Vondráček: Máme plán, jak nechat lidem víc peněz v peněženkách. I přes rostoucí cenu benzínu

Vondráček: Máme plán, jak nechat lidem víc peněz v peněženkách. I přes rostoucí cenu benzínu

Cena benzínu stále dosahuje astronomických hodnot. Jestliže v pololetí roku 2020 motoristé tankovali litr benzínu asi za 26,70 korun, na konci letošního ledna byla jeho cena asi o deset korun na litr vyšší. A tím trpí nejen domácnosti, ale také živnostníci a podnikatelé. Předseda Svobodných však přišel s konkrétním plánem, jak nechat lidem víc peněz v peněženkách. Na rozdíl od vlády Petra Fialy, která podle svého programového prohlášení chce jít cestou dotací a příspěvků, Vondráček představil konkrétní kroky, jak by mohl stát snížit cenu benzínu a přitom neriskovat dramatický výpadek příjmů státního rozpočtu.

„Současná vláda se snaží reagovat na zvyšování cen energií větším rozdáváním sociálních dávek. To je levicové řešení, které na ministerstvu sociálních věcí zbylo možná ještě po Janě Maláčové. Jde tedy docela opačnou cestou než třeba vláda polská,“ rýpnul si Libor Vondráček do současného kabinetu a zároveň představil to, jak by s růstem cen benzínu bojovali Svobodní.  

„Pokud snížíme zdanění energií a pohonných hmot, promítne se to následně do cen zboží i služeb. Tato cesta je daleko funkčnější, systémová a dlouhodobě udržitelná. Pomáhá férově všem, tedy i těm, kteří ostatní zaměstnávají, takže pomáhá udržet českým podnikatelům pracovní místa,“ popsal Libor Vondráček, který zároveň odmítá kritiku toho, že by takové opatření nějak zvýhodňovalo občany s vyššími příjmy. „Ano, tato cesta pomáhá i těm, kteří zrovna mají v tuto chvíli vyšší příjmy, což se však může kdykoliv změnit,“ upozornil Vondráček. 

Za jednu z největších výhod pak označil to, že díky snížení zdanění a odbourání nutnosti vymýšlet nové dávky a dotace, dojde také k debyrokratizaci státu. „Naše cesta přináší navíc možnost zeštíhlit státní aparát a ušetřit lidem čas, který musí strávit vyběháváním sociálních dávek na úřadech,“ dodal Vondráček.  

Plán Svobodných by znamenal, že měsíčně by jedna domácnost mohla ušetřit podle výpočtů asi 1458 korun. Svobodní by totiž chtěli konkrétně zrušit poplatek za přimíchávání biopaliv ve výši 450 korun měsíčně, snížit spotřební daň na úroveň státu s nejnižší spotřební dani v EU a snížit DPH nejen z benzinu na 14 procent. „Díky těmto opatřením na první pohled snížíme příjem státní kasy. Díky tranzitní poloze naší země však nalákáme více zahraničních aut k tankování u nás a celkově očekáváme zvýšení množství natankovaných PHM o cca 500 milionu litru. Tedy i dodatečný výnos z daní přes 9 miliard korun,“ vypočítává Libor Vondráček, předseda Svobodných. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31