MACH: Zpochybňovat volby u soudu je hloupost

MACH: Zpochybňovat volby u soudu je hloupost

Jedna neparlamentní strana si stěžuje u Nejvyššího správního soudu, že ji stát před volbami poškodil tím, že ji nezval do předvolebních pořadů. Svobodní si nestěžují. O výsledku voleb rozhodli voliči, kteří jsou soudní.

Svobodní získali 38 894 hlasů, což bylo pouhých 0,74 %. Je mi sice líto, že Svobodní nezískali více, ale rozumím tomu, že se mnoho voličů bálo, aby jejich hlas „nepropadl“ a nezpůsobil vládu Paroubka s komunisty. Mnozí voliči to tedy hodili „menšímu zlu“ v podobě jedné ze dvou pravicových parlamentních stran.

Přesto se domnívám, že existují dva systémové problémy, které činí volby ne zcela spravedlivými: Státní televize financovaná z peněz majitelů přijímačů a státní příspěvky politickým stranám hrazené z kapes daňových poplatníků.

1) Státní televize by měla být zrušena i s koncesionářskými poplatky. Česká televize si vytváří de facto monopol na politické debaty a přemírou svých debat – které financuje z peněz koncesionářů – vytlačila z trhu politických debat ostatní soukromá média. Je možné, že by výsledky voleb dopadly jinak, kdyby ČT neobjednávala vlastní výzkumy politických preferencí, na jejichž základě zvala do televize politické hosty. Kdyby neexistovala státní televize hrazená z peněz všech majitelů televizí a počítačů, existovala by pestřejší konkurence na mediálním trhu politických názorů. Svobodní mají v programu svobodu, pokud jde o trh informací, a tedy i zrušení koncesionářských poplatků a veřejnoprávního vysílání.

2) Existuje nespravedlivý systém státních příspěvků politickým stranám, který vede k masivní politické reklamě. Příspěvky stranám od daňových poplatníků by měly být zrušeny, jak jsem psal již dříve. Ať strany v kampani soutěží s penězi, které získají od svých členů a příznivců.

Petr Mach je předsedou Svobodných. Vyšlo na blogu idnes.cz.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31