Svobodní v médiích: o zdanění digitálních firem, obchodní válce mezi EU a USA či komunálních volbách

Svobodní v médiích: o zdanění digitálních firem, obchodní válce mezi EU a USA či komunálních volbách

22. 3. Jiří Payne debatoval v Českém rozhlasu Plus s europoslancem Miroslavem Pochem (ČSSD) na téma zdanění digitálních firem. V debatě Jiří Payne například řekl: „Ani trochu se mi nelíbí nejnovější nápad EU, která chce zdanit velké digitální firmy v Evropě (Facebook, Google, Apple). Jen tím vytváří nerovnost – je to jasný diskriminační záměr zdanit jen ty velké a úspěšné.

Evropská komise se vydává špatným směrem. Jestli chce jít dopředu, tak musí zavést stejné podmínky pro kamenné obchody, jako má online byznys. Ale ona se místo toho vrací do doby kamenné!

Celý záznam si poslechněte zde: http://www.jiripayne.cz/v-rozhlase-o-umyslu-eu-zdanit-velke-digitalni-firmy-eu-se-vraci-do-doby-kamenne/

23. 3. byl Petr Mach hostem pořadu Události, komentáře (od 2:15) v České televizi na téma Trumpova obchodní válka, kde mj. řekl: „Obávám se, že je skutečně nakročeno k obchodní válce – mezi EU a Amerikou – ve smyslu, že na jedno opatření ten druhý reaguje jiným opatřením.“

Zájem o Svobodné

23. 3. zveřejnil Blesk.cz článek Do TOP 09 se hrnou lidé i přes bídné volby. Libují si i propadlí Zelení a SvobodníZájem lidí o vstup do TOP 09 od voleb stále trvá, i když strana získala v podzimních volbách lehce přes pět procent hlasů a čelí častým útokům prezidenta Miloše Zemana. Také Zelení, Realisté a Svobodní, kteří v parlamentních volbách zcela propadli, si mohou mnout ruce, nové přihlášky počítají na stovky. Politolog Jan Kubáček považuje to, co zažívají tyto stany, jimž se v poslední době příliš nedařilo, za relativně nebývalé.

Některé strany v podzimních parlamentních volbách uspěly jen velmi těsně, jiné úplně propadly. Nezájem voličů je však alespoň podle údajů, které poskytují samy strany, paradoxně vyvažován zájmem o členství. To se momentálně děje TOP 09 nebo malým stranám jako Svobodní, Zelení a Realisté.

Svobodní sice získali v parlamentních volbách jen 1,56 procent hlasů a skončili tak na prvním místě pod pomyslnou čarou, ale podle mluvčího strany Martina Rumlera také zaznamenali zvýšený počet zájemců o členství.

„Těsně po volbách se nám docela nahrnul počet přihlášek, spousta lidí nás chtěla podpořit . Máme asi přes sto nových přihlášek. V tuhle chvíli máme asi 600 členů a máme i status registrovaných příznivců, kterých je o něco více. Registrovaní příznivci mohou hlasovat třeba o pořadí na kandidátkách, takže mají docela velkou moc,“ vysvětlil Rumler pro Blesk Zprávy.

Momentálně se strana připravuje na podzimní komunální volby a nemá problém naplnit kandidátky svými členy nebo příznivci, případně bude kandidovat v koalici.

Podle Rumlera je strana v komunální politice úspěšná: „Po posledních komunálních volbách máme asi 60 zastupitelů z řad našich členů od okresních měst a pražských městských částí až po malé vesnice, máme i starosty . Asi 98 zastupitelů máme z osobností, co kandidovaly na našich kandidátkách, a máme zastupitele i na Praze 3 a 9, což jsou ohromné městské části,“ upřesnil pro Blesk Zprávy.

Komunální volby

27. 3. zveřejnil Ekonomický deník článek Začátkem podzimu budeme v Praze opět volit, otázka je jak?Rozdělení na volební obvody však představuje smrtelné nebezpečí pro strany oscilující okolo pěti procent. V Praze ČSSD, SPD, STAN i KDU-ČSL. O Svobodných či Zelených ani nemluvě. Tyto strany by byly v rámci záchrany nuceny vytvořit předvolební koalice.

V souladu se zákony a volební logikou, rozhodnutí budeme znát s největší pravděpodobností před prázdninami.

Různé

27 3. zveřejnil server cilichili.cz článek Kdo nerýpe, není ČechKdyž byl v Parlamentu České republiky v roce 2001 projednáván „zahrádkářský zákon“, vystoupil v rozpravě Jiří Payne a zavzpomínal, jak provázel po republice návštěvu z USA a cestou projížděli kolem zahrádkářské kolonie. Hosta to zaujalo a ptal se, zda u nás mnoho lidí žije v takových slumech. Nedovedl prý pochopit, že pidipozemky se sflikovanými boudami nejsou sídliště živořících chuďasů, ale výsledek národní posedlosti stěhovat se o víkendech do zahrádkářských kolonií, rýpat se v zemi a na pěti čtverečních metrech pěstovat zeleninu.

Průzkumy

26. 3. zveřejnily Eurozprávy průzkum CVVM Volby by jasně vyhrálo ANO. Lidovci a TOP 09 mimo Sněmovnu: Ačkoliv je aktuální bodový odhad stran TOP09, KDU-ČSL a STAN pod hranicí 5 % (konkrétně 4,5 %), při zohlednění tzv. statistické chyby nelze říci, že by se tyto strany v současné době nedostaly do Poslanecké sněmovny. Jejich situace je spíše nejistá. Mimo Sněmovnu by opět zůstali Zelení (1 procento) a Svobodní (1 procento).

Vyšlo i na serveru Globe24 a tištěný Týden.

28. 3.  zveřejnil Týden.cz průzkum společnosti Médea Research Nový průzkum: výrazně rostou Piráti, propad okamurovcůPokud by se konaly předčasné volby, zvítězilo by hnutí ANO a podle volebního modelu Médea Research by dostalo 32,2 procenta hlasů. Do sněmovny by prošlo sedm stran a hnutí, vypadli by lidovci a TOP 09.

Do dolní komory by se však nedostali lidovci. Ti mají preference 4,7 procenta. Stejně tak by pohořela i TOP 09 s 4,2 procenta hlasů dotázaných respondentů. Obě partaje se na podzim jen těsně přehouply přes pět procent. V poslanecké mandáty nemohou podle průzkumu doufat dvouprocentní Svobodní nebo Strana zelených s pouhým jedním procentem.

Dění v regionech

Chrudim

22. 3. zveřejnily Noviny Chrudim článek Když nám scházejí znalosti i slušnost, nelze žádný spor vyhrát. Natož před hotelem Bohemia: Z toho vidíte, milí čtenáři, jak je někdy ošemetné rozhodovat o záležitostech města. „Někdo si třeba za deset let vzpomene, že chce tuto záležitost prověřit a najednou se zjistí, že jsme odsouhlasili něco, co je v rozporu se zákonem. Přirozeně za to poneseme odpovědnost i se všemi důsledky,“ upozornil na možná úskalí v neformální debatě po skončení schůze zastupitel Lichtenberg (Svobodní). Ano, přátelé. Je tomu tak. Každý, kdo chce v komunálních volbách kandidovat, se musí v takových záležitostech orientovat, protože jde s vlastní kůží na trh. Proto mě nepřestávají překvapovat lidé, kteří chápou tyto volby jako výtah k moci a penězům, nebo jako ukojení vlastního ega, aniž domýšlí všechny důsledky. Je to nebezpečné nejen pro ně, ale především pro Chrudim. Proto jsem pro kandidáty vybavené všeobecným přehledem a znalostmi, protože jen takoví mi dávají smysl, stejně jako se přimlouvám za to, že když někdo s někým vytvoří koalici, měl by postupovat v souladu s jeho vůlí (v tomto případě s místostarostou Trávníčkem), a nikoli že bude, jako v případě vyjednávání s firmou Homa holding, jednat za jeho zády a vystavovat jednostrannými kroky naše město velkému riziku, že dojde k újmě. Bez elementární slušnosti se toho docílit nedá. Nebo se mýlím? Napište, co si o tom myslíte Vy, milí čtenáři. Také Váš hlas rozhoduje.

26. 3. zveřejnily Chrudimské noviny článek Svobodní a TOP 09 chtějí jít do komunálních voleb v Chrudimi společněSpojit své síly ve volbách do městského zastupitelstva chtějí místní Svobodní a TOP 09. Přestože „Topka“ hraje v lokální i celostátní politice spíše roli „padající hvězdy“ , jejíž preference i volební výsledky strmě klesají, slibují si především Svobodní od této spolupráce vyšší volební zisky.

Nejvýraznější tváří strany Miroslava Kalouska, Karla Schwarzenberga a nově též Dominika Feriho je v Chrudimi zdravotní sestra Vladislava Michalová. Ta není v lokální politice žádným nováčkem , protože v minulosti působila i ve funkci městské radní.

„Představíme vizi, jak vylepšit fungování radnice a život v Chrudimi. Radnice potřebuje nový pohled na věc. Politici, kteří tam již sedí léta, nové myšlenky nepřinesou. Proto jsme tady,“ říká koaliční kandidát na starostu a chrudimský zastupitel za Svobodné Petr Lichtenberg. Dvojkou na společné kandidátce je Vladislava Michalová z TOP 09. „Máme společný cíl. Chceme přátelskou radnici a město, ve kterém nás všechny baví žít,“ doplňuje Michalová. Na kandidátní listině se objeví i městský zastupitel Josef Káles (Svobodní) nebo výtvarník Jakub Skřepský.

Společná kandidátka Chrudimáků, jak se uskupení ve volbách bude nazývat, si dává za cíl soustředit se na opravu a čistotu chodníků a veřejných prostranství, bezpečnost ve městě nebo na dostupnou zdravotní péči v Chrudimi. Konkrétní řešení, jak zlepšit život ve městě, chtějí přestavit společně s dalšími kandidáty v následujících měsících.

Svobodní získali v předchozích komunálních volbách téměř devět procent hlasů a dva zastupitele. TOP 09 mandát o několik málo hlasů utekl s necelými pěti procenty hlasů. Její zástupci však pracují ve finančním výboru a v komisích rady města. Do voleb s nimi půjdou i další chrudimské osobnosti z řad nestraníků. Společně cílí na dvojciferný výsledek a vedení chrudimské radnice.

28. 3. zveřejnila tištěná Mladá fronta DNES na str. 15 článek Svobodní a TOP 09 kandidují společněDo podzimních komunálních voleb půjdou společně Svobodní, TOP 09 a nezávislí na kandidátce nazvané Chrudimáci. Požadují transparentní radnici, zodpovědné hospodaření a oživení života v Chrudimi. Kandidátem na starostu je chrudimský zastupitel za Svobodné Petr Lichtenberg.

Hodonín

27. 3. nás v rozhovoru pro Hodonínský deník zmínila radní města Jana Gajošová. Hokej je tady používaný jako politická zbraň, říká GajošováKdyž jste byla ještě řadovou obyvatelkou, vystupovala jste na hodonínském zastupitelstvu kvůli podpoře hokejového klubu. Stala byste se političkou, i kdyby nebylo hokeje?

Upřímně… Nestala. Hokej byl hlavní impuls, na který se začaly nabalovat další věci. Po letech už to pouze o hokeji není. Je to o životě ve městě. Přesto jsem kvůli hokeji napadána, což se stalo i na posledním zastupitelstvu. Když jsme řešili prodej bytů na Pastelkách, od jednoho z kolegů jsem si vyslechla, že když nepůjdou peníze do hokeje, zvedne pro prodej bytů ruku. Hokej podle mě nikdy nepodpoří třeba ani Svobodní.

Vyšlo i v tištěné podobě v Týdeníku Slovácko na str. 4 – 5.

Turnov

21. 3. zveřejnil server Turnovsko v akci článek ANKETA ZASTUPITELŮ: MODRÝ KOCOUR A DOSTAVBA DIVADLAVÍTĚZSLAV SEKANINA, zastupitel za Stranu svobodných občanů

Amatérské divadlo v Turnově má dlouholetou tradici a slušnou úroveň, kterou dokazuje svými úspěchy na divadelních přehlídkách a také představeními s hledišti plnými spokojených diváků. Já jsem na divadelním festivalu Modrý kocour nebyl, ale několikrát jsem se velice bavil na představeních turnovských divadelníků. Například při hrách turnovského divadelního spolku Nakafráno. Jejich autorská divadelní díla, a to včetně hereckého provedení, snesou srovnání s profesionály.

Alternativní scéna, která by mohla vzniknout v podkroví domu sousedícího s divadlem, je zajímavou možností, jak při rekonstrukci tohoto domu využít jeho střešní prostor a propojit ho, a to i funkčně, s divadlem. Jednalo by se o menší, vysoce variabilní prostor s přestavitelným hledištěm i jevištěm. Vím však také, že v Turnově je velká spousta sálů a sálků, a je podle mne spíše potřeba přemýšlet o jejich dostatečném a efektivním využívání než o rozšiřování jejich počtu. Však také zastupitelstvo města rozhodlo zatím pouze o zadání projektové přípravy na kompletní rekonstrukci divadla, tedy o projektování obou etap. První etapou je přístavba divadla a druhou etapou je rekonstrukce sousedního domu, tedy včetně alternativní scény propojené s objektem divadla. O způsobu a časovém průběhu realizace jednotlivých etap bude ještě zastupitelstvo města rozhodovat, a to i podle jejich finanční náročnosti. Já osobně jsem přesvědčen o nutnosti a správnosti realizace etapy první, tedy rozšíření divadla zejména o potřebné a chybějící vstupní a komunikační prostory a též zázemí pro diváky. Návrh pana architekta, jak doplnit tuto část ještě o rekonstrukci objektu stávající cukrárny včetně střešní nástavby s alternativní scénou, je zajímavou a originální myšlenkou. Nejsem však nyní zcela přesvědčen o nezbytnosti její okamžité realizace, a to i vzhledem k značnému navýšení nákladů na celkovou rekonstrukci našeho divadla.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Echo Prime Time se Libor Vondráček a Jiří Pospíšil střetli nad tím, zda má prezident Petr Pavel jet na červencový summit NATO, a zejména nad tím, jaká má být jeho role vůči vládě. Vondráček působil jako ten, kdo má na roli prezidenta jasný pohled: prezident má podle něj respektovat, že zahraniční a obrannou politiku nese primárně vláda, a nemá do ní vstupovat způsobem, který by působil jako paralelní hlas. Zároveň ale jeho vystoupení nevyznělo jen konfrontačně — spíš jako snaha dovést spor k jasnému pravidlu, které by podobné situace do budoucna nevyvolávaly.

Spor o NATO

Debata se od začátku točila kolem otázky, zda byla prezidentova účast na jednání vlády nutná, nebo spíš symbolická. Jiří Pospíšil ji interpretoval jako gesto smíření a snahu spor uklidnit, zatímco Vondráček tvrdil, že prezident na jednání nebyl potřebný, protože vláda si o účasti na summitu může a má rozhodnout sama. Podle Vondráčka navíc prezident už dříve veřejně naznačil, že by nebyl schopen hájit pozici nové vlády, což podle něj zpochybňuje smysl jeho aktivní účasti na summitu.

Vondráček se opíral o logiku rozdělení rolí: prezident je sice vrchním velitelem ozbrojených sil a má důležitou ústavní roli, ale není to podle něj důvod, aby se přirozeně přesouval do oblasti, kde za politickou odpovědnost nese hlavní díl vláda a obhajoval tím koaliční postoj, ale zároveň hledá oporu v systematičtějším výkladu ústavy. Právě v tom byl jeho výkon přesvědčivý nehrál na emoce, spíš se snažil ukázat, že spor není o osobní antipatii, ale o to, kdo za co v ústavním systému odpovídá.

Prezident a Ústava

Silnou část pořadu tvořila i širší debata o výkladu Ústavy. Pospíšil připomínal, že prezident Pavel podle něj ústavu ohýbá méně než jeho předchůdci, zatímco Vondráček trval na tom, že právě současné napětí ukazuje potřebu pravidla zpřesnit. V jeho pojetí není důležité jen to, co si kdo myslí, ale co by mělo být napsáno tak jasně, aby nevznikaly opakované spory o to, zda prezident musí, nebo nemusí jednat podle návrhu premiéra.

Vondráček opakovaně říkal, že by se mu líbilo, kdyby kompetenční žaloba vše vyjasnila, a když už by se ukázalo, že ústava není dostatečně jednoznačná, měla by se změnit. Nešlo přitom o boj za jednorázový politický efekt, ale o snahu nastavit systém, v němž bude jasné, kde končí pravomoc prezidenta a začíná odpovědnost vlády. V této části vystoupení působil nejvíc jako ústavně orientovaný politik, který se snaží do ostrého politického sporu vložit technicky přesnější rámec.

Mandát a odpovědnost

Zajímavý moment nastal ve chvíli, kdy se rozhovor stočil k tomu, zda by prezident mohl na summitu NATO vystupovat jinak než vláda, ale přitom tvrdit, že respektuje její mandát. Vondráček to zpochybnil. Připomněl, že prezident už dříve veřejně formuloval vlastní postoje k obraně a výdajům na armádu, a proto se obává, že by na summitu nešlo jen o formální zastupování státu, ale o samostatnou politickou linku.

Na rozdíl od Pospíšila, který zdůrazňoval diplomatický význam jednotného hlasu, Vondráček argumentoval tím, že pokud by prezident chtěl opravdu ctít mandát vlády, nemusel by se summitu účastnit vůbec, nebo by do něj vstupoval jiným způsobem. Tím se snažil obhájit názor, že nejde o nedůvěru k hlavě státu jako takové, ale o racionální snahu vyhnout se situaci, v níž by Česká republika navenek vysílala dvojí signál. Tady byl jeho výkon nejsilnější: byl jasný, věcný a opíral se o konzistentní princip, ne o momentální politický zájem.

Napětí mezi Hradem a vládou

Do debaty se neustále vracela také otázka, proč se vztah prezidenta a vlády dostal do tak napjaté podoby. Vondráček za hlavní příčinu označil spor kolem Filipa Turka a prezidentovu předchozí kritiku jeho nominace. Podle něj právě tato kauza odstartovala řetězec veřejných výroků, které vztahy dále poškozují, a proto je podle něj těžké čekat rychlé zklidnění.

Přestože to bylo podáno poměrně ostře, nepůsobil Vondráček jako někdo, kdo chce krizi jen přiživovat. Spíš naznačoval, že dokud nepadne jasné vysvětlení a dokud se nevyjasní hranice kompetencí, bude se podobné napětí vracet. Jiří Pospíšil to označoval za nedůstojné a zbytečné, ale Vondráček reagoval tím, že veřejný spor je jen důsledkem hlubší nejasnosti ústavy. V tom spočívala jeho největší síla v debatě: uměl politický konflikt převést do srozumitelnějšího rámce, aniž by se z něj snažil udělat osobní válku.

Celkové vyznění

Celkově Vondráček v pořadu vyzněl dobře, protože dokázal spojit jasný postoj s věcným vysvětlováním. Nebyl to výkon, který by stavěl na velkých gestech nebo silných emocích, ale spíš na argumentu, že stát má mít srozumitelná pravidla a že jejich nejasnost plodí zbytečné konflikty. V souboji s Jiřím Pospíšilem nepůsobil jako někdo, kdo by jen opakoval koaliční rétoriku, ale jako politik, který má vlastní čitelný výklad situace.

Zároveň však zůstalo zřetelné, že spor o prezidenta, NATO a kompetence není jen technická debata. Je to i střet stylů, kde jedna strana zdůrazňuje diplomatický klid a symbolickou důstojnost, zatímco druhá volá po tvrdším oddělení rolí a přesnějším ústavním vymezení. Vondráček v tomhle střetu obstál, protože působil jako někdo, kdo neuhýbá, ale zároveň se nesnaží z konfliktu dělat divadlo.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31