mohou přijít o práci a co hůře, čím nahradíme takto obrovský výpadek HDP, pokud se výroba aut z ČR skutečně přesune někam jinam a my nemáme šanci to ovlivnit, protože nejsme finálními výrobci? Souhlasit s takovýmto direktivním zákazem je za mě pro Českou republiku naprosto zbytečné ekonomické riziko a to jsem ani nepoužil další argument, že v nesocialistických dobách rozhoduje o inovacích trh a ne sociální inženýři z Evropské komise podpoření aktuálně bohužel i servilní českou vládou.

Sám jste podnikatel, přitom Svobodní dlouhodobě odmítají přijetí eura a za záchranu české koruny již dlouhou dobu organizují petiční akci. Není v tom přeci jen trochu rozpor? Proč odmítat euro? 

O tom, zda je či není nějaká ekonomika úspěšná, nerozhoduje vůbec měna, kterou se v ní platí nebo účtuje. Z tohoto pohledu vůči euro nic zásadního nemám. Vstupovat však do eurozóny plné „černých pasažérů“, kteří neplní pakt stability daný Maastrichtskými kritérii při vstupu, kde bychom navíc ručili za evropské dluhopisy nespolehlivých „společníků“, my nedává vůbec žádný ekonomický smysl. Navíc případně zahajovat přístupové dohody v době, kdy česká ekonomika není v kondici, může vyústit k zafixování kurzu, který na konci dne bude znamenat další těžkou ránu pro české občany i firmy. Euro by se samozřejmě hodilo exportérům a z jejich mikroekonomického pohledu jejich argument asi jako jeden z mála opravdu dává smysl. Zajímavé však je, že neprotestovali, když ČNB v dobách poměrně nedávných držela kurz na 27 Kč za euro. Pro běžné lidi, díky bezhotovostním transakcím na dovolené v zahraničí, rovněž není držení koruny místo eura nějaký zásadní problémem. V neposlední řadě Švédsko a Norsko mají rovněž svoji korunu a že by na tom nějak ekonomicky tratili se mi vůbec nezdá.

Svobodní také mluví o nutnosti zakotvit právo platit v hotovosti v české ústavě. Obdobné snahy vidíme také na Slovensku nebo Rakousku. Není to však trochu zpátečnické, když budoucnost světa všichni vidí v digitálních technologiích? 

Tady jde primárně o zachování možnosti svobodné volby člověka, od níž je ostatně odvozen částečně i název strany, kterou budu v eurovolbách reprezentovat. Placení kartou má svoje obrovské výhody a komu to vyhovuje, ať tak platí. Svobodní to nikomu nezakazují a já sám bezhotovostních plateb využívám dnes již častěji než hotovostních. Někdo může výhodu spatřovat i v tom, že díky znalostem Vaší banky o Vašich nákupních zvycích, můžete dostávat cílenější, přesnější a možná pohodlnější nabídky na koupi zboží a služeb od prodejců navázaných na Vaši banku. Někomu to naopak nebetyčně vadí, nechce, aby jakákoliv instituce znala, byť třeba jen teoreticky, jeho nákupní preference, pohyb v prostoru a v čase nebo má rád prostě hotovost, protože s ní umí lépe hospodařit než s virtuálními čísly. Zakončil bych to malou nadsázkou. Nedávno jsem se při pobytu ve Švédsku a Finsku přesvědčil, že konkrétně v těchto zemích se již s hotovostí bohužel přežít nedá a nedojdete si tam s ní ani na záchod, přesto nebo právě proto jsem i já pro zachování svobodné volby.

 
zdroj: Parlamentní Listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

PhDr. Mgr. Karel Diviš

PhDr. Mgr. Karel Diviš

podnikatel, bývalý prezidentský kandidát a kandidát do europarlamentu

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

PhDr. Mgr. Karel Diviš

PhDr. Mgr. Karel Diviš

podnikatel, bývalý prezidentský kandidát a kandidát do europarlamentu

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31