"Překvapivého spojence získal lídr Svobodných, europoslanec Petr Mach, pro záměr své strany vyprovokovat změnu pravidel, aby Česko nemuselo přijmout euro. Písemnou deklaraci, že by členské země EU neměly být nuceny jednotnou měnu přijímat, podepsalo třináct europoslanců, mezi nimi i Jan Keller zvolený za ČSSD.“ Napsal mimo jiné server Idnes v článku Mach sbírá podpisy, aby euro bylo jen dobrovolné. Získal i Kellera.
O Machově projektu „Dobrovolné euro“ informovaly též Novinky v článku Mach chce dobrovolné euro, získal i Kellera, a dále Svobodný monitor v článku Europoslanec Mach se snaží získávat podporu pro dobrovolné euro. Rovněž jeho autora překvapil podpis europoslance zvoleného za ČSSD Jana Kellera: „Nejsilnější vládní strana se přitom netají tím, že by Českou republiku chtěla směřovat k přijetí jednotné evropské měny.“ Sám Keller pak v článku říká: „ČR může přijmout euro teprve tehdy, až si země eurozóny vyřeší své aktuální potíže. Do té doby nesmí být žádná další země k přijetí eura nucena.“ Svobodný monitor dále připomíná, že z 28 členských zemí jich dosud euro zavedlo 19 – jako poslední Litva, jejíž obyvatelé začali eurem platit od letošního ledna.
Eurozóna o osudu Řecka – to bylo téma pořadu České televize Události komentáře, vysílaného v pátek 20. února večer na stanici ČT24. Hostem byl i Petr Mach, který v pořadu mj. řekl: „Řecká vláda chce peníze od zemí eurozóny, od EU, od Mezinárodního měnového fondu, ale nechce plnit jejich podmínky. Takže jediné čestné řešení by bylo, kdyby Německo a další členové eurozóny, přestaly sypat peníze do Řecka. A pro Řecko by bylo jediným čestným a ekonomicky rozumným řešením odchod z eurozóny. Problém je, že odchod z eurozóny vlastně legálně není možný, protože stávající smlouvy o Evropské unii nic takového neumožňují, takže to, co se teď domluvilo, je vlastně jenom získání času na to, aby se našlo nějaké skutečné řešení a třeba se i změnila smlouva tak, aby bylo možné z eurozóny odejít.“ Celý pořad si pusťte zde.
Následně ČT na svém webu obsáhle Macha citovala v článku Robejšek: Hrozí chaotický rozpad eurozóny. Pikantní je, že doslova o „chaotickém rozpadu eurozózny“ mluvil v pořadu právě Mach, a politolog Robejšek použil příměr „neorganizovaný rozpad“. Viz citace P. Macha: „Kdyby ostatní Řecku ustoupili v tom, že Řecko nebude muset nic plnit a jenom se do něj budou sypat peníze, o kterých se bude říkat, že to jsou půjčky, ale nikdy se nevrátí, tak stejně by to potom chtělo i Španělsko. Proč by měli Španělé chtít plnit podmínky půjček, splácet úroky, splácet jistinu, když se v tomhle Řecku uleví? Myslím si, že takhle se eurozóna jenom rozpadne chaoticky. Já bych si přál, aby se dal dohodnout kultivovaný proces – aby se do smluv přidala možnost, jak lze kultivovaně z eurozóny vystoupit, než směřovat k takovému chaotickému rozpadu.“
O pořadu pak informovala i další média – viz např. tento článek: Politici by měli spolknout svou pýchu, jsou tu pro lidi, míní Robejšek.
Stanovisko naší strany k vládou schválenému zákonu o rozpočtové odpovědnosti ocitovaly Parlamentní listy.
Dvoumilionový křeček zaujal
Náš původní článek komplet (i s názvem) převzal Neviditelný pes a umístil ho do své Glosy – viz zde.
Jak okrást křečka o noční košili! nazvaly svůj článek Krajské listy, které mj. napsaly: „Bez přehánění horror, devítistránková studie o křečkovi stála dva miliony bez DPH.“ Listy dále citují Otevřený dopis místopředsedy Svobodných Tomáše Pajonka firmě, která studii na zakázku ŘSD vyrobila.
O KOMUNÁLNÍ POLITICE
V Chrudimi to stále více vře kvůli projektu „Zdravé město“. Má projekt Zdravé město na kahánku? Kritika proti němu sílí například kvůli vštěpování světonázorů dětem píší Chrudimské noviny a mj. uvádějí:
Kritici projektu Zdravého města z místní pobočky Strany svobodných občanů získali významnou posilu v opozičních zastupitelích hnutí ANO 2011. Městská úřednice a také manažerka Zdravého města Šárka Trunečková se teď ale brání a některé výtky opozice se snaží vyvrátit.
Sami Svobodní se však nevzdávají a reagují i na Trunečkové vyjádření. „Musíme paní Trunečkové oponovat. Proti projektu Zdravé město nejsme z neznalosti či závisti. Naopak, čím více o projektu zjišťujeme, tím zděšenější jsme. Vštěpování určitých světonázorů dětem ve školách a školkách?! Propagační kampaně za více než 750 000 Kč?! To odmítáme,“ tvrdí na svém webu Svobodní a poukazují na rozpočet Zdravého města a Místní agendy 21, o němž Chrudimské noviny též informovaly.
Další článek si všiml názorové přestřelky na facebooku: Manžel úřednice Trunečkové předvedl na internetu emotivní přestřelku, nenechal na Svobodných nit suchou chrudimskenoviny.cz. Mj. píše:
Olej do ohně podle všeho nyní přilil nejmladší chrudimský zastupitel Josef Káles (Svobodní). Ten totiž sdílel na facebookovém profilu své strany článek Chrudimského deníku, který se týkal hospodaření Zdravého města. V komentářích se však na Kálesovu hlavu snesla vlna kritiky, kterou nešetřil manžel manažerky projektu Tomáš Truneček.
„Pokud chce paní Trunečková propagovat udržitelný rozvoj, zákazy kouření v restauracích, zdravý životní styl, spravedlivé ceny, ať si založí spolek nebo politickou stranu a financuje propagaci takových myšlenek ze svého či z peněz sponzorů. Úředníci by se ale rozhodně takovými záležitostmi a za veřejné peníze neměli zabývat,“ stojí v komentáři Svobodných k aktivitám Šárky Trunečkové (SNK-ED), která zasedá i v městském zastupitelstvu. Tento příspěvek však rozžhavil do běla Tomáše Trunečka a neváhal se ozvat. „Pokud by si Šárka založila stranu, tak by dopadla ve volbách určitě lépe než vy! Ostatně letos se to potvrdilo! Chce to zapřemýšlet, jestli zase nezačít prodávat šroubky! Neděláte pro Chrudim ani zlomek toho co ona,“ tvrdí v emotivní reakci Truneček.
Více si o facebookové přestřelce (do níž se posléze zapojil i Josef Káles st., rovněž člen Svobodných) přečtěte v článku, celou ji pak najdete zde na facebooku (pod příspěvkem z 12. února).
Vykročila koalice levou nohou?
Chebský deník 20. 2. 2015 na straně 2 píše o tom, že sto dní od začátku nové vlády na chebské radnici se novináři vydali zjistit, jak si nová koalice (ANO, ČSSD a KSČM) vede. Kladně uplynulé období zhodnotil celkem pochopitelně druhý chebský místostarosta Pavel Hojda (KSČM) a dokonce i chebská ODS. Ta sice v koalici není kvůli vnitrostranickým předpisům, které jí zapovídají spolupráci s KSČM, ale při volbě nového vedení strana koalici podpořila. „Noví 'páni' na radnici začátek zvládli perfektně,“ sdělil deníku Jan Svoboda (ODS), zastupitel a bývalý chebský starosta.
Ostatní už tak nadšení nejsou – jak dále deník uvádí:
Levou nohou do nového volebního období vstoupila koalice podle Václava Jakla (Svobodní).
„Jako koaliční zastupitel bych třeba pochválil ANO, že budeme moci v přímém přenosu sledovat chebské čápy 24 hodin denně. Jsem ale zastupitelem opozičním, tak nechme ptáky na pokoji. Spíš si všímám věcí, které mi vadí,“ uvedl. „Poprvé od roku 1989 je ve vedení města KSČM, a to s podporou ODS. Že to není zadarmo, asi tušíme. Ale i o tom je demokracie,“ konstatoval.
„Sto dní je relativně málo na hodnocení. Některá rozhodnutí už ale naznačují, jakým směrem se město bude ubírat. „Pan starosta Navrátil po svém zvolení prohlásil, že bychom měli začít odstraňovat příkopy, které vznikly v průběhu povolebních vyjednávání. Přitom sám další příkopy hloubí. Ať už je to diskriminační obsazení komisí rady a výborů zastupitelstva nebo personální změny v městských společnostech a institucích. Jako zakladatel Nadačního fondu Historický Cheb vím, o čem mluvím,“ řekl. „Vedení města připravuje vyhlášku zakazující hluk o nedělích a svátcích. Kdo získá moc, získá pokušení. Koaliční zastupitelé si myslí, že nejlépe vědí, co je pro občana to nejlepší. Dobro mu vnutí i proti jeho vůli. Já si myslím, že svobodu bychom si měli pečlivě chránit. Zákazy, příkazy a omezení nejsou správnou cestou k naší spokojenosti a prosperitě,“ podělil se Václav Jakl o názor. „Podle mě koalice vykročila do nového volebního období levou nohou,“ uzavřel.
Zájemci si koupi ještě rozmyslí
Písecký deník 23. 2. 2015 se na straně 2 zabývá situací kolem městského pozemku v Milevsku, o který žádali dva zájemci, ale město ho nechce prodat jako celek. Mj. se v článku píše:
Prodat Bernotovým část pozemku navrhoval Miroslav Doubek (Svobodní). Podle svých slov přišel s řešením, které by mohlo vyhovovat všem. Tedy městu i dalšímu zájemci Václavu Hejnému, který chtěl na pozemku vybudovat parkovací místa. „Dvě třetiny pozemku by získala Humanika, zbyl by tu prostor pro sedm až deset míst pro parkování a udělala by se tam komunikace, která by umožňovala vyhnutí dvou aut,“ vysvětlil tehdy Miroslav Doubek. Bernotovi chtěli pozemek koupit, aby na něm postavili kapli, tepelný výměník či prádelnu.
Prověřují novinku: videa zastupitelů
Hodonínský deník 19.2.2015 – titulní strana + str. 2. Citace celého článku:
V řadě měst Hodonínska chybí veřejnosti zvukový záznam ze zasedání zastupitelů, v Hodoníně už uvažují o obrazovém.
S novinkou pro sledování dění na jednáních zastupitelů v hodonínském okrese přicházejí v Hodoníně opoziční Svobodní. Vedení města navrhli pořizování videozáznamů, které by byly k dispozici na obecním webu. „Ti, kteří by se na zasedání rádi dostali, ale zrovna nemohou, budou tak mít možnost podívat se na obrazový záznam. Ten je mnohem přitažlivější než pouhý audiozáznam, je totiž velice obtížné poslouchat jeho monotónnost a nemít tak možnost vidět samotné zastupitele,“ myslí si lídr hodonínských Svobodných Petr Buráň.
Zároveň je jejich záměrem dopřát zastupitelům širší publikum a motivovat lidi k většímu zapojení se do dění ve městě a samotné volené zástupce k aktivnějšímu přístupu k projednávaným věcem. „Dalším důvodem je také technický a dobový pokrok. Lidé vyžadují stále lepší a propracovanější přístup k informacím a toto je skvělá příležitost, jak toho dosáhnout,“ uvedl Buráň.
Vedení radnice v současnosti návrh Svobodných prověřuje. Podle starostky Milany Grauové (ANO 2011) především z ekonomického a právního hlediska. „Když běží online, tak v zásadě žádný velký problém není. Pokud má být záznam archivovaný a zpětně dohledatelný, tak se musí upravovat, aby na něm nebyli lidé, kteří nedali souhlas s tím, že na něm budou zachycení. V případě, že dají souhlas, tak by měl být jasný a písemný,“ řekla starostka s tím, že zajištění je problematické v průběhu jednání. Zvážit se podle ní musí také finanční dopad. „V současnosti jsme pořízení nechali nacenit a zdá se, že by videozáznam stál ročně desítky tisíc korun, a skoro by se náklady blížily až ke statisícům. Přece jen zastupitelstva trvají celá odpoledne,“ upozornila Grauová.
Videozáznam vítá lídr jiného opozičního sdružení Igor Taptič. „Před lety se o zvukové záznamy úspěšně snažil Petr Bažík. Pokračování v obrazu je krokem ve směru našich myšlenek, podobně jako jmenovité hlasování ve výborech a městské radě,“ řekl lídr Nezávislých.
Určitá pozitiva v zavedení videozáznamů vidí také bývalý zastupitel a předseda ČSSD II Pavel Benovič. „Myslím si, že by pomohl v tom, aby lidé poznali své zastupitele podle tváří, nejen podle jmen. Otázkou je finanční náročnost a efektivita vzhledem k diváckému zájmu,“ zamyslel se Benovič.
Podobně se k návrhu staví také místostarosta za Změnu Vítězslav Krabička. „Stoprocentně jde o myšlenku, která je přínosná a mohla by pomoci transparentnosti ohledně řízení města Hodonína, jehož je zastupitelstvo nejvyšším orgánem. Na druhé straně se musíme vypořádat s tím, zdali tyto záznamy nejsou v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Další otázkou je jejich archivace,“ uvedl místostarosta a právník s tím, že se všechno musí vyřešit tak, aby to bylo v souladu se zákonem. Zároveň je rád, že jsou dostupné alespoň audionahrávky ze zastupitelstev.
Tyto zvukové záznamy jsou k dispozici na webových stránkách Hodonína od roku 2008. Zřejmě k nim nakročí i v Kyjově. „Na příštím zasedání zastupitelů, které bude šestnáctého března, chceme pilotně odzkoušet elektronický způsob hlasování, tedy podobně jako je tomu v Hodoníně. Samozřejmě bychom potom pořizovali zvukový záznam, který by byl umístěný na internetových stránkách,“ sdělil tajemník kyjovského městského úřadu Milan Jagoš. Doposud byla tamní jednání volených zástupců k vidění na webových stránkách města jen v audiovizuálním přímém přenosu. „Sledujících ale příliš není, proto asi přejdeme k praxi, která je v Hodoníně,“ dodal tajemník.
Videozáznamy ze zastupitelstev se prosazují zvláště na radnicích statutárních měst. Mezi menšími obcemi, a to i na jižní Moravě, se uplatnily například v Tišnově či zprostředkovaně v Mutěnicích.
Zastupitelé na videu? Možná
Slovácko – regionální týdeník 24. 2. 2015 strana: 4, citace celého článku:
V řadě měst Hodonínska lidem chybí zvukový záznam ze zasedání zastupitelů, v Hodoníně už uvažují o obrazovém. V Kyjově o úpravě.
S novinkou pro sledování dění na jednáních zastupitelů přicházejí v Hodoníně opoziční Svobodní. Vedení města navrhli pořizování videozáznamů, které by byly k dispozici na městském webu. „Ti, kteří by se na zasedání rádi dostali, ale zrovna nemohou, budou mít možnost podívat se na obrazový záznam. Ten je mnohem přitažlivější než pouhé audio. Je totiž velice obtížné poslouchat jeho monotónnost a nemít tak možnost vidět samotné zastupitele,“ myslí si Petr Buráň, lídr hodonínských Svobodných. Jejich záměrem je zároveň dopřát zastupitelům širší publikum a motivovat lidi k většímu zapojení se do dění ve městě a volené zástupce k aktivnějšímu přístupu k projednávaným věcem. „Dalším důvodem je také technický a dobový pokrok. Lidé vyžadují stále lepší a propracovanější přístup k informacím a toto je skvělá příležitost, jak toho dosáhnout,“ myslí si Buráň. Vedení radnice se v současnosti návrhem Svobodných zabývá. Podle starostky Milany Grauové (ANO 2011) především z ekonomického a právního hlediska. „Když běží video online, tak v zásadě žádný velký problém není. Pokud má být záznam archivovaný a zpětně dohledatelný, tak se musí upravovat, aby na něm nebyli lidé, kteří nedali souhlas s tím, že na něm budou zachycení. V případě, že dají souhlas, měl by být jasný a písemný,“ řekla starostka.
Právě to by mohl být podle ní při jednání problém zajistit. Zvážit se prý musí také to, na kolik peněz úprava vyjde. „V současnosti jsme nákup nechali ocenit a zdá se, že by videozáznam stál ročně desítky tisíc korun, skoro by se náklady blížily až ke statisícům. Přece jen zastupitelstva trvají celá odpoledne,“ upozornila Grauová.
Případný videozáznam by uvítal lídr jiného opozičního sdružení, Nezávislých, Igor Taptič. „Před lety se o zvukové záznamy úspěšně snažil Petr Bažík. Pokračování v obrazu je krokem ve směru našich myšlenek, podobně jako jmenovité hlasování ve výborech a městské radě,“ řekl lídr Nezávislých.
Určitá pozitiva v zavedení videozáznamů vidí také bývalý zastupitel a předseda ČSSD II Pavel Benovič. „Myslím si, že by pomohly v tom, aby lidé poznali své zastupitele podle tváří, nejen podle jmen. Otázkou jsou náklady a efektivita vzhledem k diváckému zájmu,“ zamyslel se Benovič. Podobně se k návrhu staví místostarosta za Změnu, Vítězslav Krabička. „Stoprocentně jde o myšlenku, která je přínosná a mohla by pomoci transparentnosti ohledně řízení města. Na druhé straně se musíme vypořádat s tím, zdali tyto záznamy nejsou v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Další otázkou je jejich archivace,“ uvedl místostarosta a právník. Ten je rád, že jsou dostupné alespoň audionahrávky ze zastupitelstev.
Tyto zvukové záznamy jsou k dispozici na webových stránkách Hodonína od roku 2008. Zřejmě k nim nakročí i v Kyjově. „Na příštím zasedání zastupitelů, které bude šestnáctého března, chceme pilotně odzkoušet elektronický způsob hlasování, tedy podobně jako je tomu v Hodoníně. Samozřejmě bychom potom pořizovali zvukový záznam, který by byl umístěný na internetových stránkách,“ sdělil tajemník kyjovského městského úřadu Milan Jagoš. Doposud byla tamní jednání volených zástupců k vidění na webových stránkách města jen v audiovizuálním přímém přenosu. „Sledujících ale příliš není, proto asi přejdeme k praxi, která je v Hodoníně,“ dodal tajemník.
Videozáznamy ze zastupitelstev se prosazují zvláště na radnicích statutárních měst. Mezi menšími obcemi, a to i na jižní Moravě, se uplatnily například v Tišnově či zprostředkovaně v Mutěnicích. Diskutujte na www.hodoninskydenik.cz
NA ZÁVĚR ZASE KULTURA
Parlamentní listy vydaly článek Terezy Sladkovské Kultura jako státní podnik? Kritizuje mj., že: "mezi hlavními sponzory udávání těchto cen byl i Dopravní podnik hl.m. Prahy, který je dlouhodobě ztrátovou organizací, což se musí z daní doplácet. Na sponzorování této akce ale očividně peníze našel." Dále se autorka ptá: "Z čeho vlastně pramení ta samozřejmost veřejných peněz na kulturu?" a rozvíjí také úvahu "Kdo určí, která tvorba má pro společnost největší uměleckou hodnotu?".
25. února 2015
Kateřina Kašparová, tisková mluvčí Svobodných
e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384
