Viktor Lošťák: Korupce jako veřejně prospěšná činnost

Viktor Lošťák: Korupce jako veřejně prospěšná činnost

Před několika dny jsem publikoval text Neziskovky: Od demokracie k totalitě. Zabýval jsem se v něm problémem veřejného financování tzv. neziskových organizací, subjektů, z nichž některé jsou de facto nevolenými politickými stranami, uskupeními, tvořícími jakousi paralelní mocenskou strukturu ohrožující samu demokracii v této zemi.

Děkuji za pozitivní ohlas. Pokusím se dnes na svůj první článek navázat, některé věci dovysvětlit a upřesnit.

Především chci opět zdůraznit, že v žádném případě není řeč o těch veřejně prospěšných organizacích, které se zabývají skutečnými charitativními, sociálními a jinými podobnými projekty. Dobrovolnické práce v takových uskupeních si nesmírně vážím, sám jsem řadu let členem takového spolku a vím velmi dobře, jakou práci to dá, něco vytvořit, zorganizovat, něco přínosného realizovat. Nikdo s rozumem v hlavě nemůže proti opravdu veřejně prospěšné činnosti cokoli mít a pro přiměřenou podporu státu pro taková uskupení existuje řada dobrých argumentů.

Nic špatného není ani na tom, zorganizují-li se lidé, aby prosadili politické požadavky. Jak by mohlo být? Občanské politické nátlakové skupiny jsou inherentní součástí demokracie, jejich omezování by bylo přímou cestou do jiného politického systému. Stejně tak přímou, jako je jejich financování z veřejných prostředků.

A právě v tom je jádro problému. Zde je třeba být zcela striktní. Jestli chcete vyvíjet jakýkoli politický tlak (zdůrazňuji "politický"), jste lobbistická skupina. Nejste žádná neziskovka, žádná obecně prospěšná společnost, jste lobbistická nátlaková skupina. Je naprosto v pořádku, když to děláte a absolutně nepřijatelné, abyste na to dostávali jakékoli veřejné peníze. Principiálně, systémově nepřijatelné.

Máte úplné právo to dělat, máte právo zasahovat do politiky, máte právo na to používat peníze soukromých dárců, to je vše v naprostém pořádku, a kdyby nebylo, nežili bychom v demokracii. Jen s jediným je to neslučitelné – abyste na takovou činnost používali peníze daňových poplatníků.

Proč? Existuje řada důvodů, které jsou však víceméně klony stále toho samého. Mohl bych popsat, a jistě v některém z příštích textů popíšu, jak financování lobbistických skupin, maskujících se veřejnou prospěšností, skrývající se za ochranu přírody, slabých, svatých principů morálky a všeho, co vás jen napadne, záhy zdegeneruje. Změní se – stejně jako se změnilo během několika málo let v naší zemi – v parazitní systém vysávání dotací, který místo prospěchu pro občany je zdrojem stále zběsilejší svévole, útlaku, ekonomického umrtvování a politické nestability. Dnes však poukážu na něco jiného, byť souvisejícího – na dokonalou perverzi, s níž politické neziskovky pracují.

V zemi operuje řada skupin, které přinejmenším verbálně usilují o čistotu financování politických stran, majetková přiznání politiků a podobně. Rekonstruují stát, vynucují si nové zákony. Pozoruhodné je, že samy tyto organizace jsou dokonalými příklady toho, co kritizují, tedy neprůhledného financování politických stran. Příkladem o to horším, že zde nejde o peníze soukromých dárců, ale o peníze naše.

Chceme průhledné financování politických stran? Budiž, pak je ale protismyslné, aby se zároveň financovala de facto politická uskupení, která budou čerpat veřejné peníze na to, aby byla pátou kolonou té které politické strany, případně sama o sobě nikým nevolenými a neodvolatelnými stranami. Je to rozporu s intencemi zákonů, upravujících financování politických stran.

Napíšu teď něco, co vlastně všichni víme – všechna ta NESEHNUTÍ, ekologické právní servisy, hnutí DUHA, Děti země atd. atd. atd. jsou prakticky odnožemi a servisními organizacemi strany Zelených. Té strany, která má plnou hubu principů, ušlechtilosti, transparentního financování, a která tímto způsobem zároveň dává veřejné peníze sama sobě a svým lidem. Strana Zelených díky tomu ovlivňuje politiku v podstatně vyšší míře, než odpovídá jejímu volebnímu zisku, než odpovídá vůli voličů. To je popření demokracie, to je korupce, přesně ta korupce, z níž Zelení obviňují každého široko daleko.

Dobrá vůle obyvatel země k vynakládání peněz na pomoc bližním je soustavně zneužívána k financování provozu politických stran a uskupení, která občané, jak dávají u voleb zřetelně najevo, převážně nechtějí! Uskupení, vehementně kritizující financování svých konkurentů, přitom sama vysávají pod falešnými záminkami veřejné rozpočty. To je perverze par excellence.

Jak tomu zabránit? Podrobnější rozbor překračuje rámec tohoto článku, v zásadě však nejde o nic složitého. Je třeba vést jasnou legislativní linii, která definuje lobbismus a oddělí jej od ostatních činností. Skupiny a jednotlivce, zabývající se lobbingem, zákon vyloučí z možnosti přijímat peníze z veřejných rozpočtů. Aplikace tohoto zákona zřejmě povede k seznamu organizací, jimž nebude ze zákona možné přidělit žádnou dotaci.

Výsledkem legislativních změn nebude jen náprava současného neúnosného stavu, v němž je demokracie doslova rozežírána profesionálními nátlakovými skupinami, živenými z daní občanů. Pozitivním vedlejším efektem bude i to, že ve veřejných rozpočtech zbude výrazně víc peněz na podporu skutečně veřejně prospěšných subjektů. K tomu všemu ale zas až příště.

Viktor Lošťák,
příznivec Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.

Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.

„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“

Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.

Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.

Zpochybnění metodiky obranných výdajů

Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“

Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.

Střet o reálnost schodku

Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“

Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.

EET a šedá ekonomika

V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.

Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.

Shrnutí

Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31