Ano, opravdu je to možné. Pokud máte chvilku,
rádi vám představíme, jak toho chceme dosáhnout my.
Budeme rádi, pokud nás podpoříte!
Naše priority: levnější zboží a vyšší výplaty díky nižším a jednodušším daním; volný obchod, svobodné cestování a Evropa bez byrokracie; kvalitní doprava, propojení krajských měst dálnicemi; rušení zbytečných úřadů a papírování – omezení korupce; obrana v rámci NATO, žádné přerozdělování migrantů.
Snížíme a sjednotíme DPH na 14 %, zvýšíme každému výplatu o 1 000 Kč měsíčně, zrušíme daň z nabytí nemovitosti. Přinášíme balíček daňových opatření, které sníží přerozdělování o 81 miliard korun, o to více zbude lidem v kapsách.
Chceme Evropu, kde spolu státy dobrovolně a bez byrokracie spolupracují, obchodují a jejich občané volně cestují. Chceme zachovat korunu, nepřejeme si euro. Usilujeme o obchod s celým světem. Chceme udržovat západní orientaci ČR.
Konečně prosadíme to, o co už se stát měl postarat dávno – dálniční spojení mezi krajskými městy. Zrychlíme cestování a ulevíme obcím a městům. Zaměříme pozornost policie na skutečné piráty, kteří ohrožují bezpečnost na silnicích.
Zavedeme komunikaci s úřady z tepla domova. Máme rovněž seznam zbytečných úřadů na zrušení. Omezíme moc politiků a úředníků, odtajníme veřejné zakázky bez výjimek a snížíme tak korupční příležitosti.
Chceme armádu zaměřenou na naši obranu a fungující NATO. Odmítáme přerozdělování lidí – jsme pro zachování naší samostatné přísné imigrační politiky. Zachováme rovněž možnost bránit svůj život, rodinu a majetek.
Konečně prosadíme to, o co už se stát měl postarat dávno – kvalitní dálniční spojení mezi krajskými městy. Lidé nesmí doplácet na neschopnost státu rychle postavit potřebné dálnice a silnice. Výstavbu silnic nesmí zdržovat námitky těch, kterých se stavba bezprostředně netýká. Probíhající řízení budou moci ovlivnit pouze dotčení lidé a samosprávy. Urychlíme schvalování projektů dálnic, proto podporujeme sloučení EIA, územního řízení a stavebního řízení.
O způsobu dopravy nebude rozhodovat ideologie. Naším základním kritériem bude plynulost dopravy, aby se lidé snadno dostali z bodu A do bodu B. Plynulá doprava je katalyzátorem ekonomického růstu. Proto dobudujeme obchvaty přetížených měst, aby je nezahlcovala tranzitní doprava. Doprava nesmí být soubojem druhů přepravy, protože kolo není víc než auto. Využijeme moderních technologií řízení dopravy, jako jsou například inteligentní semafory. Plynulosti dopravy výrazně pomůže i zvýšení maximální povolené rychlosti na 150 km/h na vybraných úsecích dálnic. Snížíme stávající mýtné, což povede ke zlepšení stavu na silnicích I. a II. třídy. Kamiony zbytečně nebudou objíždět zpoplatněné úseky a uleví se tím lidem v obcích a městech.
Prosadíme změnu současného systému trestů, a to přímou úměrou. Policie bude stavět jen ty, kteří nebezpečně poruší dopravní předpisy, jak je zvykem v dopravně vyspělých zemích. Skuteční piráti musí být přísně trestáni, naopak drobné prohřešky by se měly trestat podstatně mírněji než dnes. Městská policie tady není od toho, aby měřila rychlost. Zasahuje tím do kompetencí státní policie.
Umožníme veškerý kontakt se státní správou přes internet. Nebude třeba čipová občanka, ani datová schránka. Vše zařídíte prostřednictvím aplikace tak jednoduché, jako je třeba internetové bankovnictví. Pokud člověku vyprší platnost dokladu, stát automaticky pošle občanovi nový. Jakoukoliv změnu bude občan hlásit jen jednou. Do ostatních registrů se změna promítne automaticky. Za distribuci informace bude zodpovědný stát, ne občan. Mezi úřady budou běhat papíry, ne lidé. Způsob komunikace s úřadem si vybere občan, nikoliv úřad. Pro ty, kterým je příjemnější osobní kontakt, bude úřad otevřen i v pozdějších večerních hodinách. Kvůli návštěvě úřadu si nebudete muset brát dovolenou.
Navrhujeme rušení zbytečných úřadů. Stát stále bobtná a jeho provoz vytahuje lidem z kapes více a více peněz. Jen za poslední volební období přibylo 10 nových úřadů. Zánik některých úřadů bude mít pozitivní efekt z několika důvodů. Zmenší se prostor pro korupci, protože nebude úřad, který rozděluje miliardy na dotacích. O ušetřené peníze bude možné snížit daňovou zátěž občanů a firem. Věříme, že řada úředníků se v době nejnižší nezaměstnanosti uplatní v soukromém sektoru.
Jsme zastánci moderní a vstřícné společnosti. Proto umožníme hlasovat ve volbách novými metodami. Tyto volby tak budou poslední, ve kterých musíte pokaždé osobně přijít k volební urně. Zavedeme bezpečný systém korespondenčního nebo elektronického hlasování z pohodlí vašeho domova a umožníme tak každému si vybrat, zda bude hlasovat ve volební místnosti, od počítače, nebo poštou.
Snížíme vliv politiků a úředníků na naše životy a peněženky. Čím větší jsou daně a přerozdělování a čím více máme úřadů, tím více je korupce. Jediným způsobem, jak účinně bojovat s korupcí, je omezit moc politiků a úředníků, snížit objem přerozdělovaných peněz a ustoupit od nesmyslných regulací a přílišné byrokracie. Korupce tady bude do té doby, dokud bude někdo rozdělovat veřejné peníze nebo dokud bude mít někdo z úřední moci právo překazit vám vaše plány. Nelze ji tedy úplně vymýtit, ale můžeme ji výrazně omezit.
Zrušíme dotace a investiční pobídky pro podnikatele. Jsou totiž živnou půdou pro korupci. Podnikání má být o schopnostech a aktivitě, ne o vyplňování formulářů. Dotace uměle udržují naživu třeba i ty firmy, které by na trhu neuspěly. Snížíme daně a odvody, dotace poté nebudou potřeba a mezi lidmi a firmami zůstane mnohem více peněz. Domníváme se, že je lepší odmítnout i evropské dotace a zhruba sto milionů denně, které odvádíme do Evropské unie, rozdělit obcím podle jasného klíče, nebo nechat přímo lidem. Dotace EU často směřují na nesmyslné projekty a zakázky jsou velmi předražené.
Prosazujeme, aby smlouvy, které uzavírají úřady, příspěvkové organizace a firmy s podílem státu, krajů, měst a obcí, nebyly tajné s odkazem na obchodní tajemství. Stát nemá právo tajit, jak nakládá s vašimi penězi. Veškeré veřejné zakázky a toky peněz totiž musí být pod kontrolou veřejnosti. Díky tomu se omezí zbytečné utrácení, ale také se zakázky otevřou pro více firem, protože ty budou mít více informací pro vstup do výběrového řízení.
Posílíme investice do armády, protože primární rolí armády je ochrana obyvatel a území státu před jeho napadením. Nesmíme spoléhat jen na schopnosti a vůli spojenců. Armádu je třeba řádně financovat, a to nejen po technické stránce, ale i po stránce výcviku. Základem naší bezpečnosti je členství v NATO, ale prosazujeme i spolupráci v regionu, zejména v rámci Visegrádské skupiny. Veškerá spojenectví musejí mít přísně obranný účel. Účast v zahraničních misích je možná jen na pozvání nebo podle mandátu OSN. Demokracii lze vyvážet jen vlastním dobrým příkladem.
Nepřipustíme zavedení povinných migračních kvót pro Českou republiku. Česká republika má jednu z nejlepších azylových politik v Evropě. Bylo by chybou přijmout společnou azylovou politiku Evropské unie, ztratit tak možnost rychleji reagovat na změny, které se ve světě dějí. Navíc EU v minulých letech ukázala, že není schopna efektivně krize řešit. Každý člověk má právo usilovat o život na místě, kde chce, ale my máme povinnost chránit naši bezpečnost a veřejné peníze.
Zachováme současnou zbraňovou legislativu s vysokými požadavky na držitele zbraní. Udržíme tuto svobodu a schopnost účinné sebeobrany i za cenu využití všech právních prostředků. Zbraň je pro ochranu před útočníky podobně užitečným nástrojem jako hasicí přístroj pro boj s požárem. Pomáhá chránit život, zdraví a majetek. Odmítáme současnou snahu EU o výrazné omezení držení zbraní.
Vrátíme ředitelům a učitelům možnost skutečně vést svou školu, protože jsou studentům a jejich rodičům blíže než úředníci na ministerstvu. Pedagogové mají mít možnost školu směrovat a být za její výsledky odpovědní. Proto by školy měly dostat maximální volnost v tom, jaké obory a pro kolik studentů budou otevírat, jak a co vyučovat a jak spolupracovat se soukromým sektorem. Místo ředitelů-byrokratů by se o školy starali ředitelé-manažeři, kteří budou mít zájem o budoucí uplatnění svých absolventů. Považujeme rovněž za nesmyslná a kontraproduktivní nařízení z ministerstva školství, ať už je to pamlsková vyhláška nebo tabulkové stanovení počtu zaměstnanců školních kuchyní. Škola má být vedena z ředitelny a sborovny, ne z kanceláří ministerstva.
Umožníme pestrost zaměření jednotlivých škol a jejich zřizovatelských forem. Chceme ponechat rodičům maximální svobodu při výběru, jakým způsobem mají být jejich děti vzdělávány. Konkurence ve vzdělávání byla vždy zdrojem inspirace a motivací zlepšovat se ve všech oblastech. Přístup státu ke školství musí být jednoduchý a transparentní. Prosazujeme rovnou státní platbu za žáka. Nechceme diskriminovat ani soukromé a státní školy, ani domácí vzdělávání. Nechceme protežovat učně, středoškoláky či gymnazisty. Rodiče mají právo vybrat si základní školu pro své děti bez ohledu na centrálně určenou povinnou spádovou oblast.
Umožníme studentům věnovat se tomu, co považují pro svoji budoucnost za důležité. Centralizace školství do jednotné, státem vynucované podoby blokuje inovaci, rozvoj a svobodnou volbu. Proto jsme proti státem diktovaným povinným maturitám z konkrétních předmětů. Školy budou mít možnost si samy vybrat obsah i formu maturitní zkoušky. To platí i pro jednotné přijímací zkoušky na střední školy.
Zavedeme systém, který motivuje lidi pracovat – takzvanou motivační podporu. Současný sociální systém znevýhodňuje aktivní a pracovité a podporuje zneužívání sociálních dávek. Nyní se mnohým lidem nevyplatí najít si legální přivýdělek, protože by se museli vzdát všech sociálních dávek a jejich měsíční příjem by byl nižší, než když budou pobírat dávky. S naším systémem však bude celkový příjem lidí, kteří chtějí pracovat, odstupňovaný, tedy vždy vyšší než kdyby nepracovali a jen využívali sociální dávky. Stát tak navíc ušetří peníze daňových poplatníků.
Podpoříme obce a města, aby vlastnila dle svého uvážení pouze několik málo bytů pro občany, kteří se dostanou do velmi tíživé situace, například z důvodu živelné katastrofy. O přidělení sociálního bytu má rozhodnout obec dle jasných pravidel. Odmítáme vládní návrhy, které buďto povinně určují obcím počet sociálních bytů nebo chtějí vytvořit nový systém státního sociálního bydlení. Stát nemá vlastnit či přidělovat takové byty. Velký počet sociálních bytů a nerovná pravidla pro jejich přidělování vedou k vzniku ghett.
Výrazně zjednodušíme vznik a provoz všech sociálních služeb pečující o důchodce a zdravotně postižené. Naším cílem je, aby senioři mohli co nejdéle zůstat ve vlastních domovech. Domovy důchodců by měly být určeny převážně lidem, kteří potřebují celodenní péči. Proto budeme silně podporovat asistenční sociální služby pro seniory. Prosadíme přednostní financování a pomoc sociálním službám určeným seniorům, zdravotně postiženým, lidem s duševními nemocemi a ohroženým dětem.
Prosazujeme, aby se města a obce spoléhaly především na své vlastní daňové příjmy, místo aby všechny daně vybíral stát a jejich část pak byla přes ministerstva nebo EU přerozdělována formou nespravedlivých dotací. Obce by měly mít právo na vlastní sazbu obecní daně a byly by tak vystaveny vzájemné daňové konkurenci. V obcích s nižší obecní sazbou by tak lidé platili nižší daň z příjmu. Zároveň zrušíme daň z nemovitosti.
Prosadíme, aby rozhodování obcí, měst i krajů bylo co nejprůhlednější. Samosprávy musí aktivně zveřejňovat co nejvíce informací – podklady pro jednání zastupitelstva, smlouvy uzavírané obcí, rozklikávací rozpočty včetně nejdrobnějších výdajů, hlasování zastupitelů či on-line přenášená jednání. Čím více možností kontroly rozhodování politiků a úředníků, tím méně se bude utrácet za nesmysly a tím méně se bude krást z veřejných peněz.
Zahájíme jednání o evropské dohodě o snížení (ideálně zrušení) dotací do zemědělství. V ČR maximálně zjednodušíme složitou strukturu dotací a s tím spojenou byrokracii. Dotace poškozují zemědělské podnikání, krajinu i sedláckou důstojnost. Chápeme, že nelze všechny dotace v našem zemědělství najednou zrušit. Přesto je zemědělství bez dotací našim cílem. Razantně zredukujeme nenárokové dotace a radikálně zjednodušíme veškerou byrokracii spojenou se zemědělským podnikáním. Nenárokové dotace považujeme za výrazně škodlivější než nárokové také proto, že ničí spravedlivou hospodářskou soutěž. Prostředky ušetřené redukcí nenárokových dotací částečně přesuneme do nárokových, a částečně použijeme na dokončení komplexních pozemkových úprav. Ty jsou nezbytné pro emancipaci vlastníků zemědělské půdy ve vztahu k často bezohledným nájemcům.
Otevřeme možnost podnikání i pro ty nejmenší zemědělské podniky a zpracovatele živočišných a rostlinných komodit, uvolníme hygienické normy. Radikálně snížíme nesmyslné byrokratické požadavky pro zemědělce a zpracovatele. Zvláště pro ty začínající. Chceme co největší konkurenci. Jen tak budeme mít možnost kupovat kvalitní místní potraviny. Dnešní zemědělec tráví mnoho času absurdními činnostmi, jako je např. počítání výkalů na metr čtvereční pastviny při chovu skotu. Pustit se do výroby sýrů nebo marmelád je, co do jednání s úřady, skoro tak náročné, jako postavit jadernou elektrárnu.
Zrušíme limit na výsadbu vinic a umožníme rozšiřování viničních tratí. Díky nám se budou moct tuzemští vinaři rozvíjet. Vstupem EU skončila možnost vysazovat nové vinice. Vinaři mohou pouze obnovovat ty stávající. Vyjednáme zrušení tohoto limitu. Naši vinaři se nemohou rozvíjet, přitom tuzemská vína pokryjí jen třetinu domácí spotřeby, dvě třetiny se musí dovézt. Přestaňme být odbytištěm silných evropských států, staňme se opět jejich konkurencí. Produkci nenecháme omezovat současnými hranicemi viničních tratí. Kvalitní víno je možné vyrobit i z hroznů vyprodukovaných mimo stávající schválené viniční tratě.
Zrušíme povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a nucenou podporu obnovitelných zdrojů energie. Důsledkem nuceného přidávání biopaliv do pohonných hmot je krajina žlutá řepkou a vyšší ceny za benzin a naftu. Podpora solárních elektráren je příčinou vysokých účtů za elektřinu, které platíme a které brzdí hospodářský růst ČR. Aktuálně probíhá masivní dotační podpora bioplynových stanic, která přináší rozšiřování ploch energetické kukuřice, která je problematická z hlediska eroze půdy. Protože taková kukuřice není pěstovaná jako potravina, není při jejím pěstování třeba takové obezřetnosti při použití chemikálií. Dá se předpokládat, že to povede k většímu zamoření životního prostředí. V rámci EU budeme trvat na úplném zrušení podpory obnovitelných zdrojů a přimíchávání biopaliv. Obnovitelné zdroje se samy prosazují s nástupem pokročilejších technologií.
Zasadíme se o razantní zrychlení zahajování komplexních pozemkových úprav. Ty jsou nezbytnou podmínkou pro posílení práv vlastníků půdy. Získají možnost bránit se nevhodnému hospodaření často lokálně dominantního zemědělského nájemníka. Za 28 let od skončení komunistického totalitního režimu jsme nebyli schopní odstranit škody, které na ní napáchali komunisté. Důsledkem je monotónnost krajiny, alarmující stav zemědělské půdy, eroze a mizerná schopnost krajiny zadržet vodu. Také proto trpí krajina suchem nebo naopak záplavami či povodněmi. Po dokončení pozemkových úprav mají vlastníci reálně zajištěn přístup ke všem svým pozemkům a pozemky mají lepší tvar pro současné formy zemědělského hospodaření. To je také klíč k tomu, aby v krajině mohlo hospodařit mnohem více menších zemědělských podniků. To povede k tomu, že krajina kolem nás bude krásnější, ekologicky stabilnější a odolnější vůči erozi.
Necháme vám více peněz ve vašich peněženkách namísto toho, abyste museli stát potupné fronty na dotace týkající se životního prostředí. Odmítáme projekty typu kotlíkových dotací, zateplovacích dotací nebo dotací na hospodaření s dešťovou vodou. V těchto případech zaplatila většina obyvatel modernější vybavení domů menšině. Jednodušší cestou je snížení daní tak, aby pro majitele domů a bytů nebyl problém koupit si úsporné kotle či zateplit dům za své. Díky našemu plánovanému snížení DPH navíc ceny těchto výrobků a služeb razantně klesnou.
Prosadíme svobodnou volbu lékaře či zdravotnického zařízení. Základním subjektem ve zdravotnictví je totiž ten, který péči platí a vyžaduje, tedy občan, který má zároveň odpovědnost za své zdraví. Jen svobodná volba tvoří poptávku po zdravotních službách. Na druhé straně stojí nabídka těchto služeb zdravotnickými zařízeními, která jsou si rovna bez ohledu na jejich vlastnictví (státní, krajské, církevní, soukromé společnosti, soukromé praxe). Zdravotnická zařízení si nabídkou služeb a cen za ně konkurují. Síť zdravotnických zařízení je tvořena hlavně potřebami občanů, nikoli centrálními zásahy.
Zrychlíme platby zdravotnickým zařízením za provedené a pacientem (občanem) uznané služby. Ve většině případů, kdy bude mít zařízení smlouvu s pojišťovnou, proběhne platba bez zbytečného prodlení po provedení úkonu. V situaci s chybějící smlouvou si nechá zařízení účet za služby proplatit prostřednictvím pacienta u jeho pojišťovny (tzv. pokladní systém), což v současnosti zákon neumožňuje. Pokladní systém nevylučuje, že v limitech sjednaných v pojistné smlouvě dostane občan péči, aniž by musel jednat o proplacení s pojišťovnou. Případné spory mezi občanem a jeho pojišťovnou budou řešit pojišťovenské soudy ve stanovených lhůtách (např. 15 pracovních dní).
Platby za stravu v nemocnici nemají spadat do veřejného zdravotního pojištění. Proto bude pacient hradit hotelové služby v nemocnici buďto přímo, nebo ze sjednaného připojištění. Chceme, aby nemocnice v tomto ohledu nabízely možnost volby mezi kvalitou a cenou služby, nepřejeme si návrat k regulačním poplatkům.
Směřujeme k systému, v němž bude zrušen bodový sazebník jako regulace cen a množství služeb ve zdravotnictví a i jakákoli jednání o úhradové vyhlášce. Svobodná tvorba cen a konkurence zdravotnických zařízení a pojišťoven je nejlepší zárukou, že pacient zaplatí za lékařské služby (a pojistné) nejnižší cenu.
Dnešní systém je založen na zdravotní dani alibisticky nazývané pojištění a na řadě tzv. zdravotních pojišťoven, které si ve skutečnosti nekonkurují a stát jen mezi nimi přerozděluje jejich výnosy, které pocházejí ze zdravotní daně.
Cílem Svobodných je transformovat stávající systém tzv. zdravotního pojištění na systém skutečného pojištění. Základním východiskem proto bude oddělení základního povinného pojištění a individuálního pojištění.
Přeměníme národní instituce v takzvané veřejné instituce řízené správními radami. Národnímu divadlu, Národnímu muzeu nebo třeba České filharmonii to umožní větší uměleckou samostatnost, možnost přizvat k produkcím a správě soukromé subjekty. V horizontu 15 let by se pak měl změnit poměr financování těchto institucí ve prospěch peněz ze soukromého sektoru. Působení státu v kultuře by se mělo řídit podle hesla „Málo státu, více kultury“. Stát má pouze určit jednoduchá a jasná pravidla, o vše ostatní se postarají organizátoři kulturního dění, veřejné instituce i soukromí organizátoři.
Vyjasníme pravomoci památkových institucí, aby se majitel nemovitosti nedostával do byrokratického soukolí povolování a zamítání. Nejlepší ochranou jakékoli cenné nemovitosti je pak její jasné vlastnictví. Chápeme stát jako velmi nejasného vlastníka, který se dokáže postarat jen o velmi omezený počet národních památek, například hrad Karlštejn či Pražský hrad. Omezíme také účelové prohlašování nemovitostí za kulturní památky. Tento nástroj může v jednotlivých případech uchovat vzácnou nemovitost pro budoucí generace, ale nesmí být zneužíván aktivisty jako ideologicky motivované omezování soukromého vlastnictví.
Chceme DPH sjednotit na úrovni 14 %. Jedna DPH je lepší než tři různé sazby. Ceny potravin, spotřebního zboží a služeb budou nižší. Každý zákazník tak uspoří. Jednotná sazba časem ušetří také náklady státu spojené s výběrem daní a také sníží náklady firmám. Ty tak ušetří peníze, protože nebudou potřebovat tolik služeb daňových poradců. V současné době platí směrnice EU, která diktuje min. 15% sazbu do 31. 12. 2017.
Zvyšíme slevu na poplatníka dani z příjmu o 1 000 korun měsíčně (z 2070 na 3070 Kč měsíčně). Sloučíme odvody na sociální zabezpečení a daň z příjmu fyzických osob, aby každý poplatník na zvýšenou slevu dosáhl. Sjednocení obou plateb navíc ušetří papírování lidem i státu.
Zrušíme daň z nabytí nemovitých věcí, která činí 4 % z hodnoty koupené nemovitosti. Považujeme tuto daň za nespravedlivé opakované zdanění. Daň zatěžuje už tak napjatý rozpočet každého, kdo kupuje byt nebo dům. Vysoké ceny a daně odrazují lidi od prodejů a nákupů nemovitostí a komplikují tak lidem stěhování se za prací.
Celkem Svobodní chtějí lidem nechat v kapsách 81 mld. Kč, tedy 2 procenta hrubého domácího produktu. Víme, kde na to vezmeme. Dozvíte se to v příslušné kapitole.
Uděláme z Evropy prostor, kde spolu státy dobrovolně a bez byrokracie spolupracují, obchodují a jejich občané volně cestují. Zachováme korunu jako naši národní měnu, placení eurem musí zůstat dobrovolné. Evropa je ochromena nefunkčností Evropské unie, která se nehezky změnila a stala se byrokratickým molochem. EU produkuje stále více a více euronesmyslů a orgány EU nejsou demokratické a nelze je kontrolovat. Proto uspořádáme referendum o EU. Chceme, aby Česká republika byla suverénní zemí. Sami si budeme určovat naše zákony a nikdo nám nebude hlasováním v Bruselu určovat, co máme dělat.
Vytvoříme příznivé prostředí pro zahraniční obchod českých firem. Vidíme velké rezervy v obchodu s USA, s Izraelem, se státy Latinské Ameriky, s Indií, s Austrálií a s některými státy afrického kontinentu (JAR, případně Egypt). Vláda musí usilovat o vytvoření právního rámce, který firmám garantuje oboustrannou vymahatelnost smluvních závazků. Zároveň právní prostředí nesmí zvyšovat rizika, jakými jsou organizovaný zločin nebo korupce.
Chceme udržovat západní a transatlantickou orientaci ČR. Jsme obezřetní k dalším mocnostem, jako např. Čína nebo Rusko, nicméně i zde je důležité udržovat funkční vztahy a obchod, které jsou prevencí vojenských konfliktů, a spolupracovat ve světovém boji proti terorismu. Selhávání EU nesmí vést ke zvýšení vlivu Ruska ve střední Evropě.
Zrušíme elektronickou evidenci tržeb. EET s sebou nese velké náklady zejména pro malé nebo začínající živnostníky. Malé a střední podnikání je páteří každé zdravé ekonomiky. Současná vláda však hází dennodenně živnostníkům klacky pod nohy, místo toho, aby je nechala pracovat a přispívat tak k větší prosperitě nás všech.
Usnadníme podnikání každému šikovnému člověku. Čím méně byrokracie a papírování, tím bohatší a svobodnější společnost. Při zahájení podnikání se živnostník potýká hlavně s úřady, místo toho, aby se věnoval svému produktu a zákazníkům. To chceme změnit balíčkem pro začínající podnikatele, ve kterém naleznete zahájení živnosti po internetu, podnikání na zkoušku nebo zrušení kontrolního hlášení DPH.
Prosazujeme vrácení výdajových paušálů na původní úroveň platnou do roku 2016. Chceme limity ročních příjmů pro uplatnění paušálních výdajů zvýšit zpět na 2 000 000 Kč ze současného 1 000 000 Kč. Možnost uplatnit si výdaje paušálem považujeme za významné zjednodušení byrokracie pro malé a střední živnostníky a podnikatele. Nadále jim bude stačit evidovat tržby a zbude jim tak více času a energie na poskytování kvalitních služeb a atraktivních výrobků zákazníkům. Od roku 2017 lze uplatnit odpočty na vyživované osoby (manželku, manžela, děti) i v případě použití paušálních výdajů. Tyto odpočty navrhujeme ponechat jednotně pro všechny typy výpočtu základu daně.
Kdo již podniká delší dobu, tak se setkal se spoustou otravných a zbytečných povinností. Těchto “klacků házených pod nohy” chceme živnostníky a firmy zbavit.
Přijmeme nové soudní úředníky a odebereme zbytečnou administrativní práci soudcům. Soudům, kde chybí soudci, pomůžeme alespoň dočasně vyšším počtem vyšších soudních úředníků. Tím se soudcům uvolní prostor pro řešení závažných sporů. Není přijatelné, aby dva takřka identické spory prošly naprosto odlišnou složitostí procesu a trvaly diametrálně různou dobu. U nejčastějších druhů sporů stanovíme pevný postup i jasné termíny. Zásada rychlosti je jedním z klíčových prvků práva na spravedlivý proces. Posílíme možnost účastníků řízení sledovat procesní úkony on-line.
Nahradíme tabulkové odměny exekutorů konkurencí mezi exekutory. Konkurenční ceny budou odrážet skutečné náklady exekuce. Odstraníme tak přemrštěné částky, které se platí i za banální exekuce. Náklady vymáhání platí věřitel, jenž si částku může se souhlasem soudu přičíst k vymáhané částce. Soud přiřkne věřiteli částku přiměřenou náročnosti exekuce. Jsme přesvědčeni, že tento systém umožní věřitelům získat své peníze zpět rychleji a že odstraní případy, kdy exekuční náklady mnohonásobně převyšují vymáhanou částku.
Zajistíme, že změny zákonů, které souvisí s podnikáním a zaměstnáváním (zejména pracovní právo a daňové právo) budou přijímány jen s účinností k 1. lednu. Zároveň zajistíme, aby nové zákony a normy byly přijaty s dostatečným předstihem před svou účinností. Právní jistota a stabilita podle nás přispívá k důvěře občanů ve spravedlnost.
Provedeme audit veřejných rozpočtů a toků veřejných peněz. Jsme přesvědčeni, že mnoho financí je vynakládáno neúčelně a plýtvá se s nimi. Přitom by bylo možné peníze daňových poplatníků vynaložit na užitečné a potřebné projekty typu výstavby dálnic a silnic.
Další nezanedbatelné peníze ušetříme snížením moci a korupčního potenciálu politiků a úředníků. Čím více budou stát, kraje, obce a organizace s podílem státu pod kontrolou, tím méně se bude plýtvat s veřejnými financemi.
Zrušíme státní dotace podnikům, nespravedlivé výhody pro vybraná odvětví a zbytečné úřady.
Náš plán na konkrétní a rychlé úspory:
Celková úspora na těchto konkrétních a rychlých opatřeních bude přinejmenším 97 miliard korun.
Nenašli jste zde něco, co by vás zajímalo? Nahlédněte do často kladených otázek a do našeho dlouhodobého politického programu, kde rozebíráme myšlenky Svobodných dopodrobna.
Bruselský server Politico v úterý přinesl zprávu, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pokračuje ve svém tlaku na členské státy EU, aby do příští Komise nominovaly ženy. Tlak Ursuly von der Leyenové na ženy eurokomisařky opět po čase otevřel otázku kvót na ženy ve vedení soukromých firem. Můžeme to považovat za formu kvót na složení Evropské komise.
Jako ekonom i jako zaměstnavatel se striktně stavím proti jakýmkoliv kvótám.Každý zaměstnavatel pro každou pozici ve firmě hledá toho nejlepšího možného zaměstnance. Představa, že by zaměstnavatel protěžoval muže, protože nemá rád ženy, je absurdní, protože by tím poškozoval svůj vlastní podnik, pokud by zaměstnal jiného než nejlepšího možného zaměstnance. Žádný zaměstnavatel se nechce dobrovolně nechat připravit o zisk tím, že zaměstná muže, pokud žena se hodí na pozici lépe. Pokud na většině vedoucích pozic v korporacích jsou dnes muži, není to důsledkem záměrné diskriminace, ale je to výrazem toho, že v průměru méně žen chce tyto vrcholné posty zastávat.A naprosto analogicky to platí i v politice a u politických funkcí. Nedostatek žen v politice není výrazem diskriminace, ale toho, že méně žen chce politickou funkci zastávat. Proto pokud Komise požaduje, aby klíčem k obsazení pozic bylo pohlaví a nikoliv schopnosti, cíleně tím poškozuje akceschopnost a odbornost Komise.
Za pozornost především stojí fakt, že Komise tak činí s tvrzením, že údajně bojuje proti diskriminaci žen. Ve skutečnosti ale právě požadavek na stejný počet pohlaví v Komisi diskriminaci zavádí. Kde totiž lidi vybíráme ne podle schopností, ale podle rasového, národnostního nebo pohlavního klíče, tam je jednoznačně diskriminujeme, jelikož tím opomíjíme jejich schopnosti. I pozitivní diskriminace je stále diskriminací, a to diskriminací majority a nejschopnějších jedinců.
Přípomínám můj rozhovor na toto téma:
Od července 2026 budou muset všechny velké společnosti v zemích EU zvýšit podíl žen ve svých řídících orgánech. Nejdál je Francie, která kvóty zavedla v roce 2017. Česko má na manažerských pozicích 17 procent žen. Ekonomka Markéta Šichtařová ale se zaváděním povinných kvót nesouhlasí, gender odborník Tomáš Pavlas tvrdí, že stát by měl jít v tomto případě příkladem.
Ekonomka Markéta Šichtařová považuje zavedení povinných kvót pro ženy za ideologický experiment. „Jsem proti zavedení povinných kvót. Genderová politika vede k selekci lidí podle příslušnosti k nějaké skupině a víme, k čemu taková selekce v minulosti vedla. Je to kolektivistická politika. A je jedno, jestli má podobu komunismu, fašismu nebo teď zrovna genderové doktríny,“ sdělila v pořadu Za pět minut dvanáct.
Manažer Programu prosazování genderové rovnosti Otevřené společnosti Tomáš Pavlas s tím částečně souhlasí. „Selekce lidé podle pohlaví nějak probíhá a já vítám iniciativu Evropské komise, je to impuls k větší objektivitě a kompetenci při výběru lidí. Nebude tolik záležet na pohlaví, ale na schopnostech, kompetentnosti a transparentnosti,“ tvrdí Pavlas.
Podle Světového ekonomické fóra je Česká republika na 108. místě v rovnocennosti žen a mužů na vedoucích pozicích, což Pavlas nepovažuje za nejlichotivější. „Celosvětově jsou před námi některé africké nebo muslimské země,“ dodal.
Šichtařová se domnívá, že když se začnou prosazovat kvóty, povede to k tomu, že do vysoké funkce se nedostane nejvhodnější kandidát za základě dovedností. „Mám problém s jakýmkoliv kvótami, třeba na sexuální orientaci, na národnostní menšiny, na lidi s nějakým fyzickým postižením. Lidé musí být vybíráni na základně svých schopností, ne na základě příslušnosti k jakékoli skupině,“ dodala.
Pavlas upřesnil, že ve směrnici Evropské komise stojí, že je potřeba vybírat na základě schopností. Jako příklad uvedl americké orchestry. „Před časem tam zavedli plenty při výběru nových členů, aby se vybíralo podle dovedností, nikoli podle pohlaví. A pozor, byla to iniciativa mužů. Najednou se v těch orchestrech začalo objevovat více žen,“ podotkl Pavlas.
Šichtařová upozornila, že se nesmí zaměňovat význam pojmů rovnost a rovnost příležitostí. „To není totéž. Jako zaměstnavatel budu vybírat člověka, který je pro danou pozici nejvhodnější a má pro tu kterou funkci větší kompetence,“ zdůraznila.
Směrnice je podle jejího vyjádření nelogická. „Máme vybírat kvóty na hornice v dolech, dřevorubkyně, dozorkyně ve věznicích?“ položila otázku. „Problém je v nedostatečné nabídce ženské práce,“ pokračovala.
Pavlas zase tvrdí, že při dodržování kvót by měl jít příkladem hlavně stát. Prostředí v Česku je podle jeho názoru pokřivené. „Musíme s tím něco dělat. Nevidím politickou vůli tento problém řešit. Směrnice se projednává EU deset let, snad nás posune dopředu,“ doufá.
Za pět minut dvanáct (11.2.2024)
(Přepis rozhovoru)
Jsou povinné kvóty, tou správnou cestou není obsazování klíčových postů podle jakýchkoliv jiných kritérií, než jsou schopnosti, brzdou pokroku? A koneckonců, nevrhá to na všechny schopné a kvalifikované ženy stín protekce? I to budou otázky na mé dnešní hosty, ekonomku Markétu Šichtařovou a manažera programu prosazování genderové rovnosti, otevřené společnosti Tomáše Pavla se. Zdravím vás, hezký den. Dobrý den. Já vás na úplný začátek poprosím o ty úvodní premisy právě k tomuto tématu, aby si naši diváci ujasnili, na jakém stane spektra stojíte. Mám přednost. Máte před? Vám, že ne, protože jsem žena. Ne, protože sedíte blíž u mě. Děkuji tedy za mě je to extrémně nebezpečný nejenom populistický, ale zejména ideologický experiment a v žádném případě nejsem pro zavedení kvót. A ten důvod je jednoduchý. S genderovou politikou máme ten problém, že genderová politika selektuje lidi podle příslušnosti k nějaké skupině. A my víme, kam takové selektování ve 20. století už mnohokrát vedlo. Je to prostě kolektivistická politika. Je v zásadě jedno, jestli ta kolektivistická politika má podobu komunismu nebo fašismu anebo třeba teď zrovna genderové doktríny, ale v každém případě my se vždy vymezujeme v rámci té doktríny proti sekci, ale nakonec genderová politika je přesně to, co provádí, provádí genderovou selekci. Děkuji za tu úvodní premisu. Pane Pavlasi, i vás poprosím o nějaký úvodní názor. Já vlastně s paní Šichtařovou budu v řadě věcí souhlasit, byť bych se nerad dostal do toho gulagu takto rychle. Lekce lidí podle pohlaví nějakým způsobem při těch výběrech probíhá a já vítám tady tu iniciativu Evropské komise a taky naší eurokomisařky Evy Jourové, to je dobré zdůraznit, protože já si myslím, že je to nějaký impulz právě k větší objektivitě, transparentnosti a kompetentnosti při vybírání těch lidí. To znamená, že se bude, je větší šance, že se tyto atributy jako objektivnost a transparentnost budou více využívat a tím pádem právě nebude záležet tolik na tom pohlaví při tom výběru, protože bohužel, a my nejsme v Norsku, ani na Novém Zélandě, ani v Kanadě, my jsme v ČR podle Světového ekonomického fóra, my jsme aktuálně právě v tom hodnocení rovnosti žen a mužů s ohledem na zastoupení v rozhodovacích pozicích na sto osmém místě celosvětově. Čili před námi jsou země z Afriky, nějaké muslimské země atd. A to je ten kontext, v rámci kterého my bychom to téma měli řešit, protože tady skutečně aktuálně panuje určitý, určité neformální kvóty pro muže. Je to velmi dobře vidět například na delegaci lidí do státních firem, které odráží to politické prostředí, které je maskuliny zované a tam se skutečně nevybírá jakoby podle kompetence, viz pan Tvrdík a ČSA. Paní Šichtařová, existují podle vás nějaké neformální kvóty? No, tak já si především všimla toho, čeho si možná můj kolega nevšiml, že totiž popřel sám sebe, když řekl, že doufá v to, že nebudou zaměstnanci vybíráni na základě genderu. A co tedy jiného jsou kvóty, než vybíráni na základě genderu? A to je právě ten problém. V okamžiku, kdy začneme prosazovat jakékoliv kvóty, tak už neprosazujeme to, aby se do vedení společnosti, do politiky nebo do jakékoliv jiné pozice dostal nejvhodnější možný kandidát, ale prosazujeme to, aby ten kandidát byl vybrán na základě příslušnosti k jakékoliv skupině. A já mám problém s kvótami jakýmikoli. Vůbec nejde o genderové kvóty, jde úplně stejně tak třeba o kvóty na sexuální orientaci, na národnostní menšiny, na množství lidí s nějakým fyzickým postižením. To všechno jsou lidé, kteří mají svoje uplatnění na konkrétních místech, ale toto nesmí být něco, na základě čeho je vybíráme. Lidé pro danou pozici musí být vybíráni na základě svých individuálních schopností, nikoliv na základě příslušnosti k jakékoliv skupině. Ano, vyspaní. Tomto souhlasí. Nicméně v té evropské směrnici stojí, pokud tedy dva kandidáti budou mít stejnou kvalifikaci, stejnou odbornost, jiné zkušenosti, tak. Tak se potom má rozhodnout ve prospěch toho pohlaví, které je ve vedení méně zastoupeno. Přesně tak. Což může být žena nebo v tomto případě, v této situaci by to byly ženy, ale mohou to být i muži. Pokud, pokud by to bylo vlastně obráceně, pokud by ty byly nad reprezentovány ženy, ale přesně tak, je potřeba vybírat na základě individuálních kompetencí, schopností, vybírat objektivně, vybírat transparentně. Já tady uvedu takový příklad, který by divákům možná mohl jakoby to, s čím se potýkáme, nějakým způsobem srozumitelně představit. Americké orchestry symfonické, už je to jako řada, řada let dopředu, řada let v minulosti zavedly plentu při vybírání nových hráčů a hráček noty bland audišns. Přesně tak. Byla to iniciativa mužů z těch orchestrů, protože měli pocit, že si nevybírají ti nejlepší hráči a vlastně jako takový být efekt se v těch orchestrech najednou začaly objevovat ženy. Vezměte si, jaká je to vysoká kompetence ovládat ten hudební nástroj. To skutečně musíte jako umět, musíte mít tu kompetenci. Přesně tak. A přesto tam nějaké jakoby stereotypy a nějaké předsudky panovaly. Dobře, tady se bavíme o jednom segmentu, nicméně toto je zákon, který chce prosadit EU, budou muset země schválit ve své vlastní verzi a na základě toho zákona budou firmy postihovány, pokud ho nebudou plnit. Není to trochu nepoměr, když se bavíme o orchestru anebo o firmách kótovaných na burze? Já bych byl velmi rád, kdyby český stát vlastně začal toto řešit přesně u těch státních firem, městských firem jako prioritně, kdyby ten veřejný sektor šel vlastně příkladem. Toto je vlastně směrnice, která se zaměřuje na firmy jak státní vlastně, tak, tak soukromé, které jsou kotované na burze. Jsou to velké firmy nad dvě. Velké firmy na 250 50 milionů eur obrat? Ano. Přesně obrat jako na 50 milionů. Týká se to v ČR nějakých pěti firem, to je taky tak. Ano. Důležité, potřeba, potřeba říct teďka jenom, můžete mi připomenout tu otázku? Vy. Šlo o to, jestli není rozdíl v tom, že se bavíme o orchestru a pak o velkých kotovaných firmách na burze, že ten rozdíl jiný, že tam opravdu by mělo jít o to vybírat hlavně a jedině na základě kompetence. No, ale to je pořád to, co já říkám, to je prostě ten, ten je. Ale v té směrnici stojí, že když budou dva kandidáti mít podobné kompetence, tak potom mít cestou v tom případě ženy, tak. No. Tak ale. Ale to je přesně ono. Podobný, podobné kompetence, tak pokud budou mít podobné kompetence, tak není to trošku, nebavíme se o trochu ideálním světě, že dva kandidáti budou mít stejné kompetence. To není ideální svět, to je naprosto utopický svět. Pan kolega nám tady neustále kýve, ale ve skutečnosti popírá to, co já říkám, protože já tady nemluvím o rovnosti. Já v žádném případě nemluvím o tom, že je správné, aby ve vedení čehokoliv byl stejný počet, aby byli, aby lidé si byli rovni. Ne, to není správné, protože lidé si nejsou rovni. Já mluvím o rovných příležitostech. A pán z Kofoly, kterého se tedy na počátku citoval, to vystihl naprosto perfektně. Rovnost není totéž jako rovnost příležitostí. Já jsem zaměstnavatel, jako zaměstnavatel vždycky budu vybírat člověka, který je pro danou pozici nejvhodnější. To znamená pro tu pozici největší kompetence. Pro některé části mé firmy jsou vhodnější lidé, kteří mají schopnost empatie, jednání se zákazníky. Pro jinou část mé firmy jsou lepší lidé, kteří mají vyšší míru agresivity. Agresivity v tom pozitivním slova smyslu. To znamená, že mají větší drive, to není něco negativního. Ale muži, jak víme, mají většinou v průměru větší míru agresivity než ženy. Proto také například ve věznicích je větší počet mužů. Máme snad přijímat kvóty na počet žen a mužů ve věznicích? Nebo máme snad přijímat kvóty? Jsme do. Ne, toto není extrém. Na těch extrémech si totiž uvědomíme, jak velmi špatně nelogická tato směrnice vůbec má být. Anebo snad máme přijímat kvóty na počet Hornic nebo počet dřevorubci? Dobře, když se bavíme o nějakých příležitostech, tak 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy a potom to není promítnuto v tom vedení firem. Je to čistě proto, že ženy nemají zájem o to být ve vedení firem. Ne, to je multikriteriální záležitost a jedna z těch záležitostí je i ta, že když nabídnete ženě post v extrémně vysoké politice anebo na extrémně vysokém manažerském postu, tak se po ní také požaduje mnohem vyšší zápřah než na středních manažerských postech. To znamená například vyšší počet přesčasových hodin, větší odevzdání se a loajalita té firmě. To znamená, že potom taková žena třeba nemá čas na rodinu. A protože víme tedy, že ženy v průměru mají menší množství agresivity než muži, tak velká část žen s opovržením takový post odmítne. Já sama z vlastní zkušenosti mohu říci, že když například firmy mě v minulosti oslovovali, abych pro něj přednášela, já jsem velmi často odmítala s tím, že se doma chci malé miminko. A ty firmy mi říkaly, ale my tam chceme ženu, my chceme větší rozmanitost. Ale byla jsem to já, kdo odmítal. Tedy ten problém není v nedostatečné poptávce, ale nedostatečné nabídce ženské práce. Pan ba vlastně nevytváří se tedy těmito kvótami, nelétáme díru, která neexistuje? Existuje ta poptávka kvalifikovaných, vzdělaných žen po těchto postech? Určitě existuje. To jako jestli je srovnatelná s muži, když chceme mít vlastně tu, srovnatelné zastoupení, tak jestli ta poptávka je srovnaná, minimálně třetinová, když se bavíme o té kvótě. Vy sám jste zmiňoval, že máme 61 % absolventek vysokých škol. V jiných státech vlastně je to zastoupení žen v těch rozhodovacích pozicích mnohem vyšší. To znamená, ta poptávka tam existuje. Já bych tady zmínil příklad Norska, Norska, které vlastně není ani členem EU a nemuselo by tu problematiku vůbec řešit. Ono si zavedlo ty kvóty přesně na podobný typ firem vlastně dobrovolně samo dřív, ale ten norský stát funguje na rozdíl od našeho. Takže oni udělali ještě to, že s nějakým několikaletým předstihem udělali databázi, kam se mohly zapisovat a registrovat kvalifikované ženy, aby potom bylo nějakým způsobem vlastně byl nějaký rezervováno pro ten Vídeň nějaké budování zespodu. Tady se bavíme o nějakém zákonu ze shora, z Bruselu, abychom se nebavili jen, jen oni na to ta neděli zákon. Ano, tak dáváme tradičně hlasy našim divákům. Měl by vyšší počet žen ve vedení firem určovat zákon? Tuto otázku jsme položili lidem v ulicích Prahy a Českých Budějovic, tak tady jsou jejich odpovědi. Určitě ne. A já jako žena bych se tím cítila být uražená, by nezajímalo, co umím, ale zajímalo by, jestli jich je tam těch žen dost. Nejsem si jistá, jestli jít formou zákona, ale nějakou formu prostě ošetřit tu podporu, jako že z vrchu, nečekat, až se to stane přirozeně, protože se zdá, že některé věci prostě se mění příliš pomalu. Já si myslím, že by to mělo být stanoveno logikou. Ženy mají jiný přístup ke všemu, co se dělá, nedělá, ale zároveň něco vnucovat takovým zákonem si myslím, že není úplně nejlepší. Tak já si myslím, proč ne. Já sama jsem jako spíš ta emancipovaná, takže a těch je víc. Zákon? Ne, tam spíš schopnost toho člověka, si myslím. Z hlediska svobody podnikání je lepší, když žádný kvóty nebudou. Zákonem bych to asi nedělala. Já si myslím, že ženy se umí prosadit samy o sobě, že jsou schopné a že prostě ta šance jim bude dána, že ta společnost si to uvědomíš, že máme i ty schopné ženy a že prostě dojde k takové nějaké nápravě. Takový nedemokratický, nesvobodný. Ne, pokud bude žena chytrá, těch tam většina přece na to. To je blbost, uzákoňovat toto. Určitě by neškodilo, kdyby jich přibylo ve firmách. Nevím, jestli by měl zákon o tomto rozhodovat. Bylo by lepší, kdyby společnosti si uvědomily kapacitu žen sami za sebe. Striktní počet, že to asi není moc dobrý. Jako když jsou lepší chlapi, tak ať jsou lepší chlapi. Když je potom nějaký výběrový řízení, myslím, že ženy na to mají, aby to zaujaly. Ženy by měly být zastoupeny víc ve vedoucích funkcích. Je jich pořád málo. Tak podle mě to nemá být dáno %, ale dáno právě schopnostmi. A podle toho, ať jsou lidé ve vedoucích pozicích a je jedno, jakého jsou pohlaví. Myslím, že ne. Pozici se musí obsazovat podle schopnosti. My budeme v tuto chvíli pokračovat v této debatě. Pane Pavlasi, paní Šichtařová, vy jste oba zmínili, že by stát měl jít příkladem. Neměl by tedy? Já jsem to nezmínil. Pardon, tak v tom případě pouze pan Pavlas, že by stát měl příkladem, že neměla by tedy ta směrnice směřovat právě na státní instituce, když se podívám třeba na poměrně čerstvě zvolené vedení Pirátů, tak tam z pěti lidí jsou čtyři ženy, jeden muž. Tak ta směrnice, té směrnice Evropské komise směřuje na nějaké firmy a většina jich je vlastně soukromých kvůli té ve. Proto se ptám, jestli by, jak jste zmiňoval, milý a příkladem, jestli by neměla ta směrnice směřovat spíše na ten sektor veřejný, na politické strany. A ministerstvo. Já si myslím, že ano, ale neměla by to být směrnice Evropské komise, měla by to být naše domácí politika, naše vlastní legislativa. Já bych připomněl, že tato směrnice se projednává na půdě EU 10 let. My jsme vypracovali takovou analýzu bereme ženy na palubu právě v roce 2014 společně s Národohospodářským ústavem Akademie věd a společností byznys pro společnost. Když se připravovala ta směrnice 10 let, 10 let to trvalo na půdě EU. Na tu vaši otázku u nás já prostě nevidím tu politickou vůli toto vůbec nějakým způsobem řešit. Ale ano, bylo by to správně, kdybychom my to řešili nějakým způsobem sami jako ČR. Ale my nejsme schopni ratifikovat Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí na ženách. Takže toto je prostě něco, čemu já bohužel nevěřím, že se to u nás, naší vlastní iniciativy, vůbec může stát. Jsem rád, že vlastně vláda zaujala pozitivní postoj té evropské směrnici a věřím tomu, že ta směrnice nás nějakým způsobem posune a bude motivovat. Paní Šichtařová, mohou podle vás rozhodnutí, že firma bude mít ve větším vedení zastoupení jednoho pohlaví větší, vést ke změně výkonnosti té firmy? Ano, a to směrem dolů jednoznačně, protože jak už jsem řekla, tak každý rozumný a soudný zaměstnavatel, respektive majitel firmy si vždycky bude vybírat takového zaměstnance, který je nejvhodnější pro danou pozici. Pokud mu do toho bude stát strkat nos a bude ho nutit, aby vybral pro danou pozici někoho, kdo by nebyl vybrán přímo tím majitelem firmy, potom logicky ta firma nebude moci maximalizovat svůj užitek, pravděpodobně svůj zisk a tím pádem výkonnost té firmy půjde dolů. A že také Evropa se stává skanzenem a její výkonnost jde dolů. To vidíme na statistikách. To, co se momentálně děje, rozhodně není nějaká běžná cyklická recese. My v té recesi se pohybujeme už několik kvartálů. Momentálně přicházejí velmi špatná čísla z Německa a z dalších evropských zemích a to trvání toho propadu je už tak dlouhé, že můžeme dneska jednoznačně konstatovat, že se jedná o daleko systémovější problém, kdy Evropa ztrácí svoji konkurenceschopnost a ta ztráta konkurenceschopnosti jde právě na vrub oné ESG politice, to znamená enviromentální, také genderové a řízení firem. Právě to, co se v Evropě děje s firmami, táhne její konkurenceschopnost dolů a my ztrácíme naši životní úroveň. Pane Pavlasi, umíte si představit situaci, kdy se nějaká soukromá firma na základě analýzy vyhodnotí, že její neúspěch vyplývá z toho, že postupovala podle těchto kvót a pak by třeba soudila nebo se dožadovala nějakých, nějakého odškodnění. Umíte tu situaci představit? Úplně si to představit neumím, protože. Byd zase s paní Šichtařovou souhlasím v řadě věcí, ale vlastně my se pořád jako med entity, souvislosti o ten základ, jo, co je skutečně individuální posuzování člověka. Dobře, tak jestli můžu, jestli je to preference, může za mě ne, ale chci říct toto, ty studie existují, existuje studie společnosti plyn, kde se vlastně analyzovalo tři sta padesát největších firem na londýnské burze a z těch, z té studie vyplývá, že ty firmy, které měly diverzitu ve vedení, měly tam zastoupeno více žen, tak měly až dokonce desetkrát větší zisk. Pak tady máme studii společnosti Bisnode z roku 2015, kde zase se ukázalo, a to se myslím ukázalo velmi dobře po té finanční krizi, že vlastně ženy ve vedení těch firem byly takovou jakoby pojistkou proti ztrátě a proti nějakému úpadku. Viděli jsme všichni film volby z Wall Street. Pak je zase studie, kterou, kterou publikoval žurnál ekonomiky fér, která se uvádí, že zastoupení žen ve vedení společnosti většinově snižuje jejich finanční výkonnost, tak asi se dají najít studie na obou stranách. Je. Mě to trochu připomíná debatu o klimatu. Četl jsem nějaké texty teďka, kde pan Kovanda, ekonom, citoval tuto studii, ale myslím si, že těch studií jakoby, které jako by toto nějakým způsobem podporují. Dobře, vy jste mluvil o tom, že se bavíme o nějakém nastavení toho zákona. Já když jsem si ho studoval, tak v té směrnici stojí, že je důležité, aby byli kandidáti posuzováni objektivně na základě individuálních zásluh bez ohledu na jejich pohlaví. Ano. O několik řádků níže je pak napsáno. Při výběru kandidátů měla být dána přednost stejně kvalifikovanému kandidátovi nedostatečně zastoupeného pohlaví. Teď mě opravte, jestli si to neprotiřečí. Neprotiřečí. A to já se tady snažím celou dobu vysvětlit. Toto je reakce na nějaké pokřivené prostředí. My se prostě musíme připustit, že to prostředí je pokřivené. Pokud nám nestačí sto osmé místo ČR na to, abychom si jakoby uznali, že to prostředí je pokřivené a že s tím musíme něco dělat, tak potom jako že jsem trošku jako v koncích, protože to bych čekal, že stát, který je řízen nějakým jako rozumným způsobem, si toto vyhodnotí a nějakou tu zpětnou vazbu do toho řízení prostě jakoby dá. Čili pokud uznáme, že to prostředí je pokřivené, pokud uznáme, že vlastně to často má i nějaké jakoby prvky diskriminace, tak prostě na to musíme reagovat. Je podle vás ten systém pokřivený? Ano, je velmi pokřivený a je pokřivený tím, že stát je příliš velký a stát se snaží fušovat do toho, do čemu vůbec. Dobře není. Ale když se podíváme na pokřivení, které prokazatelně existuje, tak je to pegep nějaký rozdíl v platech, kdy žena, která zastává stejné, stejné povolání jako muž, v mnoha případech mají na té stejné pozici jiný, jiné platové hodnocení. To není třeba jedna z věcí, která by mohla změnit ten poměr. Kdyby ty platy byly stejné, tak ale třeba i ta motivace by byla stejná. Samozřejmě, že pak existuje a tvrdím, že to není žádná pokřivenost prostředí a není to způsobeno tím, že žena by byla placená principiálně méně než muž. Souvisí to s tím, opět to má mnoho kritérií, že každá žena má jiné osobnostní charakteristiky než muž. Když začnete tuto statistiku zkoumat do detailu, tak velmi brzo zjistíte, že žena, která stojí oficiálně na stejném postavení jako muž, například je personální ředitelka, není většinou ochotná v té práci trávit tolik přesčasových hodin jako muž. Pochopitelně i v té statistice se vyskytují ženy, které na stejné pozici mají vyšší plat než muži, ale v průměru, protože víme, že ženy a muži jsou odlišní, mají jiné hormonální vybavení, mají jinou míru agresivity. Také je logické, že ve velkých číslech a ve velkých průměrech musí existovat, page který nemá nic společného s tím, že by se zaměstnavatel snažil diskriminovat lidi podle pohlaví, ale s tím, že mají různé osobnostní charakteristiky. Na rozdíl od předchozích odpovědí tentokrát z té chvílemi vrtěl hlavou. Můžete na to zareagovat? A teďka vrtím hlavou, protože my máme zákoník práce, máme, máme tady ústavu a náš zákoník práce naprosto jasně říká, že za práci, za stejnou práci máte mít jako stejnou odměnu a dokonce za práci stejné hodnoty máte mít stejně vysokou odměnu. Nedávno byl tady medializován příklad paní primář, paní primářky z blanenské nemocnice, která po tom, co vlastně odešla z práce, zjistila, že na srovnatelné pozici jako její kolega, jiný primář, brala poloviční plat. A toto nejsou jakoby ojedinělé případy. A čím je ta pozice vyšší, tím ty rozdíly jsou vyšší. Dost často už je to vlastně uzpůsobeno tím zařazením do té, do té pozice. Dobře. Pane Pavlasi, stručně na konec. Je podle vás, nebo jsou podle vás kvóty jedinou cestou, jak toto vyřešit? Podívejte, já myslím, že celá debata o rovnosti žen a mužů v ČR je vlastně za mě především debatou a ukázalo se to na té Istanbulské úmluvě, debatou o představách o mužství. Mi společnost se proměnila za posledních 150 let velmi výrazně. Ty ženské životy se velmi proměnily, ale my, my musíme otevřít debatu o představách o mužství. Proto z pole otevřená spolu byla jiná tady s tím. Projektem Genderman. Protože jako tam to všechno začíná. Paní Šichtařová, vy to jako problém asi za problém nepovažujete, takže ptát se vás na řešení? Já to považuji za problém, se o tom vůbec mluví. A obávám se, že když tady pan kolega už začíná mluvit o tom, že existuje nějaký problém množství apod., takže už se to začíná zahrávat s tím, že tady tvoříme nějakou kolektivní vinu. Já jenom doplním, že když jsme u té transparentnosti atd., tak já jsem rád, že se o tom mluví, to je základ o tom, že vy jste k tomuto tématu mluvili a přeji vám hezký zbytek dne. Na viděnou. Díky, na shledanou.
Green Deal povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva, řekla ekonomka Markéta Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS. Zhruba čtvrtina lidí by se podle ní mohla v důsledku iniciativy propadnout do dopravní nebo energetické chudoby. Proti jejímu tvrzení se však důrazně ohradil Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Šichtařová je podle něj „známá alarmistka“. Lidé jako ona podle něj na veřejnosti šíří strach a vzbuzují paniku.
Green Deal požaduje, aby se státy Evropské unie nejpozději v roce 2050 obešly bez fosilních paliv. To však podle Markéty Šichtařové není reálné. „Minimálně ne na takové životní úrovni, jakou máme dnes,“ podotkla. Iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout v Evropě klimatické neutrality, podle ní bude mít obrovské ekonomické dopady. „Povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva. Dnes už se veřejně počítá s tím, že zhruba 25 procent lidí by mohlo propadnout do něčeho, čemu se říká dopravní a energetická chudoba,“ uvedla ekonomka.
Takové zchudnutí by pak dle jejích slov mohlo vést k tomu, že bude unijní rozpočet ochuzen o příjmy a naopak mu vzrostou výdaje, takže bude situace neufinancovatelná. „Teď se hraje o to, jestli tomuto šílenství zabráníme ještě předtím, než se spustí, protože to, co tady dnes máme, je úplný začátek. Anebo jestli se to zastaví teprve až za chodu v důsledku toho, že se to zhroutí vlastní vahou, protože všichni zchudneme,“ řekla Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS.
S její prognózou však nesouhlasí ekonom Štěpán Křeček. „Paní Šichtařová je známá alarmistka. Její předpovědi jsou podobně přesné jako předpovědi rozbitých hodin. Ty dvakrát denně ukazují správný čas, ale jinak se celou dobu mýlí,“ rýpnul si.
O tom, jakým způsobem bude Česko plnit evropskou klimatickou dohodu, jednala vláda ve středu. Počítá mimo jiné s postupným navyšováním výroby elektřiny a současně deklaruje záměr odklonu od uhlí po roce 2030. Schválit strategii se ministrům ale nepodařilo, a to kvůli četné kritice týkající se především ekonomických dopadů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží.
Podle Křečka byla strategie z jednání stažena, protože ještě projde důkladnou analýzou. „Je tady jasný závazek, že se nepřijme nic nad rámec toho, co je naprosto nezbytné a vyplývá z našich závazků v členství EU. Nepřijmeme nic navíc a budeme důsledně dbát na to, aby dopady na českou veřejnost byly minimální,“ deklaroval premiérův ekonomický poradce.
České podobě Green Dealu má dominovat dostavba jaderných elektráren. Postupně se navíc přestávají vyplácet uhelné elektrárny, proto je nutné místo nich najít vhodnou alternativu, zmínil Křeček.
Podle Šichtařové prozatím vláda odložila energetickou koncepci, která má spolu se souvisejícími klimatickými dokumenty tvořit českou podobu Zelené dohody, protože se lekla svých vlastních kroků. „Byla to právě Fialova vláda, která během předsednictví přitlačila ještě více na pilu a ještě více utužila to, co se očekávalo od Green Dealu,“ sdělila. Když začala média psát o tom, že bude česká verze náročná a povede nás do chudoby, vláda se lekla, míní ekonomka: „Je populistická a najednou se jí to nehodilo do portfolia.“
„Trápí mě, že dochází k systematickému strašení od neinformovaných lidí, kteří nečetli celý dokument. Nevědí, co v něm skutečně stojí, a cucají si z prstu naprosté nesmysly, matou tím veřejnost a vyvolávají zbytečně paniku,“ reagoval na slova Šichtařové Křeček.
Soustředění strategie na dobudování jádra prý přinese obrovské zakázky českému průmyslu. Zakázka podle něj sníží emise a zároveň podpoří ekonomiku. „Náš průmysl bude moci růst v moderních technologiích a bude moci zase dosahovat vysoké přidané hodnoty, produkovat zaměstnanost, bude to vzpruhou pro naši ekonomiku,“ prohlásil.
Zdroj: Prima CNN
