Senátor Chalupský: Zákoník práce, který bere práci brigádníkům a přidělává ji zaměstnavatelům

Senátor Chalupský: Zákoník práce, který bere práci brigádníkům a přidělává ji zaměstnavatelům

Bude nový Zákoník práce brát brigádníkům / dohodářům práci a přidělávat ji zaměstnavatelům? Tato novela totiž doznala pod tlakem EU, ale i našich papežštějších horlivců, takových změn, že lidem opět zbytečně komplikujeme život a nutíme je vymýšlet kličky, aby k sobě zaměstnanec a zaměstnavatel našli schůdnou cestu.

Brigádníci se se všemi nařízenými výhodami stanou pro zaměstnavatele luxusem, který si bude těžké dovolit, nebo rizikem, které nebudou chtít podstoupit. Na obranu podnikatelů, menších firem, zaměstnavatelů a brigádníků jsem v Senátu vystoupil a spolu s kolegy navrhnul ZAMÍTNUTÍ tohoto zákona jako zpětnou vazbu pro Evropskou Komisi, že nám všem komplikuje život.

„Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři … Dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona!

Tento návrh zákona je totiž další svěrací kazajkou, další byrokracií, dalším umělým zvyšováním nákladů a taháním peněz z kapes daňových poplatníků.  Snižuje naší konkurenceschopnost.  Zhoršujeme podnikatelům prostředí, vytváříme další riziko nesmyslných pokut, soudních pří, zaséváme další semínko nevraživosti a pnutí ve společnosti, tentokrát mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.  Ničíme stávající jakž takž fungující princip práce na dohodu.  Sypeme další písek do podnikatelského motoru, kterému rapidně klesají obrátky. Minimálně v menších firmách a v regionu.

Házíme klacky pod nohy i samotným brigádníkům. Díky další agendě, papírování a umělým nárokům je děláme méně zaměstnatelnými. Přitom bychom měli být rádi, že ještě existují mladí lidé, kteří si chtějí ve svém volnu vydělat peníze prací.

Uměle prodražujeme zaměstnavatelům sezonní pracovní sílu a činíme jí toxickou, protože jí dáváme na úkor zaměstnavatele neadekvátní práva bez povinností.  Nemluvím jen o ad hoc výpomoci typu vypomáhání v restauraci, točení zmrzliny, pomoc při sklizni, rozdávání letáků na ulici, provázení na zámku, skartovávání GDPR dokladů, vypomáhání v kabinetu, doučování jazyků, generální úklid v provozovně, v hotelu, odhrnování sněhu …  

Ale mluvím i o zdravotních sestřičkách, které vypomáhají u soukromých lékařů při čerpání dovolené, o výpomoci sestřiček v paliativní péči, když dojde k nárůstu nevyléčitelně nemocných atd.  I tito lidé mě kontaktovali.

Relativně dobře fungující dobrovolný vztah dohodářů (tedy brigádníků) zdeformujeme, vženeme je touto novelou do šedé zóny nebo do náručí agentur, které si na tom rozšíří byznys a budou studentskou pracovní sílu fakturovat zaměstnavatelům.  A to už se nebavíme o té přátelské podnikatelské rodině, kde se jeden zajímá o druhého.  Tohle chceme?

Já, jako podnikatel, určitě ne! Chci rozvíjet dobré vztahy, chci budovat dobrou značku, ne si kupovat studenty přes agentury. Na malém městě jsou to navíc děti přátel a známých.  S brigádníky podnikatel nemůže trávit tolik času papírováním. Nevyplatí se mu sedět a vše písemně zdůvodňovat, nechat se šikanovat tím, na co všechno má brigádník právo, ještě ani nezačal pracovat, platit mu dovolenou, složitě se vyviňovat.  Brigádníci a dohodáři jsou o práci, o tom vydělat si peníze za omezený počet odpracovaných hodin, ne o benefitech.  Je to přivýdělek. Je to šance nezávazně poznat možná budoucího zaměstnavatele na plný úvazek, když se osvědčí a vzájemně to zafunguje.

Některé požadavky zákona jsou v praxi nerealizovatelné a podnikatelé budou nuceni vymýšlet kličky, jak si s tím poradit. Respektive to oddřou účetní a daňové firmy. Podnikatel za to bude muset více zaplatit a promítnout to do svých cen. Neefektivně vynakládat peníze na činnosti, které zákazníkovi nic lepšího do života nepřináší.

Tímto zákonem děláme z brigádníka přítěž, ne přínos! Přitom to má být nejflexibilnější a nejjednodušší pracovní vztah. Stačí, že už nyní se zaměstnavatel musí pružně vypořádávat s tím, že brigádník prostě nepřijde, něco zničí či poškodí – vše na vrub zaměstnavatele. Ale s tímto rizikem už umíme nějak žít.

Jako podnikatel chci dělat správné věci, zabývat se smysluplnými činnostmi, budovat přátelské vztahy.

Jako senátor chci spoluvytvářet dobré zákony. Ne přejímat výmysly, které lze jen těžko aplikovat na naše podmínky a hledat způsoby, jak krkolomně ze zla udělat menší zlo.

Jsem si vědom, co prakticky znamená zamítnutí zákona v Senátu.

Ale není čas, abychom alespoň jako Horní komora Parlamentu jednoho členského státu vyslali signál?

V Bruselu nejsou hloupí lidé a určitě nechtějí zvyšovat pnutí mezi partnery. Ale potřebují k tomu konstruktivní zpětnou vazbu. Nikomu nepomůže, když budeme mlčet nebo si lhát do kapsy, jak je všechno fajn, nebo že to nějak zvládneme.

Ano, zvládneme, o tom jsem přesvědčen, ale s další zbytečnou EU pachutí v ústech. Přitom díky vládou dobře zvládnutému předsednictví Evropské unie a dobře zvládané ukrajinské krizi si vláda získala pozornost a věřím, že i patřičný respekt. Není správný čas tedy zvednout hlavu a říct:

„Podívejte se, udělali jsme pro transpozici maximum, ale Horní komora s tím má zásadní problém, protože to v našich podmínkách věci jen zhoršuje a nebudete to fungovat. Proto si to potřebujeme udělat po svém. To, čeho se chce dosáhnout touto transpozicí, stejně v reálu přirozeně funguje, protože se dobrý zaměstnavatel s dobrým zaměstnancem vždy rád na čemkoli svobodně domluví. Není třeba jim do toho uměle strkat zákony.“

Takový je můj pohled. A proto tedy návrh na zamítnutí a výzva pro Vás, abyste se přidali a zkusili jsme vyslat tuto zpětnou vazbu.  Pokud nás nebude dost, podpořím krkolomnější varianty menšího zla.  Byl jsem delší, šlo to určitě říct jednou větou, proto děkuji za pozornost.“

Děkuji senátorům Ladislav Faktor, Rostislav KoštialHynek Hanza,  Martin ČervíčekZdeněk HrabaLumír AschenbrennerTomáš Jirsa, Petr Štěpánek, Michael Canov, Miroslav Adámek, Ladislav Václavec, Ondřej Feber, Petr Vícha a senátorkám Jitka Chalánková, Věra Procházková, Daniela Kovářová za podporu, byť 17 hlasů nestačilo na zamítnutí.

Vrátili jsme zákon do Sněmovny s pozměňovacími návrhy k vylepšení.  Přál bych si ale, aby vláda skutečně tlumočila náš názor jako zpětnou vazbu do Bruselu a ta s ní začala při návrzích pracovat! Je třeba si říct, že jsme rovnocenným partnerem, ne poslušným implementátorem všeho. A podle toho se chovat.

zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31