Petr Mach představil svůj projekt „Dobrovolné euro“ novinářům

Petr Mach představil svůj projekt „Dobrovolné euro“ novinářům

Machův projekt „Dobrovolné euro“ podpořilo 13 europoslanců ze 4 frakcí.

Europoslanec Petr Mach (Svobodní) dnes novinářům představil svůj projekt „Dobrovolné euro“, který chce prosadit skrze Evropský parlament. Dnes totiž není ani možné z eurozóny legálně v souladu se Smlouvou o fungování EU vystoupit a všechny členské státy mají povinnost do zóny vstoupit – kromě dvou států, které si vyjednaly výjimku (Dánsko a Velká Británie). Kdy který stát vstoupí, o tom rozhodují orgány EU, a nikoliv samy státy. A právě to chce Petr Mach změnit: „Osobně bych radši, kdyby to inicioval některý členský stát – ale žádný se k tomu nemá, tak budu průběžně pracovat na tom, aby to navrhl Evropský parlament.“ Pokud by to skutečně EP nakonec navrhl, pak by změnu smlouvy ještě musely ratifikovat jednotlivé státy.

P. Mach si uvědomuje, že se to bude dlouhý a náročný proces: „Můj časový horizont je pětiletý – chtěl bych, aby před ukončením mého mandátu o tom Evropský parlament hlasoval.“ Popsal také proces, který k takovému hlasování vede. Jedním z prvních kroků je písemné prohlášení (zde je český překlad), kterým splnil první podmínku jednacího řádu EP – tj. získat podpisy minimálně 10 poslanců ze 3 frakcí. Petr Mach jich získal víc – celkem 13 poslanců ze 4 frakcí – a teď bude shánět další (viz seznam podepsaných poslanců)

„Jsou pod tím podepsáni téměř namátkovou metodou poslanci odleva doprava. Chci tím ukázat, že pod takovou myšlenku se dokážou podepsat poslanci z celého politického spektra,“ upozornil P. Mach. Mezi podpisy zatím chybí evropští lidovci, zelení i ALDE, ale Mach předpokládá, že i takové podpisy zajistí. „Nakonec by nám neměla chybět žádná frakce,“ ujistil dnes novináře.

Co bude dál

Podepsanou deklaraci nyní posoudí úřad předsedy EP, jestli vyhovuje všem náležitostem. Poté bude deklarace po dobu tří měsíců vyvěšena na oficiální stránce pro europoslance. „Při každé příležitosti budu usilovat o to, aby jich svůj podpis připojilo co nejvíc. Slibuji si od toho, že získám soubor poslanců z různých stran, kteří budou ochotni ten projekt šířit ve svých klubech a současně ovlivňovat mínění veřejnosti i ve své zemi,“ vysvětlil Mach.

Pokud by se pod deklaraci podepsala většina europoslanců, šla by k projednání na plénum. „Aby se našli, je potřeba o tom všude mluvit – v Evropském parlamentu i jinde, pořádat konference, psát články, diskutovat o tom,“ dodal Mach.

Novinářům také předložil ukázku Protokolu, jak by taková změna Smlouvy o fungování EU mohla vypadat (takový protokol by se přidal ke stávající Smlouvě). Dala by se např. použít stejná věta, jaká je v Protokolu týkající se Dánska –  že „postup může být zahájen jen na žádost Dánska“ – analogicky by se taková věta týkala každého členského státu.

Podobné by to bylo s ustanovením, že každý členský stát se může rozhodnout z eurozóny vystoupit – opět analogicky k článku, který popisuje vystoupení z EU jako takové.

Referendum to nevyřeší

Na otázku ohledně případného referenda Mach odpověděl, že referendum si sice udělat můžeme, ale nezbaví nás to závazku do eurozóny vstoupit. „Takové referendum je spíše tlakem na Evropskou komisi, aby ten vstup třeba razantně nevymáhala. Ale žádný členský stát si o tom sám rozhodnout nemůže,“ zdůraznil Mach.

 

Praha 24. února 2015

Kateřina Kašparová
tisková mluvčí europoslance P. Macha
e-mail: kasparova@svobodni.cz
mobil: 736 530 384
www.petrmach.cz

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31