Šichtařová u vypískaného Výborného: Úředníkům a politikům naprosto uniká podstata

Šichtařová u vypískaného Výborného: Úředníkům a politikům naprosto uniká podstata

Protestující před Ministerstvem zemědělství vypískali ministra Marka Výborného. K aktuálnímu dění a k protestu zemědělců se ve vysílání CNN Prima NEWS vyjádřila mimo jiné ekonomka Markéta Šichtařová.

Zemědělci podle všeho očekávají pokles zisku za rok 2023 o 37 procent. Má to ale háček – rok 2022 byl v tomto ohledu nadprůměrný. Stojí zemědělci před krachem, nebo si jen zvykli na vysoké zisky a nechtějí se jich vzdát? „Tohle je maximální ohavnost, zkoušet očernit zemědělce tím, že jsou ti chamtiví kapitalisté, kteří si jen zvykli na nějaký zaručený zisk a teď se zlobí, že budou mít zisk menší. To je skoro stejná ohavnost jako propagandistické tvrzení, že zemědělci jsou nějací proruští dezinformátoři. Myslíte si, že po celé Evropě a po celé Severní Americe jsou zemědělci chamtivci, kteří si zvykli na zisk? Ani omylem. Realita je totiž taková, že zemědělcům jde v podstatě o jejich živobytí. To, co se v posledních letech děje v celé Evropě, tak to je naprosto řízená a ideologická likvidace celého zemědělství jako sektoru skrze Green Deal,“ sdělila velmi rozhorleně Šichtařová.

„V padesátých letech zemědělci ve jménu Ruska přišli o svoje živobytí – potom jim sice bylo vráceno v restitucích, ale teď už jim zase znovu vlastně hrozí něco podobného, že se jim to živobytí rozpadne z ideologických důvodů pod rukama. A teď si představte jejich obrovskou frustraci, když jsou nazýváni nějakými proruskými subjekty, když právě ve jménu Ruska v těch padesátých letech o svoje živobytí přišli. To moje tvrzení, že se jedná o pomalejší variaci na kolektivizaci zemědělství, to vůbec není přehnané, protože podívejte se například do Nizozemska, kde padla vláda jenom kvůli tomu, že chtěla vybíjet chovy kvůli tomu, že krávy produkují CO2. Podívejte se do Belgie, kde visí vlajky vzhůru nohama. Podívejte se po celé Evropě, kde se demonstruje, protože lidé přicházejí kvůli tomu, že nemohou používat pesticidy a hnojiva v dostatečné míře, o výnosy, jejich půda se stává bezcenná a oni o to přicházejí. Intelektuálům ve městech a úředníkům a politikům úplně uniká ta základní podstata toho, co se děje,“ řekla Šichtařová.

„Tohle je obrovské vzepětí lidí, kteří jsou pomalu likvidováni, tentokrát totiž jako ne třídní nepřátelé, ale jsou likvidováni jako někdo, kdo údajně ničí klima. Jenomže něco vám řeknu: bez zemědělců není jídlo. A bez jídla je hlad. Takže by mě moc zajímalo, jak tihle ideologové, kteří přišli s Green Dealem, hodlají lidi nakrmit,“ dodala.

A kdo má podle ní v českém zemědělství důvod ke stížnostem? Jsou to drobní, střední, nebo ti největší výrobci, či všichni? „Samozřejmě že nejhůře jsou na tom ti malí. Je obrovský rozdíl mezi malými a velkými. To také vidíte. Že profesní svazy se neshodnou, nejen v zemědělství, ale v průmyslu, ve službách totiž platí, že byrokracií, zdaněním, regulací, všemožným nátlakem státu likvidujeme hlavně ty malé. Protože ti malí nemají celý aparát na to, aby vyplňovali mraky tabulek o tom, jak zrovna teď obdělávají svoji půdu. Takže pro ty malé to vlastně znamená v podstatě likvidační tlak, zatímco ti velcí na to ten aparát mají, a proto také mohou vykazovat zisky. Takže když se potom díváme na data za celý sektor, ano, to vypadá, že tady máme nějaký nárůst zisků, ale už se neřekne, že tímto způsobem se vytvoří v zemi kartel dvou tří čtyř firem, nějakých obrovských koncernů, případně i monopol. A samozřejmě my víme, že takový monopol bohužel neumí poskytovat kvalitní a zároveň levnou produkci,“ podotkla Šichtařová.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31