Zamířil jsem ke skupině mladých maminek s kočárky a oslovil je s dotazem, zda vědí jaké je zdanění v ČR. První reakcí bylo, že jsou přeci na mateřské. Po krátkém rozhovoru jsem od každé zjistil odhad kolem 20%.
V nedávné době jsem procházel olomouckými uličkami v historickém centru a usilovně přemýšlel o výši daní a jejich dopady na obyvatele a trh. Uvažoval jsem nad tím, proč tak vysoké daně nikomu zvlášť nevadí a obyvatelstvo se lehce smířilo s údělem své měsíční snažení rozpůlit a odevzdat jednu polovinu státu a z druhé poloviny zaplatit nájem, energie a někdy potom jídlo, léky a nemluvím o úsporách, zábavě a veškerých jiných výdajích. V tomto okamžiku jsem začal mít silné nutkání jít a zeptat se lidí přímo, nebylo nic jednoduššího než sejít na Horní náměstí, vyhlédnout si někoho kdo nebyl zaneprázdněn hovorem nebo jinou činností.
Zamířil jsem ke skupině mladých maminek s kočárky a oslovil je s dotazem, zda vědí jaké je zdanění v ČR. První reakcí bylo, že jsou přeci na mateřské. Po krátkém rozhovoru jsem od každé zjistil odhad kolem 20%. Pokračoval jsem dál a oslovil bezmála padesát lidí a jejich odpovědi se pohybovaly v rozmezí od 20-30 % Pouze jedna dvojce oslovených odpověděla ve shodě s realitou. Z tohoto dotazování jsem zjistil, že lidem naše astronomické zdanění vadí, pokud se o něm ovšem dozvědí.
Náš systém zdanění je velmi rafinovaný. Daně jsou poschovávané tak důmyslně, že o nic běžný občan ani neuvažuje a nenapadne ho si je sečíst. Už vůbec ho nenapadne zvážit, co za daně dostává, popřípadě kdo z jeho daní kolik přijímá. Kdyby lidé dostali výplatu za práci do ruky a poté by museli polovinu výdělku odevzdat státu přímo, myslím, že by nám 50% zdanění dlouho nevydrželo.
Ve svých otázkách jsem se také dotazovaných ptal, jestli by si dokázali představit, co by dělali, kdyby tu taková daň nebyla a jim v kapsách zůstalo o pár tisíc více. Setkal jsem se podle očekávání s odpověďmi, které bych mohl shrnout do jedné věty. Využít tak abych si zpříjemnil život jak v krátkodobých tak v dlouhodobých horizontech.
Předpokládejme, že by to udělal každý. Rázem by se tu zvětšila poptávka po zboží různého druhu. Této poptávky by přirozeně lidé začali využívat a nabízet sobě navzájem služby, na které v době 50% zdanění nikdo neměl. V návaznosti na tento trend samozřejmě klesá nezaměstnanost, jelikož podnikatelé realizují projekty, na které doposud neměli prostředky a k tomu potřebují zaměstnance. V důsledku rozšíření trhu a jeho diverzifikace si podnikatelé přirozeně konkurují a ceny zboží klesají.
Daně působí v ekonomice jako brzda. Ta je o to nebezpečnější, že člověk si obvykle neumí představit to, co nebylo vynalezeno, firmu, která nevznikla, službu, která nebyla poskytnuta. Ani ho nenapadne o takových věcech uvažovat. Zato si umí představit vysoké ceny potravin, telekomunikačních služeb, energií. Dále hrozí výpovědi od zaměstnavatele, který už tak má velmi napjatý rozpočet a více lidí si prostě dovolit nemůže i kdyby chtěl, sebemenší pokles poptávky je pro něj existenční problém. Zkrátka tyto věci mají lidé neustále na očích. Jsou jak se patří znechuceni a dávají to za vinu ,, pravicové“ politice. Naše pravicové strany mají k myšlence svobodného trhu a nízkých daní hodně daleko. To nic nemění na faktu, že tito lidé volí levicové strany. V médiích v poslední době často slýchávám, že jsou to lidé staří, hloupí, nenávistní. Tento názor jsem též dlouho zastával a na voliče levice se zlobil, protože nechci vidět, jak dopadneme po další vlně socializace a dalšího nevyhnutelného zvýšení daní. Podnikatelé nám utečou a s nimi i stávající pracovní místa, nemluvě o elitách a neustálém odlivu mozků. Na Horním náměstí jsem ovšem zjistil, že tito lidé nejsou vůbec hloupí. Mají určitý okruh svých zájmů a obor nebo oblast, ve které vynikají a klidně by mohli všechny ostatní považovat za hlupáky. Jejich politický názor bohužel vytváří jedovatá hesla a plamenné projevy politiků, kteří se v nich snaží vzbudit třídní nenávist. Politika ovšem ovlivňuje všechny bez rozdílu a proto je třeba s těmi lidmi normálně promluvit a poukázat na souvislosti a myšlenky, které z médií zaznívají velmi zřídka. Nestalo se mi, aby někdo z olomouckých byl agresivní nebo projevoval jakoukoli nenávist a doufám , že jim rozhovor něco přinesl.
Nakonec bych rád předeslal jedno: Milí voliči, každý zákon, který vaše oblíbené partaje vydávají, ať už zákon zvyšující daně, nebo minimální mzdu nebo jakoukoli sociální dávku, vždy zaplatíte právě vy, pocítíte to snížením platu, zdražením zboží, nebo výpovědí. Podnikatel, který má ve svém projektu své životní úspory a mnoho úsilí, bude logicky dělat všechno proto, aby o ně nepřišel. Na jeho místě byste udělali totéž.
Tomáš Jirásek je členem Strany svobodných občanů
