ZBOŘIL: Příspěvky státu politickým stranám – již více než 8,3 miliardy Kč

ZBOŘIL: Příspěvky státu politickým stranám – již více než 8,3 miliardy Kč

Jednou z největších příčin současného kritizovaného stavu politické situace v ČR jsou dotace státu politickým stranám, tzv. příspěvky na činnost podle výsledku voleb. Tato státní dotace, která je 2,5x větší než např. ve Francii, zvýhodňuje současné parlamentní strany a deformuje soutěžní prostředí politických stran.

Politické volby by měly oslovovat voliče formou myšlenek či osobností, ovšem v současné době jsme spíše svědky jejich degradace na marketingovou kampaň. Míru jejího rozsahu ukazuje graf nákladů politických stran během kampaně pro volby do poslanecké sněmovny v roce 2010. Tento graf také porovnává přiznané náklady politických stran a odhad agentury Kentar Media, který odpovídal i jiným komentářům, jež obecně popisovaly tuto historicky nejdražší předvolební kampaň za střet především ČSSD a ODS, kdy kampaň ČSSD byla přesto přibližně dvojnásobná oproti ODS a kdy se na třetím místě za nimi umístily Věci Veřejné.

Kromě stamilionového řádu rozpočtů u ČSSD, ODS a Věcí Veřejných je zajímavý především rozdíl odhadovaných a přiznaných nákladů u ČSSD, ale řešení této skutečnosti není cílem článku. Cílem článku je poukázat na to, že vlivem nesoutěžního prostředí, které je v tomto případě podporováno dotacemi politických stran, obecně vznikají charakteristické jevy jako monopoly, kartely, tajné dohody či zmanipulované veřejné soutěže. Vyhledávání zisku (tzv. profit-seeking) je nahrazeno vyhledáváním renty (tzv. rent-seeking) a výsledkem je poté korupční forma kapitalismu, jež podkopává svobodný (soutěžní) trh. Velikost této dotace či příspěvku se pohybuje přibližně od 177 do 1 013 milionů Kč za rok. Celkem vyplacené příspěvky od roku 1996 ukazuje následující graf.

Tato státní dotace, ale také na druhou stranu ukazuje míru zodpovědnosti za současnou politicko-ekonomickou situaci v ČR.  Od roku 1996 do 2010 bylo celkem stranám poskytnuto na činnost 8,3 miliardy Kč, z nichž 84% získávají jen 4 strany ODS (2,7 miliardy Kč), ČSSD (2,3 miliardy Kč), KSČM (1,25 miliardy Kč) a KDU-ČSL (0,85 miliardy Kč).

Zdroje:

http://www.cssd.cz/inews/aktualne/naklady-na-volby-do-psp-cr-v-roce-2010

http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/top-09-naklady-volebni-kampane-4795.html

http://zpravy.ods.cz/prispevek.php?ID=16384

http://www.veciverejne.cz/veci-verejne/clanky/vv-zverejnily-sve-hospodareni-za-rok-2010.html

http://pirateleaks.cz/_media/www/www/sponzori2010/spoz_2010_hospodareni.pdf

http://pirateleaks.cz/_media/www/www/sponzori2010/kscm_2010_hospodareni.pdf

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/volby-2010/rekordni-ucet-za-kampan-az-jeden-a-pul-miliardy_171131.html

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/politicke_strany_59503.html

Josef Zbořil je členem Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31