Rašín od studentských let usiloval o samostatnost českých zemí, Masaryk ho za to neměl rád, snažil se prosazovat federalizaci Rakouska. Hodně Rašína neměl rád.

Na závěr svého studia práv napsal Rašín brožurku České státní právo (1891), kvůli které ho vyšetřovaly rakouské úřady. Podporoval v té době mladočeskou politiku. Zapojil se do činnosti Omladiny natolik aktivně, že kvůli tomu byl 14.2.1894 uvězněn na Borech v Plzni. Soud mu odebral akademický titul, ale po amnestii v listopadu 1895 jej získal zpět.

Rašín podpořil založení nové politické strany. Jmenovala se Česká strana státoprávní, ale také Radikálně státoprávní strana. Podílel se na přeměně Radikálních listů na deník.

Členem Národní strany svobodomyslné se Rašín stal v roce 1907 poté, co se změnilo vedení mladočechů. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem rakouské Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 31 (Klatovy). Usedl do poslanecké frakce Český klub. Na Říšské radě působil ve finančním a rozpočtovém výboru. Mandát ztratil 30. května 1917 na základě pravomocného rozsudku z 20. listopadu 1916.

Po vypuknutí 1. světové války se aktivně zapojil do odboje jako člen organizace Maffie. Roku 1915 byl zatčen a v procesu, který trval od 6. prosince 1915 do 3. července 1916, spolu s Karlem Kramářem, Vincencem Červinkou a Josefem Zamazalem odsouzen k trestu smrti pro velezradu a vyzvědačství. Rašín byl soudem zbaven akademického titulu. Podle svědků vynesení rozsudku trest přijal nejstatečněji, dokonce se po vynesení rozsudku smál. Před popravou jej zachránil nástup císaře Karla I. na rakousko-uherský trůn. Trest si odpykával ve velmi tvrdých podmínkách ve věznici v rakouském Möllersdorfu, kde sdílel celu společně s Karlem Kramářem. Ve vězení studoval ekonomickou literaturu (ekonomie tehdy ještě neexistovala jako samostatný obor, byla tehdy součástí právnického vzdělání a nazývala se hospodářské právo). Připravoval hospodářský program pro nový samostatný stát, promýšlel oddělení a stabilizaci poválečné měny, promýšlel právní postup, jak vyhlásit samostatnost. Trest byl mu nejprve zmírněn na 10 let. Bylo mu v rámci snah o dialog s opozičními silami naznačováno, že když požádá o milost, bude mu udělena. Rašín však odmítl žádat císaře o milost. Nakonec v červenci 1917 byl Alois Rašín spolu s dalšími odsouzenými stejně amnestován. Již během procesu se stal v očích české veřejnosti národním hrdinou. Po návratu z vězení se Rašín okamžitě aktivně zapojil do politického života. Znovu se přihlásil ke zkouškám na Karlově universitě a 22. září 1917 byl opět promován doktorem práv. Sepsal návrh deklarace nezávislosti kombinované s prozatímní ústavou. Návrh měl 70 článků. Od tohoto návrhu později upustil, protože deklarace nezávislosti musí být stručná a přehledná.

Protože Rašín jako jediný měl promyšlené kroky, co je potřeba udělat pro vyhlášení samostatnosti, stal se iniciátorem schůzky se zástupci dalších politických stran s Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vavrem Šrobárem. Předložil jim návrh, jak by mohla vypadat deklarace nezávislosti – tzv. první zákon. Text, který psal Rašín vlastní rukou, ačkoliv je nasán na obyčejném kancelářském papíře, je naší deklarací nezávislosti.

Takzvaní ‚mužové 28. října‘ kromě prvního zákona schválili ještě politickou deklaraci, kterou daleko více ovlivňoval Soukup.

Lide československý!
Tvůj odvěký sen stal se skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států světa. Národní výbor, nadaný důvěrou veškerého lidu československého, přejal jako jediný a oprávněný a odpovědný činitel do svých rukou správu svého státu.
Lide československý!
Vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový svobodný člen velké rodiny samostatných svobodných národů.
Novými činy v těchto chvílích zahajují se nové, bohdá slavné dějiny Tvoje. Nezklameš očekávání celého kulturního světa, který se žehnáním na rtech vzpomíná Tvých slavných dějin, jež vyvrcholily v nesmrtelné výkony československých legií na západním bojišti a na Sibiři. Celý svět sleduje Tvoje kroky do nového života, Tvůj vstup do země zaslíbené. Zachovej štít čistý jako jej zachovalo Tvé národní vojsko: Československá legie. Bud‘ si stále vědom, že jsi občanem československého státu nejen se všemi právy, nýbrž i povinnostmi.
Na počátku velikého díla ukládá Ti Národní výbor, ode dneška Tvá vláda, aby Tvé chování a Tvá radost byly důstojny velké chvíle nynější. Naši osvoboditelé Masaryk a Wilson nesmí býti zklamáni ve svém přesvědčení, že dobyli svobody lidu, který dovede sám sobě vládnouti, ni jediným rušivým činem nesmí býti zkaleny nynější veliké okamžiky, ni jediný z Vás nesmí se dopustiti ničeho, co by mohlo vrhnouti stín na čisté jméno národa.
Každý z Vás musí bezvýhradně šetřiti všeho, co jinému jest svato.
Svobody osobní, majetku soukromého nesmí býti dotčeno. Podrobte se bezvýhradně rozkazu Národního výboru.
V Praze, dne 28. října 1918.
Za Národní výbor československý:
Dr.Fr.Soukup v.r., Dr.Vavro Šrobár v.r. Antonín Švehla v.r., Jiří Stříbrný v.r. JUDr.Al.Rašín v.r.

Rašín také do detailu promyslel a dlouhodobě v konspiraci připravoval zřízení provizorní struktury, která převezme roli státní správy, na základě organizačních jednotek Sokola, 28. října tuto strukturu aktivoval. Využil při tom jak organizované územní struktury Sokola, tak i toho, že Sokol dostal privilegium disponovat střelnými zbraněmi a cvičit své členy ve střelbě. Pokojné převzetí moci se nakonec Rašínovi dokonale podařilo. Faktickým zakladatelem Československa byl Alois Rašín.

Po vzniku Československa ve funkci ministra financí se Rašín stal první obětí komunistické ideologie u nás – 5.1.1923 jej zákeřně zezadu střelil dvěma ranami z pistole komunista Josef Šoupal. Na těžká zranění Rašín zemřel 18.2.1923.

Jiří Payne
člen Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.