Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Senátor Chalupský: Kdo začne někoho tlouct, zaslouží sám výprask

Senátor Chalupský: Kdo začne někoho tlouct, zaslouží sám výprask

„Česko dělá správné kroky a dobře pomáhá tmelit podporu Ukrajině. Kromě srdce do toho však musíme dát i rozum, využít příležitost. Nesmíme to zvorat sluníčkářským přístupem. Budoucnost ČR i Evropy pak může být výrazně lepší než nyní,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz senátor Jaroslav Chalupský zvolený za Svobodné.

Velkým problémem je energetická politika celé Evropy, která je v mnoha ohledech závislá na Rusku a která dnes především způsobuje obrovské ekonomické problémy domácnostem i firmám kvůli stále rostoucím cenám energií. Jaký další vývoj v této oblasti očekáváte? Mělo by se hledat společné evropské řešení, nebo by se naše vláda měla soustředit na naše vlastní energetické zájmy?  

Ekonomické pravidlo prvního ročníku VŠE říká, že není dobré mít všechna vajíčka v jednom košíku, respektive jednoho dominantního partnera, protože se vám pak může pokazit téměř vše ze dne na den. Zdroje máme v Rusku, výrobu v Číně, produkci odevzdáváme do řetězců, abychom si ji pak kupovali zpět za německé ceny, 63 % ze své peněženky odvádíme do aparátu českého a evropského a za tyto naše peníze jsme pak ovládáni nikým nevolenými bruselskými úředníky formou dotací. To nemůže dlouhodobě dobře fungovat. Dnes už to vidíme, byť snaha maskovat to a překrývat „tiskem“ peněz je veliká.

Více jako manažer, než ekonom bych řekl, že každý stát by měl mít svůj zdroj energie, respektive energetický mix v závislosti na svých možnostech, aby si zajistil svou základní obslužnost a měl ji pod kontrolou. Zároveň je určitě přínosem mít energetickou soustavu propojenou s partnery v EU a vypomáhat si. Proč nezajistit dostatek elektřiny pro domácí trh v rámci svých ekonomických možností a pak přebytek nenabídnout třeba i za podstatně vyšší cenu bohatším zákazníkům, tedy státům? Cena elektřiny se propisuje do všeho, může to být součást konkurenční výhody či nevýhody každého. 

Podobně by to mělo být se surovinami. Tady ale společné nakupování v rámci EU je výhodou, protože může přinést lepší množstevní ceny, nebo lze realizovat úspory z rozsahu. ČR by měla ctít partnerství v EU, ale to by jí zároveň nemělo bránit obchodovat „s kýmkoli“, pokud je to oboustranně nebo třístranně výhodné. Měli bychom odmítat politické šprajcy z Bruselu na truc atp. Pokud budou mít soukromé subjekty na trhu dostatek finančních prostředků, které nebudou muset odevzdávat do aparátu, jsem si jistý, že trh a poptávka po alternativních čistších zdrojích řešení přirozeně najde. 

S energiemi ve velkém souvisí také stále rostoucí míra inflace. Například prezident Miloš Zeman vytýká vládě Petra Fialy, že je jeho kabinet málo aktivní v boji s inflací. Jakou známkou byste za toto vládu ohodnotil vy?

Pro mě je těžko pochopitelné vyrábět kilowattu za 16 haléřů do společného EU košíku a pak ji bez větší přidané hodnoty prodávat českému občanovi zpět za 16 či 20 Kč, tzn. stonásobek. To, že nastane inflace, nebo jiná ekonomická nerovnováha, je jasné už mnoho let. Vždyť už od roku 2008 se pumpují do ekonomiky bambiliony korun, aby se zamaskovaly nerovnováhy. Místo, aby „neschopné“ firmy skončily a místo nich se objevily jiné, pružnější, šikovnější, chytřejší, futrujeme neschopnost penězi daňových poplatníků. Opět učivo prvního ročníku. Každá nezasloužená koruna nakonec uteče do inflace.

Inflace principiálně znamená, že máme málo zboží, tedy nelze dovézt, neumíme vyrobit, není, kdo by vyrobil, a zároveň mají či dostávají lidé hodně peněz. Velká poptávka převyšující nabídku. Komu pak prodáte těch pár palet cihel, které se vám ještě podařilo sehnat? No přece tomu, kdo je ochoten zaplatit nejvíce. Nemluvě o tom, že doprava těch cihel a svícení ve skladu je také dražší a už samo o sobě se promítne do vyšší ceny každé palety. Dobře fungující trh tyto nerovnováhy velmi rychle odstraní. Bohužel vlády ve své snaze „chránit občany a něco pro ně dělat“ za každou cenu většinou ten trh jen mrzačí a nerovnováhy prohlubují či prodlužují. 

Tady upozorním na velké riziko dalšího zvyšování inflace. To jsou příchozí lidé z Ukrajiny. Pokud si vláda opět půjčí či „natiskne“ peníze a ty jim dá, jen tak za nic, inflace se opět zvýší a okouše celoživotní úspory Čechů. Je potřeba jim pomoci do začátku, měsíc, dva, ale pak je okamžitě zapojovat do pracovního procesu, aby peníze nepadaly z nebe, nýbrž si je vydělali. Aby oproti nim byla nějaká vyprodukovaná hodnota. Třeba vysázené stromy po kůrovci, nebo více zubařů v ordinacích atp. Měli bychom je vzít mezi sebe a zapojit je. Jinak hrozí ještě další riziko, a to je šedá nebo černá ekonomika s mafiánskými pravidly. Lepší by také bylo, kdyby podpora plynula od státu přímo starostům obcí, protože ti si to ve svém rajonu zkontrolují. Umějí ohlídat, že miliony nebudou kasírovat včera vzniklí „papíroví“ ubytovatelé a nerozjede se obchod s chudobou. Zajistí, že každá koruna českého daňového poplatníka pomůže na správném místě co nejvíce.

Jak se vy osobně stavíte k válce na Ukrajině? Jste spokojený s přístupem Západu, tedy eskalací ekonomických sankcí, ale eliminací jakékoliv vojenské intervence?  

Jsem spokojen především s přístupem České republiky a vlády Petra Fialy. Potažmo, jak akční umí být hejtmani a starostové obcí. Kdo rychle dává, dvakrát dává. I v Senátu jsme se okamžitě složili a poslali přímo na ambasádu finanční podporu. Cítím, že my, kterým je konflikt blíže, v tom máme více srdce, než Západ. Ten má v ruce ještě kalkulačku. Kvituji, že se byli lídři schopni rychle dohodnout na akčních opatřeních včetně ekonomických a začali je uplatňovat. To je správný několikaúrovňový přístup k agresorovi. Obstavení majetku je na místě. Ukrajina bude sčítat obrovské škody. Stovky miliard a majetek soudem uznaných zločinců je dobrý zdroj do začátku. Nechť pak nesou plnou odpovědnost i při obnově. Také ale chápu riziko překročení Rubikonu v podobě ofenzivních kroků obranného paktu NATO. To nelze. Věřím, že s materiální podporou jsou Ukrajinci schopni dosáhnout stejného cíle sami. 

Věříte, že se na Ukrajině podaří dosáhnout brzkého mírového řešení, nebo se naopak obáváte vleklého a o to více krvavého válečného konfliktu? 

Já myslím, že rozhodujících bude následujících 14 dnů, kdy je potřeba se opět všichni sejít, dát dohromady poslední balíček akčních kroků včetně vojenských, a pak na Putina lehnout s veškerou možnou silou. Ono to často bývá jednodušší, než se zdá. Vždyť i jako kluci, když jsme se ve škole nebo venku prali, tak tam byly určité funkční principy. Když agresor dostal rychlou dobře mířenou ránu, tak si sednul na zadek a bylo po rvačce. Nebo přišel na pomoc starší a silnější kamarád, který také důrazně pohrozil a rázem zmizely touhy silnějšího někoho tlouct. Strach je často větší než reálná hrozba, ale bohužel vyžaduje si velkou dávku odvahy a hrdinství. Na Ukrajině ji stále vidím a z informací cítím. Tento náboj bychom neměli prohospodařit. O to méně, pokud by se ukázaly jako opodstatněné informace, že Putin chce ukazovat ramena na další země. V ten moment je určitý výprask na místě, aby se i ostatní ve vedení federace vzpamatovali a začali urovnávat vztahy. Je potřeba ten konflikt a lidské neštěstí co nejdříve ukončit. To je v zájmu celé Evropy. Jinak se to vymkne úplně kontrole, bude existovat množství ozbrojených skupin a region se dostane do chaosu. Těžké bude ale nalézt dohodu, kterou by si byl schopen Putin doma odkomunikovat jako vítězství, aby zcela neztratil tvář a nebyl zahnán do kouta zoufalství. To by bylo velmi nebezpečné.

V každém případě válka na Ukrajině uvrhla Rusko do nevídané světové izolace, nejen diplomatické, ale především ekonomické a obchodní. Tyto události zřejmě překreslí celosvětovou geopolitickou mapu. Na jaký nový svět se podle vás máme připravit?  

Toto je opravdu příležitost mnoho věcí přehodnotit. Vrátit je do přirozenější a funkčnější podoby. I Ukrajina ukázala, že pomoc nejspolehlivěji najde na konci své paže a že největší empatii budou mít sousedé. Právě sousedé, kteří mohou být další na ráně, se mají největší vůli spojit a společně udělat toho silnějšího kamaráda. Je velkou výhodou, že v zádech máme EU spojence a obranný pakt NATO, který střeží společné bezpečí. Jako průchozí však vidím spíš „sousedské“ smíšené speciální jednotky, které by pro jednotné ukrajinské velení, a s podporou ostatních, plnily speciální vojenské úkoly na cestě osvobození Ukrajiny. Dnes se války nevyhrávají poražením na hlavu, ale rizikem ztrát. Žádný politik nechce doma vysvětlovat rodinám padlé syny, natož pak tisíce vojáků, kteří se už domů nevrátí. To neututlá ani Putin. Náš nový svět by měla být opevněná, chráněná a bezpečná Evropa, jako společenství samostatných států, které mezi sebou mají minimum překážek a které spolu úzce spolupracují, bilaterálně se spojují k řešení konkrétních pilotních projektů, které když se osvědčí, tak je možné je v nějaké formě nabídnout jako zlepšení i do ostatních zemí. Rád bych žil v Evropě tržní, vzdělané, kulturní a technologicky vyspělé, která bude do jisté míry soběstačná a bude schopna i z přebytku pomáhat dalším. V každém případě potřebujeme stabilitu v regionu, klid na obchod a rozvoj. Ne stále hasit nějaké požáry.

Zdá se, že na rozdíl od mnoha jiných předchozích krizí válka na Ukrajině Západ hodně sjednotila. Neobáváte se toho, že pod pláštěm této jednoty zapadnou dosavadní snahy o strukturální změny třeba na úrovni Evropské unie?  

Opět zmíním ten frekventovaný termín „obrovská příležitost“, což tato situace je. Český Senát v čele s Milošem Vystrčilem už ukázal, že umí v EU vysvětlit a získat spojence pro jádro jako zelený zdroj energie, i když se to na počátku pro malou ČR zdálo jako sci-fi. Nyní vláda Petra Fialy prostě dělá správné kroky a sebevědomě navazuje užší bilaterální partnerství s okolními zeměmi pro řešení společného zájmu. To je správná cesta. Být sebevědomým partnerem! Co víme, že nefunguje, to jasně a nahlas odmítnout, ale také stejně nahlas říci, že máme jiné řešení, že potřebujeme občas jít vzhledem ke svým odlišnostem trochu jinou cestou ke stejnému cíli. Nenechat se vláčet EU nepružnou a neefektivní agendou. Naše předsednictví toto může ještě umocnit. My víme, co nefunguje v socialismu, ke kterému EU tenduje, a oni zase znají slabiny kapitalismu. Je potřeba vzít si z obou přístupů to dobré, ne to nefunkční, byť krátkodobě líbivé. Strašně bych si přál, aby se vrátil ekonomicko-tržní přístup, jako zatím nejefektivnější způsob přerozdělování „bohatství“. Možná s postupem doby trochu modifikovaný v tom směru, že se státy budou snažit být soběstačné a obchodovat budou přebytky či komodity, které vzájemně nemají. Zaorávat brambory, protože je odněkud kvůli dotaci přivezu levněji, nebo vyrábět kilowattu za 16 haléřů a kupovat si ji zpět za 16 korun, je nesmysl.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31