Svobodní konstatují, že přijetí eura by poškodilo ekonomiku ČR

Svobodní konstatují, že přijetí eura by poškodilo ekonomiku ČR

V souvislosti s tím, že dnes, 20. 12. 2023, bude vláda projednávat možnost vstupu ČR do mechanismu směnných kurzů (ERM II), Svobodní důrazně upozorňují na fakt, že ekonomové, a to i z řad státních institucí, se shodují, že tento krok by nevratně poškodil ekonomiku ČR. Za velmi kontroverzní považujeme už jen to, že vláda o vstupu do ERM II vůbec uvažuje jako o možnosti navzdory tomu, že je zcela v rozporu s odbornými doporučeními Ministerstva financí (MF) a České národní banky (ČNB).

Zpráva o ekonomické sladěnosti Česka s eurozónou, kterou připravila odborná skupina zástupců MF a ČNB, objektivně konstatuje, že Česko bude zřejmě příští rok plnit některá z tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Tato kritéria jsou nezbytnou podmínkou k tomu, aby země směla žádat o vstup do eurozóny. A současně s tím odborná zpráva MF a ČNB – také objektivně – doporučuje nedělat v tomto směru žádné kroky, tedy o členství v eurozóně nežádat.

Shodné stanovisko vyjádřili i ekonomičtí odborníci, kteří se účastnili jednání u kulatého stolu v Senátu na téma přijetí eura. Proti přijetí eura se na tomto jednání vedle ekonomů z MF a ČNB postavili také ekonomové za Vysokou školu ekonomickou (VŠE) anebo M. Šichtařová, ekonomická expertka strany Svobodní. Ekonomové a akademici z řad státních stejně jako komerčních institucí se shodují na následujících důsledcích potenciálního přijetí eura:

– Krátkodobé zvýšení inflace (skrze cenové úpravy bezprostředně po přijetí)

– Dlouhodobé zvýšení inflace v horizontu desetiletí (skrze zrušení kurzového konvergenčního kanálu a snížení úrokových sazeb)

– Zpomalení růstu HDP (skrze odbourání autonomní monetární politiky)

– Ztrátu konkurenceschopnosti země (skrze tlak na změnu struktury ekonomiky)

– Snížení potenciálu HDP (skrze snížení konkurenceschopnosti)

– Zvýšení zadlužení (skrze uměle vynucené snížení nákladů financování)

– Ručení za problémy veřejných financí ostatních členů eurozóny.

Markéta Šichtařová k tomu za Svobodné říká: „Přijetí eura se naivně vydává za vstup do VIP klubu. Při rozhodování o jeho přijetí mnozí podporovatelé eura přihlížejí k pouhým emocím. Přijetí eura však není otázkou emocí – jedná se vysoce odborný problém. Tak jako se neurochirurg při operaci mozku nesmí řídit pouhými dojmy a zanedbávat vědecká fakta, tak ani o přijetí eura by neměli rozhodovat populismus a naivní emoce, nýbrž ekonomická fakta. A ta přijetí eura jednoznačně diskvalifikují z racionálních úvah coby krok trvale poškozující hospodářskou strukturu a konkurenceschopnost ČR.“

Svobodní konstatují, že fakta, vědecká metoda, odbornost, hospodářská prosperita i vůle lidu hovoří jasně proti přijetí eura. Z toho důvodu také Svobodní iniciovali petici za zachování české koruny.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31