BEDNÁŘ: Den nezávislosti a zánik říše

BEDNÁŘ: Den nezávislosti a zánik říše

Vyhlášení samostatnosti Československé republiky 28. října 1918 proběhlo na území, jež dosud spravovala Rakousko-Uherská říše jako svou nedílnou součást. Na frontách se dosud bojovalo. Umírali na nich jak českoslovenští legionáři, tak jejich krajané v rakousko-uherské armádě. V Německu se v r. 1914 rukovalo do války s fanaticky vybuzeným nadšením a jemu odpovídající disciplinou. U nás převažovalo zoufalství, dobře patrný vzdor, a jak viděl z Německa do Prahy se vracející Masaryk, „celé masy byly opity.“

Probruselské mudrování

Dnes se v Evropě po americkém potlačení balkánských válek devadesátých let nějaký čas nebojuje. Území České republiky je nedílnou součástí Evropské unie. Našemu prezidentu a stále narůstajícímu počtu občanů se to ale nelíbí. Český parlament většinou bez diskuse schvaluje unijní zákony, na jejichž podobu nemá formálně stále existující stát v podstatě žádný vliv. A brzy to mají být i zákony o povinném bruselském dohledu nad českými bankami, pojišťovnami, státním rozpočtem, hospodářskou a sociální politikou, finančními trhy a makroekonomickou stabilitou. Říká se tomu ekonomická vláda. A má se to v Bruselu projednávat 28.– 29. října. Datum je to moc pěkné. Náš prezident ty zákony vidí spolu Českou národní bankou jako „cestu k záhubě.“ Cestu k záhubě Evropské unie a naší svobody. Je totiž narozdíl od vznešených a pěstěných vůdců EU i ekonom. A navíc si na Pražském hradě prozíravě nevyvěsil europrapor. To mnohé domorodé eurointelektuály a úslužné mediální mágy velmi dráždí. Také učenci živení bruselskými granty spolu s nimi velmi rádi probruselsky mudrují a peskují. Finančně dobře hodnocený aktivismus je celkem pochopitelný. Ostatně v našich ne vždy veselých dějinách nic nového pod sluncem.

Až na to, že každý opulentní večírek jednou končí. Jak řekl jeden americký ekonom, který se před EU neklaněl, a proto by se o její finanční pobídky nemohl ucházet, „žádný oběd není zadarmo.“ Večírek, nositel hrdého titulu „Evropské unie,“ nyní pomalu uhasíná. Zhruba od jihu na sever. Rakousko-Uhersko mělo také vážné problémy hlavně směrem na jih. Před jeho neslavným zánikem Masaryk ve vídeňském parlamentu řekl, že mu připomíná pána, jenž spolkl deštník, a teď se bojí pohnout, aby se v něm neotevřel. Rakousko se pohnulo, a deštník se otevřel. Masaryk a jeho vojáci se na tom rádi podíleli. Evropě a jejím nemožným říším rozuměli víc než její tehdejší pomazaní vůdcové a úřední znalci.

Fantasmagorická eurovláda

Tak jak slavit 28. říjen v dnešním ovzduší unijního soumraku, přehlušovaném dost vyčpělým chrapotem povelů k jakési fantasmagorické ekonomické eurovládě? Co popřát panu premiérovi k jeho bruselskému, činorodě pracovnímu Dni nezávislosti? Snad odvahu k odvaze a vytrvalosti v ní, řekl by patetik. Někteří Nečasovi předchůdci to ale měli a uměli. Třeba Švehla. Je Nečas jako Švehla? To se brzy pozná. Švehla zemřel vyčerpáním z práce pro stát. Bez něj by předtím doma nebyl 28. říjen jako Den nezávislosti. Masaryk jej chtěl za nástupce. Kdyby byl v r. 1938 prezidentem Švehla, možná by nebyl Mnichov, a nakonec za deset let komunisté u čtyřicetileté samovlády. Masaryk by prý sedlal…

Co bude v Bruselu říkat a dělat Nečas? Ví, že je Den nezávislosti? O bruselské cestě k záhubě se asi rozhodne až Den poté. Tak se jmenoval jeden neveselý americký film. Bude 29. října Nečas veselý? A bude Brusel veselý? Moc hezké město to není. Parádní středověké náměstí s radnicí se krčí ve stínu obludných konstrukcí nové evropské říše, která právě končí, a kdo ví, zda to ví. U nás to ví alespoň někdo. V tom asi máme tradici. A hodně evropskou, protože hodně českou, dodali by možná Masaryk a Karel Čapek. A Hegel by k tomu přidal, že vědět je sice hezké, ale myšlenka je skoro nic. Takže ještě tak něco udělat. Třeba s tím bruselským deštníkem. Chce se snad někomu sedlat? 

Miloslav Bednář je filosof a místopředseda Strany svobodných občanů

Vyšlo v Lidových novinách 27.10.2010

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31