Svobodní v médiích: Účtenková loterie, nákup vrtulníků, předražená studie o křečkovi, komunální politika a Ivan Mládek

Svobodní v médiích: Účtenková loterie, nákup vrtulníků, předražená studie o křečkovi, komunální politika a Ivan Mládek

Stát by rád zatočil s daňovými úniky a jedním z nápadů, jak přisypat peníze do státní kasy, je „účtenková loterie“. Zdá se, že zřejmě už od příštího roku bude spuštěna elektronická evidence tržeb, která má být nejmocnější zbraní v boji proti daňovým únikům. Zmíněná účtenková loterie má být jakýmsi zábavním doplňkem pro lidi. Náš nejbližší soused, Slovensko, ji zavedl v roce 2013. Po prvních měsících vypadala čísla docela nadějně… V redakci Peníze.cz se na tento nápad zeptali ekonomů, živnostníků i politiků – a mezi nimi i Petra Macha. Ten na to řekl:
„Chápu, o co zastáncům loterie jde. Ale nebude to fungovat! Zastánci účtenkové loterie věří, že když stát bude losovat účtenky, budou mít lidé větší snahu si je schovávat, obchodníci se pak budou bát tržbu nepřiznat a stát vybere víc na daních. Jenže takto to nefunguje. Když výhry budou zanedbatelné a pravděpodobnost výhry malá, lidé si účtenky schovávat nebudou. Nebudou mít chuť na konci měsíce kontrolovat všechny účtenky, jestli náhodou nevyhráli. A výhry samozřejmě budou malé, protože jinak by se z DPH stala nová sportka a stát by musel půlku vybrané daně zaplatit na výhrách, místo aby je použil na zdravotnictví, na důchody a na opravy silnic. Vím, co by fungovalo lépe: Snížit daně, aby se snížila motivace zatajovat tržby.
Přečtěte si celý článek Očima expertů: Účtenková loterie. Dobrý sluha, nebo špatný vtip?

Stejnému tématu, tedy chystanému zavedení elektronické kontroly tržeb podnikatelů, se věnoval i Svobodný monitor – v článku Kvůli kontrole podnikatelů bude Česko „bonzáckým“ státem, varuje Mach. Mimo jiné se v něm píše:
„Bude se muset navýšit aparát kontrolorů, kteří budou předstírat, že jsou zákazníci,“ prohlásil poslanec Evropského parlamentu na adresu vládní strategie na potírání  daňových úniků.  Výraznější represe vůči podnikatelům nejsou podle Macha rozumným řešením daňových úniků. Navíc prý povedou ke zvyšování státních výdajů.
Podle Macha by se spíše měla snížit motivace podnikatelů k takovým únikům. „Když by daň byla deset procent, tak nebude nikdo chtít riskovat. Jediné rozumné řešení je snížit státní výdaje, omezit byrokratické výdaje a snížit daně,“ navrhuje Mach, který ovšem takové kroky nečeká od současné vlády, protože ta je nemá ve svém programu.

Místopředseda Svobodných: Jak je možné v době konfliktů osekat českou armádu o jednu ze silných zbraní! To je název obsáhlého článku na Parlamentních listech, který rozebírá současnou vládní strategii obrany našeho státu a uvádí mj.:
Tendr na nové vrtulníky, které mají nahradit 17 starých bitevních helikoptér Mi-24/35, letos ministerstvo vyhlásí, i když se proti tomu ozývají nesouhlasné hlasy, podle kterých obměna jen oslabí naši bojeschopnost. Podle Tomáše Pajonka (Svobodní) taková investice vůbec není pro obranu republiky prioritou. Koupil by to, co zoufale sháněl Irák, když byl napaden islámskými teroristy.

„Řekové dělají chybu, když nechtějí odchod z eurozóny,“ řekl v rozhovoru pro Svobodný monitor Petr Mach. Mluví v něm nejen o Řecku, ale též o tom, jak náš stát stále více ztrpčuje život podnikatelům, o účetním triku ministra Babiše a jeho údajném „snižování dluhu“ a o dalších tématech.

Nejčtenější deník v zemi Blesk zaznamenal náš původní článek o podivné studii o křečkovi za téměř 2,5 milionu. Mimo jiné napsal:
Zoologický průzkum křečků probíhal mezi červencem a zářím 2014. Nespokojení jsou s tímhle průzkumem i Svobodní. „Během své zodpovědné výzkumné práce pro ministerstvo vypátrali na silnici mezi Holešovem a Třeběticemi celkem 8 mrtvých křečků. Proč je tento údaj tak zásadně důležitý pro postavení nové rychlostní silnice, to se ale ze studie už nedozvíme… Studie závěrem doporučuje – jak překvapivé – přesunout křečky ‚na blízké lokality‘ – a to v zimě, protože přes léto se prý množí,“ uvádějí Svobodní.
Celý článek Blesku najdete zde, náš původní článek převzaly i Parlamentní listy.

„Moje hospoda, moje popelníky, moje pravidla!“ tak zní citát majitele restaurace, jímž uzavřel svůj článek na Neviditelném psovi místopředseda Svobodných v Ústeckém kraji Jindřich Pilc. V článku nazvaném PRÁVO: Zákaz kouření v restauracích a ideologie mj. píše:
Stát by neměl intervenovat do ekonomiky a měl by se starat o věci veřejné a neměl by se starat o věci soukromé. Podnikání je věc soukromá. Podnikatel nepotřebuje zákon, který by mu určil, v jakém oboru, v jaké oblasti má podnikat. Majitel restaurace nepotřebuje zákon, který by mu určil, jakou službu má svým zákazníkům nabízet, jestli kuřáckou nebo nekuřáckou restauraci.

Média zaznamenala i snahu europoslance P. Macha rozšířit Haagskou úmluvu o mezinárodním unášení dětí – dohoda totiž řeší únosy dětí jedním z rodičů do zahraničí, ale už neřeší například zadržování dětí cizím státem.
„Česká republika i Norsko jsou členy dohody. Jenže ta se vztahuje na únosy a zadržování dětí jedním z rodičů. Vůbec neřeší případy, kdy jsou děti odebrány rodičům a zadržovány státem. Potřebujeme dohodu, která bude řešit tyto případy, kdy cizí stát odebere rodičům děti, které jsou českými občany,“ řekl mj. Petr Mach ve Štrasburku Reflexu. Článek najdete pod názvem Čeští europoslanci řeší ve Štrasburku problém zadržovaných českých chlapců.

Finmag přinesl další pokračování Z deníku europoslance: Jak jsem mohl dvakrát hlasovat pro. Deník převzaly i Parlamentní listy.

Svobodní podporují možnost domácí výuky i na druhém stupni – citují stanovisko Svobodných Parlamentní listy.

O KOMUNÁLNÍ POLITICE

Jen se plýtvá, namítá chrudimská opozice. Chrudimský deník si v uvedeném článku všímá výtek opozice k projektům Zdravé město a Místní agenda 21 a mj. o tom napsal:
Výhrady k jejich fungování zaznívají od hnutí ANO 2011, zatímco chrudimští Svobodní zacházejí ve své kritice ještě dál a projekt Zdravého města by nejraději úplně zrušili.
Zatímco lze říci, že chrudimské hnutí ANO 2011 bere projekt Zdravého města Chrudim i Místní agendy 21 částečně na milost a vymezuje se pouze vůči údajnému plýtvání, chrudimští Svobodní jsou mnohem razantnější. „My dlouhodobě říkáme, že bychom nejraději celý projekt Zdravého města zrušili. Vždyť do něj spadá i deklarace podpory fairtradového obchodu a jiné podobné nesmysly," nechal se slušet zastupitel za Svobodné Petr Lichtenberg.
Hnutí ANO 2011 i chrudimští Svobodní si myslí, že velká část agendy Zdravého města a Místní agendy 21 by v podstatě měla zapadat do běžné pracovní náplně městských radničních úředníků.

"Hajný v lesovně bydlet vůbec nebude," odráží kritiku projektu za patnáct milionů ředitel lesů Zdeněk Odvárka. Chrudimské noviny věnovaly pozornost projektu nové lesovny, který opozice kritizuje jako předražený a mj. o něm napsaly:
Projekt nové lesovny, kterou mnozí neúnavní kritici mylně považují za předraženou hájovnu, budí stále emoce. Hlasy z opozičních táborů totiž tvrdí, že samotnému městu nic nepřinese a navíc jde prý o předraženou, megalomanskou stavbu.
K tradičním kritikům Svobodným, jimž „nevoněla“ ani rekonstrukce bývalého kostela svatého Josefa, se teď přidali i členové ANO 2011. Ti nemají narozdíl od městských zastupitelů Petra Lichtenbera a Josefa Kálese (oba Svobodní) problém s případným podnikáním města. Zastupitel František Pilný (ANO 2011) by v nové lesovně rád viděl třeba restauraci, která prý v těchto místech citelně chybí. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) ale namítá, že návštěvníkům městských lesů skvěle poslouží Restaurace Na Hájence, kde měl svatební hostinu třeba Řezníčkův syn.

V Písku se chystá výstava bazénu a místní Svobodní s ní nakonec vyjádřili souhlas. „Se skřípěním zubů,“ jak zdůraznili v médiích. Např. Parlamentní listy k tomu napsaly:
Stavba nového bazénu v Písku, o které se mluví již několik let, má u píseckých Svobodných podporu, ačkoliv s mnoha kroky, jež se projektu týkají, nesouhlasí. Mimo to upozorňují, že rekonstrukce původního bazénu by mohla být levnější variantou.
„Jsme si vědomi, že se vlivem dotační politiky našeho státu není schopen žádný plavecký bazén uživit ze vstupného. Dokud nedojde ke změně politiky státu, nelze stavět plavecké stadiony bez dotací. Se skřípěním zubů s výstavbou bazénu tedy souhlasíme,“ uvedl koordinátor písecké pobočky Svobodných Pavel Hubka. „Raději bychom však viděli bazény, akvaparky a plovárny, které by byly provozovány na čistě komerční bázi. V současnosti ale nejspíš s komerčním provozem nelze proti dotované konkurenci z okolních měst uspět.“

V Jeřábkově ulice byli překvapeni, co se chystá.
Písecký deník se zabýval situací v Milevsku, kde se chystá rekonstrukce Jeřábkovy ulice. Ve středu 18. února o tom na str. 3 píše:
Chystaná rekonstrukce zaskočila obyvatele Jeřábkovy ulice v Milevsku. Její součástí má být vytvoření nových parkovacích míst, oprava místní silnice, její nové odvodnění nebo úprava ulice R. Svobodové a vznik dělícího ostrůvku, kde bude místo pro přecházení. Akce je ve fázi územního řízení.
Na překvapení místních upozornil na posledním zasedání zastupitelů Martin Kostínek (KDU­ČSL), který v Jeřábkově ulici také bydlí. Vysvětlil, že 5. února vyšla veřejná vyhláška na rekonstrukci ulice, která byla standardně vyvěšena na úřední desce a na webu města. To ale přijde Martinu Kostínkovi jako nedostatečné, místní o ní nevěděli. „Jedná se o dosti zásadní materiál, aby se k němu vyjádřili obyvatelé, kteří tam bydlí,“ vysvětlil s tím, že ne všichni mají doma připojení k internetu nebo sledují pravidelně úřední desku. „Byl bych pro to – a narazili jsme na to při rekonstrukci Švermovy ulice – informovat o tom alespoň krátkým dopisem lidi, kteří v ulici bydlí,“ řekl zastupitel a dodal, že všechny obyvatele ulice vybídl, aby si prostudovali veřejnou vyhlášku a zaslali případné podněty.
Místostarostu Martina Třeštíka (ČSSD) jeho slova překvapila. Podivoval se nad tím, proč nebyli obyvatelé nad rámec informováni, když se tak mělo stát. „Bylo jasně dáno a uloženo, že se to má veřejně projednat,“ řekl Martin Třeštík. Překvapený byl i Miroslav Doubek (Svobodní), který na závěr podotkl, že je to poučení pro příště.
Tajemník úřadu František Troják přislíbil, že udělá vše proto, aby se informace například objevila v městském zpravodaji.
Po zasedání zastupitelů se věci daly do pohybu a nyní už je na webu dopis pro obyvatele ulice, kde vedoucí odboru dopravy a živnostenského Milena Brčáková informuje i o tom, že je možné vznášet do 10. března připomínky k projektu na odboru regionálního rozvoje.

A ještě jednou Milevsko – úterní Písecký deník (17. 2.) na straně 2 řešil vyhlášení půjček na rozvoj bydlení, citujeme:
Obyvatelé Milevska si i letos budou moci za pomoci půjček z fondu rozvoje bydlení vylepšit své domy a byty. Zastupitelé na posledním zasedání vyhlásili výběrové řízení na půjčky. „Poskytujeme je už od roku 1999,“ připomněl starosta Ivan Radosta (Jihočeši 2012). Radní Miroslav Doubek (Svobodní) se opět přimlouval k tomu, že až bude město zveřejňovat záměr na poskytnutí půjčky, aby do něj uvedlo, na co si lidé mohou půjčit a v jaké maximální výši.

NA ZÁVĚR TROCHU KULTURY

Známý a oblíbený hudebník Ivan Mládek v pořadu Press klub na Frekvenci 1  (v neděli 15. února) mluvil o Svobodných:
„Já jsem vždycky podporoval pravici. Lidi o nás odjakživa říkali, že jsme spojeni s ODS, to ale není pravda. Měla o nás zájem a angažovala nás. Ale my jsme vždycky hráli pro každou nelevicovou politickou stranu. To znamená, že když nás oslovili lidovci, tak jsme pro ně hráli, nebo třeba pro Věci Veřejné, pro ANO jsme dokonce taky hráli… Teď v poslední době pro Stranu svobodných občanů, pro Petra Macha. Jejich program mi nejvíc mluví ze srdce. I když to budou ještě mít dost těžké, aby se dostali do Parlamentu, ale teď už to skoro bylo… Chybělo málo a už tam byli!
A takhle – já si myslím, že lepší cestou k tomu blahobytu a k dobrému životu lidí prostě jsou ty strany, které jsou pro prosperující stát, který motivuje lidi. Vždycky ty pravicové strany jsou spíš schopné naplnit státní pokladnu.

 

18. února 2015
Kateřina Kašparová, tisková mluvčí Svobodných
e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31