Strachota: O tom se mlčí! Nejen Dukovany, ale i Temelín. Spekulanti s povolenkami.

Podle energetického experta Jiřího Strachoty se v celé Evropské unii záměrně mlčí o jednom důležitém aspektu, který souvisí s tolik preferovaným přechodem na „zelenou energii“. „Aby elektřina zůstala dobrým sluhou a nestala se zlým pánem, musí být neustále v elektrické síti rovnováha mezi výrobou a spotřebou,“ upozornil na zásadní nevýhodu obnovitelných zdrojů Jiří Strachota ze Svobodných.

Naše země čelí v novodobé historii bezprecedentní energetické krizi a miliony domácností, stejně jako většina firem a živnostníků, se potýká se zdrcujícími dopady zdražování energií. Proč jsme se podle vás dostali do této situace?

Elektřina je zcela výjimečnou komoditou. Zdaleka nejlépe se přepravuje a zdaleka nejhůř se skladuje. Aby zůstala dobrým sluhou a nestala se zlým pánem, musí být neustále v elektrické síti rovnováha mezi výrobou a spotřebou. O tomto imperativu jsme v boji proti CO2 z EU neslyšeli. Prý stačí instalovat dostatek větrníků a solárů, které vyrobí stejné množství čisté elektřiny náhradou za špinavou. Takže se zavírají uhelné elektrárny (fuj CO2) i jaderné elektrárny (běda Fukušima). Ale tím podražilo udržení rovnováhy elektrické sítě. Obnovitelné zdroje energie (OZE) nevyrábějí na náš povel na rozdíl od těch zavíraných. Můžeme je nazvat také občasnými zdroji energie… Protože celý rok málo foukal vítr, chyběla energie z OZE a narostla poptávka po „špinavé energii“. Jenže její výroba musí být drahá, aby se nevyplatila. Toho se dociluje bruselskými emisními povolenkami, bez nákupu kterých se vyrábět nesmí. Objem povolené výroby EU zmenšuje, takže cena povolenek nutně roste. Jsou investicí bez rizika poklesu ceny. Až bude elektřina dostatečně drahá, zaplatí výrobci spekulantovi, aby ji směli vyrobit. Z hlediska byrokracie EU to ani nevypadá jako střílení do vlastní nohy, protože EU inkasuje veškerý výnos z prodeje povolenek.

Navíc v ČR vzniklo drama ukončením činnosti obchodníka elektřinou Bohemia Energy (a dalších mnohem menších), jehož obchodní model nebyl slučitelný s růstem cen na burze. Tak se náhle jako jeden muž každý desátý odběratel ocitl u dodavatele poslední instance (DPI). Ten pro něj neměl předem nakoupenu energii v základním pásmu, takže ji musí kupovat za okamžitou („spotovou“) cenu. To znamená, že někdo musí tu energii vyrobit neplánovaně, což něco stojí.

Mnozí mluví o tom, že na vině jsou spekulace s energetickými povolenkami, jiný obviňují Green Deal, další ukazují prstem na Rusko, které přiškrcuje dodávku plynu do Evropy. V čem vy osobně vidíte ten největší problém?

Největším problémem je politický tlak na zavření jaderných a uhelných elektráren, za které neexistuje náhrada pro udržení rovnováhy elektrické sítě. Emisní povolenky jsou jedním nástrojem tohoto tlaku, Green Deal je nový program uplatnění tlaku. Na globální úrovni (OSN aj.) převládá názor, že největším nebezpečím pro planetu je oteplení, tání ledovců (až do znovuzeleného Grónska) a zvýšení hladiny oceánu snad až o 3 m během příštích 150 roků. A že příčinou oteplení je právě jen CO2 ze spalování fosilních paliv. Ochrana proti riziku zničení naší civilizace už tento týden srážkou s asteroidem nebo velkou sluneční protuberancí je asi nedostatečně misantropická pro hnutí pokrokových intelektuálů. Hlavním terčem pokrokové misantropie je bílý muž a bílá žena pocházející historicky z Evropy, proto je EU v odčiňování jejich hříchů nejhorlivější. Dříve narozený našinec si vzpomene na pokrokové úsilí zahřát planetu větším pohlcením slunečního tepla sypáním sazí na polární čepičky v 70. letech. A naši rodiče zažili eugenické pokrokové hnutí, jehož popularita poklesla po druhé světové válce, zejména pro velký rozvoj v hitlerovském Německu.

Rusko jen důsledky pokrokového politického tlaku v EU takticky využívá. Plyn prodávat potřebuje a kapacita dodávek do Číny je sotva čtvrtinová proti plynovodům do Evropy. Čína dnes dováží LNG z USA a po otevření plánovaného druhého plynovodu z Ruska bude více LNG z USA k dispozici pro nás. USA se staly největším světovým vývozcem LNG a směřují k dalšímu růstu produkce. Takže nevidím vážnou hrozbu od Ruska v zásobování Evropy plynem.

Čím dál častěji se mluví o tom, že příčinou energetické krize je zcela liberalizovaný trh, v rámci kterého sice Česká republika „levně“ vyrábí elektrickou energii, tu však posílá na evropskou burzu, ze které pak energii zpětně kupuje za raketově rostoucí ceny. Bylo tedy chybou energetický trh liberalizovat?

O obchodování českou elektřinou na burzách v Lipsku a Praze nemám valnou představu. Jsem ctitelem neviditelné ruky trhu a z tohoto hlediska proti trhu nechci vystupovat. Problém ceny silové elektřiny pro české odběratele můžeme docílit změnou sazby daně z elektřiny na vhodné záporné číslo v § 6 odst. (2) zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů 261/2007 Sb.

Velká diskuse se vede také o jaderné energetice a jejím uznání či neuznání za „zelený“ zdroj energie. Jak to vidíte vy? Je rozvoj jaderné energetiky správnou cestou? Potřebuje ČR dostavět jaderné elektrárny?

Ano, správnou cestou je rozvoj jaderné energetiky, neboť hnědé uhlí nám brzy dojde. OZE nemohou zajistit rovnováhu výroby a spotřeby elektřiny. Nový blok v Dukovanech bude rozvojem jen na 10 let, později pouze nahradí dva staré bloky, kterým skončí životnost. Proto pro náhradu uhelných elektráren teď potřebujeme postavit i dva nové bloky v Temelíně, s kterými se počítalo od začátku. Obě naše jaderné elektrárny mají ideální geologické podloží a umožňují plynulou obměnu bloků i do budoucna. Jaderná elektrárna je přesně stejně „zelená“ jako větrník či solár – má nulové emise CO2. To plynové elektrárny na zemní plyn nejsou a z našeho větru a slunce pro ně vodík nevyrobíme. Budoucí vodíkové elektrárny by mohly stát na místech dnešních uhelných a vodík by se pro ně mohl vyrábět v jaderných.

Vláda Andreje Babiše však po kauze Vrbětice vyřadila z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Rusko. Byl to podle vás správný krok, když mnozí experti upozorňují na to, že obě české jaderné elektrárny fungují pouze a jen na ruské technologii, která nebude kompatibilní například s jinými „západními“ technologiemi?

Problém kompatibility se stávajícími bloky nevidím. Řídicí systém v Temelíně je Westinghouse a od roku 2019 se tam zkušebně používá palivo Westinghouse. Rusko pro své bloky kupuje řídicí systém Westinghouse a francouzské turbíny. Nejvyšší prioritu musí mít rychlé vybudování nových jaderných bloků, proto nepřipadá v úvahu zrušení soutěže na nový blok v Dukovanech. Rusko si jako jediné v Evropě uchovalo schopnost stavby jaderných bloků. Navíc Francouzi ani Korejci nemají funkční blok dostatečně malého výkonu. Výkon nového bloku v Dukovanech je omezen chladicí kapacitou z řeky Jihlavy v době, kdy ještě nebudou odstaveny dva starší bloky. Proto myslím, že vyloučení Ruska nebylo úplně nejšťastnější.

Vláda Petra Fiala se snaží o renesanci solární energetiky a chce podporovat instalaci solárních panelů například na rodinných domcích. Není to podle vás jen další z nekoncepčních kroků? Nechtělo by to důslednou a vizionářskou aktualizaci české energetické koncepce?

Každá nová dotace je špatný krok. Dotaci dostane jen někdo, zaplatit musí všichni daňoví poplatníci. Vzniknou nové korupční příležitosti. Dobrým krokem by bylo zrušit všechny dotace v rámci oblíbeného boje proti korupci. Jedinou výjimkou vynucenou zemědělskou politikou EU jsou dotace zemědělství, jinak bychom si ho zlikvidovali. Dotace samosprávám jsou výsměchem pojmu „samospráva“ a měly by být nahrazeny nastavením vyššího rozpočtového určení DPH podle průměru dotací na hlavu za minulých 20 let. Aby samosprávy samy hospodařily místo chození s čepicí k vrchnosti a utrácení za dotační experty.

Co by měla podle vás vláda dělat prioritně, aby vyvedla naši zemi z energetické krize a ochránila stovky tisíc občanů naší země od energetické chudoby?

Regulovat cenu silové elektřiny pro odběrová místa v ČR negativní sazbou daně z elektřiny. Potřebný výdaj státního rozpočtu kompenzovat nezavedením nové dotace na elektromobily a případně potřebným snížením odvodu za emisní povolenky do EU. Zajistit výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech a chybějících dvou bloků v Temelíně. Snižovat výkon z uhelných zdrojů výhradně v časovém souladu se spouštěním nových jaderných zdrojů dle platné Státní energetické koncepce z roku 2015 Pačesovy komise. Možná jsem uzavřen v nějaké bublině, ač o tom nevím. Ale technicky a fyzikálně erudované názory vesměs vyznívají ve prospěch zdravého rozumu proti dnešnímu alarmismu. Musíme zapomenout na novostavbu vysokorychlostní trati Praha–Brno 350 km/h (VRT) za cenu dvou nových temelínských bloků.

Jiří Strachota

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Jiří Strachota

Další články autora >

Novinky

„Dezolátní“ průvodce po státech bývalé Jugoslávie – zkrácená verze

8. 12. 2025

Slovensko, EU a pád českých mezd: Libor Vondráček v Událostech komentářích

7. 12. 2025

S koncem Fialovy vlády se lidé přestali bát říkat, že se EU zpronevěřila původnímu cíli

7. 12. 2025

Ukrajina na hraně: realita, kterou nechceme vidět

7. 12. 2025

Bude Filip Turek MINISTR? Vondráček odhaluje pravdu o prezidentových podmínkách

2. 12. 2025

Novým místopředsedou Svobodných se stal ing. Ondřej Vašíček

2. 12. 2025

Konec uhlí v ČR? Svobodní varují před blackouty, Zelení blouzní o obnovitelných zdrojích

29. 11. 2025

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.