PILC: 38 894 tvrdohlavých beranů

PILC: 38 894 tvrdohlavých beranů

Ve volbách do Evropského parlamentu se našlo 29 846 tvrdohlavých beranů, kteří věděli co chtějí a šli volit Svobodné, přestože šance na výraznější úspěch ve volbách byla malá. Ve volbách do Poslanecké sněmovny se našlo 38 894 tvrdohlavých beranů, kteří tou dobou už byli obeznámeni s předchozím výsledkem voleb do Evropského parlamentu (30 tis. hlasů, 1,26%), kteří viděli, jak vypadala předvolební kampaň všech politických stran, kteří věděli, jaké akce podnikali Svobodní, jaká vydávali prohlášení k aktuálním událostem a jak o těchto věcech informovala nebo neinformovala média. Přestože Svobodní byli a jsou v médiích téměř neviditelní, probíhá záměrná informační blokáda (nehodíme se nikomu do krámu), šance na výraznější úspěch byla opět mizivá, přesto všechno se 38 894 voličů rozhodlo jít k volbám a volit Svobodné (při vyšší volební účasti než ve volbách do EP poklesl procentuální výsledek na 0,74%).

 Děkujeme našim voličům. Vážíme si jejich hlasů. Jsou to lidé, kteří mají vlastní názor, kteří si umí najít informace. Věříme, že věděli dobře, co dělají. Věříme, že své volby nelitují. Věříme, že to dělali především pro sebe. Děláme přesně to samé, co naši voliči. Bráníme se. Bráníme se proti narůstajícímu socialismu. Bráníme se proti narůstající byrokracii. Bráníme se proti narůstajícímu fašismu (korporativismu). Bráníme se proti všemocnému státu, jehož ruka se hrabe v naší peněžence. Klepněme ho přes pazouru!

 Pan prezident Václav Klaus Straně svobodných občanů opakovaně popřál úspěch. Velice si toho vážíme. Měli jsme před sebou těžký úkol. Uspět ve volbách do Evropského parlamentu několik měsíců po vzniku Svobodných, uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce dalším. Je těžké dokázat vybudovat úspěšnou politickou stranu za rok, nebo za dva roky, bez podpory lobbyistických skupin, bez perfektně zvládnutého marketingu. Ano, marketing je také důležitý, na tom možná také budeme muset zapracovat. Soustředíme se však na to, o čem by politika měla být: soutěž myšlenek. Slovem marketing nemyslím nic hanlivého, jedná se jen o umění prodávat, o umění dokázat šířit myšlenky. Soustředíme se na obsah, ne na obal (jak víme, především obal prodává, nějaká pěkná značka, nejlépe s poddodatkem, třeba „a bez namáčení“). Dělali jsme chyby, děláme chyby, ale učíme se.

 Snažíme se oslovit především vás, 30 tisíc odvážných z voleb do Evropského parlamentu, 38 tisíc odvážných z voleb do Poslanecké sněmovny.

 Vy jste pro nás naprosto klíčoví.

 Jedině vy rozhodnete o tom, jestli ze Strany svobodných občanů bude jen debatní klub, nebo jestli se z ní v budoucnu stane významná politická strana.

 Potřebujeme nutně vaší pomoc.

 Potřebujeme nutně zvýšit počet členů Strany svobodných občanů. Potřebujeme více aktivních členů. Potřebujeme jakoukoli vaší pomoc. Potřebujeme váš členský příspěvek. Oslovování dalších lidí, oznamování existence Strany svobodných občanů stojí peníze. Potřebujeme podporu v šíření myšlenek svobody všemi komunikačními kanály. 

 Budoucnost Strany svobodných občanů bude záviset na počtu jejích členů.

 Je nás zatím málo, práce je strašně moc. Budujeme politickou stranu zdola. V naší politické straně politici nejsou ONI, nejsou to elitáři. Jsme to MY, obyčejní lidé, o kterých tak rádi mluví socialisté.

 Věděli jsme, že se bude jednat o běh na dlouhou trať. Jsme rádi, že došlo k nárůstu absolutního počtu našich voličů. Je tady trošku zklamání z procentuálního výsledku. Někteří do toho dali skutečně hodně práce. Tím slovem „někteří“ myslím to, že skutečně potřebujeme více aktivních členů. Každý jistě přispěl v rámci svých možností, někdo aktivní prací, svým časem, někdo finančním příspěvkem. Letos máme před sebou ještě senátní a komunální volby. Budeme se snažit uspět jak to jen půjde, co bude v našich možnostech. V následujících dvou nebo čtyřech letech máme slušnou šanci na prosazení našich myšlenek.

 K prosazení myšlenek svobody, k vytvoření významné politické strany nestačí volit Svobodné. Jestli chcete, aby se prosadily myšlenky svobody, potřebujeme vaší aktivní pomoc.

 Nejsou to noví členové po vyhraných volbách, které nutně potřebujeme. Jsou to noví členové po prohraných volbách, které nutně potřebujeme a kterých si nejvíce budeme vážit.

 Budoucnost Svobodných záleží na vás.

Jindřich Pilc je členem Strany svobodných občanů v Ústeckém kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31