Rád bych vzdal tímto článkem hold jedinému ministru naší historie, který ve své funkci a za své politické kroky zaplatil cenu nejvyšší. V prvních týdnech roku 2023 si totiž připomeneme 100 let od tragických událostí, které vedly k Rašínově smrti 18. 2. 1923. Z jeho odkazu přitom naše země čerpá dodnes a je smutnou souhrou okolností, že po svobodné odmlce opět tak moc pošlapáváme vše, co nám tu po něm zbylo.

Co přesně se stalo před 100 lety? 5.1.1923 byl při vycházení ze svého domu Alois Rašín zastřelen dvěma ranami z bezprostřední blízkosti. 18. února toho roku pak ministr financí podlehl svým zraněním. Pachatelem byl devatenáctiletý anarcho-komunista Josef Šoupal, který se později přejmenoval na Ilju Dněprostroje, čímž potvrdil svou psychickou narušenost. Tehdejší zákony sice předpokládaly za podobný čin trest smrti, ale vzhledem k tomu, že dospělosti dosahovali občané Československa do roku 1950 až v 21 letech, tak obdržel od soudu pouze trest v délce osmnácti let vězení. Ve vězení strávil z důvodu své neposlušnosti o 2 roky více, ani to však nemohlo vyvážit ztrátu československého lidu.

Význam samotného politika pro tehdejší dobu dokazuje velikost státního pohřbu. V únoru 1923 totiž zažila Praha největší smutečný průvod své dosavadní historie, a není divu, že právě Rašínovi se dostalo takové pocty. Lvím podílem se zasadil o náš stát, za což dlouhá léta čelil útlaku Rakousko-Uherských úřadů a pro svou politickou činnost byl nakonec i zavražděn.

Jako člen velké pětky se přímo zasadil o vybudování samostatných československých institucí a byl u vyhlášení nového státu, když vlastnoručně sepsal první zákon „o zřízení samostatného státu“. Byl jmenován 1. ministrem financí Československa, vymyslel a provedl měnovou reformou, kterou na dobro oddělil naše hospodářství od rakouského. V prvních parlamentních volbách byl zvolen poslancem a později znovu jmenován ministrem financí, když ve Švehlově vládě vystřídal Karla Engliše. Podruhé ve funkci ministra financí usiloval o vyrovnaný státní rozpočet a jakožto příznivec rakouské ekonomické školy měl velký vliv na tom, že inflace v Československu nedosahovala takových výšin jako v okolních státech. Podruhé pak ministerské křeslo uvolnil až jeho tragickým úmrtím…

Celý článek vyjde v lednovém vydání Obrozených listů Zlatého špendlíku.

Význam Aloise Rašína si připomeneme na začátku roku 2023 hned několikrát:

5. ledna přesně sto let od spáchání atentátu půjdeme do petičního výboru a odevzdáme petice za-korunu.cz

6. ledna od 18:00 se v návaznosti na to se uskuteční diskuse v rámci KONFERENCE SVOBODY: Diskuse o budoucnosti české pravice. Panelovou diskusi o budoucnosti české koruny a peněz obecně bude moderovat Libor Vondráček. Vše přitom proběhne v době blížících se prezidentských voleb, což bude také v diskusi zohledněno.
Blok 18:00 – peníze dnes a zítra: Vít Jedlička (prezident Liberlandu a propagátor kryptoměn), Robert Vlášek (analytik trhu a expert na zlaté investice), ??? (bude upřesněno)
Blok 20:00 – přijmout euro?: Petr Mach (ekonom a vysokoškolský pedagog, zakladatel Svobodných), Markéta Šichtařová (ekonomka a autorka mnoha ekonomických publikací), Hana Lipovská (ekonomka a vysokoškolská pedagožka), Jan Mráz (vývojář, učitel a propagátor zachování koruny v rámci ODS)

7. ledna od 14:00 – Rašína si připomeneme na pochodu, který má za cíl postavit se za hodnoty, kterým se dnes příliš nedaří! Za vše, co tu po něm zbylo, a co je ohroženo. Třeba i za nezávislost, kterou nám kdysi Alois Rašín spoluvybojoval a již dlouho o ní opět přicházíme. Pochod se tak postaví za svobodu a nezávislost! Za národní hospodářství bez dluhů i za nízké daně! Za stabilní měnu a celkové zachování české koruny!

Tímto pochodem upozorníme, že je až cynické, jak poslední vlády páchají atentát na odkaz člověka, který skutečně následkům atentátu přesně před 100 lety podlehl. Datum konání přitom bude určeno právě podle výročí 100 let od spáchání atentátu na Dr. Rašína (5. 1. 1923).

18. února od 10:00 – Na tradiční pietní akci se sejdeme v místě osudného útoku Josefa Šoupala před domem Aloise Rašína a připomeneme význam tohoto státníka i díky projevům např. Dr. Miroslava Houška a Dr. Jiřího Payna.

Jistě zde zazní i připomínka jeho nejslavnějších citátů jako: „Pracuj a šetři,“ „Šetrnost je jedna část dobré politiky. Účelnost je část druhá,“ či také  „Ono je to těžké. Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus. A kde hrozí socialismus, tam hrozí bída.“

A právě nestárnoucí platnost jeho slov nám může být nadějí, že hodnoty, které stály u zrodu našeho státu nemusíme pracně vymýšlet, ale stáčí si je připomínat a udržovat při životě. Stačí více čerpat ze života velikánů naší historie a snažit se žít podobně příkladné životy jako Karel Havlíček Borovský, Tomáš Baťa nebo právě Alois Rašín.

I dnes přitom máme v naší krásné zemi moudré a příkladné může i ženy a já jsem vděčný, že můžu být některým z nich nablízku. Už dnes se tak těším, co jeden z nich, Robert Vlášek, pronese ve své krátké řeči právě 7. ledna ve 14:00 před budovou Česné národní banky.

Budeme se přitom nacházet nejen na startu pochodu, ale stále ještě na startu samotného roku 2023, který snad v podobně nadějném duchu jako pochod bude pokračovat a bude pro náš národ úspěšnější a šťastnější než roky, které máme čerstvě za sebou. To bych nám všem do nového roku ze srdce přál!

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Libor Vondráček, právník a předseda strany