
Havrda pro Reflex: „Likvidace soukromých lékařů“
Vláda přikázala pracovní povinnost lékařům a zdravotním sestrám z ambulantní sféry, aby pomohli se zvládnutím náporu pacientů s covidem-19. Praktickou realizaci přesunula na hejtmany. O

Vláda přikázala pracovní povinnost lékařům a zdravotním sestrám z ambulantní sféry, aby pomohli se zvládnutím náporu pacientů s covidem-19. Praktickou realizaci přesunula na hejtmany. O

Kolegové, dámy a pánové, dneska ráno, když jsem se zúčastnil ranního hlášení lékařů po nedělní 24 hodinové těžké službě na interně v chebské nemocnici, jsem si

Normální mladý a zdravý člověk by měl mít možnost relativně normálně žít. Přece nemůžeme být dalších pěl let všichni zavření doma. Tak komentuje dlouhodobý lockdown

Dámy a pánové, Aktuálně je 160 000 nemocných a 7 000 lidí leží v nemocnicích, přes 1000 lidí leží na JIP-kách. A bude hůře. Covid 19 prodělalo cca

Odborný mluvčí pro zdravotnictví Svobodných, MUDr. Miroslav Havrda, se vyjádřil k současným opatřením ve zdravotnictví. Ve své ordinaci léčím nohy. Mám zde řadu pacientů, kterým

Odborný mluvčí pro zdravotnictví Svobodných, MUDr. Miroslav Havrda, se vyjádřil k současným opatřením ve zdravotnictví. V souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č.

Mgr. Libor Vondráček, lídr jihočeské kandidátky Svobodných, byl hostem předvolebního studia JČ1 Televize JIŽNÍ ČECHY. Diskuze o tématech pro #Jihočeskýkraj začíná od 7. minuty.

Přehlídka ztraceného času. Tak hodnotí pondělní desetihodinové jednání 20. zastupitelstva nejen opozice, ale i část koaličních partnerů. Od zasedání se očekávalo hlasování s jednoznačným výsledkem:

Svobodní zahájili ve Zlínském kraji kampaň, kterou upozorňují na blížící se jednání krajského zastupitelstva, na němž se bude jednat a zřejmě i rozhodovat o tom, zda kraj postaví novou zlínskou nemocnici „na zelené louce“. Odhadovaná cena projektu je 8 miliard korun. Souběžně od roku 2020 však stoupnou výdaje kraje na veřejnou dopravu o 480 milionů korun. To vše v situaci, kdy kraj předpokládá zhruba 3,5 miliardy vlastních příjmů.

Mladé, nově atestované gynekology čekají asi důležité změny. Pokud budou chtít pracovat v privátu a mít smlouvu se zdravotními pojišťovnami, budou prý muset povinně odsloužit v nemocnici 2 služby měsíčně! Prý aby vrátili nemocnici, kde mimochodem pracovali 5 let téměř jako nevolníci za 25000 Kč měsíčně, něco z toho, co do nich nemocnice investovaly! Také prý proto, aby mohli operovat a po předchozím vydírání nemocnicí, kdy museli mnohdy sloužit 5-6 služeb měsíčně (aby je vůbec na tu atestaci pustili), aby nevyšli ze cviku. Že ambulantní gynekolog neoperuje, asi není příliš důležité. Ve společném memorandu se dohodli MZd, zdravotní pojišťovny a odborná gynekologická společnost. Podle vyjádření ČLK je tato dohoda neférová, protože skupina starších lékařů, která ovládá odbornou společnost, se dohodla bez vědomí a bez souhlasu mladších lékařů na jejich povinné robotě. Je veřejně známo, že mnoho vedoucích lékařů v nemocnicích (dokonce i ve fakultních), má kromě vedoucí funkce v nemocnici i souběh soukromé praxe. Proč by si tedy nezajistili za sebe v nemocnici a dokonce i za menší finance zástup?
Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.
Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.
Nárokové dotace
Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.
Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.
Riziko a právo
Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.
Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.
Zákon a střet zájmů
Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.
Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.
Vyznění debaty
Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.
Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.