Petr Mach: Neválčeme, obchodujme!

Petr Mach: Neválčeme, obchodujme!

Evropská unie je oblastí bez válek. Státy EU spolu nebojují a lidé si užívají mírového života, věnují se práci, rodině, zábavě, obchodu. Považuje se to za hlavní hodnotu evropské integrace. Toho si je třeba vážit. Ale na periferii doutnají války.

Ohnivý kruh kolem EU

Kolem EU se rozprostírá „ohnivý kruh.“ Kosovo, Sýrie, Egypt, Ukrajina, Moldávie, Libye, Turecko jsou země, kde zuří občanské války nebo doutnají ohníčky vnitřního konfliktu.

To není náhoda. Hranice EU totiž tvoří nebezpečné ohnisko napětí.

Proč?

Země za hranicemi EU nemůžou s unií volně obchodovat. Evropská celní hranice tvoří novodobou železnou oponu. „Pevnost Evropa“ je opevněním, které chrání domácí producenty před levnou konkurencí na úkor mírové obchodní spolupráce.

EU na dovoz zboží ze států za hranicí uvaluje cla a jiné bariéry. Slibuje jim mlhavou perspektivu členství v EU, když přijmou všechny evropské regulace od zákazu žárovek přes regulaci hlasitosti vysavačů po kvóty na počet žen v dozorčích radách firem.

Tím vzniká konflikt. Nejlépe je to asi vidět na příkladu politicky rozdělené Ukrajiny nebo Moldávie.

Zatímco západ těchto států by rád volně obchodoval se svými nejbližšími evropskými sousedy a vstup do EU tam má podporu, východ se bojí, že členstvím v EU by se východní hranice uzavřela a oni by ztratili volný obchod se svými sousedy v Rusku.

Ukrajinu spor rozdělil natolik, že opozice válčila s vládou v hlavním městě a že se Krym přimknul k Rusku. V Moldávii provincie Gagauzie v referendu odhlasovala, že v případě, že Moldávie vstoupí do EU, Gagauzie vyhlásí nezávislost.

Volný obchod, podmínka míru

Země EU spolu neválčí. Co by tím získaly? Nic. Německo nemá důvod nás napadnout. Vše, co Němci potřebují, získávají obchodem. Konflikt ale vzniká na hranici EU, která obchodu brání.

Evropská unie má tragickou zahraniční a obchodní politiku, která vede k tragickým výsledkům.

Frédéric Bastiat, francouzský ekonom, kdysi řekl: „Tam, kde nemůže překračovat hranice zboží, překračují je armády.“

Rusko si vzalo Krym, už před tím Jižní Osetii, Abcházii a Podněstří. Dnes mají z Ruska obavy pobaltské státy – Estonsko, Litva a Lotyšsko, kde žije silná ruská menšina. Nebude se opakovat krymský scénář?

Volný obchod je nejlepší ochranou proti konfliktům.

Evropská unie by měla otevřít své hranice bezcelnímu dovozu.

Mějme volný obchod s Ruskem, Ukrajinou, Moldávií či Tureckem. Netlačme tyto země ke vstupu do EU, nevnucujme jim pro ně nesmyslné normy a regulace a daně. Nevnucujme jim náš model demokracie. Jen s nimi volně obchodujme. EU přijde o pár miliard EU na clech. Ale jinak na tom všichni Evropané vydělají.

Vyšlo na blog.iDnes.cz

Petr Mach
předseda Svobodných a lídr kandidátky ve volbách do EP

 

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31