Senátor Chalupský: Kdo začne někoho tlouct, zaslouží sám výprask

Senátor Chalupský: Kdo začne někoho tlouct, zaslouží sám výprask

„Česko dělá správné kroky a dobře pomáhá tmelit podporu Ukrajině. Kromě srdce do toho však musíme dát i rozum, využít příležitost. Nesmíme to zvorat sluníčkářským přístupem. Budoucnost ČR i Evropy pak může být výrazně lepší než nyní,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz senátor Jaroslav Chalupský zvolený za Svobodné.

Velkým problémem je energetická politika celé Evropy, která je v mnoha ohledech závislá na Rusku a která dnes především způsobuje obrovské ekonomické problémy domácnostem i firmám kvůli stále rostoucím cenám energií. Jaký další vývoj v této oblasti očekáváte? Mělo by se hledat společné evropské řešení, nebo by se naše vláda měla soustředit na naše vlastní energetické zájmy?  

Ekonomické pravidlo prvního ročníku VŠE říká, že není dobré mít všechna vajíčka v jednom košíku, respektive jednoho dominantního partnera, protože se vám pak může pokazit téměř vše ze dne na den. Zdroje máme v Rusku, výrobu v Číně, produkci odevzdáváme do řetězců, abychom si ji pak kupovali zpět za německé ceny, 63 % ze své peněženky odvádíme do aparátu českého a evropského a za tyto naše peníze jsme pak ovládáni nikým nevolenými bruselskými úředníky formou dotací. To nemůže dlouhodobě dobře fungovat. Dnes už to vidíme, byť snaha maskovat to a překrývat „tiskem“ peněz je veliká.

Více jako manažer, než ekonom bych řekl, že každý stát by měl mít svůj zdroj energie, respektive energetický mix v závislosti na svých možnostech, aby si zajistil svou základní obslužnost a měl ji pod kontrolou. Zároveň je určitě přínosem mít energetickou soustavu propojenou s partnery v EU a vypomáhat si. Proč nezajistit dostatek elektřiny pro domácí trh v rámci svých ekonomických možností a pak přebytek nenabídnout třeba i za podstatně vyšší cenu bohatším zákazníkům, tedy státům? Cena elektřiny se propisuje do všeho, může to být součást konkurenční výhody či nevýhody každého. 

Podobně by to mělo být se surovinami. Tady ale společné nakupování v rámci EU je výhodou, protože může přinést lepší množstevní ceny, nebo lze realizovat úspory z rozsahu. ČR by měla ctít partnerství v EU, ale to by jí zároveň nemělo bránit obchodovat „s kýmkoli“, pokud je to oboustranně nebo třístranně výhodné. Měli bychom odmítat politické šprajcy z Bruselu na truc atp. Pokud budou mít soukromé subjekty na trhu dostatek finančních prostředků, které nebudou muset odevzdávat do aparátu, jsem si jistý, že trh a poptávka po alternativních čistších zdrojích řešení přirozeně najde. 

S energiemi ve velkém souvisí také stále rostoucí míra inflace. Například prezident Miloš Zeman vytýká vládě Petra Fialy, že je jeho kabinet málo aktivní v boji s inflací. Jakou známkou byste za toto vládu ohodnotil vy?

Pro mě je těžko pochopitelné vyrábět kilowattu za 16 haléřů do společného EU košíku a pak ji bez větší přidané hodnoty prodávat českému občanovi zpět za 16 či 20 Kč, tzn. stonásobek. To, že nastane inflace, nebo jiná ekonomická nerovnováha, je jasné už mnoho let. Vždyť už od roku 2008 se pumpují do ekonomiky bambiliony korun, aby se zamaskovaly nerovnováhy. Místo, aby „neschopné“ firmy skončily a místo nich se objevily jiné, pružnější, šikovnější, chytřejší, futrujeme neschopnost penězi daňových poplatníků. Opět učivo prvního ročníku. Každá nezasloužená koruna nakonec uteče do inflace.

Inflace principiálně znamená, že máme málo zboží, tedy nelze dovézt, neumíme vyrobit, není, kdo by vyrobil, a zároveň mají či dostávají lidé hodně peněz. Velká poptávka převyšující nabídku. Komu pak prodáte těch pár palet cihel, které se vám ještě podařilo sehnat? No přece tomu, kdo je ochoten zaplatit nejvíce. Nemluvě o tom, že doprava těch cihel a svícení ve skladu je také dražší a už samo o sobě se promítne do vyšší ceny každé palety. Dobře fungující trh tyto nerovnováhy velmi rychle odstraní. Bohužel vlády ve své snaze „chránit občany a něco pro ně dělat“ za každou cenu většinou ten trh jen mrzačí a nerovnováhy prohlubují či prodlužují. 

Tady upozorním na velké riziko dalšího zvyšování inflace. To jsou příchozí lidé z Ukrajiny. Pokud si vláda opět půjčí či „natiskne“ peníze a ty jim dá, jen tak za nic, inflace se opět zvýší a okouše celoživotní úspory Čechů. Je potřeba jim pomoci do začátku, měsíc, dva, ale pak je okamžitě zapojovat do pracovního procesu, aby peníze nepadaly z nebe, nýbrž si je vydělali. Aby oproti nim byla nějaká vyprodukovaná hodnota. Třeba vysázené stromy po kůrovci, nebo více zubařů v ordinacích atp. Měli bychom je vzít mezi sebe a zapojit je. Jinak hrozí ještě další riziko, a to je šedá nebo černá ekonomika s mafiánskými pravidly. Lepší by také bylo, kdyby podpora plynula od státu přímo starostům obcí, protože ti si to ve svém rajonu zkontrolují. Umějí ohlídat, že miliony nebudou kasírovat včera vzniklí „papíroví“ ubytovatelé a nerozjede se obchod s chudobou. Zajistí, že každá koruna českého daňového poplatníka pomůže na správném místě co nejvíce.

Jak se vy osobně stavíte k válce na Ukrajině? Jste spokojený s přístupem Západu, tedy eskalací ekonomických sankcí, ale eliminací jakékoliv vojenské intervence?  

Jsem spokojen především s přístupem České republiky a vlády Petra Fialy. Potažmo, jak akční umí být hejtmani a starostové obcí. Kdo rychle dává, dvakrát dává. I v Senátu jsme se okamžitě složili a poslali přímo na ambasádu finanční podporu. Cítím, že my, kterým je konflikt blíže, v tom máme více srdce, než Západ. Ten má v ruce ještě kalkulačku. Kvituji, že se byli lídři schopni rychle dohodnout na akčních opatřeních včetně ekonomických a začali je uplatňovat. To je správný několikaúrovňový přístup k agresorovi. Obstavení majetku je na místě. Ukrajina bude sčítat obrovské škody. Stovky miliard a majetek soudem uznaných zločinců je dobrý zdroj do začátku. Nechť pak nesou plnou odpovědnost i při obnově. Také ale chápu riziko překročení Rubikonu v podobě ofenzivních kroků obranného paktu NATO. To nelze. Věřím, že s materiální podporou jsou Ukrajinci schopni dosáhnout stejného cíle sami. 

Věříte, že se na Ukrajině podaří dosáhnout brzkého mírového řešení, nebo se naopak obáváte vleklého a o to více krvavého válečného konfliktu? 

Já myslím, že rozhodujících bude následujících 14 dnů, kdy je potřeba se opět všichni sejít, dát dohromady poslední balíček akčních kroků včetně vojenských, a pak na Putina lehnout s veškerou možnou silou. Ono to často bývá jednodušší, než se zdá. Vždyť i jako kluci, když jsme se ve škole nebo venku prali, tak tam byly určité funkční principy. Když agresor dostal rychlou dobře mířenou ránu, tak si sednul na zadek a bylo po rvačce. Nebo přišel na pomoc starší a silnější kamarád, který také důrazně pohrozil a rázem zmizely touhy silnějšího někoho tlouct. Strach je často větší než reálná hrozba, ale bohužel vyžaduje si velkou dávku odvahy a hrdinství. Na Ukrajině ji stále vidím a z informací cítím. Tento náboj bychom neměli prohospodařit. O to méně, pokud by se ukázaly jako opodstatněné informace, že Putin chce ukazovat ramena na další země. V ten moment je určitý výprask na místě, aby se i ostatní ve vedení federace vzpamatovali a začali urovnávat vztahy. Je potřeba ten konflikt a lidské neštěstí co nejdříve ukončit. To je v zájmu celé Evropy. Jinak se to vymkne úplně kontrole, bude existovat množství ozbrojených skupin a region se dostane do chaosu. Těžké bude ale nalézt dohodu, kterou by si byl schopen Putin doma odkomunikovat jako vítězství, aby zcela neztratil tvář a nebyl zahnán do kouta zoufalství. To by bylo velmi nebezpečné.

V každém případě válka na Ukrajině uvrhla Rusko do nevídané světové izolace, nejen diplomatické, ale především ekonomické a obchodní. Tyto události zřejmě překreslí celosvětovou geopolitickou mapu. Na jaký nový svět se podle vás máme připravit?  

Toto je opravdu příležitost mnoho věcí přehodnotit. Vrátit je do přirozenější a funkčnější podoby. I Ukrajina ukázala, že pomoc nejspolehlivěji najde na konci své paže a že největší empatii budou mít sousedé. Právě sousedé, kteří mohou být další na ráně, se mají největší vůli spojit a společně udělat toho silnějšího kamaráda. Je velkou výhodou, že v zádech máme EU spojence a obranný pakt NATO, který střeží společné bezpečí. Jako průchozí však vidím spíš „sousedské“ smíšené speciální jednotky, které by pro jednotné ukrajinské velení, a s podporou ostatních, plnily speciální vojenské úkoly na cestě osvobození Ukrajiny. Dnes se války nevyhrávají poražením na hlavu, ale rizikem ztrát. Žádný politik nechce doma vysvětlovat rodinám padlé syny, natož pak tisíce vojáků, kteří se už domů nevrátí. To neututlá ani Putin. Náš nový svět by měla být opevněná, chráněná a bezpečná Evropa, jako společenství samostatných států, které mezi sebou mají minimum překážek a které spolu úzce spolupracují, bilaterálně se spojují k řešení konkrétních pilotních projektů, které když se osvědčí, tak je možné je v nějaké formě nabídnout jako zlepšení i do ostatních zemí. Rád bych žil v Evropě tržní, vzdělané, kulturní a technologicky vyspělé, která bude do jisté míry soběstačná a bude schopna i z přebytku pomáhat dalším. V každém případě potřebujeme stabilitu v regionu, klid na obchod a rozvoj. Ne stále hasit nějaké požáry.

Zdá se, že na rozdíl od mnoha jiných předchozích krizí válka na Ukrajině Západ hodně sjednotila. Neobáváte se toho, že pod pláštěm této jednoty zapadnou dosavadní snahy o strukturální změny třeba na úrovni Evropské unie?  

Opět zmíním ten frekventovaný termín „obrovská příležitost“, což tato situace je. Český Senát v čele s Milošem Vystrčilem už ukázal, že umí v EU vysvětlit a získat spojence pro jádro jako zelený zdroj energie, i když se to na počátku pro malou ČR zdálo jako sci-fi. Nyní vláda Petra Fialy prostě dělá správné kroky a sebevědomě navazuje užší bilaterální partnerství s okolními zeměmi pro řešení společného zájmu. To je správná cesta. Být sebevědomým partnerem! Co víme, že nefunguje, to jasně a nahlas odmítnout, ale také stejně nahlas říci, že máme jiné řešení, že potřebujeme občas jít vzhledem ke svým odlišnostem trochu jinou cestou ke stejnému cíli. Nenechat se vláčet EU nepružnou a neefektivní agendou. Naše předsednictví toto může ještě umocnit. My víme, co nefunguje v socialismu, ke kterému EU tenduje, a oni zase znají slabiny kapitalismu. Je potřeba vzít si z obou přístupů to dobré, ne to nefunkční, byť krátkodobě líbivé. Strašně bych si přál, aby se vrátil ekonomicko-tržní přístup, jako zatím nejefektivnější způsob přerozdělování „bohatství“. Možná s postupem doby trochu modifikovaný v tom směru, že se státy budou snažit být soběstačné a obchodovat budou přebytky či komodity, které vzájemně nemají. Zaorávat brambory, protože je odněkud kvůli dotaci přivezu levněji, nebo vyrábět kilowattu za 16 haléřů a kupovat si ji zpět za 16 korun, je nesmysl.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31