Svobodní v médiích v uplynulých dnech

Svobodní v médiích v uplynulých dnech

V uplynulém týdnu byl v médiích vidět a slyšet především předseda strany a europoslanec Petr Mach, a to zejména v souvislosti s kauzou zadržovaných českých dětí v Norsku. V úterý 20. ledna osobně podpořil paní Evu Michalákovou při jejím jednání s norským úřadem pro ochranu dětí (Barnevernet) o osudu jejích dvou chlapců. Přítomen byl i europoslanec Tomáš Zdechovský, poslankyně Jitka Chalánková a právník rodiny Pavel Hasenkopf.

Agentura ČTK už před jednáním vydala hned několik zpráv, které pak citovala celá řada řada médií, včetně rozhlasových stanic a televizí – zde ukázka jedné ze zpráv. Velký článek před cestou vydal i Blesk pod názvem Je to barbarský systém, říká o odebrání českých dětí v Norsku europoslanec Mach.„Tady vůbec nebylo rozhodnuto v zájmu dítěte, že děti mají vyrůstat ve své vlastní rodině. Pokud je nějakému dítěti ubližováno, tak se samozřejmě o to má stát zajímat. Ale tady nic takového prokázáno nebylo,“ cituje mj. Blesk Petra Macha.

Média věnovala jednáním v Norsku značnou pozornost. V hlavních zprávách odvysílala reportáž TV Prima (reportáž začíná v čase 3:17, P. Mach mluví v 5:30). Takto o případu informovala Česká televize.

V Blesku použili celý facebookový status Petra Macha: Zpravodajský portál Idnes citoval reakci PM na vyjádření norského velvyslanectví. O události hojně informoval i Český rozhlas. Portál Aktuálně.cz přinesl mj. kritickou reakci P. Macha: "Jednání s norským úřadem pro ochranu dětí bylo doslova zoufalé – úředníci si viditelně užívají pocit moci nad 'obyčejným' člověkem." Reflex jako první informoval o tom, že soudu začne v únoru.

O jiných tématech

Parlamentní listy věnovaly pozornost článku Petra Macha o tom, že za pádem koruny stojí asi opět Česká národní banka. Psal o tom na svém blogu a tento článek převzal např. i Neviditelný pes (Lidovky).

Především regionální deníky a rádia řešily situaci v Žatci, kde byl odvolán starosta Jelínek, zvolený za Svobodné a následně vyloučený kvůli koalici s komunisty. Článek na stejné téma najdete např. i zde na Idnes.

Český rozhlas citoval místopředsedu Svobodných Radima Smetku v reportáži Kampaň na podporu českých potravin: „Už se v minulosti ukázalo, když probíhaly předchozí kampaně, jako třeba Ryba domácí a podobně, že to mělo naprosto minimální vliv. Výdaje státu byly v řádu desítek milionů korun a přínos pro zemědělce rozhodně nebyl takový, jaký by si představovali.“ 

Praha, 21. ledna 2015

Kateřina Kašparová
tisková mluvčí Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31