Protože se občas vyskytuji za kniplem letadla, tak dobře vím, že není radno ignorovat kontrolky a ručičky přístrojů, pokud se pohybují do hodnot, kde by neměly být. Jeví se zcela logickým v takovém případě co nejrychleji přistát a zjistit, co je příčinou, či kde je závada.
Bohužel ve společenské praxi to neplatí. Přestože se asi s většinou lidí shodneme, že řada parametrů je mimo „normální“ hodnoty, stále to mnoho lidí nechce vidět. Když třeba pokřikují: „… více Evropy…“ , tak trochu připomínají pasažery, kteří pokřikují“…víc plynu, vždyť to pořád letí….“, i když už svítí celá palubka rudě a bylo by moudřejší a bezpečnější jít na přistání. Myslím, někteří z nich by byli rychle zaskočeni, kdyby to letět najednou přestalo…. Ve společnosti se jde ale ještě dál. Pilot, který by si dovolil nedat na tyto hlasy, by byl zřejmě některými označen za populistu a antisystémový element. Lidé také občas zapomínají, kdo s nimi před časem tvrdě praštil o zem a věří mu, když nyní tvrdí, že se již poučil. A to i když „posádka“ je jen recyklovaná a usmívají se na nás ty stejné tváře. Lidé zapomínají, že jedna kobliha není lék na vše a stát je víc než jedna firma. Jinak řečeno, to co platí v technice a s čím počítáme, v životě často ignorujeme. K vlastní škodě.
Tyto volby minimálně rozřeší, kterých lidí je nyní víc. Těch důvěřivých, či těch přemýšlivých. Bohužel zpětná vazba ve společnosti obvykle trvá delší dobu. Věřme, že do té doby nespadneme.
