POLANECKÝ: Kdy se rozpadne Eurozóna i celá EU? Zítra či pozítří?

POLANECKÝ: Kdy se rozpadne Eurozóna i celá EU? Zítra či pozítří?

To, že se koncept Eura i celé Evropské unie ekonomicky a politicky rozpadá, to už je dnes viditelné snad i nejzarytějším euro-naivistům. To nejsou jen drobné, dočasné a překonatelné komplikace. Současné problémy totiž byly založeny již při samotných počátcích obou těchto konceptů a projevují se logicky při první vážnější krizi.

Zítra či pozítří se samozřejmě celý euro – koncept nezbortí. Bude to ale evidentně brzy. Máme zde totiž velmi slabý, nesmyslný a umělý koktejl politicky řízené jednotné měny uplatňovaný pro ekonomicky nehomogenní státy a byrokraticky resp. polocentrálně řízené hospodářské politiky, která si díky své plánovitosti a nepřirozenosti do budoucna zakládá fatální ekonomickou neefektivitu.   

Aktuální udržování zdevastovaných veřejných financí Řecka ve stádiu klinické smrti je absurdní a enormně prodražuje celou situaci. Čím dříve si politici a mnoho euro-naivistů přizná realitu, tedy čím dříve Řecko oficiálně zbankrotuje, tím lépe. Čím dříve si také tito utopisté přiznají, že řecký problém je současně strukturálním problémem Evropské unie i Eura, přičemž ten je tak exportován za hranice, tím lépe. Řecká dluhová nemoc se uvnitř tohoto státu zřejmě nezastaví, nákaza se totiž už nějakou dobu šíří do zemí společenství prostřednictvím rostoucích nákladů na její financování (Itálie, Španělsko a další).

Zatímco by řešení řecké situace veřejných financí a ekonomiky bylo za existence samostatné hospodářské politiky a měny poměrně rychlé, efektivní ač bolestivé, nelze ho v případě jednotné měny aplikovat (Řecko se například nemůže z krize jednoduše „prodevalvovat“ a podpořit tím svoji exportní sílu – přibrzdit či zastavit tak pád ekonomiky). Při udržení této země v Eurozóně za každou cenu nezbývá než uměle subvencovat ekonomicky nehomogenní region Evropské unie, což je samozřejmě z dlouhodobého hlediska absolutní nesmysl. A Řecko je, bohužel, jen jedním z možných příkladů důsledků této koncepce. Její dopady však budou někteří euro naivní z idealistických důvodů bagatelizovat.

V současných ekonomických problémech vystupuje v plné nahotě také samotný problém politický. Ekonomické zájmy a reálná národnostní cítění „ušlechtilé“ myšlenky evropanství jednoznačně převálcují. Téměř všichni se totiž cítí být Němci, Francouzi, Čechy atpod. – nikoliv Evropany – a koncept evropanství je tak pro ně jen umělou nadstavbou, ve které se lze v dobách prosperity beztrestně utvrzovat.   

Likvidace Eura a rozpad politické akceschopnosti Evropské unie jsou podle mého názoru nevyhnutelné kroky budoucího vývoje. Bohužel extrémně drahé kroky. Ještě dražší by však bylo udržovat tyto již dnes polomrtvé koncepty z politických či idealistických důvodů delší dobu při umělém životě.

Autor: Jan Polanecký

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31