PAYNE: Jsme zpátky v Evropě, co dál?

PAYNE: Jsme zpátky v Evropě, co dál?

1) Střežit svrchovanost ČR: Svrchovanost je po staletí osvědčený základ mezinárodních vztahů, který chránil malé státy před svévolí velkých. Ne dokonale, ale lépe než jakýkoli multilaterální systém. Žádný lepší recept neexistuje. Svrchovanost nezávisle na velikosti dává každému státu v jakékoli věci právo ‚veto‘. Evropská unie, aby zamaskovala své neřešitelné strukturální problémy, svrchovanost soustavně podrývá. Je prý přežitkem. Tím k radosti velkých států podrývá základy mezinárodních vztahů: není-li svrchovanost nedotknutelná, je možné Srbům ukrást kus území, je možné provést převrat v Libyi či obsadit část Gruzie. EU za to nenabízí žádnou náhradu, i uvnitř platí právo silnějšího odporující svrchovanosti. V mnoha případech může většina přehlasovat menšinu, což je popřením svrchovanosti. Evropě se to vymstí.

2) Odstranit korupci z Bruselu: Těžko můžeme bojovat s korupcí doma, když se k nám tlačí z Bruselu od komise, europoslanců i úředníků, kde dosahuje řádově vyšších hodnot. Zatímco u nás máme špatný zákon o střetu zájmů, v EU není žádný. Etický kodex bruselských úředníků shovívavě doporučuje, že úplatky by se přeci jenom raději pokud možno neměly brát.

3) Uvolnit zahraniční obchod: Konkurenci v EU nahrazuje síla lobbyistů v Bruselu. Unie již není Evropským společenstvím devadesátých let, které podporovalo volný obchod. Obchodní kvóty přidělované z Bruselu nás omezují při pronikání na některé zahraniční trhy. Z EU se stává do sebe uzavřená pevnost, izolovaná od zbytku světa. Nějakou dobu si můžeme hrát na písečku vnitřního trhu, ale bez férové konkurence budeme za světem zákonitě zaostávat. Liberalizovat se musí i obchod zemědělskými komoditami: kvalifikovaná evropská populace by měla pracovat v oborech s větší produktivitou práce, než je zemědělství.

4) Obnovit tržní ceny elektřiny: EU zavedla na produkci elektřiny selektivní daně plánované úřadem v Bruselu. Jaderná, sluneční, vodní či tepelná kWh podle toho, jak byla vyrobena, je jinak zdaňována a má jinou cenu. V důsledku deformovaných cen firmy a vědecké instituce nevědí, jaká je skutečná cena energie a nemohou správně zaměřit svůj výzkum. Proto je EU stále méně a méně konkurenceschopná na světových trzích, investice ve výzkumu jdou do špatně zaměřených projektů.

5) Deregulovat:  EU v důsledku přeregulace zaostává za zbytkem světa. Letos např. Brazílie předstihla Británii a Francii. Podle statistik každých 5 let členství v EU přináší pokles HDP o jedno procento. Bez masivní deregulace se EU odsuzuje k trvalému poklesu životní úrovně se všemi sociálně-politickými důsledky.  Pyramidové hry s rozpočtem, kdy si špatné banky vzaly peníze od států a teď si špatné státy berou peníze od jiných států, jsou začátkem konce.

6) Zachovat NATO jako jedinou bezpečnostní instituci: EU systematicky narušuje principy NATO. Budováním evropské obranné identity zatěžuje rozpočty členských zemí, vojenské prostředky se zdvojují, přibývá byrokratických struktur, ale skutečná vojenská kapacita se snižuje. Narušováním filosofie NATO jako aliance rovných EU snižuje bezpečnost evropských členů NATO.

7) Nekonkurovat USA: Pokusy konkurovat Spojeným státům jsou komické a budou neúspěšné.  Příkladem je nesmyslný evropský satelitní systém. EU nebude ani v perspektivě několika desetiletí schopna svůj systém samostatně zprovoznit. ČR by z něj měla co nejrychleji vycouvat. Měla by jej nahradit intenzivní spolupráce s USA.  

8) Zrušit evropské dotace: Na systému dotací z různých programů se netransparentně přiživují tisíce lidí, kteří by normálně pracovali. Je to nedemokratický a složitý přerozdělovací systém. V případě ČR se po vynaložení velkého úsilí a se ztrátami vrací peníze, které jsme do Bruselu museli odeslat. Místo řešení hlavních priorit se financují nepotřebné projekty, na které lze snadno získat dotaci. Obchází se rozpočtová disciplína. Každý projekt EU znamená, že jedna lokalita dostane privilegovaný příspěvek úkor ostatních. Schopnost požádat o dotaci a získat ji je zcela nespravedlivé kritérium. Bez EU by bylo pro několik rozpočtových subjektů jednodušší dohodnout se zdola na sdružení prostředků a cílů dosahovat společně.

9) Odstranit demokratický deficit: Zatímco všechny státy musí nyní škrtat v rozpočtu, EU svůj rozpočet navyšuje. To by se v demokratickém systému nikdy nestalo. Svědčí to o tom, že státy a občané nemají na dění v EU žádný vliv. Asi budou muset Evropané vyrazit do ulic jako v severní Africe.

10) Mít záložní scénář pro případ zásadní krize evropské integrace: Jsou-li jaká pozitiva integrace, všechna mohou být sjednána a dosažena na mezivládní úrovni. Nejsou k tomu potřeba ani úředníci v Bruselu, ani EP. Ve všech oblastech evropské integrace je nutné včas určit, které části mohou být v případě rozpadu současné podoby ponechány a které je třeba okamžitě deregulovat.

 

  • Jiří Payne je místopředsedou Svobodných
  • Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

    Jiří Payne

    Jiří Payne

    Novinky

    Nejnovější video

    Libor Vondráček v dalším díle svého pravidelného čtvrtečního vysílání odpovídal divákům na širokou paletu dotazů, od krajských silnic přes soudní tresty až po prezidentovy výroky o budoucnosti republiky, a u každého tématu se držel stejné metody: vysvětlit systém, doložit ho číslem a nebát se nepopulárního závěru.

    U krajských silnic Vondráček odmítl představu, že vláda krajům „nedává peníze“. Připomněl, že podle rozpočtového určení daní kraje dostávají peníze na svoji správu už dopředu a mimořádné státní dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy byly jen dočasnou praxí zavedenou kolem roku 2010, nikoli systémovým pravidlem. Argument doložil konkrétním příkladem: Jihočeský kraj letos poslal 3 miliony korun jako dotaci neziskovce Člověk v tísni na Ukrajinu, takže podle Vondráčka jasně má ve svém rozpočtu prostor i na to, co je skutečně jeho úkolem, totiž opravu vlastních silnic.

    Na dotaz ohledně nízkých trestů za sexuální trestné činy reagoval Vondráček věcně a bez populistického přehánění. Uvedl, že vláda v programovém prohlášení počítá se zvýšením odpovědnosti soudců a státních zástupců, včetně možnosti vymáhat na nich škodu při prokazatelném pochybení, a zároveň se zavazuje k pravidelnému školení soudců, aby drželi krok s novými definicemi trestných činů. Zároveň ale jasně varoval před druhým extrémem, tedy odsuzováním bez důkazů po vzoru amerického MeToo, a přihlásil se k zásadě presumpce neviny jako základnímu principu trestního práva.

    V otázce dotací pro Prague Pride Vondráček nezůstal jen u emoce, že mu to „přijde zvrácené“, ale vysvětlil věcný rámec: programové prohlášení vlády počítá s evidencí, omezením a v některých případech i zákazem financování politických neziskovek napříč resorty financí, vnitra, školství i životního prostředí. Kritizoval přitom nikoli existenci sexuální menšiny jako takové, ale ideologie typu DEI a ESG, které podle něj místo tolerance vytvářejí umělá privilegia, a upozornil, že podobný tlak se přes učebnice dostává až do výuky občanské nauky na základních školách.

    Silný argument nabídl i k výrokům prezidenta Petra Pavla o budoucnosti Evropy. Vondráček odmítl představu Spojených států evropských, ztráty práva veta i výměny koruny za euro s tím, že pokud takové myšlenky vyslovuje hlava suverénního státu, otevírá tím takzvané Overtonovo okno pro další politiky z velkých zemí, kteří by z toho mohli těžit na úkor menších států. Právě proto řekl otevřeně, že si přeje, aby po roce 2028 stál v čele republiky někdo jiný.

    Zajímavý byl i příklad rozhledny v Jindřichově Hradci, kterou Vondráček použil jako symbol špatně utrácených evropských dotací. Stavba za 13 milionů korun, natíraná v zimě v nevyhřívané hale, začala během několika let hnít a vyžádala si další čtyřmilionovou opravu, přestože se navenek prezentovala jako úspěch čerpání evropských peněz. Podle Vondráčka je to přesně ten typ výdajů, který raději nahradit podporou pracovních míst a základních veřejných služeb, které lidem chybí mnohem víc než další pomníček k focení.

    Na závěr Vondráček znovu odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz a vyzval diváky, aby se před říjnovými senátními volbami podívali, jak jejich senátoři skutečně hlasovali, včetně podpory korespondenční volby. Zmínil i nervozitu v táboře ODS a TOP 09 před ztrátou vedení Senátu a ocenil aktivitu Thomase Pauknera v kauze Dozimetr jako příklad toho, že se konečně některé staré kauzy začínají reálně posouvat k soudnímu rozhodnutí, místo aby na ně soudci jako dříve raději nesáhli.

    Oblíbené štítky

    Jiří Payne

    Jiří Payne

    Novinky

    Oblíbené štítky

    Svobodni-31