Národovecké „Spolu“ nebude. Strany naráží na zásadní rozpory, šanci uspět mají Svobodní. Jako pravicová strana kategoricky odmítají společnou kandidátku s levicovou formací vedenou Komunisty.
Velká koalice vlasteneckých stran, o níž se opakovaně během letoška mluvilo, nejspíš nevznikne. Místo toho se pro volby do Evropského parlamentu v příštím roce chystají menší koalice, například komunisté v pondělí představí svou koalici STAČILO!, kde by se měl na kandidátce objevit i expremiér Jiří Paroubek. Podle expertů, které oslovil deník Echo24, žádný „vlastenecký tábor“ neexistuje.
V posledních měsících se hovořilo o tom, že by se menší subjekty měly pro blížící se volby do Evropského parlamentu spojit a vytvořit jakýsi „vlastenecký“ protipól koalice Spolu. Nyní se nicméně zdá, že jednání selhala a žádná velká koalice nevznikne. Na to, že by se menší subjekty měly spojit, upozorňoval právník Ondřej Dostál.
„Pětikoalice má 108 poslanců proto, že v roce 2021 ODS vytáhla podměrečné TOP 09 a KDU-ČSL nad čáru, kdežto v opozici hlasy propadly. Jen proto vládne Petr Fiala, ne opozice. Příští volby budou o tom, zda opozice udělá tuto hloupost znovu,“ uvedl v první polovině listopadu Dostál. Například strana PRO, kterou vede právník a jeden z organizátorů velkých protivládních protestů Jindřich Rajchl, se zatím v průzkumech pohybuje mezi 2 a 3 %.
Podobně jsou na tom i další subjekty, například komunisté, Svobodní či Přísaha. Že jednání probíhala, potvrzují i představitelé zmíněných subjektů, nicméně všechny pokusy o velkou koalici doposud selhaly. Navzdory tomu třeba KSČM v pondělí představí koalici STAČILO!, na které by se kromě současné europoslankyně a šéfky KSČM Kateřiny Konečné měl objevit třeba expremiér Paroubek.
Svobodní jednají o spolupráci do Evropských voleb pouze s menšími subjekty jako jsou Soukromníci, Konzervativní strana, Tea Party či Česká pravice. O bližší spolupráci se bavíme se stranou Motoristé sobě, kde ale dohoda ještě nepadla, uvedla pro Echo24 mluvčí Svobodných Veronika Blažková. „Rozhodně nemáme v plánu dělat jakoukoliv širokou koalici se stranami, který by se samy definují jako levicové,“ řekl redakci šéf Svobodných Libor Vondráček, který má být na kandidátce jedničkou, dále by se na ní měli objevit třeba neúspěšný prezidentský kandidát Karel Diviš či ekonomka Markéta Šichtařová.
Experti, které oslovil deník Echo24, uvedli, že ač se může zdát, že jde o jednotný „vlastenecký tábor“, vytvoření velké koalice naráží na programové, personální i organizační problémy. „Jsou to problémy mnohem větší, než má do eurovoleb koalice SPOLU. Jeden příklad za všechny: na kandidátce by se sešli Svobodní, preferující Czexit, s Hnutím PRO, které z EU vystoupit nechce a europoslankyní Konečnou, která je velmi aktivní při přípravě evropské direktivy,“ uvádí politolog z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Roman Chytilek.
Společná kandidátka by podle něj znamenala i ustavení hierarchie mezi osobami z vlasteneckého tábora. Protože lídr bývá obvykle jen jeden, dohoda o této věci by byla krajně obtížná. „Navíc taková koalice by nemohla automaticky počítat se ziskem hlasů voličů, pro které je toto téma důležité, protože nezpochybnitelným šampionem celého tábora zůstává SPD. K tomu eurovolby nejsou moc lukrativní ani z hlediska státního příspěvku za hlasy, motivace se shodnout na kandidátce je tedy od počátku celkově dost malá,“ poukázal Chytilek s tím, že samostatně strany prakticky žádnou šanci na úspěch nemají.
Politolog z Cevro Institutu Ladislav Mrklas pro Echo24 řekl, že je tradicí, nejenom českých takzvaně vlasteneckých sil, ale v celé Evropě, že tyto strany se velmi těžko sjednocují. „To vidíme u každých evropských voleb a koneckonců i u všech dalších voleb. Jeden z důvodů je ten, že jsou to většinou strany vůdcovského typu a ti vůdcové se obvykle nepřenesou přes svoje ambice. Navíc ve volbách do EP pravděpodobně hrají o jeden mandát, takže to je další faktor,“ uvedl Mrklas.
Podle něj do tohoto tábora nepatří komunisté, kteří jsou podle něj krajně levicovou stranou s dlouholetou tradicí a jasnou voličskou základnou. „KSČM má podle mě šanci se do Evropského parlamentu dostat sama. Představa, že by se spojila s nějakými pravicovými subjekty nebo třeba se Svobodnými, což jsou v podstatě libertariáni, to nedává smysl a tyto úvahy byly od začátku liché,“ uvedl Mrklas.
„Z toho pelotonu se podle mě vydělují Svobodní, kteří budou mít asi poměrně silnou kandidátní listinu. Některá ta jména, která už oznámili, rezonují veřejným prostorem. Budou se snažit hrát oponenturu zejména proti koalici Spolu a budou se snažit získat především voliče Spolu. A už také v EP byli. Myslím si, že se k té hranici 5 % můžou dostat a případně ji překročit. Ale bude záležet, jak se jim povede kampaň,“ dodal Mrklas.
Limitujícím faktorem je podle Mrklase také to, že své spojení pro eurovolby již oznámily SPD a Trikolora, což bude koalice, která z velké části „vlastenecký“ elektorát vysaje. Zároveň část voličů se svou současnou rétorikou může podle Mrklase získat i hnutí ANO. „Bude záležet na tom, koho bude mít ANO ve svém čele, už to asi nebudou takoví proevropští politici, jako byla Dita Charanzová nebo Markéta Dlabajová. Dá se očekávat, že postaví do čela někoho daleko tvrdšího,“ uvedl Mrklas.
Podle politologa Otto Eibla z Masarykovy univerzity je otázkou, co je cílem daných uskupení. „Navenek samozřejmě usilují o podíl na moci a o zvolení, ve skutečnosti může jít o nalezení ideální strategie, která by vedla třeba i k maximalizaci zisku z voleb – ve volbách do EP pro dosažení na příspěvek na úhradu volebních nákladů stačí pouze 1 % hlasů,“ uvedl Eibl.
„Druhá rovina je pak programová a osobní. Ne všichni ze stejné části politického spektra spolu kandidovat chtějí, mohou zde být i osobní animozity a hra o to, kdo se stane mluvčím a lídrem daného politického proudu. A ne všechny subjekty usilují o stejné cíle. A nakonec pak nastupuje pocit uspokojení – tedy například případný úspěch na úrovni zisku jednoho až dvou mandátů nutně nemusí uspokojit všechny subjekty, které se na koalici podílely,“ dodal Eibl.
Zdroj: Echoprime.cz
