Svobodní v médiích: prezidentské volby v Rakousku, dění v EU, aktuální témata, krajské volby a zprávy z obcí

Monitoring za období 20.–27. dubna 2016

Blesk v článku o rakouských prezidentských volbách mj. uvedl:
Raduje se naopak Petr Mach, europoslanec a šéf českých Svobodných. „Vítězství kandidáta Rakouské strany svobodných v prvním kole rakouských prezidentských voleb jasně ukazuje, jak postupně dopadnou všude tradiční politické strany, když budou dál ignorovat vůli občanů a ohrožovat svojí nezodpovědnou politikou bezpečnost a svobodu obyvatel a základní evropské hodnoty.“

Napsaly o tom i Parlamentní listy Budíček! Už to fakt praskne. Veselé i smutné ohlasy voleb v Rakousku:
Mezi českými současnými či dřívějšími politiky přivítali úspěch Hofera např. šéf Svobodných Petr Mach…

A ještě jednou k tématu Parlamentní listy v tomto článku:
"Vítězství kandidáta Rakouské strany svobodných v prvním kole rakouských prezidentských voleb jasně ukazuje, jak postupně dopadnou všude tradiční politické strany, když budou dál ignorovat vůli občanů a ohrožovat svou nezodpovědnou politikou bezpečnost a svobodu obyvatel a základní evropské hodnoty,“ říká předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.

DĚNÍ V EVROPSKÉ UNII

Parlamentní listy přinesly obsáhlou reportáž z besedy P. Macha se studenty v Olomouci Já ten ošklivý prapor EU vyvěsím, překvapil Petr Mach. Ale stanovil si podmínku:
Předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach se utkal v debatě s politologem z Univerzity Palackého Robertem Zbíralem. Tématem byl brexit a budoucnost Evropské unie…

O návštěvě amerického prezidenta v Evropě promluvil Petr Mach v Českém rozhlase Plus, kde mj. řekl: „Hlavně je to obrovské pokrytectví – když tady v Evropě Obama mluví pateticky o solidaritě s uprchlíky, tak proč Amerika nezbourá ploty na hranici s Mexikem? Mně to celé přijde jako nějaké špinavé politické kšefty mezi Obamou – Merkelovou – Cameronem.“ Celý záznam pořadu si můžete pustit zde.

AKTUÁLNÍ TÉMATA

Krajské listy a článek Odpovídá na otázky, které jí nikdo neklade:
Předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala se na svém blogu na serveru Aktuálně.cz pozastavil nad nezájmem médií o 25. výročí založení Občanské demokratické strany. (…) Na tento blog reaguje mimo jiné předseda Strany svobodných občanů Petr Mach. „Předseda ODS Petr Fiala se stal obětí hackerů, napadli jeho blog a facebookový profil a snaží se z něj udělat hlupáka. Divím se, že to PR oddělení strany dosud neodstranilo,“ poznamenává.

Vyšlo i na Parlamentních listech Pane předsedo, proč jste takový debil? Hořká pachuť oslav ODS.

Velký rozhovor s místopředsedkyní pražských Svobodných přinesly Parlamentní listy Demonstraci proti nenávisti pořádala marxistická organizace. Ta by tu nejradši nastolila totalitu, prozradila pravicová studentka:
Co říká na vandalské útoky na některé multikulturní podniky i co si myslí o HateFree, prozradila ParlamentnímListům.cz Tereza Sladkovská, místopředsedkyně pražských Svobodných. Řekla svůj názor i na pondělní demonstraci proti neonacismu na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad. Prozradila také, jak se podle ní staví studenti k problematice s uprchlíky…

Z rozhovoru pak Parlamentní listy čerpaly i v tomto článku Tajný plán akce „počmárané kavárny“:
Ke kavárnám a útokům na ně se vyjádřila také členka Strany svobodných občanů Karolína Stonjeková. “Takže včera ráno se na některých pražských kavárnách objevily nápisy a hákové kříže a už dnes odpoledne je na Jiřáku zorganizována demonstrace na podporu Hate Free, které se údajně účastnila tisícovka lidí… To je rychlost, co?“ pozastavuje se Stonjeková. Následně dodává, že ta rychlost by jí přišla podezřelá, ale jen v případě, že by byla milovníkem konspiračních teorií, což ona není.

Portál TN.cz přinesl průzkum SANEP, kde mj. uvedl:
Těsně za hranicí vstupu do Sněmovny skončilo hnutí Úsvit-Národní koalice. Méně než procento chybí také Svobodným nebo Svobodě a přímé demokracii.

EUPortál a rozhovor Exporadce Klause a Topolánka Haas: Zeman národ nerozděluje a lidé mu věří, v němž řekl:
ODS dnes pravici prospívá hlavně tím, že ještě existuje, že po ní ještě nevznikla prázdná díra. Ale to je na stranu, jako je ODS, málo. Na pravici už není sama, jsou tu Svobodní s velkým a stále nevyužitým potenciálem. Ale na to, že by tyto strany mohly vzájemně spolupracovat, je zde příliš mnoho nedůvěry a jiných překážek. Snad až obě najdou své stabilní místo a přestanou jedna druhou kádrovat, můžeme doufat v nějakou spolupráci. ODS má stále velký potenciál. A doufám, či spíše věřím, že jej někdy naplní. Byl bych rád, kdyby to bylo co nejdříve, a přeji jí úspěch. Stejně tak přeji úspěch Svobodným a Soukromníkům. Pravice má budoucnost. Ale nesmí opakovat chyby minulosti a nesmí promrhat šance, které jí dává přítomnost.

Mladá fronta DNES přinesla rozhovor s V. Klausem ml. ( 22. 4. na str. 10), kde mluvil i o Svobodných:
Sám jste zmínil, že jste sympatizoval i se Svobodnými, proč tedy nyní ODS? Tedy strana, ke které je váš otec v posledních letech hodně kritický.
Otec je kritický ke všemu a s věkem se tato vlastnost spíše utužuje, než ohlušuje. Kdybych to měl brát podle toho, tak bych nemohl nikdy dělat nic a maximálně sedět s panem Weiglem (Jiří Weigl, bývalý prezidentský kancléř – pozn. red.) tady v Institutu Václava Klause. Takže to neberu tak směrodatně. Vůči Svobodným nic nemám, já to pojímám dost ekumenicky. Nemá to být Sparta a Slavie, když jsou hodnoty podobné, tak by se tyto proudy měly spíše sdružovat než na sebe navzájem nesmyslně útočit. Když to otočím: současný prezident Zeman dokázal po revoluci totálně roztříštěnou levici, která byla v defenzivě, sjednotit a najednou tím navodil úplně jinou situaci. Pravice je teď v podobné situaci. Je roztříštěná na různé kusy a řada nových lidových hnutí přibývá. Aby se něco změnilo, je potřeba lehce ekumenický přístup, to znamená trošku to rozšířit a nebojovat mezi sebou na život a na smrt.

MÍSTOPŘEDSEDOVÉ V MÉDIÍCH

Parlamentní listy informovaly Svobodní: Místopředseda Jiří Hemerle rezignoval:
Místopředseda Svobodných Jiří Hemerle rezignoval na svou funkci. V Republikovém předsednictvu měl v gesci marketingovou strategii…

Článek Františka Matějky přinesl ePortál Nevěřte mu ani slovo. Je to z jeho strany jen podlá lest!

Vyšlo i na Neviditelném psu tady.

Článek Karla Zváry vyšel na Parlamentních listech Cenzura internetu je hazardem se svobodou.

KRAJSKÉ VOLBY

ZLÍNSKÝ KRAJ

Deník a článek Senátor Ivo Valenta by měl vést Soukromníky a Svobodné do voleb:
„Chceme, aby si kraj nehrál na všespasitele a řešil problémy s lidmi. Aby řešil ne nové galerie, ale nové silnice a zadlužené nemocnice," tak zase vnímá budoucí politiku krajského úřadu Tomáš Pajonk, předseda Strany svobodných občanů ve Zlínském kraji, který by měl být dvojkou společné kandidátky…

Napsal o tom i portál Idnes Valentovy plány: stěhování z Monaka, dostat se na kraj, pak do Sněmovny:
Politické ambice senátora a hazardního magnáta Ivo Valenty jsou stále větší. Aktuálně chce být lídrem společné kandidátky Soukromníků a Svobodných v krajských volbách ve Zlínském kraji, příští rok chce uspět i ve volbách parlamentních…

Článek vyšel i na webu Dobrý den Novou koalici může vést také senátor Valenta:
Koalice Svobodní a Soukromníci (SaS), kterou by podle posledních průzkumů volilo v říjnových krajských volbách už přes devět procent lidí, zahájila kampaň. (…) Společný volební program SaS se opírá o několik základních bodů. „Chceme ukončit hru kraje na malou Evropskou unii. Netransparentní dotace chceme nahradit přímou a adresnou podporou, zastavíme krajské sociální inženýrství, zvýšíme kompetence a odpovědnost příjemců veřejných peněz. Chceme školy, jejichž absolventi si najdou dobře placenou práci. Posílíme pravomoci ředitelů škol a nebudeme bránit inspirující konkurenci škol,“ přiblížil Tomáš Pajonk.

Vyšlo i v tištěné verzi Dobrý den s kurýrem Novou koalici může vést i senátor Valenta (25. 4. na str. 2)

PARDUBICKÝ KRAJ

Chrudimské noviny a článek Blíží se krajské volby, ale weby politických stran to s aktualizacemi nepřehánějí:
V minulých měsících proto médii proběhly zprávy o sestavování kandidátek. Své lidi představila jak Strana svobodných občanů, kde se pozice lídra ujal chrudimský městský zastupitel Josef Káles, tak Hnutí ANO 2011. (…) Jednookým králem jsou pak stále místní Svobodní, jejichž internetové stránky obsahují poměrně aktuální informace o negativním postoji Petr Lichtenberga k „odpadové policii“. Toto téma se však řešilo v průběhu lednového zasedání městského zastupitelstva. Že by se za čtvrt roku nic významnějšího nestalo?

CO SE DĚJE V OBCÍCH

ŽATEC

Agentura ČTK vydala zprávu V Žatci po deseti měsících opět funguje městská rada (26. 4.), kde mj. uvedla:
Chybějící členy zvolili zastupitelé na svém pondělním zasedání. Druhou místostarostkou je nyní Jana Nováková (ČSSD), radu doplnili Karel Krčmárik (KSČM) a Oldřich Řáha (Svobodní). ČTK to dnes řekla starostka Žatce Zdeňka Hamousová (Volba pro město). "Podoba rady zřejmě ještě není konečná, na příštím zasedání zastupitelstva 9. května chystáme ještě jednu změnu. Ta by ale neměla být nijak zásadní," řekla Hamousová. Dodala, že se radu povedlo sestavit poté, co rezignoval zastupitel Tomáš Petříček (Svobodní). Nahradil ho Oldřich Řáha, který byl následně zvolen radním.

Napsal o tom např. Deník Dohoda! Žatec má po téměř roce opět radu města:
Podnikatel Oldřich Řáha (Svobodní) má mezi zastupiteli velkou podporu, při pondělní „půlnoční" volbě pro něj zvedlo ruku všech 17 přítomných zastupitelů, on sám se hlasování zdržel. „Nechci řešit spory jedné nebo druhé strany. Chci se podílet na práci pro město a řešení problémů, ne vyhledávat sporná místa, jak se v poslední době spíše dělo. Ale neumím říci, zda se to podaří nebo nepodaří, v zastupitelstvu jsou značně antagonistické vztahy (nesmiřitelné, nepřátelské, protichůdné – pozn. redakce)," řekl Oldřich Řáha Deníku…

Vyšlo i v internetové podobě Žateckého deníku zde a v tištěné podobě Žateckého a lounského deníku zde (27. 4. na titulní str.).

MF Dnes a článek Střekov nemá starostu, odvolali ho zastupitelé (27. 4. na str. 13):
K uklidnění situace naopak došlo v Žatci, který má téměř po roce opět funkční radu. V pondělí totiž zastupitelé zvolili do rady Oldřicha Řáhu (Svobodní), Karla Krčmárika (KSČM), Janu Novákovou (zvolena za ČSSD), jež se zároveň stala první místostarostkou.

MILEVSKO

Písecký deník a článek Radní Doubek: Zrušme poplatek za odpad plošně, nebo aspoň dětem:
Budou obyvatelé Milevska od roku 2017 osvobozeni od poplatku za svoz odpadu a nebudou platit 456 korun ročně? To napoví středeční jednání radních města. Ti se budou zabývat návrhem Miroslava Doubka (Svobodní), který předkládá dvě varianty. Od roku 2017 kompletní zrušení poplatku pro všechny trvale žijící obyvatele, nebo jen pro děti do 18 let a studenty…

Písecký deník a další článek Kdo třídí, má naději na slevu:
Milevsko nebude prvním městem Písecka, kde by obyvatelé mohli být osvobozeni od poplatku za odpad. Návrh radního Miroslava Doubka (Svobodní) rada města na středečním jednání nepodpořila…

Vyšlo i v tištěné podobě (22. 4. na titulní str.).

Praha 27. dubna 2016

Kateřina Kašparová
tisková mluvčí Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček: Proč chceme zrušit koncesionářské poplatky | Události 11.2.2026

12. 2. 2026

Libor Vondráček: Je předseda Ústavního soudu Baxa skutečně nezávislý?

11. 2. 2026

Libor Vondráček v Partii: Rozpočet, Macinka, protivládní demonstrace a svoboda slova

9. 2. 2026

Jak politické neziskovky legálně obcházejí demokratická pravidla

9. 2. 2026

O úskalích vakcinace – rozhovor s Adrianou Čipižákovou

8. 2. 2026

Svoboda slova podle Vondráčka: Právo na hloupý názor

6. 2. 2026

FALEŠNÉ PANDEMIE

4. 2. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.