Havrda: Nouzový stav a soukromí zdravotníci

Havrda: Nouzový stav a soukromí zdravotníci

Odborný mluvčí pro zdravotnictví Svobodných, MUDr. Miroslav Havrda, se vyjádřil k současným opatřením ve zdravotnictví.

V souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vláda již podruhé vyhlásila pro území ČR z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 nouzový stav od 00.00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů.

Vzrůstá počet pacientů potřebujících nemocniční péči i intenzivní péči včetně dýchacích přístrojů.

Začíná se stavět polní nemocnice na letňanském výstavišti o kapacitě 500 lůžek, kterou bude obhospodařovat armáda ČR.

Denně skokově vzrůstá nejen počet nakažených lidí, ale také počet nakažených zdravotníků v nemocnicích. Chybějí lékaři, sestry i pomocný personál. Byli povoláni medici na výpomoc a začíná se spekulovat o povolávání lékařů prvního kontaktu – což jsou praktici a ambulantní specialisté, možná stomatologové, pečovatelská služba, apod.

Prezident ČLK, MUDr. Milan Kubek, v televizním přenosu zcela zákonitě zpochybnil tento krok po oborné stránce a po stránce následného kolapsu ambulantní sféry. Upozornil na to, že potom půjdou pacienti s jinými problémy než s čínským virem přímo do ambulancí spádových nemocnic…

Nikdo se ale nezamyslel a ani slůvkem se nezmínil, co se stane při zavření soukromých praxí s jejich ekonomickým chodem. V nouzovém stavu je potřeba jistě pomáhat a lékaři a další zdravotníci patřili a patří k těm nejzodpovědnějším, ale soukromé zdravotnické zařízení má celou řadu ekonomických závazků. Musí platit nájem nebo hypotéku bance, spoustu přístrojů má na leasing a svým zaměstnancům musí platit mzdu včetně sociálních a zdravotních odvodů. Pokud by byli soukromí lékaři a další soukromí zdravotníci nasazeni, kdo za ně ponese tyto náklady? Bude stát refundovat v plné výši jejich prokazatelné náklady?

V případě, že se v nemocnici nakazí, kdo zaplatí chod jejich ordinací a mzdy jejich zaměstnanců? Tady se nejedná o pár drobných, ale desetitisíce, statisíce a někdy i miliony korun na jedno zdravotnické zařízení.

Mimochodem vláda schválila příspěvek pro státní nemocnice za první vlnu epidemie ve výši 11,5 miliardy korun. Státní nemocnice dostávají ochranné pomůcky, dezinfekci a další pomoc. Všechny tyto věci si soukromí zdravotníci musí platit ze svého. Nedostali žádné navýšení kapitace ani hodnoty bodu – česky řešeno: všechny provozní náklady firmy si platí sami. Z čeho, když nebudou léčit ve své ordinaci a nebudou mít žádné příjmy? Vůbec nemluvím o onemocnění soukromých zdravotníků Covidem v nemocnici.

Státní zdravotník pobírá mzdu nebo nemocenskou a nic dalšího ho nemusí zajímat.  Soukromý zdravotník nic nevydělává, v případě nemoci pobírá nemocenskou až od 15. dne a přitom musí platit fixní náklady i mzdy svým zaměstnancům. Velmi rychle tak může přijít o vše, co několik desetiletí budoval. Pokud nemá společnost s.r.o, ručí za své ztráty veškerým svým majetkem a velmi rychle může skončit jako bezdomovec v osobním bankrotu. Zamysleli se kompetentní lidé nad touto eventualitou?

MUDr. Miroslav Havrda
člen Republikového výboru a garant pro zdravotnictví Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31