RICHTERMOC: Státní dluhopisy nejsou pro občany ani dobrou ani bezpečnou investicí

RICHTERMOC: Státní dluhopisy nejsou pro občany ani dobrou ani bezpečnou investicí

Ve čtvrtek 15. září 2011 představil ministr financí Kalousek plán projektu Spořících státních dluhopisů. Záměr ministerstva, který ministr se svými spolupracovníky prezentoval na tiskové konferenci, hovoří sám za sebe. Doslova řekl: „Naším cílem je nabídnout občanům bezpečnou investici pro jejich úspory a zároveň neplatit úrokové výnosy ze státního dluhu pouze velkým finančním skupinám, ale právě i drobným investorům. Spojíme hospodaření státu s výhodným spořením pro občany, kteří se tak budou mít na pozoru před těmi politiky, kteří by kvůli populistickým slibům dovedli stát do platební neschopnosti.“

Dluhopisy hodlá ministr financí prodávat drobným investorům, jimiž mohou být tuzemské i zahraniční fyzické osoby, občanská sdružení, nadace nebo nadační fondy, církve nebo náboženské společnosti či obecně prospěšné společnosti. Ministerstvo navíc uvádí, že dluhopis mohou nakoupit i děti (sic!), a to prostřednictvím svých zákonných zástupců.

Právě věty páně Kalouska pronesené na zmíněné tiskové konferenci, stojí za bližší pozornost a já osobně si je vykládám takto: Občane, svěř státu své těžce ušetřené peníze. Já, Kalousek Ti slibuji, že po odečtení srážkové daně z příjmů a inflace dostaneš zpět méně, než jsi na počátku investoval. Amen.

Kdo věří Kalouskovi, kupuje státní dluhopisy

V době, kdy je občanům čím dál více jasné, že stát je nejhorším hospodářem (notoricky známý je případ zbankrotovaného Řecka a ostatních států ze společenství PIIGS), se nám pan Kalousek snaží nalhat pravý opak. Tvrdí, že stát je schopen spravovat úspory střadatelů lépe, než soukromé subjekty. Není to ovšem pravda. Spojit hospodaření státu s výhodným spořením pro občany se snažili už od 50. let minulého století aplikovat komunisté. Tehdy jim k demagogii typu podobnému Kalouskovu posloužila Česká státní spořitelna a její vkladní knížky se státem garantovaným úrokem od 2 do 4%. Úkolem této instituce bylo shromáždit úspory občanů ČR tak, aby mohly být použity pro potřeby centrálně plánované ekonomiky. Všichni dnes víme, jak neslavně to komunistické hospodaření dopadlo. Zdá se mi, že cíl ministerstva financí je dnes podobný. Radí občanům, aby investovali své úspory do státního dluhu a vydělali více, než v bance. Opak je bohužel pravdou – investice do státního dluhu není ani výnosná ani bezpečná! Kdyby tomu tak skutečně bylo, pak by občané Řecka a dalších ohrožených zemí chtěli masivně skupovat dluhopisy svých států, což se ovšem neděje.

Příjmem současného státu jsou především daně a půjčky

Zkušený investor si jistě položí všetečnou otázku. Odkud se vezmou výnosy, které pokryjí moji investici i úrok z ní? Kde ten pan ministr vezme všechny peníze na splátku úroků, jež jsou vyšší než u komerčních bank a investorů? Prosperuje země tak, že si to může dovolit? Vydělává vůbec tolik? Obávám se, že v případě ČR to není pravda. Zdrojem příjmů našeho státu jsou buď daně, dividendy ze státních nebo státem ovládaných firem (např. ČEZ), prodej státního majetku nebo další půjčky. Myslím, že každému je již zřejmé, že dividendy ze státních firem nezadržitelně klesají, prodávat již není co a jedinou cestou, jak financovat potřeby státu, je zvyšování daní nebo další půjčky. A k tomu pan Kalousek celou dobu směřuje. Proto budeme od roku 2012 platit téměř nejvyšší DPH v Evropě a ministerstvo financí nám nabídne skvělé podmínky pro investice do státních dluhopisů. Jak prosté.

Mějme se na pozoru před politiky, kteří nás chtějí dál zadlužit

V jednom ale musím s panem Kalouskem souhlasit. Dejme si pozor na politiky, kteří jsou ochotni kvůli svým populistickým slibům dále zadlužovat naší zemi a tím ji přivést k bankrotu. Donuťme je ke slušnému chování právě tím, že si nekoupíme žádný Kalouskův dluhopis a v příštích volbách striktně odmítneme politiku dalšího zvyšování daní.

Richard Richtermoc je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31