Bábek: Síla a moc symbolů: Nacismus, komunismus i nový socialismus?

Bábek: Síla a moc symbolů: Nacismus, komunismus i nový socialismus?

Vždy, když naši zemi zavalily cizí symboly, znamenalo to, že jsme byli ovládnuti, znamenalo to naše podvolení se cizí moci.

Jedinci, tak i celá společenství – rody, kmeny a národy, armády a nově i firmy či sportovní kluby, všichni používají jednotící prvky – symboly. Tak lidé dávají najevo svou příslušnost ke konkrétní societě. Specifickým užitím symbolů je, pokud přestanou být jen symboly státu, ale stanou se nástrojem a projevem jiné moci, pokud propagují a potvrzují nějakou ideologii. A to je doménou totalitních režimů.

V české kotlině, v moravských úvalech i ve všech našich horách jsme zažili dva totalitní režimy, které se sobě podobaly, jako vejce vejci. A oba ty režimy, německý nacismus i rusko-český komunismus, používaly symboly velmi podobným způsobem.

Němci 15. března 1939 ovládli a obsadili zbytek Čech a Moravy, a okamžitě začali dávat najevo, že oni jsou tady pány. Kromě zákonů a vyhlášek, tvrdé diskriminace židů, uvedení Němců do rozhodovacích funkcí stání správy, zavedení povinné výuky němčiny, byly nejviditelnějším vyjádřením jejich vítězství nacistické symboly – říšská orlice a hákový kříž, ten především na říšské vlajce. V každé škole, úřadu, v každé veřejné místnosti byly umístěny nacistické symboly. Na veřejných prostranstvích, při slavnostních chvílích, vždy říšská orlice a hakken kreuz.

Němci tehdy, před asi osmdesáti lety, věděli dobře, co dělají a proč. Jejich propagandisté a ideologové si byli vědomi toho, že právě pomocí symbolů prokážou svoji nadřazenost nad okupovaným národem. Právě symboly jim měly pomoci, a pomohly, fixovat obyvatelstvu pocit podřízenosti nacistické ideologii a moci. Symboly měly budovat a posilovat podvědomé sepětí ovládnutých Čechů s Třetí říší. Symboly jasně a nekompromisně říkaly – my jsme tady pány!

Pak to ti světovládní Němci na jaře 1945 projeli a my jsme se na tři roky nadechli. Zbavili jsme se tíživých symbolů – abychom je od února 1948 měli zpátky. Jistě, nebyly úplně stejné, ale vlastně se moc nelišily. Tam, kde byl hákový kříž, tam byla rudá hvězda. Kde visela nacistická vlajka, visela vlajka, opět rudá, ale s jinými obrázky. A říšskou orlici nahradily srp a kladivo. Komunisté vystřídali nacisty, a přinesli své symboly.

Změnily se obrázky, tvary a barvy, ale podstata zůstala – zase šlo o to ukázat, kdo je tady pánem, zase bylo cílem ovládnou mysl a vůli občanů, aby se podřídili nové ideologii. Vládci vystavili své symboly.

Obě ty historické peripetie máme za sebou. Žijeme v demokratické zemi, máme svobodu, jsme samostatný a svébytný národ. Nebo to tak zcela a úplně není? Pořád mám neodbytný pocit, že není vše v pořádku, že není vše tak, jak by mělo být. Pořád mám mrazení v zádech, že se nás někdo možná nenápadně snaží ovládnout.

Pozoruji a vnímám řeč symbolů, a ty posilují moje nepříjemné pocity. Všude visí vedle české vlajky vlajka modrá, s kruhem hvězd. Vlaje na Hradě, úřadovně českého prezidenta. Stejnou modrou vlajku umístila předsedkyně Poslanecké sněmovny na čestné místo za svoje předsednické křeslo. Touto vlajkou mávají mnozí manifestující či demonstrující občané při různých příležitostech.

Co se to děje? Proč to tak silně připomíná invazi symbolů z dob protektorátů, ať nacistického či komunistického? Někdo by namítl, že si tu vlajku vyvěšujeme dobrovolně, protože jsme členem onoho spolku. To ovšem tvrdili mnozí i v předchozích dvou totalitách. A navíc, my vyvěšujeme vlajku spolku?! Vždyť to ani není regulérní stát! Je to spolek, stejně jako NATO, OSN, WHO, OECD, WTO a další, jichž jsme členy.

Symboly současnosti mi nedají spát. Mám obavy, že jsou opět nástrojem nenápadného ovládání, že jsou prostředkem k podvědomému přijetí nových vládců. Mám obavy, že jsme se podvolili. A mám vztek, protože to podvolení nám vnucují ti, kteří ty modré vlajky s kruhem hvězd vyvěšují, jakoby samozřejmě, do našich veřejných místností, na budovy a dokonce do prostor našeho svrchovaného Parlamentu.

P.S. Jistě se najdou mnozí, kteří mne nařknou z nepřátelství k EU. Tak to ovšem není. Nejsem nepřítelem EU, jen trvám na tom, že máme být svébytný, emancipovaný stát i národ, a že nám nesmí nikdo odjinud vládnout.

Radomil Bábek, podnikatel, předseda Podnikatelských odborů

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog autora

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Radomil Bábek

Radomil Bábek

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Radomil Bábek

Radomil Bábek

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31