Už jste se dovtípili, jakou úlohu hraje slovo demokracie v Evropské unii? Dovolím si odpovědět za vás. Demokracie je zde prázdný výraz, jehož častým vyslovováním se v současné politice legitimizují nedemokratické posuny ve společenském uspořádání. V poslední době je častěji tento výraz pouze teoretického charakteru a jeho praktická funkcionalita je častěji iluzí než skutečnou realitou.

Referendum v Řecku

Nenecháme-li současné události v Řecku proplout bez povšimnutí, máme zřetelný a nenapadnutelný příklad leváctví unijních vůdců. Řecký stát si totiž svéhlavě dovolil zachovat v demokratickém duchu a plánuje uspořádat referendum o akceptaci finanční výpomoci z EU. Důvod, proč se Řecko rozhoduje takto postupovat, je velmi výmluvný. Pomoc je totiž podmíněná proběhnutím sérii legislativních změn, které jsou pro řecký stát a jeho obyvatele zásadního charakteru. To nemluvě o skutečnosti, že si mnozí unii vyhrožovaný státní bankrot („ekonomický restart“) vlastně přejí. Řekové tak mají plné právo se svéprávně rozhodnout (nejlépe v referendu), jakým směrem se chtějí vydat a zdali si přejí zpět svou národní měnu. Unie by měla být za tento projev demokratického uvažování ráda, ne jej blokovat a dehonestovat.

Lisabonská smlouva

Jak je vidno, právo rozhodovat o zásadních záležitostech našeho života nám je dopřáváno pouze za té podmínky, že je naše vůle zajedno s vůli Bruselu. Tento urážlivý vzkaz koneckonců přijímáme opakovaně po celou dobu našeho členství v unii. Což je také zároveň jasná signalizace, že samotné členství v ní bylo a je velkou chybou a krokem zpět k totalitní společnosti. Naše republika byla nedávno také jako Řecko v pozici, kdy jejím občanům bylo upíráno rozhodnout se, jakou strukturu má mít náš stát a kam bude kráčet vývoj naši společnosti. Bylo nám upřeno hlasovat o přijetí Lisabonské smlouvy, která následně zásadně oslabila suverenitu České republiky jako nezávislého státu, a která nás zavázala kráčet tam, kam leváci z Bruselu ukážou.

Pokud se v nějakém státu povedlo i přes protesty Bruselu uspořádat referendum o přijetí této smlouvy. Hlasování probíhalo cyklicky tolikrát, než obyvatele svorně v souladu s Evropským postojem vyjádřili svůj souhlas. To ještě nezapomeňme na propagandistický nátlak na občany skrze média v těch zemích, kde do té doby nebyl řádný postoj k idejím Evropské unie. Na televizních obrazovkách jsme tak často vidívali manipulativní spoty jako „Fondy EU – investice do vaší budoucnosti“, či pořady jako Evropský manuál. Vlaječku unie jsme vidívali prakticky na každé stavbě a rekonstrukci s doplňující informaci, že tento projekt byl spolufinancován z fondu EU. Byť se jednalo mnohdy jen o minimální spoluúčast a peníze z EU jsou ve skutečnosti z našich vlastních daní. Média prakticky veškeré zpravodajství předkládala a dosud předkládají v řádném proevropském obalu. Naštěstí je ale reálná skutečnost mnohem ostřejší než medií poskytovaná „ideomasáž“.

Referendum o euro

To si uvědomujeme hlavně nyní, kdy hrozí, že bychom se dostali do stejné šlamastyky jako země mající za řádné platidlo euro. Voláme tak dnes občané i mnozí politikové po referendu, kde by byla otázka vstupu do eurozóny nastolena a demokraticky zodpovězena. Levák Brusel však reaguje tím, že pozvedá varovný prst. Což je zároveň signál, aby jeho nohsledové jako Karel Schwarzenberg nebo Jiří Pehe, počali český národ kárat za svéhlavost a nedostatečné evropanství. Vtipné je, že nás nekárají za odmítavé rozhodnutí, ale za to, že se chceme demokraticky rozhodovat. Kdyby byl případ opačný, euro by nechtěla vláda a parlament, ale obyvatele ano, Levák Brusel by volal a spolu s ním jeho nohsledové po uspořádání referenda.

Leváci z Bruselu na nás a naše názory zkrátka kašlou. Mají svou utopii socialistické zeměkoule, kterou jako jiní fašisté v minulosti chtějí prosazovat jakýmkoli možným byť nedemokratickým způsobem. Svoboda je pro ně jen nedůležitým přežitkem a hrozbou pro tyto jejich ideje.

Tomáš Kupec je příznivcem Svobodných