STRUNZ: Rovná újma

STRUNZ: Rovná újma

Pokuty podle výše příjmu za dopravní přestupky? Lákavá myšlenka pro všechny s podprůměrným platem, a těch je většina. Ale myšlenka zbytečná. Páka k tomu, aby i bohatí dodržovali předpisy, již přece existuje. Jmenuje se bodový systém.

Myšlenka majetkově odstupňovaných pokut je populární , neboť většina má pocit, že zatne típec jen a pouze úzké vrstvě velmi bohatých řidičů, nedodržujících předpisy. Bodový systém je naopak naprosto nepopulární, neboť každý má obavu, že se ho nějak dotkne, protože občas nějakému tomu bodu asi neunikne téměř nikdo. Obojí však není pravda, což se ukáže při podrobnějším pohledu.

Začněme bodovým systémem. Mnozí bodový systém kritizují, neboť prý je to spolu s pokutou dvojitý trest za jeden přestupek. Ale není tomu tak. Správně a bez prodlení fungující bodový systém by trestal až recidivu, nikoliv první či druhý drobný přestupek. A to je správné. Pan ministr Bárta sám by se měl postarat, abychom měli logický a funkční bodový systém. Když to nepůjde jinak, pak i návrhem legislativních změn v tomto smyslu. Bohužel současný bodový systém je nedokonalý, dá se zřejmě obcházet a informační výstup z něj není okamžitý. Ale v jiných státech v pohodě funguje, chyba je tedy zřejmě ve způsobu zavedení u nás, nikoliv v systému samotném.

Pokud se někdo udržuje s počtem obdržených bodů pod limitní hranicí, pak nemá co řešit. To jsou ti, kteří dostanou pár bodů náhodně a po roce se jim odmazávají. Pokud však někdo získává body systematicky, pak je to recidivista a dříve nebo později se dostane nad limitní úroveň. Je členem úzké vrstvy nezodpovědných řidičů a jistě si trest za recidivu zaslouží, bez ohledu na velikost majetku. Nemám důvod ho chránit podporou snah o zrušení bodového systému.

Předpokladem správného fungování bodového systému není jen jeho logická propracovanost, ale i funkční dopravní policie. A zde především by Bártův kolega John měl zajistit, aby policisté systematicky hlídali provoz na nebezpečných místech, nikoliv na těch pro ně pohodlných. Trest v automobilové dopravě by měl být zaměřen právě proti nebezpečným přestupkům. Primárním úkolem dopravních policistů není vybírat pokuty, ale zajistit bezpečnost silničního provozu, a bodový systém je k tomu dobrým prostředkem.

Při představení záměru příjmově odstupňovaných pokut se ministerstvo dopravy ohánělo příkladem Švýcarska, kde prý odstupňované pokuty podle příjmu v silničním provozu fungují. Ale podíváme-li se na tabulku pokut ve Švýcarsku , nic takového tam neuvidíme. Naprostá rovnost výše pokuty u běžných přestupků (a to včetně včetně mírného překročení rychlosti) není narušena. Švýcarská policie v zásadě nezkoumá příjmové či majetkové poměry toho, kdo spáchal běžný dopravní přestupek.

U středně vysokého překročení rychlosti se již ve Švýcarsku jedná o přestupek, který projednává soud. A pokutu, nebo spíše peněžitý trest, tam neuděluje policie, ale právě nezávislý soud . Soudce může zohlednit majetkové poměry pachatele. Obvykle to však nedělá (jinak by byl touto agendou zahlcen) a prostě použije kantonální tabulku vytvořenou pro tyto případy.

Vysoké překročení rychlosti pak je ve Švýcarsku přečinem a samozřejmě ho projednává soud. Zde již soud skutečně musí při stanovení peněžitého trestu vycházet z čistého příjmu pachatele. A maximální pokuta je limitována zhruba milionem franků. Cena vozu, se kterým byl přestupek spáchán, se však nezohledňuje.

Pokud by ministr Bárta chtěl převzít švýcarský systém, pak by se o tom snad dalo uvažovat, ale pouze jako celek. Jistě si nelze vyhlédnout jedno speciální řešení extrémních (a tudíž řídkých) situací, konkrétně velmi vysokého překročení povolené rychlosti, a to pak aplikovat na všechny ostatní (časté) situace, tedy drobná překročení povolené rychlosti, případně i na další dopravní přestupky. Něco tak pošetilého, doufám, nepřišlo panu ministrovi vůbec na mysl. Bylo by tedy v případě převzetí švýcarského systému třeba zavést soudní řízení pro středně vysoké a vysoké překročení povlené rychlosti. Nelze jít cestou zmocnění policie (tedy součásti výkonné moci) ke zjištování příjmů či majetkových poměrů. Něco takového ve Švýcarsku opravdu neexistuje a nejen Švýcaři vědí proč. To může dělat v některých případech jen moc soudní.

Spíše si však myslím, že švýcarský systém přejímat nemusíme a nemáme. Pokud budou policisté a bodový systém fungovat (což je úkol pro ministry Johna a Bártu), pak netřeba soudních řízení a nerovných peněžitých trestů. Pokud naopak policisté nebudou fungovat tak, jak mají, pak příjmově či majetkově odstupňované pokutování by jistě zvětšilo výši úplatku do kapsy některých výlupků v uniformě.

Dále: švýcarské pravidlo „relativně stejná (peněžitá) újma za stejné provinění každému řidiči“, uplatňované švýcarskými soudy v případech vysokého překročení povolené rychlosti, nemusí být pokaždé spravedlivé. Člověk dokáže vymyslet mnoho situací, kdy bude naopak evidentně nespravedlivé. A to i ve švýcarských podmínkách, natož pak v našich, kde například přiznané příjmy ne vždy odpovídají těm reálným. Je snad nebezpečnější rychlá jízda než soustavné nedávání přednosti chodcům na zebrách? Anebo co velmi rychle jedoucí nezaměstnaný maniak bez vlastních příjmů? Neměl by dostat větší trest, než jen zákonem předepsanou minimální pokutu? A kdo vlastně támhleto auto při rychlé jízdě řídil? Těžce vydělávající živitel rodiny anebo osoba blízká, např. manželka bez zdanitelných příjmů? A jak by se řešily přestupky cizinců? Těžko nás německý berňák nechá nahlédnout do daňového přiznání pana Berndta Posselta.

Zároveň by takový systém zvýšil administrativní náročnost jak ve sféře správní, tak i soudní. Rozhodně by musela vzniknout netriviální právní norma, která by odstupňované pokutování zajišťovala. Příslušná legislativa by jistě přispěla k dalšímu zaplevelování našeho právního systému, se spoustou vyjímek, kliček, zákoutí, kruhových objezdů, slepých uliček a zákazů vjezdů s doplňkovou tabulkou „některým vjezd povolen“, ve kterém by se vyznal jen advokát toho tzv. bohatého řidiče, rozhodně ne ten řidič pocházející z nižšího středního stavu. V konečném důsledku by tento nápad odnesli všichni, nicméně ti tzv. bohatí řidiči jen minimálně. Zátěž pro ostatní by byla relativně mnohem větší. Zůstaňme radši u bodového systému trestajícího recidivu. Případný zákaz řízení po překročení bodového limitu spravedlivě bolí bez ohledu na výši příjmu, stejně chudého jako bohatého řidiče. Bártovi právní experti by tedy měli radši napřít své úsilí na vylepšení současného systému.

Pavel Strunz je členem Republikového výboru Svobodných.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31