Takzvané kotlíkové dotace vzbudily i mezi Jihočechy nemalý zájem. Aby ne, příspěvek se může vyšplhat až do výše 85 procent uznatelných nákladů, což se jistě majitelům kotlů vyplatí. Jihočeští Svobodní však s touto finanční podporou nesouhlasí.
„Dotace jsou samy o sobě špatně. Není totiž správné, aby všichni daňoví poplatníci platili kotel či cokoliv jiného několika vyvoleným,“ říká Aleš Procházka, krajský místopředseda Jihočeských Svobodných. „A pokud jediným kritériem pro schválení žádosti byl čas podání, je to navíc velmi absurdní. Čistější ovzduší nezaručí nový kotel, ale pouze odpovědné chování jeho uživatelů.“
Karel Kropš (krajský místopředseda Jihočeských Svobodných) dodává, že dotace zvýhodňuje majitele rodinných domů. „Proč se musíme skládat na kotle a soukromé ranče pro vyvolené? Lidé z paneláků, lidé napojení na plyn a centrální vytápění, lidé, kteří si již moderní kotle zakoupili za své, mají platit těm, co si zatím nový kotel nepořídili. EU prosazuje politiku dotací, kdy se musíme nedobrovolně skládat na vyvolené, co si umí urvat dotace pro sebe,“ zdůrazňuje. „Novodobý trend: Chudým berou a bohatším dávají. Jenom nerozumím, proč tomu ti chudší často tleskají, proč raději nechtějí vystoupit z EU.“
Svobodní dlouhodobě doporučují, aby Česká republika vystoupila z Evropské unie. Je to jedna z priorit strany.
Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.
Summit NATO a prezident Pavel
Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.
Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.
Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl
Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.
Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.
Pragmatická vize bezpečnosti
Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.
Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.