Handrkování o změny konsolidačního balíčku jsou pouze kosmetikou a marketingem, myslí si Vlášek od Svobodných

Handrkování o změny konsolidačního balíčku jsou pouze kosmetikou a marketingem, myslí si Vlášek od Svobodných

Vládou prosazovaný konsolidační balíček je primárně o zvyšování daní a nikoli o snižování daní. Myslí si to alespoň finanční analytik od Svobodných Robert Vlášek. „Vláda ale popírá nejenom matematiku a zdravý rozum, ale i základní ekonomické zákonitosti, jako třeba ty, že zvyšování daní od určité úrovně vede k nižšímu výběru, protože snižuje výkon ekonomiky a současně vede subjekty dané ekonomiky, aby se daním všemožně vyhýbaly,“ říká Vlášek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, ve kterém se také ostře obul do vládní Občanské demokratické strany. „ODS je dnes daleko blíže progresivní levici než konzervativní pravici,“ nebral si servítky Vlášek.

Vládní koalice oznámila, že se s odboráři a zaměstnavateli shodla na některých úpravách konsolidačního balíčku. Očekával jste, že kabinet nakonec i přes původní proklamace přistoupí ke změnám připravovaných opatření?

Vzhledem k tomu, že se vláda chová zcela nekoncepčně a nejenom v ekonomických otázkách zcela nekompetentně, tak mě opravdu nemůže nic překvapit. Nicméně vlastně je to úplně jedno, celý tzv. konsolidační balíček je primárně o zvyšování daní a nikoli o snižování daní. My ale nemáme problém s výběrem daní. Ty nám rostou. Problém máme s výdaji, které nám rostou podstatně rychleji než daňové příjmy. Myslím si, že i průměrně matematicky nadaný žák druhého stupně základní školy by problém odhalil a řešení definoval. Vláda ale popírá nejenom matematiku a zdravý rozum, ale i základní ekonomické zákonitosti, jako třeba ty, že zvyšování daní od určité úrovně vede k nižšímu výběru, protože snižuje výkon ekonomiky a současně vede subjekty dané ekonomiky, aby se daním všemožně vyhýbaly, viz Lafferova křivka.

Zdá se, že největší bitva se svedla o daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, které nakonec vláda nezruší. Co si o tomto ústupku myslíte?

Myslím si o tom, že to je přesně skvělý příklad naprosté nekoncepčnosti a bezradnosti vlády. Nicméně znovu musím opakovat, že tohle je vše kosmetika a marketing. Problém, který máme, a je to problém zásadní, by řešily jen zásadní plošné škrty na výdajové stránce rozpočtu 10 až 20 %. Podívejme se na to, že jen zrušením dotací různým neziskovkám by bylo možné ušetřit vyšší desítky miliard korun.

Naopak víc peněz, než původně navrhovala, chce vláda získat zdaněním neřestí. Například zrychlí postup navyšování spotřební daně u lihu, větší podíl na úkor obcím si vezme také z hazardu. Naopak nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků nebudou tak vysoké, jak původně vláda navrhla. Proč se mění podle vás právě toto?

Žádné ekonomicky logické vysvětlení proto podle mě není. Takovéto zvláštní rozhodování vlády logicky zavdává, podle mě opodstatněné, podezření z různých lobbistických zájmů, které se do takového rozhodování promítají.

Velké spory mezi Strakovou akademií a představiteli obcí vzbudily avizované změny daně z nemovitostí. Vláda nakonec tlaku obcí ustoupila a výtěžek z této daně nechá plně v rozpočtu municipalit, nicméně na úkor podílu obcí na rozpočtovém určení daní. Dávají vám tyto změny logiku?

Kdyby to nebylo tragické, tak by to bylo humorné. Další příklad nekompetence a nelogičnosti. Když pominu to, že daň z nemovitosti je z principu nemorální daní, kdy stát, resp. vláda zdaňuje již jednou zdaněné peníze, tak její zvyšování tu nemorálnost jen posiluje. Současně se lze ale domnívat, že díky výše uvedenému principu Lafferovi křivky na daních jako celku bude nižší výběr, ovšem daň z nemovitosti je výjimkou, protože v jejím případě se nelze uhrazení vyhnout, tím pádem se domnívám, že ve výsledku na tom obce vydělají, ale státní kasa prodělá. Je to jen další z potvrzení, že balíček fungovat nebude.

Konsolidační balíček zavede také možnost, aby firmy od ledna 2024 vedly účetnictví v cizí měně. Není to podle vás předstupeň ke snaze zavést v České republice euro?

S tím osobně problém nemám, dokonce bych firmám umožnil, aby mohly i mzdy vyplácet v eurech. To by přesně vedlo k soutěži mezi českou korunou a eurem. Ve svém důsledku by to vyřešilo potřeby a pocity zastánců a odpůrců eura. Kdo by chtěl, tak by v euru vedl nejenom účetnictví, ale vyplácel by i výplaty a odpadl by zcela důvod zavádět v ČR euro jako státní měnu a vstupovat jako země do eurozóny.

Premiér Petr Fiala teď chce všechny tyto změny zabalit do komplexního pozměňovacího návrhu a ve Sněmovně již nepřipustit žádnou lidovou tvořivost ze strany poslanců. Podaří se mu to podle vás, nebo se ještě můžeme ve Sněmovně dočkat dalších změn?

Předpokládám, že vláda je schopna takový komplexní pozměňovací návrh protlačit, na druhou stranu v případě této vlády mě nemůže již překvapit vůbec nic.

Jako Svobodní jste opakovaně vládní konsolidační balíček ostře kritizovali, především pro navyšování daní a málo odvážené škrty ve státní správě. Proč podle vás především vládní ODS nenašla dostatek odvahy na prosazení těchto pravicových myšlenek? Nedovolili jí to koaliční partneři?

Každý pravicově uvažující a ekonomicky soudný člověk musí tento tzv konsolidační balíček ostře odmítat. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že ODS je již zcela jiná značka, než ODS před 15 nebo 20 lety, tedy s pravicovou ODS nemá tato současná strana nic společného. Najít rozdíl mezi ODS, TOP 09, STAN a dokonce i Piráty je prakticky nemožné. ODS je dnes daleko blíže progresivní levici než konzervativní pravici. Bohužel.
zdroj: parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Bc. Robert Vlášek

Bc. Robert Vlášek

mluvčí odborné skupiny Svobodných pro vnitro a obranu

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Bc. Robert Vlášek

Bc. Robert Vlášek

mluvčí odborné skupiny Svobodných pro vnitro a obranu

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31