Ale jak jinak si vysvětlit skutečnost, že když zemědělec žádá o finanční podporu na pojištění např. hospodářských zvířat u PGRLF (Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond), NESMÍ mít pojistné uhrazeno PŘED podáním své žádosti (viz. bod A.2.2. Zásad pro poskytování finanční podpory pojištění PGRLF, a.s.)? Tímto postupem vzniká paradoxní situace, že zodpovědný zemědělec si uzavře pojistnou smlouvu na příslušný kalendářní rok, ale nesmí ji zaplatit do doby, než podá žádost o podporu.
Pojišťovny proto v těchto dnech rozesílají zemědělcům tisíce upomínek pro nezaplacené pojistné a od zemědělců se jim dostává odpovědi, že nemohou zaplatit, protože ještě nepodali žádost na dotaci. Začali jste se právě smát? Inu, zemědělec by se asi také smál, kdyby nemusel každou upomínku, kterou dostal, vzít do ruky, najít pojistnou smlouvu, zjistit, proč není zaplacená a následně napsat pojišťovně důvod nezaplacení. Pro zemědělce časová ztráta asi 30 minut. Půl hodiny naprosto zbytečné práce kvůli nesmyslu, o kterém se už od loňského roku ví a nikdo zodpovědný s ním nic neudělal.
Půl hodiny sem, půl hodiny tam… Kolik takových půlhodin pro nelogické a nesmyslné předpisy, které státní moc plodí, v ČR existuje? A ví vůbec někdo, kolik ty půlhodiny stojí peněz? A to nemluvím o tom, že se mi vůbec nelíbí, že je dotyčný zemědělec, ač dosud poctivý člověk, veden u pojišťovny jako neplatič, který je v prodlení s platbou.
Lenka Brčková krajská předsedkyně Svobodných v Plzeňském kraji
Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.
Vlajky na státních budovách
Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.
Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.
EU vlajka a symbolika
Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.
Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.
„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost
Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.
Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.
Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.
Rétorické střety a pozicování
Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.
Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.
Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.
Kontext a závěr pořadu
Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.
Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.
