Vláda zastírá pravdu o užívání plynu z Ruska, řekl nezávislý expert na Primě

Vláda zastírá pravdu o užívání plynu z Ruska, řekl nezávislý expert na Primě

ZPRÁVY (CNN Prima NEWS, 28. 11. 2023)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

PJ = Pavel Janeček, energetický expert; JB = Jaroslav Brousil, moderátor

JB: Kancléř Olaf Šolc oznámil ukončení regulace cen elektřiny a plynu. Na jednání Spolkového sněmu uvedl, že důvodem je rozpočtová krize. Německá vláda přitom původně plánovala dotovat energetiku až do března příštího roku. Občanům ale Šolc garantoval, že v případě rychlého zdražování by spolková vláda opět zasáhla. A ve vysílání je s námi Pavel Janeček, energetický expert. Já vám přeji dobrý den.

PJ: Dobrý den.

JB: Pane Janečku, proč česká vláda nejde stejnou cestou, proč neujistí veřejnost, že zasáhne, pokud by došlo k růstu cen, nebo to u nás není možné, případně z jakých důvodů?

PJ: Určitě je to možné. Nevím, proč česká vláda takto nereaguje, nicméně to bude znamenat obrovský posun ve vnímání cena na česko německém trhu. Víte, ono Německo má mnohem robustnější rozpočet a také má mnohem větší krizi. Německo, tak i jemu Ústavní soud v Německu zakázal přesun peněz do klimatického balíčku, který byl původně jako jaksi zamýšlen k tomu, aby byl využit ke kompenzaci cen energií. A to zjevně znamenalo potom spuštění nebo opuštění dlouhové brzdy, která v Německu byla nastavena po mnoho desítek let. Takže já se domnívám, že to je čistě ekonomické rozhodnutí na území Německa, která ale bude mít vliv i na situaci v České Republice.

JB: Pane Janečku, já přidám ještě jedno téma. Do Česka opět začal proudit ruský plyn. Ale potřebujeme ho? Protože víme, že vláda dlouhodobě tvrdí, že naše zásobníky jsou plné.

PJ: No, já k tomuto zvedám obočí někam na temeno. Ve čtvrtek byla mimořádná tisková konference za účasti pana premiéra, pana ministra průmyslu a obchodu a předsedy představenstva ČEZu, kde nám bylo oznámeno, že v roce 2027 spustí jakýsi terminál ve Stade v Německu a odtud mimořádná tisková konference a pan ministr Síkela tam horlil o tom, že v podstatě v České republice není ani kubík ruského plynu a že na západních univerzitách se začíná zmiňovat naše cesta, myslím tím česká cesta odklonu od ruského plynu. A ten samý pan ministr dva dny nato, v sobotu, prohlásil, že do České republiky zemní plyn z Ruska teče. Ono totiž nejde o to, že teče, ale kolik ho teče. A já jsem na to upozorňoval v průběhu listopadu apod. dlouhodobě. Podívejte se na bilanci spotřeby České republiky, a to je přímo odpověď na tu vaši otázku. Ta je dneska něco kolem 30 milionů kubíků. Z toho je 6 milionů právě tím východním proudem, 12 milionů je z Německa přes Brandov a cca 12 milionů je čerpání ze zásobníků. Dneska je 28. 11. a to čerpání je relativně vysoké. Takže jako mluvit o tom, jestli potřebujeme ruský plyn nebo nepotřebujeme, je předčasné. A myslím si, že v každém případě je dobré, když jsou zachovány všechny přepravní cesty. Já tady ještě zmíním jednu věc, že Němci od 1. 1. zvyšují poplatek za přepravu jedné MW ve výši 1,45 EUR, a to je poplatek, který do roku 2021 jaksi nebyl. Říkají tomu storči storage neutrality charge, ale v podstatě si tím kompenzují svoje špatné nákupy do strategických rezerv. Proto je zásadní a nutné, abychom byli schopni přijímat plyn ze všech světových stran.

JB: A to, že teď do Česka proudí plyn i z Ruska, znamená to už v tuto chvíli něco pro koncového zákazníka? Může to přinést například zlevnění plynu?

PJ: To já nevím, jestli to bude znamenat něco pro koncového zákazníka, okamžitě určitě ne. V každém případě je potřeba zmínit, že toto není žádný plyn, který by byl nakontrahován mezi ruským obchodníkem a českými společnostmi. To je plyn, který k nám přeprodávají obchodníci ze svých zásob, nejspíš na území Rakouska. Ono totiž obchodování se zemním plynem potrubním a se zemním plynem LNG je úplně jiná disciplína. Dneska v podstatě máme plné zásobníky a ten zemní plyn s LNG není kam umístit. A je potřeba uvolnit kapacity. Takže já se domnívám, že k nám proudí ruský plyn ze zásobníku, nejspíše z Rakouska. Pro koncového spotřebitele to nebude mít žádný bezprostřední vliv. Nicméně pokud bychom diverzifikovali dopravní cesty a zdroje komodity, tak bezpochyby by to ke zlevnění ceny plynu mělo vést. Víte, tam je ještě jedna věc, ta předpověď počasí je velmi chladná, a to na několik dalších týdnů a přitom na cenu plynu to na TTF nemá vůbec žádný vliv. To je právě proto, že toho plynu je dostatek.

JB: Říká Pavel Janeček. Já vám děkuji za váš komentář a přeji hezký den.

PJ: Rádo se stalo, na shledanou, hezký den.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31