Drahé potraviny jsou důsledkem zelené politiky.

Drahé potraviny jsou důsledkem zelené politiky.

Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, které povedou k tomu že budeme mít drahé potraviny.

Totiž důvody, proč jsou makroekonomické indikátory takové, jaké jsou. A jaké jsou? No – slabé jako dvakrát vylouhovaný čajový pytlík. V zásadě jde o to, že ekonomiky světa rostou pomaleji, než se čekalo. Třeba minulý týden přišla zpráva, že německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo ve výhledu počítá s meziročním zvýšením HDP o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.

Současně se zpomalením růstu celosvětově zpomaluje i inflace, neboli dochází ke stagflaci. Ale centrální banky na to nereagují dostatečně pružně. Třeba americký Fed se včera již potřetí za sebou rozhodl držet sazby beze změny. Norská centrální banka dokonce zvyšuje hlavní úrokovou sazbu na 4,5 %. Švýcarská centrální banka (SNB) nechala hlavní úrokovou sazbu na 1,75 % – také tedy bez snížení navzdory klesající inflaci.

Proč ale světové banky drží úroky tak vysoko, když inflace jako celek klesá? Protože potraviny!

Ano, je to tak, po energetické krizi se pomalu začíná projevovat i problém s potravinami. Ceny pšenice a dalších potravin rostou, kupní síla lidí se snižuje. A to není pro centrální banky situace, kdy by se hnaly do razantního zlevňování úroků.

Osobně tvrdím, že problémy s potravinami teprve začínající, protože to, co na nás doléhá, jsou pouze první dopady globální zemědělské politiky, jejíž implementace se teprve rozbíhá. Řešení potravinové krize známe – prostě do zemědělství nezasahovat a vše nechat, jak to fungovalo dřív. Jenomže řešení nikdo z těch, kteří mají tu moc něco vyřešit, nehledá. Důkazem, že zemědělství fungovalo, než se do něho začalo z ideologických důvodů zasahovat, jsou přebytky potravin generované v posledních desetiletích.

Lidé z globálních institucí či světového ekonomického fóra ale rozhodli, že zemědělství prý může za globální oteplování a že globální oteplování může za drahé potraviny a navíc jich bude nedostatek. A že když změníme náš jídelníček z hovězího, kuřecího a vepřového masa na cvrčky a moučné červy, budeme schopni zastavit zvyšování teploty, snížíme tím ceny potravin a zachráníme planetu. Až na to, že tahle představa je nehorázným nesmyslem.

Nedostatek potravin a z něj plynoucí vysoké ceny, které budou charakterizovat rok 2024, nemají původ v globálním oteplování, ale jsou přímým důsledkem environmentální politiky, jejíž zárodky lze nalézt v Agendě 21 pro globální environmentální opatření, představené na Summitu Země před více než 30 lety. Agenda 21, hlavní plán OSN pro lidstvo, byl přijat v roce 2000. Dnes je častěji označován jako Agenda 2030. Synonymem je také výraz ESG, neboli Environment, Social, Governance. U nás se často používá matoucí výraz udržitelnost podsouvající, že má snad cosi dlouhodobě udržet. Všechny tři pojmy, tedy Agenda 2030, ESG a udržitelnost, jsou však v podstatě zaměnitelná synonyma. 17 vznešených cílů udržitelného rozvoje, jako je ukončení hladu a chudoby, rovnoprávnost mužů a žen, atp., mají být splněny všemi národy na světě do roku 2030.

Lze tyto hezky znějící cíle do roku 2030 skutečně naplnit? Zcela určitě ne. Jeden velmi hmatatelný důsledek tu ale je už letos a bude v rostoucí míře identifikovatelný i v roce 2024: A to drahé potraviny. Nejvíce je tento jev viditelný v Severní Americe a v Evropě, kde je největší tlak například na omezení dusíkatých hnojiv (celá EU), nucené omezování chovů (Nizozemsko), nebo dokonce zábor farmářské půdy (USA). Zemědělcům tak v posledních letech soustavně rostou náklady, tím klesá nabídka potravin, nedokáže uspokojit poptávku, a proto roste cena.

Ministr Výborný se nechal slyšet, že s ÚOHS bude „řešit“, že navzdory snížení DPH na potraviny od ledna vzroste cena potravin, a „viníkem“ mají být řetězce, které „porušily slib“. Není to pravda. Nebýt poklesu daně, dnes již tak drahé potraviny by zdražily ještě víc, než zdraží. A zdražování relativně k jinému zboží bude pokračovat. Skutečným viníkem totiž nejsou řetězce – ale enviromentální politika.

Převzato z blogu Markéty Šichtařové

Redakčně upraveno

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Republikáni v amerických volbách do Kongresu ztratili obě komory a v pořadu 360° na CNN Prima News se řešilo, co porážka Donalda Trumpa znamená pro Ukrajinu, Írán a Česko. Libor Vondráček v ní vidí lekci: Američané potrestali prezidenta za válku, kterou neměl začínat. Za největší problém Evropy ale dál považuje její vlastní zelenou politiku.

Moderátor Jakub Kokoška pozval k debatě ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), poslance Jana Papajanovského (STAN), místopředsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla a předsedu Svobodných Libora Vondráčka, zvoleného za SPD. Zatímco opozice mluvila o zhrouceném kultu Donalda Trumpa a ministr Červený hájil úder na Írán jako nutnou cenu za bezpečnost, Vondráček nabídl třetí pohled. Ne obhajobu Trumpa, ale výklad jeho porážky.

Volili mírotvorce, dostali válku

Český politik se podle Vondráčka musí na americké volby dívat optikou českých zájmů, a tou je především konflikt kolem Hormuzského průlivu. Doufá, že výsledek bude pro Trumpa vzkazem. Lidé ho před dvěma lety volili jako muže, který bude války ukončovat. Trump dlouhodobě kritizoval politiku intervencí, která podle Vondráčka přinesla zpackaný odchod z Afghánistánu a návrat islamistických hnutí, proti nimž se v regionu původně bojovalo. Na této kritice postavil i kampaň.

Slib ukončit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin podle Vondráčka nesplnil. „Na druhou stranu udělal pro to rozhodně nejvíc ze všech státníků, protože všichni ostatní nedělali vůbec nic, jenom vymýšleli nejrůznější balíčky sankcí, které tu válku nijak nepřibližovaly ke konci,“ řekl. Upozornil ale i na stinnou stránku: vítězství demokratů povzbudí íránský režim, který teď bude stupňovat podmínky příměří. Trumpova vyjednávací pozice je dnes podle něj horší, než by byla před měsícem.

Moderátor se ptal, zda by Česko mělo po amerických volbách změnit zahraniční politiku. Podle Vondráčka nemůže: musí dál hájit své zájmy, a v českém zájmu nebylo a není, aby konflikt pokračoval a Hormuz zůstal zablokovaný. Přímý byl i ve věci Íránu. „Nikdo není světový policajt,“ prohlásil. Fanouškem íránského režimu není a v Íránu by se narodit nechtěl, voliči ale podle něj intervenci vnímali jako zradu myšlenek, s nimiž Trump do voleb šel. „Jsem bytostně přesvědčený, že kdyby to neudělal, tak by volby neprohrál takovým způsobem. Možná by si i udržel většinu,“ řekl. Pro Česko je podle něj útěchou, že po takové lekci od Trumpa další podobný konflikt nečeká.

Spravedlivý mír určí Ukrajinci

K jednání zástupců Ruska a Ukrajiny v Bílém domě připomněl slova mluvčí ukrajinského prezidenta, že nejlepší čas na mír je teď, ideálně už dříve. Pokud má Evropa vyslat vlastního vyjednavače, neměl by podle Vondráčka sehrát roli, jakou kdysi sehrál Boris Johnson. Mír má být spravedlivý, o tom, co je spravedlivé, ale nemají rozhodovat Češi. Rozhodnout to musí ukrajinský lid. Ne všichni Ukrajinci, s nimiž mluví v Česku, podle něj vnímají, že Volodymyr Zelenskyj má po tolika letech od voleb legitimitu mluvit za ně.

Na otázku, proč premiér Andrej Babiš dosud nebyl v Oválné pracovně, odpověděl věcně. Babiš je premiérem necelý rok a Trumpův program je nabitý. Na jiných úrovních, od ministra zahraničí po Trumpovu inauguraci, hráli čeští politici z frakce Patriotů důstojnou roli. Česko podle něj reprezentuje podobné racionální hodnoty jako současná Amerika, ať jde o Green Deal, svobodu slova, nebo migraci.

Nezávislost není soběstačnost

Když Andrej Babiš mluvil o paralýze, Vondráček krotil emoce. Shutdown má v Americe jiný význam než české rozpočtové provizorium, protože federální instituce opravdu zavírají. Trump si ho ale zažil už v prvním mandátu, kdy většinu v Kongresu neměl. Voliči podle něj mají tendenci moc vyvažovat, a obě strany se nakonec vždy nějak dohodnou.

Nejostřeji se Vondráček ozval, když Jan Papajanovský vyzval k evropské soběstačnosti. „Pokud chceme být soběstační, tak přestaňme tady ideologicky ztěžovat výrobu takových automobilů, které vyrábět umíme. Přestaňme zavírat uhelné elektrárny, když uhlí máme na našem území,“ odpověděl. Baterie do elektromobilů i solární panely podle něj vyrábí Čína, takže jedna závislost by se jen vyměnila za druhou. Na námitku, že ropu Evropa netěží, odpověděl rozlišením, které se v debatě často ztrácí: ropu lze dovážet z mnoha částí světa, a nezávislost tedy neznamená soběstačnost.

Opravil i výklad celní války. Nezačal ji podle něj Donald Trump, ale Evropská unie, když schválila uhlíková cla. Trump na to reagoval. „Chybu chybou opravit nelze,“ dodal. Netvrdí tedy, že Trump postupoval správně, jen že první krok udělal Brusel.

Green Deal, nebo rozpad

V závěru debaty se Vondráček vrátil ke svému hlavnímu tématu. Po finanční krizi v letech 2007 a 2008 byly podle něj ekonomiky Spojených států a Evropské unie bez Británie zhruba vyrovnané. Lisabonská strategie dokonce slibovala, že Evropa Ameriku předběhne. Místo toho americké HDP podle Vondráčka rostlo zhruba o 35 procent rychleji, bez emisních povolenek, které vymyslel Brusel. Na Havlův příklad Škody, která podle něj dobře zvládá přechod k elektromobilům, odpověděl otázkou, kolik takových aut si lidé kupují sami a kolik díky dotacím.

Papajanovský namítl, že kvalita života nejsou jen statistiky HDP, ale i délka dožití či kvalita zdravotní péče. Vondráček souhlasil, že má mnoho rozměrů. Ekonomické trendy jsou ale podle něj prostě špatné. „Buďto se rozpadne Evropská unie, nebo se Evropská unie vykašle na Green Deal, anebo tady bude na úbytě svoboda slova a základní práva,“ shrnul. Ani v tom podle něj Evropa za Amerikou nevede: svoboda slova tam není potlačovaná tak jako tady.

Vondráček tak z amerických voleb vyvodil závěr pro obě strany Atlantiku. Trumpovi vzkázal, že voliči netolerují zradu mírového programu, Evropě, že ji neohrožují americká cla, ale její vlastní ideologie.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31