Bude nový Zákoník práce brát brigádníkům / dohodářům práci a přidělávat ji zaměstnavatelům? Tato novela totiž doznala pod tlakem EU, ale i našich papežštějších horlivců, takových změn, že lidem opět zbytečně komplikujeme život a nutíme je vymýšlet kličky, aby k sobě zaměstnanec a zaměstnavatel našli schůdnou cestu.
Brigádníci se se všemi nařízenými výhodami stanou pro zaměstnavatele luxusem, který si bude těžké dovolit, nebo rizikem, které nebudou chtít podstoupit. Na obranu podnikatelů, menších firem, zaměstnavatelů a brigádníků jsem v Senátu vystoupil a spolu s kolegy navrhnul ZAMÍTNUTÍ tohoto zákona jako zpětnou vazbu pro Evropskou Komisi, že nám všem komplikuje život.
„Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři … Dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona!
Tento návrh zákona je totiž další svěrací kazajkou, další byrokracií, dalším umělým zvyšováním nákladů a taháním peněz z kapes daňových poplatníků. Snižuje naší konkurenceschopnost. Zhoršujeme podnikatelům prostředí, vytváříme další riziko nesmyslných pokut, soudních pří, zaséváme další semínko nevraživosti a pnutí ve společnosti, tentokrát mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Ničíme stávající jakž takž fungující princip práce na dohodu. Sypeme další písek do podnikatelského motoru, kterému rapidně klesají obrátky. Minimálně v menších firmách a v regionu.
Házíme klacky pod nohy i samotným brigádníkům. Díky další agendě, papírování a umělým nárokům je děláme méně zaměstnatelnými. Přitom bychom měli být rádi, že ještě existují mladí lidé, kteří si chtějí ve svém volnu vydělat peníze prací.
Uměle prodražujeme zaměstnavatelům sezonní pracovní sílu a činíme jí toxickou, protože jí dáváme na úkor zaměstnavatele neadekvátní práva bez povinností. Nemluvím jen o ad hoc výpomoci typu vypomáhání v restauraci, točení zmrzliny, pomoc při sklizni, rozdávání letáků na ulici, provázení na zámku, skartovávání GDPR dokladů, vypomáhání v kabinetu, doučování jazyků, generální úklid v provozovně, v hotelu, odhrnování sněhu …
Ale mluvím i o zdravotních sestřičkách, které vypomáhají u soukromých lékařů při čerpání dovolené, o výpomoci sestřiček v paliativní péči, když dojde k nárůstu nevyléčitelně nemocných atd. I tito lidé mě kontaktovali.
Relativně dobře fungující dobrovolný vztah dohodářů (tedy brigádníků) zdeformujeme, vženeme je touto novelou do šedé zóny nebo do náručí agentur, které si na tom rozšíří byznys a budou studentskou pracovní sílu fakturovat zaměstnavatelům. A to už se nebavíme o té přátelské podnikatelské rodině, kde se jeden zajímá o druhého. Tohle chceme?
Já, jako podnikatel, určitě ne! Chci rozvíjet dobré vztahy, chci budovat dobrou značku, ne si kupovat studenty přes agentury. Na malém městě jsou to navíc děti přátel a známých. S brigádníky podnikatel nemůže trávit tolik času papírováním. Nevyplatí se mu sedět a vše písemně zdůvodňovat, nechat se šikanovat tím, na co všechno má brigádník právo, ještě ani nezačal pracovat, platit mu dovolenou, složitě se vyviňovat. Brigádníci a dohodáři jsou o práci, o tom vydělat si peníze za omezený počet odpracovaných hodin, ne o benefitech. Je to přivýdělek. Je to šance nezávazně poznat možná budoucího zaměstnavatele na plný úvazek, když se osvědčí a vzájemně to zafunguje.
Některé požadavky zákona jsou v praxi nerealizovatelné a podnikatelé budou nuceni vymýšlet kličky, jak si s tím poradit. Respektive to oddřou účetní a daňové firmy. Podnikatel za to bude muset více zaplatit a promítnout to do svých cen. Neefektivně vynakládat peníze na činnosti, které zákazníkovi nic lepšího do života nepřináší.
Tímto zákonem děláme z brigádníka přítěž, ne přínos! Přitom to má být nejflexibilnější a nejjednodušší pracovní vztah. Stačí, že už nyní se zaměstnavatel musí pružně vypořádávat s tím, že brigádník prostě nepřijde, něco zničí či poškodí – vše na vrub zaměstnavatele. Ale s tímto rizikem už umíme nějak žít.
Jako podnikatel chci dělat správné věci, zabývat se smysluplnými činnostmi, budovat přátelské vztahy.
Jako senátor chci spoluvytvářet dobré zákony. Ne přejímat výmysly, které lze jen těžko aplikovat na naše podmínky a hledat způsoby, jak krkolomně ze zla udělat menší zlo.
Jsem si vědom, co prakticky znamená zamítnutí zákona v Senátu.
Ale není čas, abychom alespoň jako Horní komora Parlamentu jednoho členského státu vyslali signál?
V Bruselu nejsou hloupí lidé a určitě nechtějí zvyšovat pnutí mezi partnery. Ale potřebují k tomu konstruktivní zpětnou vazbu. Nikomu nepomůže, když budeme mlčet nebo si lhát do kapsy, jak je všechno fajn, nebo že to nějak zvládneme.
Ano, zvládneme, o tom jsem přesvědčen, ale s další zbytečnou EU pachutí v ústech. Přitom díky vládou dobře zvládnutému předsednictví Evropské unie a dobře zvládané ukrajinské krizi si vláda získala pozornost a věřím, že i patřičný respekt. Není správný čas tedy zvednout hlavu a říct:
„Podívejte se, udělali jsme pro transpozici maximum, ale Horní komora s tím má zásadní problém, protože to v našich podmínkách věci jen zhoršuje a nebudete to fungovat. Proto si to potřebujeme udělat po svém. To, čeho se chce dosáhnout touto transpozicí, stejně v reálu přirozeně funguje, protože se dobrý zaměstnavatel s dobrým zaměstnancem vždy rád na čemkoli svobodně domluví. Není třeba jim do toho uměle strkat zákony.“
Takový je můj pohled. A proto tedy návrh na zamítnutí a výzva pro Vás, abyste se přidali a zkusili jsme vyslat tuto zpětnou vazbu. Pokud nás nebude dost, podpořím krkolomnější varianty menšího zla. Byl jsem delší, šlo to určitě říct jednou větou, proto děkuji za pozornost.“
Děkuji senátorům Ladislav Faktor, Rostislav Koštial, Hynek Hanza, Martin Červíček, Zdeněk Hraba, Lumír Aschenbrenner, Tomáš Jirsa, Petr Štěpánek, Michael Canov, Miroslav Adámek, Ladislav Václavec, Ondřej Feber, Petr Vícha a senátorkám Jitka Chalánková, Věra Procházková, Daniela Kovářová za podporu, byť 17 hlasů nestačilo na zamítnutí.
Vrátili jsme zákon do Sněmovny s pozměňovacími návrhy k vylepšení. Přál bych si ale, aby vláda skutečně tlumočila náš názor jako zpětnou vazbu do Bruselu a ta s ní začala při návrzích pracovat! Je třeba si říct, že jsme rovnocenným partnerem, ne poslušným implementátorem všeho. A podle toho se chovat.
zdroj: Parlamentní listy
