Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.
Ano, opravdu je to možné. Pokud máte chvilku,
rádi vám představíme, jak toho chceme dosáhnout my.
Budeme rádi, pokud nás podpoříte!
Naše priority: levnější zboží a vyšší výplaty díky nižším a jednodušším daním; volný obchod, svobodné cestování a Evropa bez byrokracie; kvalitní doprava, propojení krajských měst dálnicemi; rušení zbytečných úřadů a papírování – omezení korupce; obrana v rámci NATO, žádné přerozdělování migrantů.
Snížíme a sjednotíme DPH na 14 %, zvýšíme každému výplatu o 1 000 Kč měsíčně, zrušíme daň z nabytí nemovitosti. Přinášíme balíček daňových opatření, které sníží přerozdělování o 81 miliard korun, o to více zbude lidem v kapsách.
Chceme Evropu, kde spolu státy dobrovolně a bez byrokracie spolupracují, obchodují a jejich občané volně cestují. Chceme zachovat korunu, nepřejeme si euro. Usilujeme o obchod s celým světem. Chceme udržovat západní orientaci ČR.
Konečně prosadíme to, o co už se stát měl postarat dávno – dálniční spojení mezi krajskými městy. Zrychlíme cestování a ulevíme obcím a městům. Zaměříme pozornost policie na skutečné piráty, kteří ohrožují bezpečnost na silnicích.
Zavedeme komunikaci s úřady z tepla domova. Máme rovněž seznam zbytečných úřadů na zrušení. Omezíme moc politiků a úředníků, odtajníme veřejné zakázky bez výjimek a snížíme tak korupční příležitosti.
Chceme armádu zaměřenou na naši obranu a fungující NATO. Odmítáme přerozdělování lidí – jsme pro zachování naší samostatné přísné imigrační politiky. Zachováme rovněž možnost bránit svůj život, rodinu a majetek.
Konečně prosadíme to, o co už se stát měl postarat dávno – kvalitní dálniční spojení mezi krajskými městy. Lidé nesmí doplácet na neschopnost státu rychle postavit potřebné dálnice a silnice. Výstavbu silnic nesmí zdržovat námitky těch, kterých se stavba bezprostředně netýká. Probíhající řízení budou moci ovlivnit pouze dotčení lidé a samosprávy. Urychlíme schvalování projektů dálnic, proto podporujeme sloučení EIA, územního řízení a stavebního řízení.
O způsobu dopravy nebude rozhodovat ideologie. Naším základním kritériem bude plynulost dopravy, aby se lidé snadno dostali z bodu A do bodu B. Plynulá doprava je katalyzátorem ekonomického růstu. Proto dobudujeme obchvaty přetížených měst, aby je nezahlcovala tranzitní doprava. Doprava nesmí být soubojem druhů přepravy, protože kolo není víc než auto. Využijeme moderních technologií řízení dopravy, jako jsou například inteligentní semafory. Plynulosti dopravy výrazně pomůže i zvýšení maximální povolené rychlosti na 150 km/h na vybraných úsecích dálnic. Snížíme stávající mýtné, což povede ke zlepšení stavu na silnicích I. a II. třídy. Kamiony zbytečně nebudou objíždět zpoplatněné úseky a uleví se tím lidem v obcích a městech.
Prosadíme změnu současného systému trestů, a to přímou úměrou. Policie bude stavět jen ty, kteří nebezpečně poruší dopravní předpisy, jak je zvykem v dopravně vyspělých zemích. Skuteční piráti musí být přísně trestáni, naopak drobné prohřešky by se měly trestat podstatně mírněji než dnes. Městská policie tady není od toho, aby měřila rychlost. Zasahuje tím do kompetencí státní policie.
Umožníme veškerý kontakt se státní správou přes internet. Nebude třeba čipová občanka, ani datová schránka. Vše zařídíte prostřednictvím aplikace tak jednoduché, jako je třeba internetové bankovnictví. Pokud člověku vyprší platnost dokladu, stát automaticky pošle občanovi nový. Jakoukoliv změnu bude občan hlásit jen jednou. Do ostatních registrů se změna promítne automaticky. Za distribuci informace bude zodpovědný stát, ne občan. Mezi úřady budou běhat papíry, ne lidé. Způsob komunikace s úřadem si vybere občan, nikoliv úřad. Pro ty, kterým je příjemnější osobní kontakt, bude úřad otevřen i v pozdějších večerních hodinách. Kvůli návštěvě úřadu si nebudete muset brát dovolenou.
Navrhujeme rušení zbytečných úřadů. Stát stále bobtná a jeho provoz vytahuje lidem z kapes více a více peněz. Jen za poslední volební období přibylo 10 nových úřadů. Zánik některých úřadů bude mít pozitivní efekt z několika důvodů. Zmenší se prostor pro korupci, protože nebude úřad, který rozděluje miliardy na dotacích. O ušetřené peníze bude možné snížit daňovou zátěž občanů a firem. Věříme, že řada úředníků se v době nejnižší nezaměstnanosti uplatní v soukromém sektoru.
Jsme zastánci moderní a vstřícné společnosti. Proto umožníme hlasovat ve volbách novými metodami. Tyto volby tak budou poslední, ve kterých musíte pokaždé osobně přijít k volební urně. Zavedeme bezpečný systém korespondenčního nebo elektronického hlasování z pohodlí vašeho domova a umožníme tak každému si vybrat, zda bude hlasovat ve volební místnosti, od počítače, nebo poštou.
Snížíme vliv politiků a úředníků na naše životy a peněženky. Čím větší jsou daně a přerozdělování a čím více máme úřadů, tím více je korupce. Jediným způsobem, jak účinně bojovat s korupcí, je omezit moc politiků a úředníků, snížit objem přerozdělovaných peněz a ustoupit od nesmyslných regulací a přílišné byrokracie. Korupce tady bude do té doby, dokud bude někdo rozdělovat veřejné peníze nebo dokud bude mít někdo z úřední moci právo překazit vám vaše plány. Nelze ji tedy úplně vymýtit, ale můžeme ji výrazně omezit.
Zrušíme dotace a investiční pobídky pro podnikatele. Jsou totiž živnou půdou pro korupci. Podnikání má být o schopnostech a aktivitě, ne o vyplňování formulářů. Dotace uměle udržují naživu třeba i ty firmy, které by na trhu neuspěly. Snížíme daně a odvody, dotace poté nebudou potřeba a mezi lidmi a firmami zůstane mnohem více peněz. Domníváme se, že je lepší odmítnout i evropské dotace a zhruba sto milionů denně, které odvádíme do Evropské unie, rozdělit obcím podle jasného klíče, nebo nechat přímo lidem. Dotace EU často směřují na nesmyslné projekty a zakázky jsou velmi předražené.
Prosazujeme, aby smlouvy, které uzavírají úřady, příspěvkové organizace a firmy s podílem státu, krajů, měst a obcí, nebyly tajné s odkazem na obchodní tajemství. Stát nemá právo tajit, jak nakládá s vašimi penězi. Veškeré veřejné zakázky a toky peněz totiž musí být pod kontrolou veřejnosti. Díky tomu se omezí zbytečné utrácení, ale také se zakázky otevřou pro více firem, protože ty budou mít více informací pro vstup do výběrového řízení.
Posílíme investice do armády, protože primární rolí armády je ochrana obyvatel a území státu před jeho napadením. Nesmíme spoléhat jen na schopnosti a vůli spojenců. Armádu je třeba řádně financovat, a to nejen po technické stránce, ale i po stránce výcviku. Základem naší bezpečnosti je členství v NATO, ale prosazujeme i spolupráci v regionu, zejména v rámci Visegrádské skupiny. Veškerá spojenectví musejí mít přísně obranný účel. Účast v zahraničních misích je možná jen na pozvání nebo podle mandátu OSN. Demokracii lze vyvážet jen vlastním dobrým příkladem.
Nepřipustíme zavedení povinných migračních kvót pro Českou republiku. Česká republika má jednu z nejlepších azylových politik v Evropě. Bylo by chybou přijmout společnou azylovou politiku Evropské unie, ztratit tak možnost rychleji reagovat na změny, které se ve světě dějí. Navíc EU v minulých letech ukázala, že není schopna efektivně krize řešit. Každý člověk má právo usilovat o život na místě, kde chce, ale my máme povinnost chránit naši bezpečnost a veřejné peníze.
Zachováme současnou zbraňovou legislativu s vysokými požadavky na držitele zbraní. Udržíme tuto svobodu a schopnost účinné sebeobrany i za cenu využití všech právních prostředků. Zbraň je pro ochranu před útočníky podobně užitečným nástrojem jako hasicí přístroj pro boj s požárem. Pomáhá chránit život, zdraví a majetek. Odmítáme současnou snahu EU o výrazné omezení držení zbraní.
Vrátíme ředitelům a učitelům možnost skutečně vést svou školu, protože jsou studentům a jejich rodičům blíže než úředníci na ministerstvu. Pedagogové mají mít možnost školu směrovat a být za její výsledky odpovědní. Proto by školy měly dostat maximální volnost v tom, jaké obory a pro kolik studentů budou otevírat, jak a co vyučovat a jak spolupracovat se soukromým sektorem. Místo ředitelů-byrokratů by se o školy starali ředitelé-manažeři, kteří budou mít zájem o budoucí uplatnění svých absolventů. Považujeme rovněž za nesmyslná a kontraproduktivní nařízení z ministerstva školství, ať už je to pamlsková vyhláška nebo tabulkové stanovení počtu zaměstnanců školních kuchyní. Škola má být vedena z ředitelny a sborovny, ne z kanceláří ministerstva.
Umožníme pestrost zaměření jednotlivých škol a jejich zřizovatelských forem. Chceme ponechat rodičům maximální svobodu při výběru, jakým způsobem mají být jejich děti vzdělávány. Konkurence ve vzdělávání byla vždy zdrojem inspirace a motivací zlepšovat se ve všech oblastech. Přístup státu ke školství musí být jednoduchý a transparentní. Prosazujeme rovnou státní platbu za žáka. Nechceme diskriminovat ani soukromé a státní školy, ani domácí vzdělávání. Nechceme protežovat učně, středoškoláky či gymnazisty. Rodiče mají právo vybrat si základní školu pro své děti bez ohledu na centrálně určenou povinnou spádovou oblast.
Umožníme studentům věnovat se tomu, co považují pro svoji budoucnost za důležité. Centralizace školství do jednotné, státem vynucované podoby blokuje inovaci, rozvoj a svobodnou volbu. Proto jsme proti státem diktovaným povinným maturitám z konkrétních předmětů. Školy budou mít možnost si samy vybrat obsah i formu maturitní zkoušky. To platí i pro jednotné přijímací zkoušky na střední školy.
Zavedeme systém, který motivuje lidi pracovat – takzvanou motivační podporu. Současný sociální systém znevýhodňuje aktivní a pracovité a podporuje zneužívání sociálních dávek. Nyní se mnohým lidem nevyplatí najít si legální přivýdělek, protože by se museli vzdát všech sociálních dávek a jejich měsíční příjem by byl nižší, než když budou pobírat dávky. S naším systémem však bude celkový příjem lidí, kteří chtějí pracovat, odstupňovaný, tedy vždy vyšší než kdyby nepracovali a jen využívali sociální dávky. Stát tak navíc ušetří peníze daňových poplatníků.
Podpoříme obce a města, aby vlastnila dle svého uvážení pouze několik málo bytů pro občany, kteří se dostanou do velmi tíživé situace, například z důvodu živelné katastrofy. O přidělení sociálního bytu má rozhodnout obec dle jasných pravidel. Odmítáme vládní návrhy, které buďto povinně určují obcím počet sociálních bytů nebo chtějí vytvořit nový systém státního sociálního bydlení. Stát nemá vlastnit či přidělovat takové byty. Velký počet sociálních bytů a nerovná pravidla pro jejich přidělování vedou k vzniku ghett.
Výrazně zjednodušíme vznik a provoz všech sociálních služeb pečující o důchodce a zdravotně postižené. Naším cílem je, aby senioři mohli co nejdéle zůstat ve vlastních domovech. Domovy důchodců by měly být určeny převážně lidem, kteří potřebují celodenní péči. Proto budeme silně podporovat asistenční sociální služby pro seniory. Prosadíme přednostní financování a pomoc sociálním službám určeným seniorům, zdravotně postiženým, lidem s duševními nemocemi a ohroženým dětem.
Prosazujeme, aby se města a obce spoléhaly především na své vlastní daňové příjmy, místo aby všechny daně vybíral stát a jejich část pak byla přes ministerstva nebo EU přerozdělována formou nespravedlivých dotací. Obce by měly mít právo na vlastní sazbu obecní daně a byly by tak vystaveny vzájemné daňové konkurenci. V obcích s nižší obecní sazbou by tak lidé platili nižší daň z příjmu. Zároveň zrušíme daň z nemovitosti.
Prosadíme, aby rozhodování obcí, měst i krajů bylo co nejprůhlednější. Samosprávy musí aktivně zveřejňovat co nejvíce informací – podklady pro jednání zastupitelstva, smlouvy uzavírané obcí, rozklikávací rozpočty včetně nejdrobnějších výdajů, hlasování zastupitelů či on-line přenášená jednání. Čím více možností kontroly rozhodování politiků a úředníků, tím méně se bude utrácet za nesmysly a tím méně se bude krást z veřejných peněz.
Zahájíme jednání o evropské dohodě o snížení (ideálně zrušení) dotací do zemědělství. V ČR maximálně zjednodušíme složitou strukturu dotací a s tím spojenou byrokracii. Dotace poškozují zemědělské podnikání, krajinu i sedláckou důstojnost. Chápeme, že nelze všechny dotace v našem zemědělství najednou zrušit. Přesto je zemědělství bez dotací našim cílem. Razantně zredukujeme nenárokové dotace a radikálně zjednodušíme veškerou byrokracii spojenou se zemědělským podnikáním. Nenárokové dotace považujeme za výrazně škodlivější než nárokové také proto, že ničí spravedlivou hospodářskou soutěž. Prostředky ušetřené redukcí nenárokových dotací částečně přesuneme do nárokových, a částečně použijeme na dokončení komplexních pozemkových úprav. Ty jsou nezbytné pro emancipaci vlastníků zemědělské půdy ve vztahu k často bezohledným nájemcům.
Otevřeme možnost podnikání i pro ty nejmenší zemědělské podniky a zpracovatele živočišných a rostlinných komodit, uvolníme hygienické normy. Radikálně snížíme nesmyslné byrokratické požadavky pro zemědělce a zpracovatele. Zvláště pro ty začínající. Chceme co největší konkurenci. Jen tak budeme mít možnost kupovat kvalitní místní potraviny. Dnešní zemědělec tráví mnoho času absurdními činnostmi, jako je např. počítání výkalů na metr čtvereční pastviny při chovu skotu. Pustit se do výroby sýrů nebo marmelád je, co do jednání s úřady, skoro tak náročné, jako postavit jadernou elektrárnu.
Zrušíme limit na výsadbu vinic a umožníme rozšiřování viničních tratí. Díky nám se budou moct tuzemští vinaři rozvíjet. Vstupem EU skončila možnost vysazovat nové vinice. Vinaři mohou pouze obnovovat ty stávající. Vyjednáme zrušení tohoto limitu. Naši vinaři se nemohou rozvíjet, přitom tuzemská vína pokryjí jen třetinu domácí spotřeby, dvě třetiny se musí dovézt. Přestaňme být odbytištěm silných evropských států, staňme se opět jejich konkurencí. Produkci nenecháme omezovat současnými hranicemi viničních tratí. Kvalitní víno je možné vyrobit i z hroznů vyprodukovaných mimo stávající schválené viniční tratě.
Zrušíme povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a nucenou podporu obnovitelných zdrojů energie. Důsledkem nuceného přidávání biopaliv do pohonných hmot je krajina žlutá řepkou a vyšší ceny za benzin a naftu. Podpora solárních elektráren je příčinou vysokých účtů za elektřinu, které platíme a které brzdí hospodářský růst ČR. Aktuálně probíhá masivní dotační podpora bioplynových stanic, která přináší rozšiřování ploch energetické kukuřice, která je problematická z hlediska eroze půdy. Protože taková kukuřice není pěstovaná jako potravina, není při jejím pěstování třeba takové obezřetnosti při použití chemikálií. Dá se předpokládat, že to povede k většímu zamoření životního prostředí. V rámci EU budeme trvat na úplném zrušení podpory obnovitelných zdrojů a přimíchávání biopaliv. Obnovitelné zdroje se samy prosazují s nástupem pokročilejších technologií.
Zasadíme se o razantní zrychlení zahajování komplexních pozemkových úprav. Ty jsou nezbytnou podmínkou pro posílení práv vlastníků půdy. Získají možnost bránit se nevhodnému hospodaření často lokálně dominantního zemědělského nájemníka. Za 28 let od skončení komunistického totalitního režimu jsme nebyli schopní odstranit škody, které na ní napáchali komunisté. Důsledkem je monotónnost krajiny, alarmující stav zemědělské půdy, eroze a mizerná schopnost krajiny zadržet vodu. Také proto trpí krajina suchem nebo naopak záplavami či povodněmi. Po dokončení pozemkových úprav mají vlastníci reálně zajištěn přístup ke všem svým pozemkům a pozemky mají lepší tvar pro současné formy zemědělského hospodaření. To je také klíč k tomu, aby v krajině mohlo hospodařit mnohem více menších zemědělských podniků. To povede k tomu, že krajina kolem nás bude krásnější, ekologicky stabilnější a odolnější vůči erozi.
Necháme vám více peněz ve vašich peněženkách namísto toho, abyste museli stát potupné fronty na dotace týkající se životního prostředí. Odmítáme projekty typu kotlíkových dotací, zateplovacích dotací nebo dotací na hospodaření s dešťovou vodou. V těchto případech zaplatila většina obyvatel modernější vybavení domů menšině. Jednodušší cestou je snížení daní tak, aby pro majitele domů a bytů nebyl problém koupit si úsporné kotle či zateplit dům za své. Díky našemu plánovanému snížení DPH navíc ceny těchto výrobků a služeb razantně klesnou.
Prosadíme svobodnou volbu lékaře či zdravotnického zařízení. Základním subjektem ve zdravotnictví je totiž ten, který péči platí a vyžaduje, tedy občan, který má zároveň odpovědnost za své zdraví. Jen svobodná volba tvoří poptávku po zdravotních službách. Na druhé straně stojí nabídka těchto služeb zdravotnickými zařízeními, která jsou si rovna bez ohledu na jejich vlastnictví (státní, krajské, církevní, soukromé společnosti, soukromé praxe). Zdravotnická zařízení si nabídkou služeb a cen za ně konkurují. Síť zdravotnických zařízení je tvořena hlavně potřebami občanů, nikoli centrálními zásahy.
Zrychlíme platby zdravotnickým zařízením za provedené a pacientem (občanem) uznané služby. Ve většině případů, kdy bude mít zařízení smlouvu s pojišťovnou, proběhne platba bez zbytečného prodlení po provedení úkonu. V situaci s chybějící smlouvou si nechá zařízení účet za služby proplatit prostřednictvím pacienta u jeho pojišťovny (tzv. pokladní systém), což v současnosti zákon neumožňuje. Pokladní systém nevylučuje, že v limitech sjednaných v pojistné smlouvě dostane občan péči, aniž by musel jednat o proplacení s pojišťovnou. Případné spory mezi občanem a jeho pojišťovnou budou řešit pojišťovenské soudy ve stanovených lhůtách (např. 15 pracovních dní).
Platby za stravu v nemocnici nemají spadat do veřejného zdravotního pojištění. Proto bude pacient hradit hotelové služby v nemocnici buďto přímo, nebo ze sjednaného připojištění. Chceme, aby nemocnice v tomto ohledu nabízely možnost volby mezi kvalitou a cenou služby, nepřejeme si návrat k regulačním poplatkům.
Směřujeme k systému, v němž bude zrušen bodový sazebník jako regulace cen a množství služeb ve zdravotnictví a i jakákoli jednání o úhradové vyhlášce. Svobodná tvorba cen a konkurence zdravotnických zařízení a pojišťoven je nejlepší zárukou, že pacient zaplatí za lékařské služby (a pojistné) nejnižší cenu.
Dnešní systém je založen na zdravotní dani alibisticky nazývané pojištění a na řadě tzv. zdravotních pojišťoven, které si ve skutečnosti nekonkurují a stát jen mezi nimi přerozděluje jejich výnosy, které pocházejí ze zdravotní daně.
Cílem Svobodných je transformovat stávající systém tzv. zdravotního pojištění na systém skutečného pojištění. Základním východiskem proto bude oddělení základního povinného pojištění a individuálního pojištění.
Přeměníme národní instituce v takzvané veřejné instituce řízené správními radami. Národnímu divadlu, Národnímu muzeu nebo třeba České filharmonii to umožní větší uměleckou samostatnost, možnost přizvat k produkcím a správě soukromé subjekty. V horizontu 15 let by se pak měl změnit poměr financování těchto institucí ve prospěch peněz ze soukromého sektoru. Působení státu v kultuře by se mělo řídit podle hesla „Málo státu, více kultury“. Stát má pouze určit jednoduchá a jasná pravidla, o vše ostatní se postarají organizátoři kulturního dění, veřejné instituce i soukromí organizátoři.
Vyjasníme pravomoci památkových institucí, aby se majitel nemovitosti nedostával do byrokratického soukolí povolování a zamítání. Nejlepší ochranou jakékoli cenné nemovitosti je pak její jasné vlastnictví. Chápeme stát jako velmi nejasného vlastníka, který se dokáže postarat jen o velmi omezený počet národních památek, například hrad Karlštejn či Pražský hrad. Omezíme také účelové prohlašování nemovitostí za kulturní památky. Tento nástroj může v jednotlivých případech uchovat vzácnou nemovitost pro budoucí generace, ale nesmí být zneužíván aktivisty jako ideologicky motivované omezování soukromého vlastnictví.
Chceme DPH sjednotit na úrovni 14 %. Jedna DPH je lepší než tři různé sazby. Ceny potravin, spotřebního zboží a služeb budou nižší. Každý zákazník tak uspoří. Jednotná sazba časem ušetří také náklady státu spojené s výběrem daní a také sníží náklady firmám. Ty tak ušetří peníze, protože nebudou potřebovat tolik služeb daňových poradců. V současné době platí směrnice EU, která diktuje min. 15% sazbu do 31. 12. 2017.
Zvyšíme slevu na poplatníka dani z příjmu o 1 000 korun měsíčně (z 2070 na 3070 Kč měsíčně). Sloučíme odvody na sociální zabezpečení a daň z příjmu fyzických osob, aby každý poplatník na zvýšenou slevu dosáhl. Sjednocení obou plateb navíc ušetří papírování lidem i státu.
Zrušíme daň z nabytí nemovitých věcí, která činí 4 % z hodnoty koupené nemovitosti. Považujeme tuto daň za nespravedlivé opakované zdanění. Daň zatěžuje už tak napjatý rozpočet každého, kdo kupuje byt nebo dům. Vysoké ceny a daně odrazují lidi od prodejů a nákupů nemovitostí a komplikují tak lidem stěhování se za prací.
Celkem Svobodní chtějí lidem nechat v kapsách 81 mld. Kč, tedy 2 procenta hrubého domácího produktu. Víme, kde na to vezmeme. Dozvíte se to v příslušné kapitole.
Uděláme z Evropy prostor, kde spolu státy dobrovolně a bez byrokracie spolupracují, obchodují a jejich občané volně cestují. Zachováme korunu jako naši národní měnu, placení eurem musí zůstat dobrovolné. Evropa je ochromena nefunkčností Evropské unie, která se nehezky změnila a stala se byrokratickým molochem. EU produkuje stále více a více euronesmyslů a orgány EU nejsou demokratické a nelze je kontrolovat. Proto uspořádáme referendum o EU. Chceme, aby Česká republika byla suverénní zemí. Sami si budeme určovat naše zákony a nikdo nám nebude hlasováním v Bruselu určovat, co máme dělat.
Vytvoříme příznivé prostředí pro zahraniční obchod českých firem. Vidíme velké rezervy v obchodu s USA, s Izraelem, se státy Latinské Ameriky, s Indií, s Austrálií a s některými státy afrického kontinentu (JAR, případně Egypt). Vláda musí usilovat o vytvoření právního rámce, který firmám garantuje oboustrannou vymahatelnost smluvních závazků. Zároveň právní prostředí nesmí zvyšovat rizika, jakými jsou organizovaný zločin nebo korupce.
Chceme udržovat západní a transatlantickou orientaci ČR. Jsme obezřetní k dalším mocnostem, jako např. Čína nebo Rusko, nicméně i zde je důležité udržovat funkční vztahy a obchod, které jsou prevencí vojenských konfliktů, a spolupracovat ve světovém boji proti terorismu. Selhávání EU nesmí vést ke zvýšení vlivu Ruska ve střední Evropě.
Zrušíme elektronickou evidenci tržeb. EET s sebou nese velké náklady zejména pro malé nebo začínající živnostníky. Malé a střední podnikání je páteří každé zdravé ekonomiky. Současná vláda však hází dennodenně živnostníkům klacky pod nohy, místo toho, aby je nechala pracovat a přispívat tak k větší prosperitě nás všech.
Usnadníme podnikání každému šikovnému člověku. Čím méně byrokracie a papírování, tím bohatší a svobodnější společnost. Při zahájení podnikání se živnostník potýká hlavně s úřady, místo toho, aby se věnoval svému produktu a zákazníkům. To chceme změnit balíčkem pro začínající podnikatele, ve kterém naleznete zahájení živnosti po internetu, podnikání na zkoušku nebo zrušení kontrolního hlášení DPH.
Prosazujeme vrácení výdajových paušálů na původní úroveň platnou do roku 2016. Chceme limity ročních příjmů pro uplatnění paušálních výdajů zvýšit zpět na 2 000 000 Kč ze současného 1 000 000 Kč. Možnost uplatnit si výdaje paušálem považujeme za významné zjednodušení byrokracie pro malé a střední živnostníky a podnikatele. Nadále jim bude stačit evidovat tržby a zbude jim tak více času a energie na poskytování kvalitních služeb a atraktivních výrobků zákazníkům. Od roku 2017 lze uplatnit odpočty na vyživované osoby (manželku, manžela, děti) i v případě použití paušálních výdajů. Tyto odpočty navrhujeme ponechat jednotně pro všechny typy výpočtu základu daně.
Kdo již podniká delší dobu, tak se setkal se spoustou otravných a zbytečných povinností. Těchto “klacků házených pod nohy” chceme živnostníky a firmy zbavit.
Přijmeme nové soudní úředníky a odebereme zbytečnou administrativní práci soudcům. Soudům, kde chybí soudci, pomůžeme alespoň dočasně vyšším počtem vyšších soudních úředníků. Tím se soudcům uvolní prostor pro řešení závažných sporů. Není přijatelné, aby dva takřka identické spory prošly naprosto odlišnou složitostí procesu a trvaly diametrálně různou dobu. U nejčastějších druhů sporů stanovíme pevný postup i jasné termíny. Zásada rychlosti je jedním z klíčových prvků práva na spravedlivý proces. Posílíme možnost účastníků řízení sledovat procesní úkony on-line.
Nahradíme tabulkové odměny exekutorů konkurencí mezi exekutory. Konkurenční ceny budou odrážet skutečné náklady exekuce. Odstraníme tak přemrštěné částky, které se platí i za banální exekuce. Náklady vymáhání platí věřitel, jenž si částku může se souhlasem soudu přičíst k vymáhané částce. Soud přiřkne věřiteli částku přiměřenou náročnosti exekuce. Jsme přesvědčeni, že tento systém umožní věřitelům získat své peníze zpět rychleji a že odstraní případy, kdy exekuční náklady mnohonásobně převyšují vymáhanou částku.
Zajistíme, že změny zákonů, které souvisí s podnikáním a zaměstnáváním (zejména pracovní právo a daňové právo) budou přijímány jen s účinností k 1. lednu. Zároveň zajistíme, aby nové zákony a normy byly přijaty s dostatečným předstihem před svou účinností. Právní jistota a stabilita podle nás přispívá k důvěře občanů ve spravedlnost.
Provedeme audit veřejných rozpočtů a toků veřejných peněz. Jsme přesvědčeni, že mnoho financí je vynakládáno neúčelně a plýtvá se s nimi. Přitom by bylo možné peníze daňových poplatníků vynaložit na užitečné a potřebné projekty typu výstavby dálnic a silnic.
Další nezanedbatelné peníze ušetříme snížením moci a korupčního potenciálu politiků a úředníků. Čím více budou stát, kraje, obce a organizace s podílem státu pod kontrolou, tím méně se bude plýtvat s veřejnými financemi.
Zrušíme státní dotace podnikům, nespravedlivé výhody pro vybraná odvětví a zbytečné úřady.
Náš plán na konkrétní a rychlé úspory:
Celková úspora na těchto konkrétních a rychlých opatřeních bude přinejmenším 97 miliard korun.
Nenašli jste zde něco, co by vás zajímalo? Nahlédněte do často kladených otázek a do našeho dlouhodobého politického programu, kde rozebíráme myšlenky Svobodných dopodrobna.
Je vládní konsolidační balíček účinnou pomocí národní ekonomice, nebo opět řešíme marginální problémy, které jen zakrývají opravdový stav věcí? Bavit se o plánovaném pozitivním dopadu na saldo státního rozpočtu ve výši 94 miliard v roce 2024 a cca 54 miliard v roce 2025 a současně i přes tato „konsolidační vylepšení“ navyšovat v dalších letech státní dluh každý rok o cca 200 miliard je marginální diskuse. Z jevů, jakými jsou ztráta domácích finalistů, tedy českých firem, které produkují naše finální výrobky a služby doma i ve světě, a posilují tak náš hrubý národní produkt (HNP), nebo kontinuální daňové prázdniny a stálé spolufinancování zahraničních investic z domácích příjmů, je zřejmé, kde se stala chyba.
Dnes už každý vidí, že i v době z dnešního pohledu téměř „vyrovnaných“ rozpočtů jsme v posledních 30 letech vědomě žili na dluh, neboť jsme část státních výdajů vždy uhradili z privatizačních příjmů. To nemá nic společného s covidem ani s válkou na Ukrajině. Je to však jistá cesty do chudoby, závislosti a nesvobody.
Vláda hraje udržovací taktiku, která k uspokojivým výsledkům nevede. Nikdo z nás nechce slyšet, že je tu opět utahování opasků. Nevíme-li z krátkodobého pohledu, kde brát na výdaje, musí přijít striktní plošné škrty, klidně ve výši 10 až 15 procent. Nicméně vláda nic takového nenavrhla ani nic takového nechystá. Když jsem si asi týden po tiskovce o balíčku přečetl dopis od ministra průmyslu a obchodu adresovaný konsorciu českých IT firem, že se ČR v rozporu s vládním prohlášením rozhodla odstoupit od tzv. IPCEI-CIS, nejsem si jistý už téměř ničím. IPCEI-CIS projekty patří mezi nejinovativnější projekty v oboru IT cloudových služeb v rámci EU a české firmy chtěly zjednodušeně řečeno vytvořit celoevropský kvantově šifrovaný cloud řízený umělou inteligencí z přebytečných kapacit všech datových center rozmístěných v EU. Snad je z toho příkladu dostatečně patrné, že bychom v tomto případě byli dostatečným finalistou a inovátorem.
Jaké by mohly být konkrétní pozitivní recepty pro ambiciózní, odvážnou a dlouhodobě volitelnou, tj. oblíbenou vládu? Myslím si, že bychom se od současné demokracie, plné nekonečného žvanění, mohli přeorientovat na „chytrou demokracii“.Nebál bych se ani pojmu „chytrý kapitalismus“. Občané dlouhodobě nestojí o neprůhledný systém sociálních podpor a dávek či jiných dotací, ale hlavně o německé platy a odstranění byrokracie. Čeští výrobci produktů a služeb musí vytvořit takový HNP, abychom nemuseli důchodovou reformu vůbec řešit. České firmy by mohly konečně dostavět smysluplné a rychlé železniční koridory, a to nejen pro osobní, nýbrž i nákladní dopravu. České školství by mělo vrátit do hry potlačené kvalitní odborné středoškolské a učňovské vzdělávání. Bezodkladně by se mělo začít s dostavbou Dukovan a Temelína, abychom do budoucna udrželi energetickou nezávislost alespoň ve výrobě elektřiny a nadále byli čistým vývozcem. Mohli bychom podporovat své zemědělce v pěstování zeleniny a ovoce a bojovat proti potravinářským dotacím. Rovněž by dávalo smysl udržet ještě pár let v provozu gripeny a ušetřené peníze použít v armádě na výzkum a inovace. A pomohlo by i zrušení jednoho stupně soudního systému nebo aspoň zrušení vracení případů do nižších instancí. Jako věčný optimista přeji všem hodně štěstí v jakýchkoli příštích volbách.
zdroj: Táborský Deník
Tak například podnikatelská aktivita v eurozóně se snižuje rychleji, než se zdálo. Ukázala to zpřesněná data za srpen. Aktivita se utlumuje jak v průmyslu, tak také v sektoru služeb. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který právě měří tuto podnikatelskou aktivitu a zahrnuje v sobě údaje za průmysl i za služby a je považován za barometr celkového zdraví ekonomiky, je nejníže od listopadu 2020.
Jakmile tato čísla vyšla najevo, ihned se objevily komentáře, že to znamená, že eurozóna by se mohla ocitnout v hospodářské recesi. A z kontextu těchto komentářů bylo zjevné, že komentátoři neskrývají jisté zděšení. Ale popravdě řečeno, pokud bych měla já komentovat poslední informace z mého pohledu, nejsou ani překvapivé, ani není nijak „děsivé“, že předznamenávají recesi – jediné, co za pozornost stojí a je překvapivé, je právě ono zděšení a překvapení komentátorů, kteří se tváří tak trochu jako zaskočení jelimánci.
Jenomže zaskočení čím?! Tím, že ekonomika ochlazuje, když se ji centrální banka snaží ochladit? Vždyť to přeci byl úmysl, ne? Tiskli jsme v Evropě peníze, což způsobuje inflaci, a tak došlo k inflaci. Proč tolik udivení z inflace? A tak jsme tedy měli vysokou inflaci, stále ještě ji máme dosti vysokou, a centrální banka se rozhodla ekonomiku zchladit, aby inflace poklesla. Přesně to se stalo, ekonomika se ochladila, inflace zpomaluje. A nyní se Evropa diví, že ekonomika ochládá a inflace zpomaluje? Proč to divení?
Možná se vám zdá, že z toho zbytečně dělám estrádu. Ale tohle je vážně důležité. Povšimněte si: toto jsou naprosto základní ekonomické zákonitosti. Sice je pro názornost prezentuji záměrně zjednodušeně, ale pointa zůstává: ekonomika reaguje přesně tak, jak ekonomická teorie předpovídá. A přesto jsou úřady stále jaksi překvapené, protože bůhvíproč očekávají, že ekonomika bude reagovat jinak, než jak ekonomická teorie ví, že reagovat bude. A to má velmi zásadní konsekvence.
Znamená to totiž, že úřady chybně odhadují budoucnost a přehrávají. I kdyby nyní již nedělaly vůbec nic, v tuto chvíli již je ekonomika celé Evropy, severní Ameriky i Číny ve značném útlumu. Bude se to projevovat v inflaci i v hospodářské aktivitě. Bude docházet k likvidaci investic, které se nyní s vyšším úrokovými sazbami, než jaké byly v době založení těchto investic, už nejeví jako perspektivní. Zdůrazňuji: I kdyby úřady nedělaly nic.
Jenomže úřady stále přitápí pod kotlem. U nás zvyšují zdanění (viz konsolidační balíček), v eurozóně i v USA utahují měnovou politiku (viz pokračující zvyšování úrokových sazeb) a do toho nepřestávají blouznit o dekarbonizaci.
A v tuto chvíli se ozval guru německé ekonomické školy, emeritní prezident německého Ifo institutu Hans-Werner Sinn, jeden z duchovních otců eura. Jenomže podle pojetí Sinna euro mělo vypadat docela jinak, než jak vypadá dnes; výsledek je paskvilem proti prvotní myšlence. A Hans-Werner Sinn velmi případně prohlásil, že Německo je znovu „nemocným mužem Evropy“.
„Má to co do činění s automobilovým průmyslem, který je srdcem německého průmyslu, a od toho se odvíjí mnoho věcí,“ prohlásil v této souvislosti. A má naprostou pravdu. Podle Sinna spoléhání na obnovitelné zdroje energie způsobí „problém“. Jenomže to už máme druhou nohu problémů. Pokud přehánění v nesmyslně silně reagující hospodářské politice je jednou nohou problémů, zelená politika je nohou druhou.
No to je mi ale „překvapení“, že energetická transformace a zelená politika ničí ekonomiku! (Značka: Sarkasmus.) Jasně, že zelená ideologie jde proto zájmům průmyslu, celé ekonomiky, a tedy i voličů. A čím si to vysvětlit? To je přeci snadné. Ideologii můžeme chápat jako způsob, jak ospravedlnit nějaký politický řád, státní násilí. Takže znáte snad jakoukoliv ideologii, která by byla v zájmu celé společnosti? Byl snad fašismus v zájmu společnosti, která vynesla Hitlera k moci? Nebyl. A dokonce (v rozporu s mylným rozšířením přesvědčením!) byl naprosto v rozporu se zájmy německého průmyslu 30. let. A přesto se přihodil. Byl snad marxismus leninismus v zájmu dělníků, natož celé společnosti? Nebyl. A přesto se přihodil. Je zelená ideologie v zájmu průmyslu či celé společnosti? Není. Ale děje se.
Závěr je tak jednoznačný. Další recese je na cestě, sotva co jsme se z předešlé vyhrabali, a nebuďme překvapeni. Ačkoliv státní politiky od konsolidačního balíčku, přes nastavení úrokových sazeb, až po honbu za dekarbonizací se ohánějí tím, že to vše se dělá „pro lidi“, v realitě se jedná o samé sebedestriktivní kroky. Pokus o dekarbonizaci je ekonomickou sebevraždou.
zdroj: blog Markéty Šichtařové
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v úterý avizoval zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Přitom ještě před rokem řekl, že tyto poplatky vláda zvyšovat nechce.
„Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí v současné době to takto otevřeně říci,“ sdělil 3. července 2022 v pořadu Otázky Václava Moravce ministr kultury Martin Baxa.
V rámci včerejší tiskové konference však k chystané novele zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo) a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích sdělil, že počínaje rokem 2025 počítá návrh se zvýšením o 25 Kč za televizi a 10 Kč za rozhlas. Celkově by se tak platilo 160 Kč za ČT a 55 Kč za ČRo.
Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury v této souvislosti sdělila pro Epoch Times: „Uvedený ‚rozpor‘ zmínil pan ministr včera na TK k tzv. Velké mediální novele v PS, kdy uvedl, že ve svých loňských vyjádřeních se ke zvýšení koncesionářských poplatků stavěl rezervovaně. Tehdy však byla debata na toto téma na svém počátku. Pan ministr věří, že se mu na tiskové konferenci podařilo vysvětlit, proč nyní k jejich úpravě dochází. Svobodná a otevřená společnost potřebuje silná a nezávislá veřejnoprávní média.“
Dojít má také ke změně definice zařízení, na jehož základě se poplatky musí hradit. Současný koncept se dle tiskové zprávy ministerstva kultury rozšíří o „jakékoli zařízení, které může přijímat a reprodukovat rozhlasové nebo televizní vysílání, tedy například chytrý telefon či počítač“. Vyjmuty z povinnosti budou malé firmy a OSVČ.
Internetové zpravodajství ČRo ve své zprávě s odvoláním se na vládní plány udává, že počet poplatníků se má po tomto zásahu zvýšit o 230 000. V současnosti je dle ministerstva kultury 3,3 milionu koncesionářů pro ČT a tři miliony pro ČRo.
„Poplatky se u České televize nezvyšovaly 15 let, u Českého rozhlasu dokonce 18 let, současná hodnota poplatku je tak zhruba poloviční,“ komentoval inflační vliv na tiskové konferenci jako jeden z důvodů ministr Baxa.
Pohled občanů se na koncesionářské poplatky různí. Zaznívají argumenty typu „na ČT se vůbec nedívám, ČRo vůbec neposlouchám“, „na co platit, když mají reklamy“. Jiní zase argumentují tím, že v rámci zachování nezávislosti média je poplatek nezbytný. Nezávislost ČT však někteří také zpochybňují.
V již zmiňovaném pořadu Václava Moravce představil ředitel ČT Petr Dvořák statistiky, které dle všeho vypracovala agentura Kantar. Dle nich si 73 % dotázaných myslí, že existence veřejnoprávní TV (nezávislé na financování z privátních zdrojů) je důležitá (42 % určitě ano + 31 % spíše ano).
Pokud jde o financování, průzkum prezentovaný Dvořákem ukazuje, že 33 % dotázaných si umí představit určité navýšení reklam, 37 % respondentů je připraveno na navýšení 15 Kč měsíčně a 28 % občanů s navýšením nesouhlasí (byť za situace omezení služeb).
Koncem roku 2021 spustilo několik členů strany Svobodní online „petici za zrušení povinných televizních a rozhlasových poplatků“ a od včerejška na ní přibývají nové podpisy. Celkem je jich pod peticí 9 000.
„Domníváme se, že základem kvalitních služeb je možnost svobodné volby a s tím související zdravé konkurenční prostředí, ze kterého by Český rozhlas a Česká televize neměly být vyjmuty,” argumentují iniciátoři petice.
V komentářích u petice si signatáři stěžují především na ztrátu objektivity a nezávislosti ČT a ČRo.
Jednou z výtek je pokrývání „covidu“. V této souvislosti zaslala organizace Zdravé Fórum stížnost Radě ČT v prosinci 2021 za to, že řada odborníků z této organizace byla v pořadu ČT Newsroom označena za příklad „antivaxerských skupin“ a „šiřitelů nesmyslů a dezinformací“.
„Českou televizi i Rozhlas rozdělit na akcie a rozdat koncesionářům poměrným dílem podle plateb za posledních 10 let,“ navrhla své řešení na „X“ Tea Party, frakce ODS.
zdroj: epochtimes.cz
